Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

pondělí 28. dubna 2014

... pohlazení kašpárka ...


 

… předně chci vám všem upřímně  poděkovat za všechny komentáře a obrovskou podporu v minulém příspěvku. Děkuji…jste skvělé, hodné, milé, vnímavé a umíte druhému dát milé slovo…to je obrovská věc … moc děkuji

... ranní slunce za oknem ...
 … a protože jsem slíbila, že příští příspěvek bude veselejší, příjemnější, pozitivnější … vkládám jej. Je to obyčejná neděle …  plná slunce … kvetoucí zahrady … hraní s pejskem … houpání na houpačce… rajské k obědu baštěné venku na sluníčku… kafíčku a sladkostech …o vůni vzduchu  ve vlasech…o obyčejné neděli s neobyčejnými pocity…

... ranní slunce na zahradě ...
 obyčejné neděli s neobyčejnými pocity, pro mne tak vzácnými, cennými po dnech minulých. Takové dny, kdy to s vámi zahrká jako s užíváním, pak pociťujete dny obyčejné, jako neobyčejné. A to je to kouzlo, to je ta radost, krása a poznání …

... Carolinky víla, co patří našim bylinkám ...

... černý či červený ... všechen rybíz u nás skončí v nějaké buchtě ...


... jedlička mi dělá radost... ať je zima nebo jaro ...

... dva největší kamarádi ...

… a závěrem toho neobyčejně obyčejného dne, jsme zajely do divadla. Do loutkového divadla na krásné kašpárkovo představení. Všimla jsem si, že v divadle bylo hodně prarodičů s vnoučátky a pár maminek a tatínků …takových jiných. Neumím to popsat…asi jako, když otevřete dveře do zakouřené putiky, přesně víte, který host je denní štamgast. Má jakýsi nepsaný punc. Tak takový pocit jsem měla v dnešním divadle… když jsem pozorovala o přestávce rodiče a prarodiče. Jako by nás Pán Bůh tvořil do forem J Možná i na tomto principu fungují sympatie… kdo ví …

... milující ptáčci, co z naší zahrady neodlétají ... asi dobré znamení ...
 … každopádně jsem si vybavila svá dětská představení, jako dítě. Jak jsme chodívaly na představení „střevíčky“, v neděli odpoledne. Na první film v kině. Kino jsem milovala a mám ho ráda dodnes. Bydleli jsme pár metrů od kina a nezapomenutelný pocit ve mě zůstal, když se vysílalo v létě. Byly otevřena všechna okna v kině a nádherný tlumený hlas se nesl celou naší ulicí. Často jsme sedávaly na horkých letních schodech u kina a film poslouchaly…do aleluja … Kino je moji srdeční záležitostí …


… co je však zvláštní, že když vybírám Carolince film, pohádku v kině, nikdy ne v Cinestaru. Mám ráda stará kina, kde jsou dřevěné sklopné lavice, kde cítíte  filmy všech dob, kde voní těžká červená opona a akustika je taková … nešizená. A takových kin je hodně…

... moje ♥ záležitost... hrušeň ... babička jich měla v sadu spousty ...

... na anglickém trávníku už dávno nebazíruji a náš pes už vůbec... tak proto...

... nedělní rajská na sluníčku ...pohoda klídek ...

... po rajské  - siesta ...


… naše Carolinka dnes odjížděla šťastná z divadélka a víte proč? Pohladila si v zákulisí kašpárka a já v tu chvíli věděla, že moje chmury jsou na ústupu … Její štěstí je mojí terapií a lékem na všechno na světě …

přeji vám všem týden plný těch nejšťastnějších doteků 

Věrka

14 komentářů:

  1. Věrko, moc hezky sluníčkově jste si neděli užili. To je dobře. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Dášo, děkuji za řádky...i Tobě krásný slunný den.Věrka

      Vymazat
  2. Vy jste mely krasnou slunecnou nedeli,Lotkove divadlo jsem jako dite mela moc rada a kino presne takove jak o nem pises.Nad Anglickym travnikem jsem se jen zasmala hlavne kdyz po nem beha pes,ja jsem spis pro travniky prirodni a odolne vsemu .Tvuj minuly clanek jsem si precetla,byl smutny ale ted jsi to s timto slunecnim zase rozveselila.Uzivejte si krasne slunecne dny plne pohody .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Eliško, děkuji za komentář. Když jsme si přivezli domů psa, neměla jsem tušení, jaká všechna překvapen mne čekají :-))) Trávník je to poslední, co mě překvapilo... ale jsme rádi, že jsou věci, jak jsou...a to se vším a ve všem... Smutnění nic nevyřeší a ani nikomu na radosti nepřidá...někdy člověk musí to pozitivno naprogramovat, chtít ho a jít za ním...Krásný den plný slunce...Věrka

      Vymazat
  3. Věru, krásnou neděli jste měli, to je fajn. Já jsem taky bydlela pár metrů od kina a chodili jsme tam za korunu a někdy jsme třeba přišli jen tři, čtyři, pán přemýšlel a pak nám film pustil. Ale až jsme byli strarší, tak jsme tam chodívali s klukama a sedali si do poslední řady abychom se mohli držet za ruce a někdy si i dát pusu. No a ten pan uvaděč na nás svítil baterkou, jestli tam jako neděláme něco špatnýho. Moc ráda na to vzpomínám.
    krásný klidný den Majka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Majko, děkuji za nádherné vzpomínání...chvílemi jsem si říkala, zda-li jsme nechodily do stejného kina:-) I v tom našem to tak nějak probíhalo...Kino rovnalo se mít rande, mít kluka, být velká holka:-) Krásné chvíle...Věrka

      Vymazat
  4. Je to tak, že krásný den a sluníčko bolístky když ne zahojí tak alespoň trochu zmírní. A máte krásné macešky a celou zahradu. Zákusky "metro" (jmenují se tak?) jsem si myslela, že už ani neexistují. Vždycky jsem je měla ráda. ... Divadlo- tak to byla vždy slavnost. Ráda na ty dětské časy vzpomínám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Věruško, máš pravdu...krásné počasí uleví trápení...ale člověk musí chtít, aby bylo lépe, neutápět se... Zákusky metro mám ráda od dětství, jsou sladké jak cukrkandl a moje děti je zbožňují...dají se sehnat v Penny asi za 3 pětky :-) a jsou skutečně pořád stejné ... Krásný, třeba i sladký den..Věrka

      Vymazat
  5. Věruško,
    taková pohodička..., až sem vnímám tu ohromnou sílu obyčejných maličkostí, které povýší vzdáleně obyčejný den na nezapomenutelný... Rajská je moje srdeční záležitost a řezy Metro miluju už od malička, budou první, co strčím do košíku, až půjdu na nákup... Carolinka je tak roztomilá holčička, její oči mají obrovské kouzlo.
    Dnes jsem svému muži vyprávěla Váš příběh z minulého týdne, jen tak jsme spolu seděli u kávy... a teď si tu čtu tento pozitivní příspěvek. Je dobře, že se nedáte, tento příspěvek je toho důkazem. Synkovi moc držíme palce! Lidka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Lidko, děkuji za Tvá písmenka. Budeme moc ráda za palce. Ráno Honzík právě odjel do Prahy za starší ségrou, Kristýnkou. Nabídla mu pohodu a klid o svatém týdnu a otevřenou náruč pro sourozenecký pokec. To nás moc těší, že se děti mají vzájemně rádi a drží při sobě. V pátek má písemnou část mat.zkoušky. Tak i my mu držíme palečky, moc si to zaslouží ... a ve středu má narozeniny...má toho kluk nějak moc v poslední době... :-) Věrka

      Vymazat
  6. Krásná zahrádka a krásně prožitý den.Kdyby to šlo a každý den našeho života byl tak zalitý sluncem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá moje Maruško, děkuji za hřejivý komentář plný slunce :-) Na zahradu mých snů teprve čekám...snad se dočkám...Věrka

      Vymazat
  7. Věruško,
    je fajn, že jste si neděli tak to hezky prožili !
    Loutkové divadlo jsem pravidelně navštěvovala s prvním synem a kino je má srdeční záležitost a vzpomínky na dětství.
    Mamka totiž byla po večerech ve vesnickém kině uvaděčkou a taťka promítač :-)
    V kině na stupínku a nahoře u promítačky jsem byla jako doma, nejraději jsem měla neděli jsem milovala ruské pohádky, hlavně Jen počkej zajíci.
    To byly časy !.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Ilonko, děkuji za pozitivní komentář plný vzpomínek... Neděle byla fajn, ale dny další už nejsou tak slunné... Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...