Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

úterý 9. srpna 2016

Jako z filmu ...



svatební cesta do Jiljí.
 
Nikdy by mě nenapadlo, že podobnou komedii prožiji na vlastní kůži. V neděli jsme se rozhodli vyjet na vodu. Peťan, Carolinka a já.




Počasí , které mám zde na blogu (vpravo), z Norského serveru, mě nikdy nezklamalo. A tak jsem zjistila, že pršet bude nejdříve po 14.00 hod. 9.srpna. A tak jsme hned v pondělí zvedli kotvy a jeli směr Sázava.
 




Prožili jsem krásný večer pod hvězdami při sklence vína s milou blogerkou Ranatkou. Moc děkujeme za vše. 
Hned časně z rána jsme vyrazili směr Český Šternberk. Doslova romantické místo…ale ta nás na to šup opustila…při prvních „pádlovacích pohybech“.  Působila jsem na řece, jako kompasová střelka. Přesně tak jsem se točila s kanoí. Peťan prvních deset minut váhal, či nezabrat proti proudu a kanoi nevrátit.
 

Každý začátek je těžký …nikdy jsme řeku nesjížděli… Nejen pro Kačku to byl ohromný zážitek.




První jez jsme s lodí slezli…pak jsme se jakš takš zesynchronizovali a pluli jsme. Tedy pluly…občas Peťan ze zádi slezl, vystoupil a kanoi popotlačil. Nějak nám v půjčovně lodí zapomněli říci, že Sázava je skoro vyschlá. Pádly jsme se občas skoro mlátili …odpichovali …odstrkovali. Při pohledu na nás, Vinnetou by se mlátil smíchy….



... tanec modrých vážek ...


První zastávka byla ještě plná romantiky, sluncem zalitá. Vytáhla jsem ze sudu i foťák pro pár záběrů. Ten foťák, který si hýčkám… nikdo kolem něho nesmí ani dupat, kvůli otřesům (stará optika) … proč to zmiňuji, uvidíte za chvíli …To byla asi poslední chvíle, kdy vše probíhalo, jako v písních bratrů Nedvědových…





Tak trochu mě poprvé doběhla předpověď počasí z Norského serveru. První kola na hladině Sázavy jsme spatřili i ucítili asi v 11.00 hodin. Pořádně jsme zabrali, všichni tři. Kanoi přivázali u prvního mola a doběhli do jakéhosi bistra. Průtrž mračen se spustila… Do cíle - poslední 2 km. Když jsem volala na základnu, že prší, zda je možnost, že by si pro loď přijeli sem…a my pokračovali na základnu, kde jsme měli auto vlakem… nepřipadlo to v úvahu.
(jen za nekřesťanskou úplatu)
Opět konstatuji,že vše je v lidech...




 A tak jsme vzhlíželi k nebi a přáli si konec lijáku. Když už jen jemně pršelo, naskákali jsme do kanoe a pluli. To jsme ještě neměli tušení, co nás čeká na posledních 2 km. JEZ , kde na mapce kterou nám četla Kačka, neb brýle jsme v kanoii neměli, byli nakreslené dvě černé lebky se zkříženými hnáty. Když jsme viděli onen jez, kde už ani kačeny nebyly, rozhodli jsme se ho obejít. Jenže kudy? Cesta nikde…Můj Peťan si ví rady…vždyť byl 2 roky na vojně…Vzal kanoii „do teplejch“ (do rukou) a táhl ji na břeh a ze břehu na silnici. Kolemjedoucí přibrzďovali a fotili si tři experty, co si to v dešti kráčí bosky po silnici a jeden z nich táhne kanoii ...
 



Asi kilometr měl můj foťák  touto cestou docela otřesy…konec konců nejen on…

Když jsme naskákali zpět na vodu, otočili jsme se a viděli onen jez vyprskli jsme s Peťanem smíchy…Z jedné strany působil hororově, z druhé strany žádný válec, ale betonový svah, který se dal lehce sejít ...




Pak jsme "sjelosešli" ještě jeden pseudojez a v cíli jsme celý promáčení a šťastní,  si plácli a dali upršenou a spokojenou pusu. Avšak neměli jsme tušení, jaká třešnička na dortu nás ještě čeká.



Na dotaz v kolik jede vlak na základnu, nám slečna sdělila, že za hodinu a musíte přes most a nahoru a dolů. Pojem nahoru a dolů, si vybavím našich x schodů z patra do patra…a nebo cestu do sámošky.



Ale může to také být  cesta cca 4 km … v dešti …
S kručením v břiše, jsme už trhali kolem cesty švestky…pěkně trpké …Zásady šly stranou…jako třeba, že ovoce u cest se prostě netrhá a nejí.  Vím, člověk má zkusit asi vše, ale ve dvaceti …Čundr ve zralém věku je vážně adrenalinový zážitek …




Když jsme cestou dolů zahlédli nádraží, byli jsme ohromně šťastní. Servítky šly stranou (zapomněla jsem i na stud stomie)  a tak jsme mokré oblečení svlékli v čekárně nádraží a oblékli si suché (které jsem nesla s foťákem v pytli na odpadky.) Taťka rezignoval a vydržel v plavkách, až do cíle. Na nádraží, mě - téměř abstinentovi, koupil pivo. To jsem vypila skoro na ex a cesta vlakem na základnu se mi zdála, jako nejkrásnější cesta mého života. Kačka si ohřívala ručičky o kelímek s čajem a pronesla, že tento den si bude navždycky pamatovat…




A já s Peťanem ? My budeme teď spát asi tři dny v kuse ...




Krásné dny přeje dobrodružné trio 

22 komentářů:

  1. Jste velci dobrodruzi. Holt nekdy i to mene prijemne je s odstupem casu vlastne bezva zazitek. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahóóój Marcelko, souhlas... bezva zážitek to byl každopádně. Až dnes mi došlo, že mě vlastně Norská předpověď počasí nezklamala. Mám zde na blogu v počasí polohu našeho domova :-) nějak jsem zapomněla, že Sázava teče jinde :-) Pá Věrka

      Vymazat
  2. A vzpominky budou hrat u srdce cely zivot. ;). Pekne dny Verko. Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahóóój Marti, oni hřály už v autě, kde jsme pustili topení na plné pecky :-) Kačka usnula na lusknutí prsty...já taktéž. Taťka za volantem naštěstí ne :-) Za to doma jsme spali jako špalci všichni ... Pá Věrka

      Vymazat
  3. Božínku Věrko, tohle je teda fakt dobrodrůžo. a Kačka má zážitek na celý život.
    přeji krásný den Majka
    dočetla jsem Velkou mámu a jsem nadšená. četla jsem ji dlouho, protože jsem se k některým stránkám a odstavcům pořád vracela. jsi ohromná a máš můj obrovský obdiv.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahóóój Majko, jo jo a ne malé ... jsem moc ráda, že se T Velká máma líbí, to mě moc těší. Pá Věrka

      Vymazat
  4. Teda Věruško,
    toto bylo snad nejkrásnější čtení v poslední době. Smála jsem se, až mi slzy tekly. Do čeho všeho ty nejdeš. Pro Carolinku to muselo být velice zajímavé a opravdu nezapomenutelné. Ahoj babi Jířa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahóóój Jířo, upřimně, nám pak už také...když je voda zespodu i ze shora, je fajn, že úsměv zůstává...i když chvílemi pěkně tuhnul...Jak se to říká ve filmu Vratné láhve? " Byly to ale perné chvilky :-) " Pá Věrka

      Vymazat
  5. Věrko, mám pusu od ucha k uchu. Zažili jste opravdu velké dobrodružství a myslím, že na to nezapomene nikdo z vás. Já tohle nikdy nezažila, neumím moc plavat a tak jsem si nikdy netroufla. Můj muž jezdil na vodu odmalička s rodiči a pak s kamarády, někdy jede i dnes. S tím točením jsi mi připomněla jeden školní výlet, stanovali jsme u rybníka a tak jsme jezdili na čas na lodičkách. Já taky vždycky zabrala na opačnou stranu, než jsem měla a pořád jsme nemohli přistát u břehu. Jinak Posázaví je krásné, doporučuji Stvořidla a jízdu posázavským pacifikem. Měj se hezky. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahóóój Růženko, škoda že výraz před monitorem je nepřenositelný ... můj výraz, že bychom se měli vydat zase na Sázavu. Věřím, že Stvořidla jsou krásná, ale dáme si teď od Sázavy chvíli oddech :-) Můj Peťan dnes v průběhu dne 3x usnul a dokonce se svěšenýma rukama...Pá Věrka

      Vymazat
  6. Myslím,že tohle by ani ve filmu nevymysleli,aneb za 5hodin maximum adrenalinu :-) :-).Každopádně vítejte v klubu odvážných,aneb proč nezkusit nějakou bláznivinu i když nám není -náct.Aneb Alpě na svaly zdar ;-).H

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahóóój Hani, přesně Alpa. My dnes spali všichni jak po koňské dávce Rohypnolu :-) A přitom stačí tři pádla a skoro vyschlá Sázava :-) Když mě Peťan s otazníky v očích kladl otázku "neplánuješ teď nějaký zajímavý výlet ? " A má odpověď byla..." hmmm, takové pěkné vyspání na salaši v horách...to by byla krása..." V očích se mu otazníky proměnily ve vykřičníky...Prý "ty jsi ještě neviděla co umí pořádný beran ... " Pá Věrka PS: ale kdybys věděla o nějaké salaši v horách, dej mi prosím echo...

      Vymazat
  7. A teď už to jenom přepsat do scénáře a poslat Bakalářům ... tohle by rozhodně stálo za snímek :) Nakonec jsou to ty nejlepší zážitky a věřím, že Kačka si je opravdu bude pamatovat celý život :) ... Čest vítězům sláva, nazdar ... jen to "nezmokli jsme, už jsme tu!" se nějak nehodí :D ... Zdravím! D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahóóój Danielko, jo, přesně...život píše nejlepší scénáře... A já právě v neděli pronesla, že bychom měli někam vyrazit a zpestřit si všední dny... :-) Že se mi to ale splnilo a ještě bylo vrchovatě přidáno...Opatrujte se, všichni...Pá Věrka

      Vymazat
  8. Pobavilo ma to :) Nase dovolenky su tiez adrenalinove, hoci to neplanujeme, ale cesta je cieľ. Aspoň budete mať na čo spominat. Ale mate odvahu, na kanoe by som sa nedala. Andrea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahóóój Andrejko... mě to taky pobavilo :-) Stejně si myslím, že neplánované akce, bývají ty nej. V tomto případě tedy zaručeně. A to jsme u sebe měli jenom kilo, které nám akorát dalo na jízdenky, pivo a čaj...Pěkně nám to život naplánoval...Pá Věrka

      Vymazat
  9. Už podruhé se směji(no na vašem místě bych se asi nesmála), nejdříve do telefonu a teď při čtení dokumentace. Ale jste stejně jedničky, dali jste to, máte křest Sázavou za sebou!!!
    Tak Áhoooooooj a při příští sklence pod hvězdami:-)))!
    Objímám tří vodáky:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahóóój Renatko, ještě jednou moc díky za vše. Bylo to fajn...zvláště teď s odstupem času,když to píši z pohodlí a tepla domova...Jen jsem říkala v tom vlaku, když jsme jeli mokrý, hladový, unavený, já posilněna pivem po několika letech ... kdyby mě tak viděl pan primář...ke kterému jedu v úterý na kontrolu ... a Petr mě chytil za ruku a řekl :" měl by z Tebe radost..." Pá Věrka

      Vymazat
  10. Milá Vierka, krásny príbeh zo života, nasmiala som sa až až a so mnou celá moja rodina. Umenie je prežiť a precítiť takýto zážitok, ale väčšie umenie je to napísať. Objatie a pozdravy posiela Aňa. Papa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Aničko, děkuji za Tvé řádky. Jsem moc ráda, že jsem Tě a celou Tvoji rodinu pobavila... :-) Pá Věrka

      Vymazat
  11. Milá Věrko, tak tohle je opravdu neuvěřitelná story...ale přitom tak veselá! Hezky jsem se pobavila, děkuju. Krásně jste to napsala a vystihla, hned jsem si vybavila ten film, kt. nemá chybu! A vy aspoň máte na co vzpomínat, i Karolínka :-) Moc vás zdravím. Jana :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jani, děkuji za Vaše řádky...i my se s odstupem času bavíme nad naší Sázavskou story. Nedávno jsem koupila pečivo Sázava a naše Carolinka když si přečetla název na pytlíku jen vyhrkla: " ne tak tohle vážně ne, Sázava..." Ale určitě až vyroste, bude na tento den ráda vzpomínat. Zdravím. Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...