… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

pondělí 25. listopadu 2013

... samo domo svíce ...

 …vzpomínám si na pořad „udělej si sám“, který jsem vídávala, jako malé dítě, v černo bílé podobě z televize Jasmín. Tzn., že jsem byla tehdy ještě předškolák, neboť barevnou bednu jsme měli od mé první třídy. Vzpomínám si, jak jsem vodila děti k nám domů, jim ukázat barevný monoskop, neb ve dvě odpoledne nic nedávali J Děti s lupou  v ruce sledovaly nespočet barevných teček na pískajícím pořadu zvaný monoskop. S úžasnými a nevěřícnými povzdechy jsme obdivovaly barevné spektrum 
J


… na černo bílý pořad „udělej si sám“ vzpomínám, jako na pořad v podobě sci-fi. Znělka, kde chvíli vrtá vrtačka, chvíli hoblík piluje hrany a poté kladivo stlouká jakousi budku, tak tu vidím jako teď. Tam někde ve mně vznikaly první zárodky mé kreativity…


..a dnes jsem kreativně vytvořila adventní  svíce ve vintage stylu. A dokonce ve stylové barvě, jako retro pořad – v černobílé 
J


…postačí vám, papírový ubrousek dle vlastního výběru, lepidlo na ubrouskovou techniku na svíčku … 
... a udělej si sám J

... první sníh... padá a padá ...

… přeji všem krásné kreativní dny …
Věrka

neděle 24. listopadu 2013

... vánoční bábovka ...


…vánoční bábovka a ke všemu tůze zdravá - plná granátového jablíčka.  Vždyť granátové jablko je nejsilnější antioxidant ( prý 2-3x silnější než zelený čaj) . Kromě toho redukuje vznik osteoporózy, rakoviny, kardiovaskulárních chorob. Pomáhá ke snížení vysokého krevního tlaku, snižuje hladinu škodlivého LDL cholesterolu a je účinným prostředkem na poruchu erekce. No ať je dělá co dělá, je moc dobré a v naší bábovce tak, že bábovka lehla popelem do půl hodiny...
... granátové jablko bylo už od starověku pokládáno za symbol krásy...
♥ 
… jablíčko oloupeme škrabkou, stejně jako loupeme brambory …
… nahoru do „bubáku“ zapíchneme nůž a jablíčko rozpůlíme. Pak jako když loupeme kukuřici, vyloupeme šťavnatá zrnka granátového zázraku …

Bábovku peču dle receptu mé babičky pořád stejnou, už léta letoucí. Díky dnešní úpravě nabyla úplně jiného rozměru. Místo rozinek jsme nasypaly do ní zrnka granátového jablka. Do těsta i na hotovou bábovku. Vážně všem doporučuji.


…moje malá – velká  pomocnice. A to mi u té pomoci ještě krásně zpívá …
♥  ještě, že ji máme ♥ 


 Recept : 2 hrnky poluhr.mouky, 1hrnek vlahého mléka, 1 hrnek cukru , ½ hrnku oleje, 2 vejce, 1 prášek do pečiva a mícháme těsto s láskou ♥ 


... přeji všem krásné, šťavnaté a lahodné dny, jako granátové jablíčko ...
♥ 

čtvrtek 21. listopadu 2013

... cesta za chvojím...


… letos si zima, sníh a mráz dávají na čas a tak jsme se dnes s Carolinkou vydaly do lesa za chvojím. Vždyť příští neděle je již první adventní. Máme rádi les, ticho, šum, pohodu a jeho pokoru … jen tam si člověk umyje duši, nabere síly a chutě jít dál…

Vzpomínám si, jak jsem chodívávala s velkými dětmi, když byly ještě dětmi malými do lesa na chvojí. Kristýnka nesla důležitě v ručičce červenou stuhu. Tu jsme vždy uvázaly na stromeček, který se nám nejvíce líbil, jako znamení pro Ježíška. Po pravdě, bylo to znamení pro babičku a pro dědečka, kteří se pak jali s pilou suplovat Ježíškovu funkci. Problém byl vždy ten, že si udělali večerní procházku a červená stuha byla ta tam J

…ale vždy to byl pro děti přesně ten vytoužený stromeček …
...spolu ...
… modřínové větve, ty se hodí vždycky …

… při této vzpomínce si vybavuji historku mého bývalého  tchána , jak šel za třeskuté zimní noci dělat dětem radost rovněž s pilou do lesa. Najednou slyší za sebou kroky křupající do zmrzlého sněhu. Kroky se zrychlují, ozývá se hlas „Stůj „. Tchán prchá, záhy zahazuje stromek… následně i pilu a jako letitý sportovec prchá, co mu síly stačí. Až ráno se dozvídá od souseda  “… to  jsi na mě ty blbče v noci nemohl počkat v tom lese? Táhl jsem stromek jako krávu, potřeboval jsem pomoci “ …

…mám moc ráda ten čas adventní nejen doma, ale i v lese. Procházky mají jiný nádech, sváteční.  Ve vzpomínkách mám i procházky s dětmi na štědrý den dopoledne do lesa. Kdy jsme táhly pytel jablíček i cukroví. Vysypaly jsme jej na pařez a s dobrým pocitem, že zvířátka budou mít dnes také štědrovečerní večeři. A odcházely jsme s tímto teplým pocitem na duši do teplého domova …
… dnes jsme dotáhly z lesa i nádherou březovou větev… až uschne, očistíme ji, bude vánoční dekorací na svítíčka. Tak říkají naše děti vánočnímu osvětlení …
( finální podobu ukáži na blogu)
... zvěčnění naší cesty za chvojím v podobě oblígátního mazance :-) plný radosti a načerpané pohody ...
... všem krásné dny plné pohody ...

sobota 16. listopadu 2013

... adventní vesnička ...


… na konci  minulého  příspěvku jsem vám slíbila, že přiběhnu s nápadem, jenž mi vnukla múza,  co by dup. Nápad je sice na světě, ale pořád jej realizuji a realizuji...  tak se zatím prosím  těšte.
A tak mezičas zaplním dalším nápadem „adventní vesničkou“ na vaše okénka…
 
… střih pro zájemce zde … stačí jen vytisknout, nastříhat a těšit se ...
… dnes naši chlapi odjeli pracovat a tak jsme si ten babský den užily u pohádek a tvoření. Stylově, viz televize v pozadí, jsme si pustily Mrazíka…

...vzpomínala jsem na nádherné pohledy pana Lady, které měly ústředním motivem vždy jeho vesnici s kostelíkem. Padající sněhové vločky, zabíjačku, spousty lidí. Tyto obrazy se do mě doslova vpily. Mám je tak moc ráda…asi proto, že jsem je na vlastní kůži prožila…
…zabíjačka, co patřila u nás neodmyslitelně k času adventnímu. Silnou vzpomínkou ve mně zůstává, jak jsme s tátou chodili přikládat ven pod kotel, kde se vařilo maso, ovar. Při každém naložení polen pod kotel, jsme odkryli poklici … pod voňavou párou klokotalo čerstvé masíčko a my na té poklici ochutnávali… do té krásy padal sníh .. nádherný čas pana Lady i můj …


... a toto je hotové dílo malé Carolinky ...každá jsme si udělala jedno okno ... tak hezky jsme si povídaly a užily se...
 … a protože krásné věci se mají opakovat, téměř každý advent děláme rádoby „ zabíjačkové“ hody. Venku zatápíme pod kotlem, při štípání dřeva se zahříváme kořaličkou, vaříme ovar, peču jitrničky, gulášek a domácí koláče k tomu. A dalším důvodem  tohoto krásného obřadu jsou narozeniny, které mám s  moji drahou polovičkou téměř ve stejný den ...
… je krásné a kouzelné, když se v čase shonu, šílených nákupů, praštěného uklízení a nervozity… naši přátelé sejdou, nic neřeší, hezky pojíme a popijeme a pobudeme… o tom ten advent má hlavně být… o soudržnosti, o sdílení, o radosti a o tom být … být s druhými rád…

... a toto je už jiná vesnice  (jak se praví v Mrazíkovi) ... tato je maminčina ... a tak trochu Ladovská ...

… tak moc se těším na čas adventní… na tvoření … na pentlení … na těšení …na radost…to jsou pro mne ty největší dárky. Ty v balícím papíru s pentlí jsou na druhém místě…

... ticho,  vůně, světlo svíček ... slyšíte?  Už ťuká na dveře ten překrásný adventní čas ...

... všem přeji nádherné těšící dny ...
Věrka

pondělí 11. listopadu 2013

... Svatomartinské koláče ...


… když jsem pracovala pro Němce, bylo pro mne po tolika letech největším překvapením, že nemají v kalendáři jména. Neslaví svátky jmen. Slaví své patrony a liturgické svátky, myslím, že dokonce víc, než kde jaký jiný národ, ale na jména svých  blízkých nějak zapomněli... Do té chvíle jsem si myslela a říkávala, že svátky jsou  fajn jen pro děti do 10 let. Ale v ten moment jsem si uvědomila, jak je pěkné, že každý den někdo slaví své jméno. Že každý den někdo dostane sms, pohled, kytičku, bonboniéru nebo úsměv … Ten dnešní patří všem Martinům a Svatému především…

... Vše nej ...
… a kdyby přijel na bílém koni nebo jen tak pěšky a zaťukal by na naše dveře… pozvala bych ho dál a nabídla svatomartinské koláče…

Babiččin recept : 1/2 kg hladké mouky, 3 žloutky, 10 dkg cukru, 1/2 lž. soli, 1/4 l mléka, + kvasnice a máslo

… dolíčky do koláčů dělala malým ranečkem v plátně, co měla uvnitř plátýnka, nevím… je to její tajemství, které mne tenkrát nezajímalo a dnes už se ho nedozvím. Za to mé děti ví, čím dělám dolíčky do koláčů  já… štamprletem… (to je moje inovace babi  J ) …
... babi, to je ta moje inovace ...
 
 … koláče, které kdysi dávno pekla moje babička, říkala jim posvícenské. Recept je stoletý a já nedělám jiné. Poctivé s máslem , drobenkou a tvarohem se žloutkem a rumem … Vždy voněly po celé sednici, jak babička říkávala kuchyni, až do chodby. Plnila je tvarohem, mákem či povidly, která vařila na okraji kaborek  v nízkém, širokém hrnci. Dokonce povidla používala jako lepidlo. Díky za ty všechny dny a vzpomínky…
... upečeno... cítíte to? ...
... tato ošatka už také něco pamatuje ... mám ji moc ráda...
 … a když jsem u těch inovací, nastříkala jsem skleněnou láhev od mléka a taky makovice, natřela skleněnou zavařovačku tabulkovkou a taky podnos a mohla bych to nazvat „moje recyklace“. Ale z toho názvu by babička radost neměla. Mluvila česky  s krajovými názvy … nazvala by to „ štětka vzala, co dům dal“ …

 … a protože jsem na babičku skrze Svatomartinské koláčky dnes moc vzpomínala, políbila mě skrze to múza a já vymyslela něco, s čím přiběhnu na blog co by dup …


… přeji dny plné těšení …

P.S. Den poté. ... důkaz , jak koláče mé babičky jsou dobré ... zbyly poslední tři ... Svatý Martině, pospěš si k nám s návštěvou ....

P.S.: vánoční polštářky  jsou tu stále pro vás na prodej

čtvrtek 7. listopadu 2013

… Svatý Martin a vánoční polštářky …

 … blíží se den Svatého Martina. K tomuto svátku neodmyslitelně patří dobře vykrmená a upečená svatomartinská husa.  K té se pojí hned dvě legendy. Podle jedné se jí proto, že husy svatého Martina při kázání rušily, a proto nyní odpykávají trest na pekáči. Druhá říká, že Martin byl tak skromný, že se před volbou biskupem skrýval v husníku, ale husy ho svým štěbetáním prozradily...

 Dnes vám nabízím též husí produkt a to polštářky z husího peří.  Ručně drané peří rukami stařenky z hor. Peří z hus z domácího chovu. To zašité v sněhobílé sypkovině nejvyšší kvality. Lze zakoupit i bez péřového polštářku, pouze povlak na polštářek. V čase předvánočním motivace milého dárku. Motivy na nich jsem tiskla digitální technologií (na Kornitu) a ta dovolí tisknout cokoli. Pokud chcete na textilii jakýkoliv motiv či fotografii, třeba i vašeho dítka, dokáži to pro vás vytvořit. Stačí mi napsat komentářem či přes vzkazník.
 …k oslavě Sv.Martina neodmyslitelně patří rozsvěcení svatomartinských svítilen připomínajících světlo naděje. Mám ráda světlo, oheň, plápolání svíček celoročně a tak v den svatého Martina nezapomenu zapálit svíčky s pocitem naděje, s pocitem lidské soudržnosti, který tento svět tak moc potřebuje… a proto si myslím, že i tento svět blogů, virtuálních přátelství je jistou symbolikou, dělení se o plášť. Dělení se o radosti a starosti druhých…  ...za to vám všem velké díky ...



... BIO produkt ... z ručně draného peří z domácího chovu hus...
... peří,  jako padlí sníh ...
... sypkovina nejvyšší kvality ...
 … mám ráda práci, co vytvořily ruce …
… mám ráda úsměv, co patří k radosti …
 … mám ráda radost, kterou mohu nadělit …

 … husí polštářky …

… v tom podzimním splínu,
kdy kapka deště maže hlínu
a venku vítr duje,
každý se do sebe chruje …
Pro tento čas přináším husí polštářky vám,
snad v čase podzimním tak radost udělám.
Jsou měkké a hebké, jak pápěří,
nu sáhněte, kdo nevěří…
Váš dům rozsvítí a zútulní v tom nečase,
ať přidá Vašemu domu a Vašim chvílím jen na kráse …

 MADE WITH LOVE

... a co tvořím od zítra ? Soví kolekci  …

... přeji všem dny plné moudrosti a hlavně lásky ...