… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

úterý 8. září 2015

...Dubínek ...


… v sobotu jsme si vyšly s Carolinkou do lesa. Zjistit, jak si na tom les vede s houbami. Našly jsme „houby“ . Lidově řečeno houbelec. Ale nádherně jsme se prošly, povídaly a co nám spadlo na zem pod nohy, to jsme sebraly…



… Máme tak moc rády tyto procházky lesem, jen tak..do nikam …



… nejen, že čistí hlavu, plíce, mysl…ale utužují náš vztah …na světě je tolik krásy… když padá listí…když zapadá slunce nebo když vychází … mnohdy mě dojme i pes, který běží přes cestu…hvězdy na nebi a ani nemusí padat…lidi pořád čekají na velké věci, velké skutky a velké okamžiky. A přitom jsou tu kolem nás každou chvíli. Jen je třeba vidět…není nutné na ně čekat. Protože velké chvíle jsou právě v těch nejmenších …



… a v takové chvíli Carolinka běhala po lese, sbírala žaludy, jak jim říká dubínky. V takovou chvíli jsem zvedla hlavu k nebi a jen tak pozorovala houpající se větvě vysoko…nad hlavou. Zavřela oči, nadechla se a cítila tu krásu v celém mém já. Vnímala studený vítr, který je tak moc krásný…vnímala krásu té chvíle …té Velké chvíle… Úplně jsem se jí dotýkala celá a všechny pohyby větví mi připadaly jako tanec přírody… nikdy jsem to nevnímala tak intenzivně…vždycky jsem to viděla, cítila a psala o tom básně. Ale dnes to žiji …
... naplno žiji …




… A Carolinka měla skoro plný pytlík dubínků a pořád švitořila, co vyrobíme…Dala  jsem ji do své dlaně její teplou dlaň a bylo nám tak krásně. Byla to Velká chvíle… Vzpomněla jsem si na kroky, kterými jsem zde kráčela naposledy.Bylo to naposledy vloni na podzim …vloni, kdy jsem netušila, co mě za krátký čas čeká…jaká náročná léčba a náročná operace. A skrze tyto dny dnes tu stojím uprostřed lesa a vnímám ten vítr, ty zvuky, tu vůni, nějak jinak…
... s vděčností …
Nic na světě není samozřejmě




… a doma jsme z dubínků udělaly věnec. Dubínkový věnec v bílém hávu …žaludům říkal náš Jája, když byl malý,dubínci. To podle pohádky, kterou měl tak rád … kterou kdysi dávno sledoval v Kuřátkách …předchůdce Kouzelné školy. Ten název dubínci, se líbí i naší Carolince….



…a já měla jako malá ráda pověst o žaludech, kterou mi vyprávěl můj táta. Jak hladový medvěd dostal chuť na žaludy a drápal se po kmenu dubu pro ně. A jak tak šplhal, tlapa mu uklouzla a padal. Strom byl na stráni nad propastí a když padal, zachytil se větve s listmi dubu. Jeho drápy do listí se zaťaly a dodnes ty listy mají tvar medvědích drápů, jak klouzal ze stráně dolů... Do propasti naštěstí nespadl. Avšak na žaludy už nikdy chuť nedostal. Listy ve tvaru medvědích drápů mu to připomínaly navždy …


… pohádky a báje mají své kouzlo …A pro to kouzlo, je mám ráda dodnes …

Přeji všem kouzelné chvíle nadcházejícího podzimu

Věrka

20 komentářů:

  1. Verkokrasne jsi to napsala:-)Zrovna včera jsem také tvořila podzimní věneček a opravovala ty,co už mám více roku jako Vy dubinkovy a kastanovy.Už se také tesim do podzimního lesa,jen teď musím počkat až se Šíma uzdraví!Krásný podzim holky k Vám!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Ilonko, děkuji za slovíčka a přejeme Šímovi zdravíčko. Věrka

      Vymazat
  2. Milá Vierka a Carolinka, jedným slovom nádhera ! K rannej kávičke takýto bonbón, to je vec. Tak ako v prímorských krajinách zbierajú mušle, tak my tu zbierame to, čo nám príroda dá. Úžasné, krásne, nemám slov. My sme s našou rodinou boli nedávno vo Vysokých Tatrách a tam som si v koryte polovyschnutej riečky nazbierala konáriky obrúsené prúdom vody a skalkami a chcem si urobiť venček, len mi to ešte treba trochu prispôsobiť. Príroda je nádherná, len ju treba vnímať a z jej darov vedieť vytvoriť zázrak. Náááááááádhera. Škoda, že u nás nerastú duby. Papa Aňa .....posielam plnú náruč objatí .

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Aničko děkuji za komentář i email. Odpovídám až nyní. Dnes tu byl blázinec. Přijela k nám návštěva z Mexika a do toho Carolince vylítla teplota. Do toho jsme plánovali oslavu narozenin Carolinky a Kristýnky, teď opět čára přes rozpočet, jak se říká. No hlavně, aby byla brzy zdravá. Jsem moc ráda, že jsem Tě věnečkem potěšila. Pá Věrka

      Vymazat
    2. Milá Vierka, prajem Carolinke rýchle uzdravenie a k narodeninám obom Tvojim kráskam želám veľa veľa zdravia a radosti zo života. Mimochodom ja mám 37 a 34 ročné dcéry narodené v jeden deň 1.marca. Piekla som im vždy jednu veľkú tortu s označením, ktorá polovica je ktorej. Papa Aňa


      Vymazat
    3. To je krásné. U nás byl nejhezčí dort, když měla Carolinka jeden rok. Na douposchoďovém dortu hořela nahoře jedna svíčka a na dolním patře kolem dokola 18 svíček. Carolinka slaví narozeniny o 3 dny (a 17 let) později než její velká ségra Kristýnka . :-) Pá Věrka

      Vymazat
  3. Mila Věruško,hezky napsane.Taky se těšim až vyrazim do lesa,na houby,ktere u nas taky asi ještě nerostou,protože neprši a když tak malo.Tak aspon na ty dubinky a jak pišeš vyčistit hlavu.Obě Vas děvčatka moc zdravim.
    Vlasta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Vlasti, moc děkuji za komentář. Mě na houby navnadila starší dcerka Kristýnka, která v lese u Prahy našla houby jako z Černobilu :-) Vážně velké. Ale u nás nic...doslova to v lese šustí pod nohami. Přeji krásné dny. Věrka

      Vymazat
  4. Dobré ráno děvčátka.
    Není krásnější začátek dne......dobrá snídaně a čteníčko u Věrušky.Takové vycházky v lese, po cestičkách zapadaných listím miluji.Miluji barvy podzimu a když k tomu lehce pofukuje,tak říkám,že mi les zpívá.
    Domů pak nosím všelijaké šišky a listy,klacíky a spadané větývky.Asi to tak máme v sobě všechny a to je krásné.Nechat se unášet vším co je okolo nás.Věneček ze žaludů je krásný,jak je bílý pripomíná sníh.Asi také půjdu na duběnky.Pa pa a krásné pozimní procházení.Babi Jířa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě tak těší Jířo, Tvé řádky. Děkuji, moc.I mě v tom bílém kabátku připadá jako mrazem ojínělí. Krásné podzimní dny. Věrka

      Vymazat
  5. Milá Věrko, takové krásné čtení na další podzimní den...a o úplně obyčejné procházce v lese
    Taky jsem "sběrač" všemožného co mi venku cvrnkne do nosu ;-) žaludy super,asi s dovolením ukradnu nápad i pro naše dveře :-)
    jinak o žaludech říkávala naše babička-kdyz se jich hodně urodi,bude bída...tak nevím,v posledních letech je jich moc,tak kdovi jestli to ještě platí v té dnešní konzumní době :-(
    Kradu název Dubínci,je výstižný a už se děti nespletou cože je na dubu a co na buku :-)
    užívejte podzimní dny a pohlazení školačce HankaŠ

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Hani, děkuji za Tvé řádky. Jak píši v knize Máma, pocházím z generace, která sbírala úplně všechno a nějak mi to zůstalo :-) Máš pravdu , i mě se dříve pletly plody buku a dubu. Sama nevím proč... Přeji krásné dny a aˇse dílko daří. Věrka

      Vymazat
  6. Milá Věrko, krásně jsi to napsala, někteří lidé celý život čekají na "něco" a oni si nikdy neuvědomí, že to "něco" je vlastně život sám. Mě jsi žaludovým věnečkem připomněla pohádku o dubovém mužíčkovi - Jak si Slávek přičaroval dubového mužíčka, knížku jsem měla moc ráda a četla jsem ji jako holka několikrát. Mějte krásné raně podzimní dny,
    Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marcelko, děkuji za Tvé řádky a za vzpomínku na Tvého dubínka :-) krásné podzimní dny Věrka

      Vymazat
  7. Věrko, moc krásně jsi to napsala, nic na světě není samozřejmé a já už dlouho vím, že nejvzácnější chvíle jsou s našimi blízkými někde v krásné přírodě. Mám ráda podzim, kdy se všechno tak krásně zbarví a vždy si nasbírám kaštany, žaludy a vyměním je v mističkách, kde mám ty loňské. Váš věneček z dubínků je moc pěkný a to pojmenování se mi moc líbí. Těším se, že udělám vnoučkovi zvířátka z kaštanů, taková, která jsme si dělaly jako děti. Užívejte si s Carolinkou podzimní tvoření a já se těším na další inspiraci. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, děkuji za Tvé podzimní vzpomínání. Sbírání kaštanů jsem měla vždycky ráda. Tvoření z nich také. Časem jsem objevila kouzlo pečených kaštanů...Přeji krásné podzimní dny. Věrka

      Vymazat
  8. Věrko, přesně tak. Člověk po srážce s rakovinou najednou vidí svět barevnější, krásnější, voňavější! Ať nám všem takový vydrží už napořád! Jindra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jindro, někdy mi je tak líto za druhé, že se hádají pro hlouposti...že je rozčilují věci, co nelze změnit...často si vzpomenu na onkologickou kliniku, na dny za jejimi dveřmi...svět zákonitě musí být pak jiný ... Věrka

      Vymazat
  9. Věruško je kouzelný, žaludový věneček mě přivedl tak trochu do mého dětství, děkuji. Moc pozdravů Vám všem, krásné podzimní dny Sonia :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Soni, děkuji a posíláme moře pozdravů. Věrka a spol.

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka