… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

čtvrtek 21. srpna 2014

... za hrnečky ptáček ...


... když jsme nedávno v jednom deštivém dni tvořily s Carolinkou malované hrnečky, (zde) neměly jsme ani potuchy o tomto nádherném příspěvku plný radosti ...


... moc rádi  bychom chtěly poděkovat několika „tetám“, kteří si skrze příspěvek na blogu Carolinky hrnečky zakoupily. Nechť vám popíjení z těchto originálních hrnečcích přinese tolik radosti, jako  Carolince její splněné přání. Skrze našetřené penízky, vyslovila naše Carolinka přání...
„ co si chceš Kačko za korunky z hrnečků koupit? „
„ Ptáčka...živého ptáčka...“

... radost od samého rána ...

... a tak jsme vyrazili s taťkou a s Carolinkou a s klecí pro papoušíčka šedokřídlého
(asi 50 km za chovatelem exotického ptactva)
Byla to skvělá příležitost ukázat Carolince názorně a prakticky, co znamená výplata. Co znamená, když se korunky našetří...když si na něco sama vydělá ...co znamená práce...co znamená, když se práce stane zábavou ... a to celé pak velkou radostí...měli jsme z toho velkou radost všichni. A o tu se s vámi nyní chceme podělit... nechť přiletí k vám, jako malý ptáček ...
... radost v očích ... radost v ptačí klícce ...radost jménem Charlie ...


... ten malinký zázrak se jmenuje Charlie. Ano, v překladu Karel, jako jeho majitelka J  Carolinka. A tak naše Carolinka, neskutečná zvířemilka, právě prožívá jedno z krásných období ...  od rána do večera dnes posedávala u okna, u ptačí klícky a povídala si s Charlíčkem. Pískala mu, vyprávěla co je svět, kdo je maminka a tatínek a co je láska...
„...to je když máš někoho moc rád a bojíš se o něj...a tak se o něj staráš...a zajímáš ... a celé to je bezva...a já Tě teď miluji a jsem Tvoje maminka Charlíčku ...“
... Charrrrlie jméno mé ...
 ... a odpoledne jsme si vyšli do zverimexu pro zrní i s velkým bráchou „Jájou“...a po cestě se Carolinka pořád ptala, co asi dělá ptáček doma v klícce sám...a její nožičky dělaly velké kroky, aby Charličkovi nebylo doma bez ní smutno ... a když jsme se vrátili domů ... otevřeli jsme schránku a Carolinky velká radost gradovala. Ve schránce bylo krásné psaní  „pro princeznu  Miu“ a v obálce náramek přímo princeznovský. A my děkujeme tímto autorkám (zde) té krásy i za to, že umí rozdávat radost.

... Carolinky velká radost ... její oblíbené místečko ....
 ... a Carolinka brala schody domů po dvou, utíkala k ptačí klícce a ukazovala Charliemu tu krásnou parádu a já cítila příval nádherné radosti a spokojenosti... je to krása, když jsou děti šťastné... myslím, že jedno z největších štěstí nás dospělých ...


Věrka  Carolinka ♥ Charlie

27 komentářů:

  1. Milá Věrko, při čtení mi naskákala husí kůže. Mám velikou radost. V životě někdy stačí tak málo... Krásné dny. Lidka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Lidko a my moc děkujeme...máme též radost ...Krásné babí léto...Věrka

      Vymazat
  2. Věruško, Carolinka je sluníčko, je krásné, že nepotřebuje žádné drahé hračky a ke štěstí jí stačí malý papoušík. Charlimu bude u Vás moc dobře, má bezva malou kamarádku.
    Mějte se krásně a přeji prima víkend.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janičko, děkujeme... náš Charlíček je super budíček. A jeho bezva kamarádka od brzkého rána všem hlásí co její miláček právě dělá a co potřebuje a co říká... :-) Krásný víkend....Věrka

      Vymazat
  3. Věruško,
    ani nevíš, jakou mám radost, když vidím ta rozzářená očíčka Tvojí Carolinky. Právě proto, že je tak velikou milovnicí všech zvířátek, je moje krev. Od mala jsem měla nějaké zvířátko a přesně s takovou péčí a láskou se o něj starala. Dokonce jsem měla ochočenou husu a byla jako pejsek. Ale to bych mohla psát na dvě stránky. Přeji krásný den a ať vám všem doma dělá "Čárlíček" jen samou radost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Pavli, děkujeme za hezká slova. Je pravdou, že naše Carolinka si nedávno hladila velkého, černého koně, vraníka a majitel koně byl těžce ve střehu, prý je to zlý a nesnášenlivý kůň. Kůň začal kývat hlavou a chtěl pohlazení naší Carolinka, doslova za ní šel...majitel nevěřil vlastním očím..je to skutečný zvířemil ta naše Kačka. Krásný víkend.Věrka

      Vymazat
  4. Věrko, moc pěkně jsi to napsala... ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Dášo, děkujeme za milý komentář.Krásný víkend.Věrka

      Vymazat
  5. Věrko ... priniesli ste mi s Carolínkou radosť do dnešného rána ... teším sa s vami, z vášho šťastia .... ♥
    A skromne sa priznávam aj k nášmu šťastiu ... po smútku za našou drahou sučkou, ktorú sme pred mesiacom museli dať utratiť, opäť na našom dvore vyšlo slniečko ... v podobe čiernej huňatej guľky, šteniatka labradora ... život je krásny pokiaľ sa máme z čoho tešiť ...
    Prajem vám pohodové, slnečné dni a veľa radosti ... :) ♥♥♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Lauro, tak to jsem moc ráda, že je kolem vás štěstí a radost...to je vážně skvělé...moře takových dní.Krásný víkend.Věrka

      Vymazat
  6. Tak mi tento příspěvek připomněl den před pěti lety - byli jsme čerstvě sami, Tomášek odjel na školu v přírodě a Zuzanka se školkou byla na místní výstavě zvířátek. A měli tam andulky. Strašně, strašně, strašně moc mi je chtěla ukázat, a já, smutná z odjezdu synka, jsem váhavě souhlasila. Byl červnový, horký den. Prošly jsme si slepičky, králíčky, morčata, rybičky - a skončily jsme u andulek.

    Maminko, maminečko, podívej ten modrý, ten je taaak krásný.... Vyprávělas mi, že jste v bytě měli také andulku.

    Ano, měli, Pepínu, byl to první dárek na naše první společné vánoce v našem prvním bytě, ještě jsme ani nebyli manželé. Celý život jsem si přála andulku, ale rodiče byli proti. Tenkrát jsem oplakala, když mi manžel řekl, že musí na Štědrý den odjet ke kamarádovi. Slzy padaly do bramborového salátu a šneků z vinných klobás. Kde by mne napadlo, že u něj schovává poklad - klec s živou andulkou. Měl to být kluk, tak dostal jméno Pepík. Jenže se z něj vyklubala časem Pepína. Žila s námi v našem bytečku jako dlaň, létala dokola a vzorně přistávala pouze na kleci, jako kdyby věděla, že kdyby někde jinde, tak bych se zlobila - holt ženská se nezapře. Když jsem plakala do rukou, že se k nám nechce miminku, sedávala mi na rameni a přebírala vlasy, jako kdyby mi říkala, že se nemám bát, že miminka přijdou.... Ožužlávala nám plány na stavbu našeho nového domova, jako kdyby nám je schvalovala... Byla tu s námi v našem domě pouze tu první zimu, skamarádila se s naším novým pejskem, a pak mu předala starost o onás a odešla... Pod růžový keř.

    Z těch vzpomínek jsem se tenkrát téměř rozplakala, ve slabé chvilce povolila dcerce ptáčka. Jenže nemáme klec, kam ho dát? Zuzanka si věděla hned rady - zavolala "tetě", které nedávno umřela andulka, jestli ještě má klec. Měla. S ptáčkem v malé krabičce přímo utíkala domů, rychle sednout do auta a k "tetě" pro klec. Pepíček byl tentokrát opravdu kluk, krasavec, ale strašpytel. Přesto byl milovaný. Dostal časem novou vlastní klec, i stoličku pod ní. V létě se letnil na terase. Jezdil s námi na rodinné tábory i v zimě na lyže. Cestování v autě miloval. Bohužel letos nám odešel do ptačího nebe - v den vysvědčení. Tak je také pod růžovým keřem, jako naše Pepína.

    Tak ať vám váš Charlie přinese také spoustu radosti a užijete s ním legraci i pocity souznění.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janičko, děkuji za nejdelší komentář zde u mne na blogu. Milý komentář plný citu a vzpomínek. I já měla jako malá Pepíka, kanárka. A když velké děti byly malé, také měly ptáčky...a kolik...byly jsme magnety na exoty.Jak ptačí tak v životě :-) Ale Carolinky Charlie je umocněn radostí jinou...hrnečkovou a to v našich vzpomínkách zůstane. Přejeme krásné dny a věříme, že další opeřenec u vás nenechá dlouho čekat :-) Věrka

      Vymazat
    2. Kdepak, další opeřenec je v nedohlednu. Dohodli jsme se s dětmi, že by rády cestovaly, a všude tahat s sebou klec nejde.... Sousedi jsou ochotní krmit pejska s kočičkou, ale o andulku se starat nechtějí, bojí se, aby jim neuletěla. Tak možná až ta moje ptáčata vyletí z hnízda, snesu klec z půdy a pořídím si dalšího Pepíčka.

      Vymazat
    3. ....povím Ti na rovinu, že mě ani ve snu nenapadlo, že bych po 40tce objížděla s klecí chovatelé drobného ptactva...pro jednoho malého človíčka, kterého jsme si tzv.na stará kolena pořídili...a děláme pro něho všechno moc rádi ... tak uvidíš, jak Ti to osud namaluje... Krásné dny a krásné sny ...Věrka

      Vymazat
  7. Děkuji, článek mi vykouzlil úsměv a pohodu, ale to už je na tvém blogu zvykem:-)!
    Tak, ať jim to dueto hezky ladí:-)))
    P.S.
    ty hrnečky, jsou nádherné, tak ta výplata je zasloužená!
    Hezké dny děvčata:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Renatko, moc děkuji za Tvůj milý komentář. Zrovna nedávno mě můj muž říkal, že bychom se měli u vás ukázat, na chvilku, na milé popovídání ...musíme to nějak vymyslet dokud je krásné babí léto ... vaše zahrada musí být teď kouzelná ... pozdravujeme všechny tam u vás...Věrka

      Vymazat
  8. Věrko, vidím, že už má Carolinka ptáčka a udělal jí radost, jako ty hrnečky tetám. Ať se mu vás hezky žije. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, děkujeme za slovíčka i za cestu k radosti :-) Krásný pohodový víkend, třeba s kávou či čajem. Věrka

      Vymazat
  9. Carolina...que bonito, yo tengo un lorito parecido!!! tu hijito es hermoso!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Gracias por el buen comentario. Hermoso día. Vera :-)

      Vymazat
  10. Udělaly jsem mi holky pěkné ráno - krásný příspěvek! A pedagog ve mě jásá - jak výchovné! Přičinit se, umět si počkat, nedostat hned vše, co si usmyslíme, těšit se a doufat - pak je ta pravá radost.
    Mějte se všichni moc hezky, pa Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Helenko, tak to jsme moc rádi, že jsme Tě potěšily ... děkujeme za krásný komentář...Krásné dny...Věrka

      Vymazat
  11. Dlouho jsem tu nebyla a tolik nového se tu děje.Vždy jsem měla malého papouška,největší byl Alexandr Fousatý.Mé velké přání pořídit si velkého papouška a mluvícího,se splnilo až před několika lety,když jsme se smanželem dohodli,že už nebudeme jezdit na dovolené.Tihle velcí papoušci snáší špatně,když se jeho páníček na delší dobu vzdálí.A tak dnes mám miláčka největšího,ukecanýho a milujícího žakouška Kubíčka.Přeji Kačce hodně radosti s novým kamarádem a malované hrníčky jsou úžasné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Maruško, vážně jsem se musela pousmát nad jménem Alexandr Fousatý...je skvělé. Moc se mi líbí neotřelá jména. Kdyby jsi jen věděla, než se zrodilo jméno Charlie, co tu padala za jména... Prdeček ... Prďolka...Bobíček... Ferďánek... dokonce i Adidas :-) Naše Kačka má velkou fantazii (po rodičích). Jinak hrnečky budeme malovat příští týden nové, prý podzimní...dokonce jsme uvažovaly i o podzimních miskách a mísách...jak říkám, fantazie tu je :-) Krásné dny ...Věrka

      Vymazat
  12. Milá Věrko, ale spíš je to psaní pro Carolinku. Moc gratuluji k malému papouškovi a přeji jen samé společné radost. My jsme anduláčka Pepíčka pořídili Simonce loni v květnu. Byl malinký, ona ho pořád chtěla chytat do ručiček, on se zprvu hodně bál, ale pak nám párkrát uletěl na garnýž, nemohli jsme ho dostat dolů. Potom si na sebe moc zvykli a Simonka ho učila mluvit svojí řečí, říkal Pepíčku, Pepíčku, Simonko, krááásnej Pepíček. Pak mu pískala písničky a on pískal podle ní, obědval s náma na stole, jedl z našich krajíců chleba. Letos v létě jsme odjeli na dovolenou a naše dcera mu chtěla udělat radost a vynesla ho na chvilku na terasu ven. Klec nebyla dobře zavřená a Pepíček (asi mu bylo smutno) uletěl. Našli jsme ho po týdnu až jsme se vrátili, byl v zahradě. Vzali jsme ho domů, byl rád, zpíval, pískal, mluvil, sedal mi na naušnice. Ale další sobotu, za týden, přestal zpívat, mluvit, lítal zmateně a sedal na úplně neobvyklá místa. v úterý jsem mu už zavolala veterinářku a do rána umřel. Měl plné volátko něčeho, asi se venku nazobl na poli nějakého postřiku a otrávil se. Ráno, když jsem ho našla v kleci jsem plakala a byla ráda, že u toho malá není. Odpoledne jsme dovezli Pepíčka nového, jen je ještě dost malinký a takový zatím trdýlko. Pepíčkovi jsme udělali hrobeček a má tam od Simonky napsaný dopis.
    přeji vám všem krásné dny a hodně radostí. Majka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Majko, děkuji za nádherný komentář plný citu a vzpomínek...skanula mi slza. Máme něco podobného za sebou, už je to moře let...Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka