Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

čtvrtek 31. května 2018

Dětský sen ...



V posledním díle knih s duší, v trilogii Máma - čisté jiskření,
 píši i o tom, jak se plní sen. 
O tom, proč se sny plní...
O tom, proč vůbec naše sny a přání tu jsou. 
Jaká síla je pohání a jaký mají smysl ...






Dnes vám přináším také jeden dětský sen.



Je to už pár let, kdy naše Kačka vyslovila přání. 
Hrát na housle.
Dnešní hudební vstup je delší než ty předchozí.
Poprvé usedla s kamarády z orchestru na pódium filharmonie v Hradci Králové.
Jak se jim povedly filmové melodie posuďte sami.




 Věrka a spol.



neděle 27. května 2018

Na zdraví ...



V minulém příspěvku jsem vám slíbila něco pro horké letní dny. 




Kromě bezové limonády, která je v tyto dny přímo skvělým osvěžením, přináším další malou vychytávku.
Ale pěkně postupně.





Bezových květů jsou plné lány... Zdobí cesty kolem lesa... Voní i v parcích a na nábřežích. Bílé drobounké kvítečky, co mají tak omamnou vůni a výraznou chuť.
Staří bylinkáři mají před touto léčivkou velikou úctu.
 Víte, že tento keř vyhání ze zahrad hlodavce a hryzce?
 Jak by ne, vždyť zkuste si nasušit bezové listí ... 





Bezová šťáva 
25 květů černého bezu
2l převařené vody
2 citrony
kyselina citronová (Dr.Oetkra)
2kg cukru

Květy zalijeme 2 l převařené a vychlazené vody. přidáme omyté a nakrájené 2 citrony. 5 dkg kyseliny citronové, jako konzervační přípravek. Necháme 24 hodin luhovat. 
Já luhovala 2 dny a měrná jednotka je u mě od oka. Přiměřeně...přiměřeně...
Poté scedíme, vymačkáme citróny (já ještě přidala, máme raději kyselejší) přidáme cukr (já přidala méně) štipec kyseliny citronové a mícháme, až se rozpustí.Nalijeme do láhví a skladujeme na chladném místě. 





Pořídila jsem za tímto účelem sklenici s kohoutkem, která je v lednici a mok je stále chladný. Tím, že jsem do ní dala ještě další citrony, je skutečně osvěžující a oceníte to nejen vy, ale i návštěvy třeba i nečekané, neboť sklenice s domácí limčou je v lednici stále připravena. Schválně jsem vybírala o menším rozměru, aby se vešla pohodlně do přihrádky v lednici. 




Fantazii se meze nekladou.  A tak můžete do sklenice nalít třeba minerálku nebo vodu s čerstvým ovocem. Také mám nápad, vytvořit do sklenice s kohoutkem ledovou kávu. 
Jak píši fantazii se meze nekladou.

(Tento příspěvek není reklamního charakteru)



Objevila jsem v Kiku za babku formu na ledové koule. Nalila jsem však do ní džus a nechala zmrazit. Řeknu vám, to je vychytávka. Hodíte návštěvě do vody efektní pinpongáč a než proberete "živé mrtvé" máte ve sklenici naředěný džus....











Tak na zdraví ...


...  někdy zase s dalšími vychytávkami od nás tady




zde kulinářství od Carolinky

Věrka

pátek 25. května 2018

bonusová ...


Dnes vám přináším ještě pár fotek z polí a luk.
Takový  bonus (k minulému příspěvku) vlčích máků ...




Kámošky od prvních krůčků.
Někdy se umí i pěkně pohádat ... většinou si krásně hrají.




Focení včera v podvečer je toho důkazem.





Louka je dokonalá terapie ...
Louka je místem pro nejkrásnější hry ...
Louka dokáže vyčarovat úžasné vzpomínky ...




To nedokáže žádná virtuální hra v tabletu.
Emoce radosti vzduchem létají jako motýli.




A když holky popíchá pýr...je to prostě poznání ...



Vzpomínáte si na své radovánky s kámoškou venku?

Jako včera, že?




Tak to jsou momenty, které mě baví, až do morku kosti. Prožívat radost a úsměv.

Vidět čisté, dětské štěstíčko ...





Blejskla jsem i malé treperendy maminku. 
Vteřina, dotek krásy ...


Debata na téma klobouk



Vůně planých růží ...  to je teprve něco ...



Na závěr jedna "retro" 

No a mě tu za chvíli zazvoní pošťák, veze mě radost, do které vám příště připravím něco dobrého pro horké letní dny...

Tak se opatrujte

Věrka



čtvrtek 24. května 2018

Moje srdcovka ...



každá z nás ví, jak se v průběhu života měníme, že se nám mění i naše srdcovky.
 Chvíle, na které se těšíme a máme je rády.  






Kdysi dávno byl mojí srdcovkou krámek na konci města s nepřeberným množstvím látek. 
Den, kdy jsem vybírala, kombinovala, nakupovala látky a šila na mé tenkrát malé děti, byla moje srdcovka.





Děti povyrostly, já nastoupila do práce, jako sekretářka a těšilo mě krásně vonět, vybírat si parfémy. Den, kdy jsem si nesla domů nový parfém, byla  moje srdcovka.





Přišly další dny a přicházely další srdcovky. 
Od sázení kytiček do skalky, přes zkoušení kulinářských pochoutek a uskutečňování výletů. 
Pak přišel den, kdy mě pomaloučku a polehoučku den ode dne víc a víc oslovoval fotoaparát. 

Stal se moji srdcovkou ...





Focení všech překrásných detailů, co život nese a přináší. 
A když se mě někdo zeptá, co nejraději fotím, odpovídám ŽIVOT.
A když naléhá, abych odpověděla, co přesně nejvíce...
Pak mojí odpovědí je, moji dceru, Anděla bez křídel a vlčí máky.
Ano, období, kdy kvetou vlčí máky, vyhlížím každý rok se stejnou vášní a touhou, jako kdysi mé dávné a nezapomenutelné srdcovky.






Období vlčích máků je mojí srdcovkou











Květina, která v sobě ukrývá skutečné tajemství krásy. 
Jen tu, co nemůžeme vlastnit, je skutečnou a opravdovou krásou.
Sebemenší kvítko té rudé nádhery, kterou když utrhneme, nám během chvíle odpoví, že není možné všechno mít...





Krása, co dokáže tajit dech ...






Přeji vám všem ty nejkrásnější srdcovky





Věrka



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...