Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

úterý 4. prosince 2018

Netradiční začátek adventu ...



Tak letos náš advent začal vážně netradičně.

Popakovala jsem nějaké adventní dekorace, 
má drahá polovička nějaké pakování na dodělání vody
 a hurá do Nebe.




To jsme ještě netušili, jaké perné chvilky nás čekají…




Nazvala bych je víkend ve znamení vody.





Nejprve jsme se do nebe nemohli vůbec dostat, neb mráz tady, „na konci světa“, 
řádil už před plánovanou kalamitou. Ale nakonec jsme se sem dostali.

Sotva jsme zatopili, nazula jsem si na doma žabky a vyndala jsem si naivně z báglu adventní věnec a svíčky.




V tom slyším divný zvuk a volání mé drahé polovičky.
Budu konkrétní, šílené volání o pomoc.




Seběhla jsem v žabkách dolů a slyšela v hlavě tóny osudové.

Z kohoutu se valila voda příšerným tlakem a rychlostí.
Vodní uzávěr, ač osazen nezámrzným kohoutem prdnul a voda konala svoji službu. 
Tekla, stříkala, valila se…Petr lítal jako blesk a jen nám dával povely.

„kladivo…těsnění …kleště…“

Nevím, jak dlouho to trvalo, měla jsem pocit,
že pojem času úplně zmizel.





Dlouho budu vidět, jak jsem se brodila v žabkách vodou po kotníky domem
 s pocitem konce světa. 
Moment, kdy Peťan vůbec nevím jak, vodu nakonec zastavil.
Vodní spoušť všude...

Jak poté seděl s omrzlýma a bolavýma rukama u kamen.
Jak Kačka nosila suché věci na dva durch promáčené rodiče.



Pohroma zažehnána. Voda odstraněna.


V klidu sedíme u adventního věnce, pijeme horký čaj a soused nám telefonuje,
 že je zákaz vycházení ven, že je všude ledovatka.

A tady z „našeho konce světa“ se dostaneme asi tak „za 150 let…“







Tak jsme uvězněni v horách, poprvé zažili pocit, odstřihnutí od světa.

Kopec jedna sklenice.

Vybavila jsem si pasáž z filmu Sisi, která s císařem, 
skrz rozmar počasí prožila uvězněna v horách, nádherné dny samoty.

Představa by to byla pěkná, až do chvíle, kdy se nám tenčily zásoby a to úplně všeho.





Můj „císař“ za dva dny sjel autem kopec mimo cestu, 
po zmrzlé louce doslova pluhem.

Škola smyku v reálu.

Na další komunikaci jsme potkávali spadané větve,¨
 polámané stromy, odkloněné cesty. 

Mrazík hadr.

Úplná adventní apokalypsa.










Povím vám, že to byl hóóódně adrenalinový začátek adventu.

Když jsme přijeli domů, kde nebylo po ledu ani vidu ani slechu,

nikdo nechápal, kde jsme to vůbec byli.

No, u nás v Nebi, na konci světa…






Přeji všem pohodové dny bez katastrof




 Věrka a spol.



16 komentářů:

  1. Věruško,
    člověk stále nedokáže poručit větru, dešti, vodě,...!
    Máte opravdu z Nebe zážitky a fotky, které se nedají jen tak vymyslet, nafotit, to se musí zažít !
    I když chápu, že zrovna tento by jste si asi všichni odpustili!
    Hlavně, že jste v všichni v pořádku doma !
    Klidný adventní čas už bez katastrof!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Ilonko, děkuji za Tvé řádky. Často si na Tebe vzpomenu, doufám, že je lépe. U nás už konečně ano. :-)
      Hezké a poklidné dny. Věrka

      Vymazat
  2. ...ale ty nádherné fotky. Tak hlavně to neodstonejte. Na takovéhle zážitky si budete pamatovat hodně dlouho, tak ať je jich raději co nejmíň... Přeji již "nohy v teple a suchu". z Jizerek zdraví Olina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Olinko, děkujeme za milé řádky. To bylo první, co mě napadlo, aby u nás nebyly Vánoce ve špitále. Konec dobrý, všechno dobré. Zážitek jako hrom. Přejeme hezké dny adventní. Věrka

      Vymazat
  3. Krása krás, ty fotky. Klidný a pohodový advent už bez pohrom. J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jaruško, děkuji za komentář. Teď z domu, z tepla se mi ty fotky taky už líbí :-) Ovšem chodit v tom nečase, cítit fičák a do očí padající zmrazky byl zážitek.
      Přeji krásné dny adventní. Věrka

      Vymazat
  4. Věruško, kdyby nebylo té prasklé vody. Bylo by to překrásné ledové království. Příroda si opravdu dovede čarovat podle svého gusta. Užívejte už jen klidné dny. Babi Jířa
    Knihu jsem ještě večer začala číst. Je to poutavé čtení. Chvilkama až moc dojemné. Je opravdu psaná srdcem.
    První kalendář již má v rukách jeho nová majitelka Verunka..je nadšená... a vzkazuje, že jsi moc krásná žena.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá babi Jířo, děkuji za Tvé milé řádky. Však jsem říkala, že na přírodu jsme všichni na světě krátcí. Ona se ošálit nenechá a stejně si vždy udělá, co si zamane...
      Jsem ráda, že Tě má kniha Máma čisté jiskření zaujala, to mě těší. Také jsi mě potěšila vzkazem. Takovou větu jsem už dlouho neslyšela. Až jsem si říkala, jestli patří vůbec mě? Moc děkuji a pozdravuji Verunku. A všechny u vás. Přeji pohodové adventní dny. Věrka

      Vymazat
  5. Věrko, to musela být spoušť, ale naštěstí vše dobře dopadlo. A ty fotky jsou dokonalé, nikdy jsem takovouto ledovku neviděla. Nádhera.
    Přeji Ti již klidnější adventní dny. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Dášo, to tedy byla. A ne malá...Ještě, že je vše zažehnáno.
      Přiznám se, že ani já nikdy nic podobného neviděla, co se týče ledového království. Vesnice se dodnes z té nárazovky probírá.
      Přeji také klidné adventní dny. Věrka

      Vymazat
  6. Věrko, fotky jsou úžasné, ale za jakou cenu? ještě, že ta voda nepraskla, když jste tam nebyli!
    Cesta autem v takovém ledovém království musela být stresovka! Někdy stačí vynervovat i mlha.
    Ale naštěstí to dobře dopadlo.
    Přeji už jen pohodový adventní čas. Jiřina z N.
    Obrázky v předešlém příspěvku jsou krásné a text rovněž!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jiřinko, děkuji za komentář. jo jo, takové štěstí v neštěstí. Teď již vše zabezpečeno.
      Náledí byl mazec, ale já se ještě více bála padajících větví...Připadala jsem si jako v nějaké akční hře, která byla hodně reálná.
      Příště už jen pěkné zprávy :-) Věrka

      Vymazat
  7. Věrko, to je nezávidění hodný zážitek. Hlavně, že se podařilo vodu zastavit. A držím palečky, ať to neodstůněte.
    Fotografie jsou nádherné, jako z ledového království.
    Přeji Ti klidné adventní dny. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Ruzenko, děkuji za Tvé řádky. Zatím to vypadá ok. Přeji krásné adventní dny. Verka

      Vymazat
  8. Milá Věrko, snad se vám tyhle věci dějí proto, abys měla pořád nová témata na knížky. Děje se vám toho tolik. Podobné počasí panovalo pár let zpátky. Námraza zastavovala i vlaky, které nemohly vůbec jezdit. Dcera takhle nedorazila domů ze školy a trávila skoro celou noc na nádraží. Některé vlaky stály v polích mezi dvěma stanicemi odříznuté od světla i tepla a cestující bez jídla, pití a pomoci. Nikdo se k nim nedostal. Vaše adventní výzdoba v minulém příspěvku je nádherná. Dýchá z ní pohoda a teplo domova. Umíte si krásně užívat. Přeji vám doma krásný zbytek adventu. Alena (modrý kvítek)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Alenko, děkuji za Tvé řádky. Já vždycky v takové chvíle konstatuji, že by to na ukázku už mohlo stačit. Jinak přesně ve stejné situaci jako cestující mezi dvěma zastávkami, jsme byli i my. Nebe je stále provizorium... V takové situaci mě právě napadají absurdní odpovědi na otázky, co si vzít s sebou na pustý ostrov. Já dodávám ještě, na ostrov, kde je kosa, jako v Ruským filmu.... Přeji krásné dny adventní. Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...