Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

pátek 16. června 2017

Modré potěšení ...



Dnešní příspěvek je o modré radosti a potěšení.




Snažím se i virtuální cestou udělat mému taťkovi radost. Posílám mu emailem fotky, které nafotím. Snažím se ho tak udržovat v psychické pohodě a dávkuji mu tak lék nejlepší  - radost.  Nebyl na tom po zdravotní stránce nejlépe a toto je má terapie pro něho. Baví ho to a mě též. Má to smysl …




Nedávno jsem mu poslala fotografie Carolinky v lánu vlčích máků, které ho moc potěšily. Za pár dnů poté, jsme byli u něho a povídali jsme si o vlčích mácích i o chrpách, které z našich polí mizí. Táta dělal celý život rostlinolékaře a dozvěděla jsem se, že mizí kvůli chemickým postřikům. Proto rostou jen na okraji polí, neboť tam vůz s postřikem nedosáhne. Chrpa má místo jen v čisté zemi.





Před pár dny se taťka u nás zastavil a v ruce držel snítku chrp. Přivezl mi modré potěšení. Zastavil u pole, kde je zahlédl a přivezl mi je. Dojalo mě to.
Hlavně proto, že vím, jak je pro mého tatínka těžké z auta a do auto nastupovat. Je po operaci kyčlí.

 Život je prostě bumerang. Co mu vyšleme, to nám vrátí.

Možná tato modrá snítka chrp, je poděkováním za mé emailové přílohy, které mému tátovi moc ráda posílám.




A kousek té modré krásy posílám nyní i vám …

(Také kousek modré radosti)





Mějte dny čisté a krásné, jako je zem, kde rostou chrpy




Věrka




35 komentářů:

  1. Věrko, krásná modrá, kterou chrpa má.
    Je pravda, že mizí z našich koutů, už jsem ji také dlouho neviděla. Moc mne mrzí, že se dnes v zemědělství kouká jenom na dotace a peníze jsou přednější, než zdravá půda. Ta nás má živit a máme se o ní starat tak, aby rodila. Včera jsem v rádiu slyšela povídání o tom, že prudce stoupá alergiků a to hlavně mezi dětmi a že do roku 2030 má mít problémy každý druhý člověk. A z čeho to asi tak je? Z chemie, která je v potravinovém řetězci a zemědělci do ní přispívají velikou měrou. Raději méně druhů potravin, ale zdravější. Ale to jsem se rozepsala o jiném tématu.
    Je hezké, že tatínek má v tvých fotkách zobrazení toho krásného, které dokážeš ve fotkách zachytit. Ať mu zdraví slouží!
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Álo, souhlasím. A nejedná se jen o alergie... myslím, že by bylo dobré na toto téma udělat celý jeden možná i nejeden příspěvek. Po operaci se hodně o toto téma zajímám. Některé věci mě také udivují ... jako třeba to, že jsem minulý týden omylem rozlila na chodník smetanu a po dvou deštích je tam pořád bílý flek :-( Přeji krásný víkend. Věrka

      Vymazat
  2. Věrko,
    je to přesně tak :-)
    Co sami dáváme to se nám vrací !
    I když někdy cestami hrbolatými a trnitými.
    Já letos shodou okolností také objevila krásu chrp :-)
    Jedna paní je u nás na tržišti prodávala svazek za 25 Kč a já si je tam kupovala po svazcích :-)
    Chtěla jsem si je i pěstovat, ale bohužel semínka má prý letitá a z Německa.
    Mrkni ke mě na blog na poslední příspěvek, tak to je nafotil Tomáš, myslím že se mu povedlo zachytit jejich krásu :-)
    Tatínkovi i Vám všem domů hodně zdraví a modré radosti!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Ilonko, děkuji za Tvé řádky, a moc ráda se jdu podívat k Tobě na Tomovi fotky. Těším se a pozdravuji. Věrka

      Vymazat
  3. Nádherné nevädze :-)
    Otcovi prajem veľa zdravíčka a radosti.
    A.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Aďko, ráda vyřídím a přeji též vše dobré. Věrka

      Vymazat
  4. Věrko, jsem dojatá. Moc se mi líbí příběh, krásná myšlenka zasílat radost e-mailem, a samozřejmě úžasné fotky. Přeji tatínkovi hodně zdravíčka a také celé vaší rodině.
    Příjemné dny.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Dášo, moc děkuji za Tvé milé řádky. Za přání zdravíčka. Však co je víc? Přeji krásný víkend. Věrka

      Vymazat
  5. Jak já už dávno neviděla chrpu. A to jsem je jako holka běžně trhala domů do vázičky.
    Je to velká škoda, že nám taková jemná nežná krása z přírody mizí. Měla jsem ráda slzičky panenky Marie- malinkatý planý sytě růžový karafiátek. Ani ten jsem už tak dávno nepotkala.
    Díky za milé fotečky.
    Hezké dny,Věrko!
    Hanka z Podkrkonoší

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Hani, děkuji za milé řádky. Také si vzpomínám na kvítka, kterým se říkalo slzičky panenky Marie. Úplně jsem na ně zapomněla. Vzpomínám si také na trávu, které babička říkala Český granátek. Přeji krásný víkend. Věrka

      Vymazat
  6. Já je vídám často, včera zrovna pláně rostoucí na zahrádce přátel, podél cest a cestiček. Krásky modré. Mnoho zdraví a radosti!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Zuzi, děkuji za Tvůj komentář. Jak správně píšeš, planě rostoucí. Roste v čisté zemi, kde si to sám najde a určí. I když si vzpomínám, jako dítě měla babička v zahrádce zahradní chrpy. Velké modré krásky. Přeji krásný víkend. Věrka

      Vymazat
  7. Hezký den přeji!
    Hezké to je...prostě jen tak...já to neznám...můj tata byl těžký alkoholik...
    Modrá...je prostě dobrá: :-)
    Eva od Olomouce

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Evi, modrá je dobrá. Je to barva naděje...proto jsem i zvolila tuto barvu při vydání mých knih. Toto byla první kytka od mého táty jen tak. Proto má pro mě takovou hodnotu. Přeji, aby přilétl nějaký skutek "jen tak" k Evičce od Olomouce ... moc. Ze srdce Věrka

      Vymazat
  8. Verusko, ta modr je jedinecna, nadherna... Tatove proste umi:-), i kdyz asi ne vsichni. Pekny vecer. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marcelko, jj, je to tak. Ono to není o dárcích a kvítkách. Ale když přijdou, je dobré si tu chvíli užít. Přeji krásný víkend. Věrka

      Vymazat
  9. Milá Věrko,je to zvláštní,ale moje maminka,která před dvěma měsíci náhle zemřela(už jsem o tom jednou psala),milovala právě chrpy a litovala,že už je dlouho neviděla.Minulý rok v tuto dobu jsem jí natrhala kytici lučních květin,ale chrpy mezi nimi nebyly právě z důvodu, že u nás už léta žádné nerostou.Maminka měla těžké astma a sama už roky nikam nechodila.Tolik jsem právě tato nebesky modrá kvítečka chtěla najít a přinést jí je,ale už jsem to nestihla.Možná si je právě teď užívá tam,v těch nekonečných výšinách.Možná jí je tam natrhali andělé.Co já vím.Zdá se mi to jako znamení,že zrovna dnes,kdy jsem o tom přemýšlela,jsem na Tvém blogu našla právě tento příspěvek.Ono se asi vážně nic neděje náhodou,vše má svůj čas i smysl.Jen to pochopit.A mě se takovéto "náhody" dějí čím dál častěji.Možná už jsem na správné cestě toto vše chápat.Jinak si to nedovedu vysvětlit,všechna ta znamení.Děkuji Ti za to dnešní.Alena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Alenko, nic na světě není náhoda. Tyto modré kvítky dlouho nevydrží, rychle schnou. Proto, abych udržela tu krásu co nejdéle, nejen, že jsem ji nafotila, ale dva kvítky vložím do tlusté knihy. Jeden si nechám na památku té chvíle. Druhý Ti pošlu. Třeba to je další znamení. Na každý pád tak činím, pro Tvoji radost. Napiš mi adresu na info@knihamama.com
      Věrka

      Vymazat
    2. Milá Věrko,moc děkuji.Je to pro mě velké překvapení a radost zároveň.Adresu posílám a tu kytičku taky,alespoň myšlenkou tam nahoru do modrého nebe.Moc za ni děkuji.Alena

      Vymazat
  10. Milá Věrko, chrpy mám také moc ráda, ale u nás vůbec nerostou. Jsou to jedny z nejhezčích květin a modrých, těch moc není. Jinak souhlasím, že život je jak bumerang a nic na světě není jen tak. Myslím, že už v okamžiku narození máme dány do vínku osobní životní cesty a čím jsem starší, tím spíš se mi toto všechno potvrzuje. Krásné dny a pozdravy ze Žatce Romana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Romanko, děkuji za milé řádky. Také si to myslím, i když jsou dny, kdy si říkám, proč tuto cestu jsem si vybrala. Jsou přece lepší, hezčí, snazší...Posílám pozdravení do Žatce. Věrka

      Vymazat
    2. Milá Věrko,to náš duch si už předem vybere,čím si musí projít v současném životě,aby se zdokonalil a postoupil o stupínek výš.Tak možná proto...Alena

      Vymazat
  11. Věrko, děkuji za krásné fotografie a hlavně za tvůj příběh. Tatínek ti vyjádřil svou lásku k tobě, poděkoval ti za to, co mu dáváš svými fotografiemi. Můj tatínek byl uzavřený člověk, který nedával najevo své city nebo to neuměl, nevím. Proto si toho važ. Měj krásné dny se svými blízkými. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, děkuji. Vážím a moc. Můj táta je také velmi uzavřený člověk, proto toto gesto pro mne moc znamená. Přeji krásný víkend. Věrka

      Vymazat
  12. Milá Věruško,překrásné kvítky chrpy mají barvu naděje právem!
    Je léčivá,pomáhá nemocným..například při zánětech očí,prospívá zažívání,imunitě,ledvinám,žlučníku,zmírňuje otoky,čistí krev..
    Je proto moc smutné,že se stává ohroženým druhem!!
    Kytičku chrp,od tatínka"jen tak"darovanou..si budete pamatovat již navždycky!..ten silný citový okamžik!!
    To jsou ta pravá znamení,která nás provází našimi životy..přichází v pravý čas,mají svůj smysl a význam!
    "Mým"kvítečkem,které beru jako určité znamení je pomněnka..začala mi růst na zahradě po odchodu babičky..nosila pomněnkové náušnice celý život..na její oči barvy pomněnek nikdy nezapomenu!!!Beru to jakési "spojení" s ní,moc mi chybí!
    Krásné chvíle radosti srdíčkově přeje Jana z chaloupky mezi kopci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janičko, děkuji za milé řádky. Tuto citovou vazbu mám k podléškám...Proto jsem do knihy Máma napsala i básničku Holka od podléšek. Nosila jsem ji v hlavě hodně dlouho....Chrpy mám také moc ráda. Taky mám ráda konvalinky, pomněnky a srdíčka z babiččiny zahrádky ....Krásné dny. Věrka

      Vymazat
  13. Milá Vierka, nádherné fotočky a krásne slová. To samozrejme patrí k Tebe.U nás tieto kvety nerastú, ja som pred rokmi mala v záhrade tie šlachtené, ale mali tmavšie modrú farbu. Tak ako Ty máš " Nebo ", tak aj ja mám doma kútik, ktorý volám " Nebo ". Je to na poschodí nášho domu, kde končí schodisko a začína galéria, mám tam biele kreslo, biely stolík, lampáše, je tam veľa svetla a to je moje " Nebo ". Prajem Ti, aby to Tvoje Nebo bolo rýchlo dokončené a cítila si sa v ňom ako v nebi. Objatie a pozdravy k Vám domov posielam. Papa Aňa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Aničko, ze srdce děkuji za Tvá laskavá slova a přeji Ti, aby v Tvém Nebi bylo pořád nebesky krásně. Pá a pozdravuji u vás všechny. Věrka

      Vymazat
  14. Fotky jsou dokonalé, Věrko. Neexistuje modřejší modrá.
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mam moc ráda modrou.flotila bych chrpy celou věčnost.Verka

      Vymazat
  15. Dobry den, Vierka. Ake mile, akurat som sa dnes nadchynala, aku krasnu nebesku farbu maju, videla som ich rast pri ceste, u nas maju meno, ktore mi krajsie znie: nevädza :) Zdraví Andrea

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Andrejko, děkuji za krásně řádky.Krásně se u vás řekne chrpa,tak jemně.Přeji krásný den Verka

      Vymazat
  16. Milá Věrko, nádherné a milé povídání ... chrpy jsou kouzelné kytičky .. ta modř ♥ .. fotky máš opět překrásné.
    Měj se co nejlépe a užívej si léta ☼ ♥
    Papa Jarka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jarko, moc děkuji za Tvá milá slova, potěšila mě. Moc ráda fotím a jsem moc ráda, když mé fotky umí potěšit . Přeji krásné dny. Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...