… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

úterý 28. května 2013

...prosím poraďte ...


Prosím poraďte
se svoji láskou žiji spousty let, dvě ruce mi již na součet oněch let nestačí. On se rozvedl, já se rozvedla a to pro sebe, naši lásku.Máme spolu 4letou Carolinku, vychovávali jsme spolu poctivě a řádně i mé 2 dnes již dospělé děti, 3 nejúžasnější bytosti na tomto světě. Má láska má z prvního manželství 2 dospělé dcery. Jedna z nich má v sobotu svatbu. Skrze událost, kdy se všichni mají radovat veselit, všichni roní slzy. Dcera si nepřeje na svatební hostině mě a mé děti, potažmo vzato její nevlastní malou sestřičku. Dává ultimata a dnes padlo, buď já a nebo Tvoje rodina. Tzn. Můj přítel se hroutí. Udělala bych vše na světě, aby byl šťastný a v pořádku. Ať udělá cokoli, budu s tím souhlasit. Ale on padá do deprese. Jeho ex tam jde sama, bez přítele. Tudíž anabáze, 27 leté ženy - dcery je, buď bude sedět u oběda maminka s tatínkem nebo ať si zůstane táta doma. K oltáři nevíme vůbec kdo ji povede. Jsem z toho víc než zoufalá, protože se mi sype pod rukama můj muž, má láska a nejskvělejší člověk, kterého jsem kdy poznala. Asi to je obrovská daň za štěstí, ukrutná nenávist a zloba, nevím....prosím poraďte. Řekněte svůj názor… nevím, koho bych se zeptala, kdybych jen měla zdání …. PROSÍM ….

29 komentářů:

  1. Věruško,tak takové rozhodnutí je hrozně těžké...od jeho dcery je to nefér dávat mu ultimáta ...možná by se měla trošku nad sebou zamyslet...neporadím ti zda tam má jít přítel sám bez vás-tebe a dcerky nebo raději zůstat s vámi...ať se rozhodně jakkoliv bude to jistě správná volba...opatrujte se papa K.♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji Klárko, přítel tam jít nechce, neboť se k němu vážně chovají moc zle. Nechal jim obrovský dům, zaplatil školy a oni dnes ho mají za nic. Je to vážně na slzu. Věřím v ruku osudu, snad to zařídí, jak má.

      Vymazat
  2. Věruško,
    děti prožívají rozchody rodičů různě ... a někdy, ač mají rodiče pocit, jak krásně ten rozvod zvládli, tak na dětské dušičce zůstávají šrámy ... já vím, že tě to celé moc mrzí, zvláště pokud spolu máte tak krásné vztahy, ale já bych respektovala její přání, je to hlavně "její den a její svatba", tak ať má ten svůj okamžik jen a jen podle svých představ ... pro jednu svatbu se svět nezboří, hlavní je, že se máte rádi ... Marki

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Markétko, děkuji moc. I já to tak cítím. Když nám přinesla svatební oznámení s dvěma cedulkami, tátu na svatbu a mě na after party, měla jsem slzy v očích. Nikdy jsem jim neudělala nic zlého, dokonce čekala na jejich tátu do jejich 21let, aby to lépe vše nesly. Pochopila jsem až dnes, že to byla jen hra. Bolí to, ale nejvíc za mého chlapa... Děkuji

      Vymazat
  3. Těžko se radí, když se neznáme - ale manžel by mohl jít na obřad a na hostinu ne. Je velká škoda, že to nevěsta bere zrovna tak, ale je to její den. Když se ženil synovec, tak řešil něco podobného. Maminka nechtěla na svatbě bývalého manžela. Ten na obřad přijel a pak odjel domů. Synovec byl tenkrát moc rád. Možná, že na obřad můžete jít všichni, i ty s dcerkou. A přijít o hostinu? tak zase nebudeš muset kupovat svatební dar. Také jsem byla na jedné svatbě, kde už rozvedení rodiče společně "vyvdaly" dceru, i na hostině seděly vedle sebe. Každý tam měl i svého současného partnera. Líbil se mi takový přístup:-) Ale na každý je taková osobnost aby to zvládl. ale je to jenom názor a zkušenosti z mého okolí, neznám podrobnosti vztahu u vás. Držím palce, určitě to společně zvládnete. Ahoj Zuzana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zuzanko, děkuji moc. I já si myslela, že se tam přijedu s malou jen podívat na obřad a táta odvede dceru k oltáři. Jenže ona to tak trochu hrotí. Dnes přišla sms, že pokud by ji měl odvést jen k oltáři a nešel by na oběd, takže to tedy sorry. Písni(ete) mi prosím na email. Sem se to vše celé nevejde. Děkuji

      Vymazat
    2. Ahoj, samozřejmě si tykáme:-) Musím nyní odjet, ale večer budu doma. mail nemohu rychle najít - tak mi prosím napiš koralkydnu@gmail.com

      Vymazat
  4. Věru, tady vám stejně nikdo neporadí...musíte sami a jak čtu, ať uděláte co uděláte, stejně nebudou všichni spokojení...Škoda, že neznám slečnu nevěstu. Vyprávěla bych jí příběh mé kamarádky, před lety na své svatbě nechtěla přítelkyni svého tatínka, je to prý jen rodinná záležitost...Nepřemluvili jsme ji. Roky běžely, tatínek onemocněl a ona přítelkyně se o něj vzorně starala až do jeho smrti, zatím co moje kamarádka cestovala po světě. Pak mi řekla, že byla husa a že jí to mrzí...
    Svatba je nevěstin den, zatni zuby a snažte se vyhovět, i když to je kdovíjak bolestné.
    Hodně síly, pa Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, děkuji. Jak jsem psala udělám cokoli, aby byl můj chlap vyrovnaný a bez deprese. Už teď vím, že tam nejdu. Že mi to mrzí je jedna věc, ale ono na mém pocitu nesejde. I kdybych se roztrhala, pro nevěstu nebude nic dobré. Asi je to nějaký podvědomí boj exmanželky, ale nejsmutnější je, že nikdo se nedívá dopředu... Věrka

      Vymazat
  5. je smutné,že někdy bývají zraněné city vyhnány do krajnosti,ale třeba dcera vašeho přítele není zlá,třeba by vás i ráda viděla na svatbě,ale city uvnitř ní se jaksi šprajcujou,nechce dát najevo slabost a přijít se smírem sama,někdy obě ublížené strany čekají tak dlouho až je pozdě,třeba by pomohlo pozvat ji i s ženichem na návštěvu,vysvětlit že budou mladá rodina a můžou od vás čekat pomocnou ruku,zapomenout na bolesti minulosti.....a šla bych na to možná i od ženicha-třeba bude mít oko nezatížené emocemi......no a kdyby se nic nezdařilo,udělala bych v den svatby nějaký pořádný rodinný výlet,den na který budete s přítelem vzpomínat ne jako den kdy nešel na svatbu,ale DEN,který strávil se svou novou rodinou a byl při tom šťastný....tohle je můj pohled,třeba trošku pomůže,moc vám přeju aby se všechno vydařilo jak má...mějte se moc hezky....zuzka

    OdpovědětVymazat
  6. Zuzanko, děkuji moc. Tvůj názor je mi velice blízký. Jak se říká, dobrá rada nad zlato. Děkuji. Věrka

    OdpovědětVymazat
  7. Mio,
    tady je opravdu každá rada drahá !
    Ale jak píší holky, chce se to i nad touto těžkou volbou povznést a já osobně bych respektovala přání dcery a rozhodnutí manžela, i když by mě to mrzelo.
    Možná , že za pár let rodinné vztahy budou mnohem lepší i u Vás :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Milá Ilonka, děkuji moc za názor. I já jsem ho takto zaujala. Na svatbu nejdu pochopitelně a ani můj muž- otec nevěsty. Po sms kterou obdržel od nevěsty a následně se "zhroutil", řekl, že není jiné cesty. Je to smutné, ale to je život.

    OdpovědětVymazat
  9. Mio, byla jsem před dvěma lety v naprosto stejné situaci. 12let jsem se snažila s mužovými dospělými dcerami vycházet. V momentu, kdy se mladší rozhodla vdát, se vše změnilo. Převládla závist na naši spokojenost a rodinné štěstí. Chápu to, jsem taky z rozvedeného manželství. A jestli jsem něco v životě nechtěla udělat, tak někoho rozvést. Bohužel, jak se říká, odmítaného chleba nějvětší díl...Naši synové se nakonec rozhodli na svatbu sestry nejít, když nesmím já. Můj muž šel, dceru odvedl k oltáři, přetrpěl i hostinu a nakonec zkonstatoval, že to tak bylo dobře. Dneska se nestýkáme, jdeme si každý svou cestou a ačkoli nás to mrzí, s pokorou to přijímáme. Prostě si říkáme, že naše společné štěstí, jeho,mé a našich synů tím je vykoupeno.A dcera měla na svatbě tátu, jak si přála. Splňte ji její přání, je to její den. Dál uvidíte, třeba se vztahy časem zlepší. Přeji Vám mnoho sil...Radka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Radko, děkuji. Včera muž obdržel sms od nevěsty, že pokud nechce jít na oběd, ať si zůstane doma. Tak se táta rozhodl. Než usurpátorské trucovité dupání, raději nic. Musíme všichni doufat v lepší časy...

      Vymazat
  10. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vidím to tak,že přišlo období,kdy člověk může druhým vrátit bolest kterou kdysi prožil,jen si neuvědomuje,že ublíží jen sám sobě.V životě by se mělo odpouštět a myslím,že nevěstě by bylo rozhodně líp,když uvidí šťastné lidi okolo sebe a tátu,který ji má rád.Rodiče máme jen jedny a nevíme jak dlouho tady s námi budou.Je to moc těžká situace,ale koho to bube jednu,nebo možná už den po svatbě nejvíc mrzet,je nevěsta a na to dám jed.Nenechte se trápit.Hodně sil,lásky a pěkných dnů.Věra.

      Vymazat
    2. Milá Věrko, moc děkuji za názor. Souhlasím, že odpuštění je největší a nejkrásnější síla na světě, činí nás šťastnými. Přeji si z celého srdce, aby nás prostoupila láska, mír a porozumění... Věrka

      Vymazat
  11. ..Pred stáročiami istá indická princezná navštívila múdreho pustovníka a dala mu prsteň s prosbou, nech tam vyryje slovo,ktoré by ju potešilo v zármutku a varovalo,keď sa bude cítiť
    priveľmi šťastná.Keď jej pustovník po niekoľkých dňoch prsteň vrátil, bolo na ňom
    vyryté: "To prejde".
    (Tamara Tainová - To prejde)
    Marta♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mrti, moc děkuji, to si budu pamatovat celý život, krásné. Svatba za chvíli začíná a my s rodinou jedeme na snad krásný výlet. Všem přeji nádherný den.

      Vymazat
  12. Milá Mia Když Ti tento mejl příjde tak už bude po svadbě,ale přeci jsem Ti chtěla napsat svůj názor.Jak určitě sama víš tak rozvodem rodičů nejvíce trpí děti a v té době byla dcera zrovna v takovém věku kdy si nedovedla odchod otce od rodiny představit a hodně tím trpěla a taky kdo ví co slyšela za od matky.Tak má nevětší zlost ne Tebe.Ale já by to tak tragicky nebrala nevím jestli manžel na svadbě byl nebo né já si myslí že brzy dospěje k tomu aby za tátou zašla a prosila ho aby odpustil a dají se s vámi všemi dohromady moc Vám to přeji a budu věřit že vše se v dobré obrátí. Přeji krásné dny ! Luďka.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Luďko, děkuji za dodatečný názor. My den prožili po svém, dle svého vědomí a svědomí a to i za výrazné podpory kamaráda psychologa. Z naší klínové situace nebylo jiné cesty. Má láska a otec naší dcerky Caroliny Mii se rozváděl formální dcerou, když dnešní nevěstě bylo 25let. Z domova za mnou odešel, když dnešní nevěstě bylo téměř 22let. Na tento dospělí věk jeho dcer jsme dlouho čekali, aby vše bylo ok. Z toho plyne poučení. pro dobrotu - na žebrotu. Věřím však třeba i naivně, že dospěje a dozraje vlastního názoru, že udělala 1.6.2013 chybu... Věrka

      Vymazat
  13. Milá zlatá blogařinka,my lidé děláme stále chyby,že se ohlížíme na vše vůkol a zapomínáme v první řadě na sebe. Co ty u toho vnímáš, dělej věci tak, jak je cítíš ty a co si myslí a dělají jiní,nechej být.Možná je to o tom,abyste si s přítelem nyní prosadili své a nenechali se vůkol vydírat a ovlivnovat. Stůjste si za svou láskou a nenechte se nikterak ovlivnit zlobou lidí kolem vás.Když si jich nebudete všímat,jednoho dne se to náhle upraví samo.Příteli/manželovi sděl, že láska mezi dvěma lidmi je to nejcennější na tomto světě a pokud budete držet pohromadě proti všem a všemu, zdoláte všechny překážky. Nenechej si nikdy otrávit život lidmi ani okolnostmi kolem. To,co a jak se děje, tu není náhodně,každá takováto či jiná lekce je pro naše dobro,což se ukáže většinou mnohem mnohem později. I já znám ze své minulosti velké trable s bývalým, dítkem aj. A dnes jsem za vodou,vydrž,nedej se, stůjte při sobě a přeji Vám naprosto všechno štěstí a lásku především pro vás dva.S láskou a útou Iva

    OdpovědětVymazat
  14. Milá Ivo, děkuji za pohled na věc. Asi tak nějak jsme to pochopili a ruku v ruce jdeme dál. Ono trochu víc sobectví v našich životech by neuškodilo. Tím sobectvím mám na mysli, více se věnovat samy sobě. Do teď tomu tak nebylo. Brali jsme ohledy na všechny kolem a nejvíce na ty, kteří nás pak poslali k šípku. Vše na světě pro něco je, jen v daný okamžik nevíme pro co :-) Děkuji a přeji krásnou neděli. Věrka

    OdpovědětVymazat
  15. Dobrý den Věrko, já bych se naopak trochu více přikláněla na stranu nevěsty. Za prvé, je to její svatba a ona má právo si ji zařídit po svém. A jak píšete, že jste s přítelem čekali do jejích 21 let a on jim nechal dům atd., myslím, že to dceři, která ztrácí milovaného otce, asi nestačí. Možná pro ni jste a budete TA, která jí rozbila rodinu a vzala otce. A můžete se snažit sebevíc, asi to nezměníte. Zvláště, pokud pak její matka byla nešťastná atd. A to, že píšete, jak on teď trpí a vy také, třeba ta dcera a její matka trpěly před lety, ale to jste vy dva, ve své zamilované euforii neviděli. Je pravda, že znám spoustu nevěst z rozvedených rodin, ale na svatbě to rodiče ustáli pro dobro věci a kvůli nevěstě. Pokud je ona takto radikální, poradila bych jen toto: přítel ať se s ní pokusí sejít sám, bez Vás a bez její matky a zkusí si s ní promluvit, že toto ultimátum je nad jeho síly. Pokud bude ona na tom trvat, asi se on bude muset rozhodnout mezi ní - dcerou z exmanželství a nebo Vámi a Carolinkou. Je to těžké, ale uvědomte si, že jste rozbili dítěti domov a to se neodpouští. Ivana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá ivanko, děkuji za názor. Ono je nejkrásnější věc na světě odpouštět... a tak by to mělo být neboť i já tak učinila v mnohých případech a je mi dnes dobře. Lpět na křivdách? To nese jen trápení a nemoci....vím o čem mluvím. A dětství jsem vážně nikomu nevzala. Do 21 let o mne nevěděli a moje dcerka v 21 letech porodila syna. Takže vím, že to už vážně dítě ve 21 letech není. To jsou dospělí lidé a měli by se tak chovat. Moc děkuji za názor a pohled z druhé strany. On si to osud vyřešil bez tak sám ... Krásný den. Věrka

      Vymazat
    2. PS: ten kdo neumí odpouštět, neumí žít, žít s láskou a pro lásku ...

      Vymazat
    3. Věrko, už jsem si přečetla, že to stejně není aktuální .-)) Já Vás vůbec neodsuzuji a nerada bych, kdybyste to tak brala. Ale já si naopak myslím, že v mnoha situacích je i ve 21 letech dítě dítě a navíc pokud zjistila, že její otec už nějakou dobu " měl Vás", může to cítit jako podvod atd..... Jak jsem pochopila, asi se pouto otec-dcera navždy přetrhlo a to je smutné. Třeba až sama bude mít děti, změní názor a dozraje k jinému postoji, moc bych Vám to oběma přála, abyste měli klid. Obdivuji Vás vztah s dětmi, zejména Carolinkou, to fakt málokdo dokáže. Také přeji hezký den Ivana

      Vymazat
    4. Děkuji za Vaše slova. Klid nikdy nepřichází z venčí. Člověk ho musí najít v sobě. Vychází z nás, z našich srdcí, mysli, postojů, z našeho já ... myslím,že v této záležitosti jsme všichni do fáze klidu dospěli a to je víc než dobře. A ke slovu navždy říkám jedno : nikdy neříkej nikdy a navždy neexistuje...vše je pomíjivé ... vztahy je třeba si hýčkat...kdo činí opak sklidí bouři ... a to vážně nechci... proto jsem se k dcerám mého muže chovala vždy dobře... říkám tak dle vlastního soudu a svědomí ...zbytek je už otázka času a je to v rukou Božích ... tak to vidím já. Krásný den a moře šťastných chvil... Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka