… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

úterý 30. prosince 2014

PF 2015 - Přání


Přání všem
přichází den, kdy si přejeme a posíláme milá slova,
tak jako vloni,tak i letos zas a znova.
Kdo hledá lásku , přeje si jen ji,
kdo hledá štěstí , přeje si i naději.
Kdo ztratil zdraví, přeje si jedno jediné,
najít ho, držet, plakat štěstím, vždyť není nad jiné.
A já Vám posílám celou náruč mé síly,
aby se vás dotkla jak moc čarovné víly.
Aby se vám splnila tajná přání,
aby i ten sen nebylo jen vaše zdání.
Ať vás ochraňuje anděl strážný každý den i noc,
ať líbí se vám celý příští rok velmi moc...

vaše Věrka se srdcem na dlani


pondělí 29. prosince 2014

... venku ......

... dnes se zahalila krajina do krásné bílé peřiny ...každé zábradlí i nároží ...

... A já dnes  byla venku ... 

... zapadající zimní slunce ...

... to vám byla nádhera. A nebyla jsem sama. Byly se mnou mé děti, má zahrada a můj objektiv ...
A já pro vás udělala pár záběrů zimní krásy ...



... a fotím i krmítka ...

... a fotím i špičky stromů ...

... téměř magický šperk zimy ...

... sněží ...
 ... a fotila jsem každý kousek zimní krásy. Obyčejně neobyčejné zapadající slunce. Třpytící se rampouch. Padající vločky, které se doslova melodicky vznášely vzduchem ...

... pořádná koulovačka mých dcer - malé a dospělé ... radost...

...a samozřejmě děti. Jejich úsměv, pokřik, nadšení z čerstvě napadaného sněhu. Jejich koulovačky, sáňkovačky. Jejich radost. A ta je skutečně nakažlivá. Ucítila jsem ji v celém svém bytí. Kousek z ní jsem zachytila pro vás. tak, jak jsem v posledním příspěvku slíbila. 


...a maminka fotila vše co lahodilo jejímu oku a aparátu ...

... dětské zimní hrátky ...

... radost a smích malého vnoučka  Honzíčka. Sníh vidí poprvé v životě... radost ...


... a já vzpomínala na své dětství, jak jsme sáňkovaly na kde čem, na kopci za městem od rána do večera. Rukáv jsme měly lesklý (místo kapesníku) a byl to důkaz našeho pevného zdraví. Jezdily jsme na pekáčích, saních, igelitových pytlích od ledku i v plechových lavorech. Domů jsme se běžely vždy jenom najíst a pak bez jakýchkoliv signálů, mobilů a skypů se zase sešly v pravý čas na pravém místě ... byly jsme zocelené a šťastné děti z minulého století ...

... rampouchy se necucají ??? ...
 ... a taky jsem vzpomínala na rampouchy mého dětství. Jak zakázané ovoce nejvíc chutná. Vždy nám dospělí kladli na paměť, že rampouchy se necucají. Já nevím, jak vy, ale já vím, jak chutnaly. Studeně a o ničem... A taky jsme s nimi psaly do sněhu a hokejkou je shazovaly z přístřešků a střech. Pro mne mají magické kouzlo a skoro bych se nebála je nazvat nejkrásnějšími šperky zimy...

... a díky focení , psaní, blogu a vám, zapomínám na špatné chvilky,které mne provázejí  ...
Děkuji
 všem přeji kouzelné zimní dny
Věrka

pátek 26. prosince 2014

...vánoční kaleidoskop ...


Kaleidoskop je dětská hračka, která pomocí soustavy zrcadel a barevných tělísek vytváří neopakovatelné obrazce při pohledu proti světelnému zdroji.
A já jsem se rozhodla udělat vám náš vánoční kaleidoskop.
Poslat střípky lidské, teplé, barevné a krásné radosti dál ... je tak cenná a důležitá ...
srdíčka se stala vánočním symbolem dárků v našem domově 

 ... tvořit kouzla je krása. Nejkrásnější kouzlo jsou rozzářená dětská očička. Těšení na Ježíška. Vyhlížení ze všech stran, oken a koutů, kdy se setmí a zacinká ...


... a se tmou přichází světlo. V lidských srdcích, očích, dlaních...přichází Ježíšek ...
 ... vše utichne...ze  starého gramofonu prská stará deska s tóny tiché noci.. domovem voní jehličí, purpura a touha po radosti ...


 ... a všude vůně dobrého jídla... rybí polévky ... pečeného kapra na másle ...
tyto vůně takto voní jen v jeden den v roce
... o vánocích...
... a k večeři patří poděkování a modlitba. V tento večer je součástí slavnostní večeře. A já si vždycky vzpomenu na své dětství, jak  táta před večeří pronášel slavnostní slova...vzpomínal na všechny příbuzné, co již k večeři neusednou a prosil, abychom se za rok zase takto hezky sešli. A pak se všichni tiše modlili a já se nudila a těšila na večeři.
U nás se nevzpomíná před večeří. U nás se děkuje - za vše a letos se i prosilo ... 
 ... nejmladší člen rodiny se těší a to tak, že velmi ...
 ... a co andělů mi za poslední čas do našeho domu přilétlo ...
Těmi živými jste vy. DĚKUJI

... dočkali jsme se ... zacinkal zvoneček ...

 ... a mamince "Ježíšek" nadělil motivaci jako HROM. Objektiv, jako HROM se kterým musím štrádovat cestičkami a pěšinami do lesů, luk a hájů.Cestou necestou... A fotit všechny krásy světa. Ptáky v oblacích a jejich hnízda v korunách stromů. A víte pro koho? Pro vás všechny. A víte proč? Protože mi je s vámi tady fajn a  na světě je moc fajn ...
Věrka

úterý 23. prosince 2014

... čtvrtá adventní ...




… naše Carolinka věděla a těšila se, až zapálíme čtvrtou adventní. Nejen proto, že se blíží Ježíšek, ale také den, kdy bude maminka už doma.
Dočkali jsme se.
 
… v posledních dnech jsem moc neodpovídala na emaily . Za všechny emaily, slova, modlitby i dárečky moc a moc děkuji. V posledních dnech jsem jen ležela a hledala síly. Neminula mne etapa bolestí, velkých a vleklých. Toaleta se stala mojí noční můrou. Velké problémy s vyprazdňováním, tak velké, že mi lékaři dávali na bolesti opiáty. Tolik jsem se namodlila a promodlila …
 
…a já v ten čas rekapitulovala. Nehybně ležela, vzpomínala a uvažovala. A večera večer jsem psala kamarádce a  já ucítila, že bych to měla sdělit vám všem.  Za ty dny palečků, pěstiček a všech kouzelných přání. Jak nemoc zvaná potvora chtěla zničit všechno a všecičko v mém životě a přitom … udělali jsme opak …
Přemýšlela jsem, jak osud si sáhl na nejsilnější článek rodiny. Jak nás to všechny stmelilo a změnilo. Jak ta „potvora“ nemoc dala reset v našich já.
 

... Honza, láska mé Kristýnky ...
Jak Petr, můj muž a to je nějaký cholerik, horká hlava rychlí jazyk,  se změnil. Už tak se nerozčiluje, ono taky proč? A jak si nahlíží na svět, úplně jinak. Kolik mu spadlo na zem slz a také prosil…. I ten pražský Honza, (přítel mé nejstarší dcerky Kristýnky a otec mého vnoučka Honzíčka ) s kterým jsem si prožila nejednu pernou chvilku se o mě zajímá, včera mi po celé Praze sháněl nějaké Opti fibre či co, vlákninu do jídla... abych netrpěla … běhal od jedné lékárny k druhé…a sehnal a byl šťastný…

... náš Jája ... plný citu ...

A Jája, jak se stará, tuhle seděl na kraji postele, když mě braly bolesti a ptal se, jestli chci natáhnout ponožky, co potřebuji, seděl tam tiše u mě s takovou pokorou a vnitřní bolestí. A říkal mi, že půjde  neděli do kostela… on, jediné dítě z mých tří, které bylo k víře distingované
... Kristýnka, vnáší lidem do životů úsměv ...


Kristýnka volá 3x denně a povídá mě příběhy ze života,aby mne přivedla na jiné myšlenky a já si volám s malým vnoučkem Honzíčkem, který jen do telefonu hučí, ale já vím, že mi rozumí.

vnouček Honzíček...nejraději telefonuje s babičkou Věrkou ...

má láska Petr a Carolinka


A Petr... ten dělá kotrmelce ve vzduchu.Stará se o celý běh domácnosti …o firemní záležitosti a Carolinka je jeho součást života 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu. Do školky nechodí. A tak s ním odjíždí i na jednání. A vše zvládají na jedničku jako trám.

 Carolinka to je můj tlukot srdce, tak to vše prožívá, kvůli tmu všemu se sama naučila psát, aby mi byla blíž a mohla mi psát dopisy...sdělovat co cítí a jak s taťkou žije...a naši?  Stydí se a mrzí je to...volají si s Perem, protože mě dopřávají klid...a já? Odpustila jsem všemu a všem...


 ..a tak když plápolá na adventním věnci čtvrtá svíce, uvědomme si proč. Vánoce nejsou jen časem nákupů a plných stolů s jídly. Je čas zamyšlení, čas odpuštění, čas vstoupit do kostela, nadechnout se a říci „ Bože díky … za vše … “
 
Věrka s rodinou jako trám
 

středa 17. prosince 2014

...za týden ...



čas vánoc

Slyšíte ten nádherný cinkot v dáli ?
To blíží se radost, co už jako děti  jsme znaly.
Ta radost má jméno  -
Vánoce

Ta radost je v našich srdcích, očích, v nás,
je časem ztišení, lásky a krás…
Dávejme si úsměv, pohlazení a milá slova,
dávejme si lásku zas a znova …

je čas vánoc


... píši vám všem, co toužebně očekáváte výtisk knihy Máma, že věci se mají tak:
původně již v těchto dnech měla kniha Máma spatřit světlo světa. Z celého srdce jsem ji chtěla nadělit pod stromeček. Jenže ... nastaly technické problémy. 
Minulý týden přijel můj muž, který neví kam dřív skočit, z tiskárny, že dostal termín pro výtisk knihy téměř jarní. Skanula mi slza, ale hned jsem si vzpomněla na hodného človíčka Katku, která mi nabízela pomoc, kdybych ji potřebovala. Pracuje v tiskárně ( přes 200 km vzdálené) 
Hned jsem ji napsala, požádala o mobil.číslo a už se vše začalo řešit. Verdikt je na světě.
Díky snaživým a skvělým lidem a díky mému Petrovi, spatří kniha Máma světlo světa v druhé polovině ledna 2015. 
Snažili jsme se seč nám síly stačily, přísahám . Možná, kdyby nepřišla do cesty má zlá nemoc, bylo by vše dříve a vše mnohé jiné. Ale věci jsou jak jsou...a jak říkávala moje stará, hodná babička :
" Pán Bůh ví, proč to všechno tak je..."

o knihu lze stále psát mě na email či do komentáře

Děkuji všem z hloubi srdce za pochopení

Věrka



sobota 13. prosince 2014

...třetí adventní ...


…dřív než zaplápolá třetí adventní svíčka, tak jsme obdrželi velký balík plný vůně. Čím voněl? Vanilkou, kokosem, čokoládou, skořicí a LÁSKOU.
Rychlý pošťák (EMS) zazvonil v pátek odpoledne u nás a přinesl pečlivě zabalený voňavý balík plný překvapení.
Moc mne potěšil dopis psaný rukou od babi Jíři, keramické kytičky jako pugét k narozeninám a tolik nádherných dárečků a detailů. Krása…a vůně…Ptáte se jaká vůně? Plný balík a to doslova balík čerstvě pečeného cukroví. Jsou na světě dobré duše…
Děkujeme
 


… jsou na světě hodní lidé ...
přišel mi balíček s knížkou pro potěchu duše a olejem s vůní růží … dopis s motivy vánoc pro potěchu oka … balíček s ručně vytvořenou šálou, pro potěchu a zahřátí … ruční vánoční přání až ze Slovenska … tolik radosti mi dáváte v době, která je pro mne těžká a náročná.
Tolik, tolik vám za to vše moc a z hloubi srdce děkuji…
  

…a přitom jsem si vybavila větu, kterou tak často slýcháváme v kostelích a chrámech. Zvláště v tento čas adventní

 „ … říkám vám, že cokoli jste udělali nejmenšímu z těchto mých bratrů, to jste udělali mně.“
  


Věřím na to, že všechny dobré skutky se vrací. Věřím na princip bumerangu. S jakou silou , energií a myšlenkou vyšleme jej do světa , s takovou se nám vše vrátí. A když mi lékaři říkají, že patřím do 1% ze 100, která vše zvládá na jedničku, věřím, že to je to onen bumerang právě chycený do mých rukou, za ta dlouhá léta mého dávání. A hlavně za všechny ty pozitivní myšlenky a modlitby , které se vlní a vibrují kolem mě, skrze vás.
DĚKUJI
 

A tak i já věřím na to, že tyto vaše skutky, voňavé cukroví, balíčky, slovíčka a všechna ta krásná pozitivní slova a modlitby se vám všem v dobro vrátí. A to mnohonásobně více.
Vždyť  i ten bumerang letí nějaký čas, po nějaké dráze a čím déle letí, tím více nabírá na síle… pak k vám dorazí, většinou nečekaně a neplánovaně a je jedno z jaké strany, ale nemine vás. Nemine vás to štěstí a radost a láska.
 
 … a někdy to je pěkná šlupka…někdy i zezadu a o to větší to je překvapení. Milé překvapení. Platí to i opačně. Když vyšleme negativní sílu, vrátí se…a tak usilujme o dobré věci, skutky a myšlenky. Posílejme si vzduchem krásná slova. Říkejme si je. Posílejme voňavé balíčky…vždyť to celé je láska, lidství, krása a to co člověka dělá člověkem.
 

…děkujme každý den za nové ráno … .usmívejme se na sebe jen tak…
Buďmě šťastní a dělejme druhé šťastnými …


vaše Věrka