… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

středa 30. listopadu 2016

Rybičko zlatá přeju si ...



Vzpomínáte si na text nádherné písničky ?




Rybičko zlatá přeju si mít vrásky smíchu u pusy
A písničky a zpívání a klid na tichý dívání
A čtení knížek schovaných na sladké chvíle před spaním
Mít třistapětašedesát dnů štědrých každý rok




Takovou zlatou rybičku  - rybičky jsme dnes s Carolinkou vytvořily.




Carolinka je nemocná, má chřipku, je velmi těžké ji udržet v posteli, prostě nepoleží. V posteli je udržitelná jen s knížkami nebo pastelkami. A tak jsme dnes chvíli tvořily i u stolu. 



Postačily nám k tomu malé formičky na pečení ve tvaru rybičky. Zlatý spray na dekorační zdobení z Tety. Teplé lepidlo a tajná přání…




Ptáte se proč tajná přání?
Když rybičky proměníme ve zlaté, nastříkáním sprayem, slepíme teplým lepidlem v tavné pistoli, zůstává v bříšku zlaté rybičky škvírka. Přesně místečko pro tajné přání, které napíšeme na kousek papírku a vložíme do zlaté rybičky.
 



Každý člen rodiny napíše na maličký papírek,co si nejvíc přeje. V den štědrovečerní večeře tyto zlaté rybičky položím do talířů. Nejen, jako dekoraci…ale abychom si přečetli, co si druzí přejí. Uměli se sdílet …a věřili, že zlatá rybička splní tajná přání. 
Kdy jindy, když ne na štědrý večer.



A když jsou přání smysluplná, taková, co plní jen Ježíšek … je to ta pravá chvíle.



Musím se přiznat, že mě přání naší malé Carolinky dojalo. Očekávala jsem hračku, knížku, oblečky na panenky, cokoliv hmotného. Opět jsem ucítila, že to, co nás v životě potkalo, se hluboce vrylo i do tak malého srdíčka .



A skrze tu chvíli, jsem ucítila, že bych ráda udělala RADOST … Jen tak …Třeba se má radost stane splněným přáním… třeba zlatá rybička zafunguje …
Vyhlašujeme, my tři , Věrka, Carolinka a zlatá rybička SOUTĚŽ o
a jednu zlatou rybičku s přáním



Stačí napsat komentář. Poslat tuto zprávu o zlaté rybičce do světa, aby se tak dostala radostná zpráva co nejvíce lidem.

-       formou odkazu na blogu…
-       odkazem v emailem (zkopírovaným linkem)
-       sdílením na  facebooku

Od této chvíle do páteční půlnoci 
( 2.12.2016 do 23.59 hod. )
V sobotu splní zlatá rybička jedno přání … a o jednu radost bude na světě víc.



Rybičko zlatá  přeju si ….

 
Věrka & Carolinka

neděle 27. listopadu 2016

Boží milosti ...



Tak předně musím konstatovat, že bych měla zajít k očnímu lékaři.
Neb jsem vánoční cukroví hledala pod velikonočním cukrovím …
vánoční & velikonoční …
 



Na každý pád jsou Boží milosti skutečně Boží. Dlouho jsem nejedla něco tak chutného, nadpozemsky, nebesky lahodného.


Zde receptůra :
·         280 g mouky (dala jsem polohrubou a trošíček hladké)
·         140 g másla
·         velká špetka soli - drobenka
·         10 g cukru
·         100 g kysané smetany
·         pár kapek citronové šťávy
·         2 žloutky

Na smažení:
·         1 litr oleje
Na obalování:
·         100 g cukru moučka
·         1/2 lžičky skořice nebo 1 lžíce domácího vanilkového cukru





Správně by se Boží milosti měli dělat jako pásky cca 2 cm široké, 6 cm dlouhé. Ale naše Carolinka tvrdí, že Boží milost je kulatá. V kostele jsou ty oplatečky kulaté…musíme upéct kulaté… Tak jsme napekly do kulata…




Potřebný křížek jsme nezapomněly udělat…Jak říká naše Carolinka:

“ aby se Ježíškovi líbili …“




Fotila jsem velmi rychle, neboť Boží milosti z talíře také velmi rychle mizí. Ať je upečete na Vánoce, na Velikonoce, nebo kdykoliv máte chuť … jako my… třeba v neděli ke kafíčku … na jejich chuti se nic nezmění. Jsou to prostě výborné a jedinečné Boží milosti.




A když k tomu plápolá plamínek první adventní svíčky … idyla je na světě hned.




Přejeme všem Boží dny adventní


Věrka a Carolinka


PS: a ještě pár hodin trvá sleva v krámku našeho Jáji

čtvrtek 24. listopadu 2016

Adventní věnec a vánoční liqueurs



A neb jablíčka nepadají daleko od stromu





Nedávno jsem vám ukazovala moji předadventní náladu – věnec z koláčové formy s plecháčky. Dnes přináším tak trochu netradiční věnec našeho syna, jak ho tu všichni znáte jako Jáju.




Proto píši, že jablíčka nepadají daleko od stromu. Snaží se tvořit věci s duší. Věci milé, líbivé, co rozzáří naše domovy. Co potěší a pohladí .
Vytiskl adventní věnec přímo na látku, běhoun. Věnec, který nikdy neuschne.
 Svíčky lze na tištěný adventní věnec postavit, zapálit a těšit se adventnímu času. 




Svíčky na adventním běhounu nejsou podmínkou. Podmínkou je právě ta krásná atmosféra vánoc. Tu by měly dotvářet právě tyto maličkosti pro útulný domov. Pro domov, co voní vánocemi, vanilkou a láskou.





Náš syn Jája právě tvoří u tiskařského  stroje spoustu vánočních věcí. Pytlíčky na cukroví, které mohou být nádherným a osobním dárkem. Pytlíčky na oříšky a různé nezbytnosti.




Však vstupte prosím do jeho prostoru, který voní vánocemi a poctivou prací. 
Nenajdete tu žádné China věci. Vše je ručně a pečlivě tvořené.
Pro vás … pro radost …




Tak pojďte dál …
 jeho krámek je tu pro vás




nyní akce  sleva 20%
do 27.11.2016 do 23.59 hod.




A když je řeč o jablíčkách, co nepadají daleko od stromu, nesmím zapomenout ani na naše dvě holky Kristýnku a Carolinku. Ta mladší, menší je všudypřítomná … asistuje při potisku nových věci svého velkého bráchy i v kuchyni při kulinaření.




 Starší Kristýnka … i ta nezapře geny. Mé i  babičky i prababičky…
Tvoření je jí vlastní. Tvoření v kuchyni. Poctivě a domácky peče a kulinaří. Nyní dělá a nabízí domácí vaječný likér, po kterém se jen zapráší. Nebo přímo vánoční set,tři likéry v barvách vánoc...
Její lásku ke kuchyni zná nejeden mlsný jazýček … připravovala cukrářské skvosty v těch nejlepších pražských hotelích.
A když se zkušenost postaví do fronty jejich genů, dohromady se to spojí, vzniká krásné a kvalitní dílo.




Kontakt  pro zájemce likérů : 

made.with.love.f@gmail.com




Ať naše děti  tvoří věci s duší nebo poctivě kulinaří … nebo dívají se pod pracovité ruce … každopádně stojí jejich dílka za mé dnešní zveřejnění.  

 



Mám radost, že poznávají  k čemu jsou ruce i srdce dohromady….
Co znamená  poctivost, kvalita a smysl dělat druhé šťastnými.
Pevně věřím, že to těší nejen nás, rodiče … ale i ty, co si jejich práce právě prohlíží





Já nyní s dobrým pocitem usedám k lahodné kávě, líbezné hudbě a píšu další kapitolu Maminčiny pohádky 
Kapitolu, co voní láskou, vanilkou a pohodou …vánoční kapitolu  … 






Krásné dny adventní přeje Věrka a kupa dětí



neděle 20. listopadu 2016

Retro neděle ...



V minulém příspěvku jsem vám představila 70 let starou promítačku. Neobyčejnou věc, která dokázala vytvořit neobyčejné chvíle a vzpomínky.  




A protože včera skutečně hodně pršelo, naše Carolinka na retro promítačce promítala. Staré pohádky mého dětství. Krása všech krás… Nádherná sobota plná odpočinku.




A tak když jsem byla v té retro náladě, vytvořila jsem dnes pár retro záběrů našich dětí. Taková černobílá, retro neděle …




Focení mě vždy dokáže zahřát na srdíčku …potěšit…a dostane mne vždy do nádherné pohody. Proto dnes tyto velice pozitivní záběry.




Snažím se naladit na klid a pohodu. Čeká mne nyní pár velmi náročných dní. Speciální vyšetření na gastroenterologii na onkologické klinice. Každý mi říká, že to bude dobré. Pevně v to věřím a doufám. A moc se těším, až bude úterý odpoledne … až bude vyšetření za mnou.



Hned, jak mi to situace dovolí … přinesu vám na blog kus vánoční Radosti




Věrka


čtvrtek 17. listopadu 2016

Odpočinek ...



Často slýchávám slovo … odpočívej …Hodně ho čtu v emailech … ale málo jej žiji. Přiznávám se. A tak jsem se rozhodla, že začnu …začnu odpočívat …




Obyčejně si sednout k poslechu pěkné hudby…uvařit si dobré kafíčko nebo voňavý čaj …a nedělat vůbec NIC … Sedím v té chvíli …hladím dlaní patchworkovou deku a vzpomínám,  co mi dala kdysi práci…rozhlédnu se kolem…vidím tolik té práce…

Vidím kus života 


Rozhlížím se pokojem a vidím obyčejné obrázky na zdi, s dávnými fotografiemi …

Tu chvíli doslova do sebe natahuji…a víte co cítím ? Odpočinek…



Skrze ty fotografie na zdi, vzpomínám …. Jak jsme v sobotu, jako děti odpočívaly, když venku pršelo… Už v pátek jsme se domlouvaly u koho se sejdeme. A jestli budeme promítat …
Ano, vzpomněla jsem si na naši starou promítačku a neskutečně krásné pohádky.






Táta zadělal rolety, na zeď pověsil prostěradlo, zapojil starou promítačku do zásuvky. Posadily jsme se a sobotní odpočinek mohl začít….

A tak jsem se podívala na bazar na internetu, zda-li ještě existuje ta paráda, ten promítací skvost. Existuje. A co víc…táta mi dnes udělal radost jako trám. Hledal na půdě tu věc, která nás tolik obohatila a nevytratila se ze vzpomínek . 
Našel




A já dnes zatahuji žaluzie, závěsy…dávám zástrčku do zásuvky…vyndávám pohádky 40 let staré …některé i starší ... Carolinka netrpělivostí poskakuje na gauči. Její kamarádka také. Promítáme…povídám pohádku …a kouzlo je tu opět zase se mnou …s námi…





Tak jestli bude v sobotu pršet, budeme odpočívat …jak za starých časů.
Budeme zase promítat staré pohádky z ruličky … co voní dávnou krásou a dětstvím …A také odpočinkem …






Vzpomínáte si na soboty svého dětství ? Nebo na promítání pohádek? 
Vždycky jsem měla pohádky moc ráda. Možná právě proto nyní píši jednu z nich.
Maminčinu pohádku, která otvírá srdíčka… dětská i dospělá … 
Obyčejná pohádka o neobyčejném příběhu …




Ve chvílích, kdy nepíši …odpočívám …

Věrka