♥
… když se člověk čas
od času zastaví nebo je zastaven, vidí spousty věcí… jinak , jinde a jiným
pohledem … někdy si i všimne věcí, které odložil, na které zapomněl…a vidí je
úplně jinak … a tak se to stalo i mě…
 |
| ... 100let starý skvost ... |
… lidé si dělají
v životě různé radosti …většinou si pořídí novou věc … nakupují
v buticích, parfumérkách, v květinářství, ve zlatnictví,
v obchůdcích s věcmi do domu … mám ráda všechny tyto věci i
obchůdky…jsem ženská …ale mám k tomu ještě takovou bonusovou úchylku … mám
ráda staré věci …
♥
… před lety jsem
vyhrála na aukru povlak na polštář 100 let starý za 40,-Kč. Měla jsem tenkrát
radost. Patřím do kategorie lidí, kteří se tetelí ze starých věcí s duší a
příběhem, jak jsem se již zmínila.Tak dlouho jsem se chystala ho opravit,
vyprat, naškrobit, vyžehlit a užít, až padl v zapomnění . Našla jsem ho po
letech, nyní, když se mi na chvíli zastavil čas … Udělala jsem s ním vše,
co jsem měla před lety v plánu. Dotýkám se dnes s láskou toho 100 let
starého skvostu , říkám si, kolik snů na něm bylo sněno, kolik slziček
utroušeno, kolik uběhlo vody v řece, než byl vyšit … ruční krajka mne
doslova dojímá …a o moje dojetí se dělím dnes s vámi …
♥
… a autorka tohoto
sněhobílého zázraku se dnes tiše a potutelně usmívá z nebe.. velebím tu do světa krásu jejího výtvoru a myslím, že je moc ráda …
 |
| ...své místečko už má ... |
… také si při té
příležitosti vzpomínám na polštáře mé babičky. Byly plněné husím peřím,( tak to
činím i já při polštářcích na fléru) a pokaždé když je plním tím pčikacím
pápěřím si vzpomenu na babičku a na mámu, když mi tvořily výbavu. Měly na
hlavách úchvatné šátky, nemluvily, tiše huhňaly, aby jim peříčka nelétala a já
se smála… a ony na mne hrozily a ukazovaly gesty ať zavřu dveře a pusu …
 |
| ... jak málo stačí k lidské radosti ... |
… a já si pak našla
alergika na peří a všechna ta práce
zmizela … ale ne úplně… často sedávám na půdě mezi trámy, mlčím ani nedýchám a
plním polštářky sněhobílou krásou… měkoučkými husími pírky …pro druhé ... a na těchto
polštářích mají druzí krásné sny …
♥
…vzpomínám na
bleděmodrý polštář s bílými květy na kterém usínala moje babička… měla i
takový povlak na duchnu, když jsem pod ní vlezla, připadala jsem si jako v lavině… po chvíli,
v nádherně teplé lavině… a dnes jsem zavalena díky těmto chvílím lavinou hřejivých
a nádherných vzpomínek. Vzpomínek na hašlerky, které mívala babička pod tímto
polštářem a vždy čistým kapesníkem … nevěděla jsem tenkrát proč… dnes už se jen
domnívám … pro chvíle nespaní v noci, pro chvíle rozjímání a vzpomínání …
 |
| ... s polštářem na mě dýchlo lehce i jaro ... v KIKU se roztrhl pytel s jarními ubrousky ... ♥ |
… nádhernou neděli
všem …
Věrka
♥
Nádherné poklady ... Pěknou neděli, Alča
OdpovědětVymazatMilá Alenko, děkuji za virtuální návštěvu a zanechání komentáře. I Tobě krásnou neděli.Věrka
VymazatMy musíme být opravdu blíženci - zrovna jsem připravovala podobný článek na svůj blog. Vyprala jsem a žehlila přenádherný ubrus zdobený líčkovou krajkou. Dá to hodně práce, ale při té činnosti jsem vzpomínala na ty předky, kteří neměli takové moderní žehličky jako my, a přesto s chutí a radostí, ale i pokorou a úctou k práci druhých se s takovou krásou žehlili a používali jí. Moji rodiče tento ubrus nechtěli používat - prý je těžké ho vyprat a vyžehlit. Ano, je. Samotné žehlení mi trvalo neuvěřitelné čtyři hodiny. Ale stálo to za to.... Jsem moc ráda, že Zuzinka je jako já - miluje staré věci, a moc ráda je používá. Protože málo platné - když jsou uklizené ve skříni, jsou tam jako v rakvi. Žijí jen, když je používáme.
OdpovědětVymazatMilá Janičko, mluvíš mi z duše... tak moc rozumím tomu co říkáš.Ten ubrus, co mám mj.též na fotce, jsem koupila také kdesi na bazaru a psala jsem majitelce,aby mi sdělila jeho příběh. Nechápala, ale zeptala se maminky. asi za týden mi přišel email, kde stálo, že zjistili, že tento ubrus byl součástí svatební hostiny jejich babičky... toho si nesmírně vážím, mít doma takový skvost. Také si vážím starého sádláku po mé babičce, v kterém mám brambory nebo starých vah s pozinkovanými miskami ... o všem se snažím vyzvědět co nejvíce příběhů a pak to vyprávím svým dětem... a ty třeba jednou zase svým ... Bůh ví ... Krásnou neděli. Věrka
Vymazatahoj Vierka.prenádherný poklad vlastníš.fascinujú ma staré veci s príbehom ale aj bez neho.tiež vlastním niekoľko pokladov a som na ne pyšná rovnako ako Ty :).pekný večer praje jazmínna
OdpovědětVymazatMilá Jazmínko, to jsem ráda, že takových nadšenců je na světě víc. Já měla období, kdy se mi líbili jen moderní interiéry, pak styl IKEA, pak přišlo období, kdy retro věci .. a pak jsem objevila starou půdu... všechno patřilo babičce a dědečkovi a j se toho dotýkala a najednou tam přeskočila jiskra. Mám ty věci s příběhy a duší tůze ráda. Někdy jen tak procházím bleším trhem, antikvariáty či staržitnictvím a já si pak připadám moc bohatá...jako když přijede člověk po 2 týdnech od moře...já z minulosti, z historie :-) krásný pocit...Věrka
VymazatMám ještě po babičce takové krásné vyšívané povlečení,kapny se jim říkalo.Ve středu toho povlečení je otvor okolo vyšívaný.I na chalupě mám spoustu pokladů,které nacházím u nás v sekáči.Někdy se divím čeho všeho se lidi zbavují.Polštář je nádherný i ubrus na tvém stole i krásné útulno u tebe doma,dýchlo na mě teplo domova,kam se všichni rádi vracejí.
OdpovědětVymazatMilá Maruško, děkuji za velice přínosný komentář. Vůbec jsem neměla tušení, že tyto nádherné polštáře mají své jméno. Děkuji za rozšíření mých obzorů. Děkuji i za pochvalná slovíčka. Přeji krásný zbytek neděle. Věrka
VymazatMilá Věrko,
OdpovědětVymazatmáš opravdu krásný poklad. Nedaleko nás je zpracovatelská továrna, kam vozí hadry z Německa. Ty pak se dále zpracovávají a majitelé secondhandů si zásobují prodejny. Kdybys viděla ty nádherné věci. Pořídila jsem si tu několik madeirových povlaků, vyšité ubrusy i polštáře po 30,--Kč. Prostě paráda. Už jsem tam dlouho nebyla, tak nevím, zda to ještě vůbec funguje. Vždycky jsem měla ráda staré věci. Už před revolucí jsem nasyslila pucláky, talíře - prostě starý porcelán. Teď mám radost, že to mám. Přeji krásný večer.
Milá Pavli, děkuji za krásní řádky. To jsi skutečně bohatý člověk, mít tolik parádních věcí a ještě ta možnost je mít. Jo, staré věci jsou krásné...to mi nikdo nevymluví. A je to tím, že nikde není punc made in china :-) Poctivá práce, první republika, uctívání všech hodnot...to mám moc ráda...a snažím se tak žít a vychovávat děti ... jsou sice černými ovcemi, ale ta radost z toho :-) Věrka
VymazatAhoj Věrko. Taky mám ráda staré a krásné věci, které mají na rozdíl od těch nových svou duši. Vždycky jsem ráda, když v životě potkám někoho, kdo to má podobně. Máš nádherné fotky a krásné bydlení. Hned jsem se po ránu rozněžnila při pohledu na tu vyšívanou krásu. Měj se moc krásně. Helča
OdpovědětVymazatMilá Helenko, moc děkuji za souznějící řádky. Jsem moc ráda, že lidé milující staré věci, zvyky jsou...a ty patříš mezi ně, tak jako já...to je moc fajn... Krásný den...Věrka
VymazatKrásný příspěvek a nádherné fotky. Hned jsem si vzpomněla na svou babičku a její 'poklady'. Děkuji, Jana
OdpovědětVymazatMilá Janičko, děkuji za milý komentář,moc. Poklady po babičce nazývám skutečně poklady. Nic z té doby se nedá s patinou a autentičností tak napodobit. Originál je vždy originál. A také děkuji za pochvalu mých foteček. Patří Věrušce z blogu Ange Viliain, která mne naučila fotit jinak. Okem, duší , city... nejde o to jaký typ foťáku máte, ale jak to vidíte, cítíte, co chcete říci... a já chtěla říci, že obdivuji tu starou bílou krásu...každý detail z ní ... krásný den...Věrka
VymazatMáš to doma moc krásné, útulné. Je vidět, že máš cit vědět krásné věci.
OdpovědětVymazatPěkný den
V.
Milá Věrko, děkuji za milá slova, která mne moc potěšila. Věrka
VymazatMila devcata, vy se tu s prominutim rozplivate nad tou krasou to ano, ale mezi radky tu narazim na jeden detail. Rucne delana krajka, nic ve zlem, ale to rozhodne nepoznate jen tak na prvni pohled, prvni stroj na vyrobu krajky, resp. Prvniho tylu byl vyroben v roce 1830 a prvni stroj palickovaci na krajku v roce 1838 od te doby se jiz krajky delaji strojove, lec malokdo to rozezna od rucni.
VymazatAle v ostatnim souhlasim stara krasa, to jen tak pro zajimavost 😊
Rozplývat se nad krásou mi přijde víc než přínosné. Hezký vikend přeji a děkuji za informace. Věrka
VymazatPatřím také do klubu, "staromileckých" obdivovatelek:-)Opět to tu bylo milé zastavení a zavzpomínání na šťastné dny z dětství a osoby, které často ovlivnili pozitivně náše životy a které nám stále chybí:-D
OdpovědětVymazat...děkuji za pozitivní komentář ... přeji krásné dny...Věrka
VymazatSå vackra handarbeten.. Älskar gamla textiler!
OdpovědětVymazatHa de gott!
Kram Marie
Nice ... tack för kommentaren ... Ha en trevlig dag
VymazatVěrka
Věruško-jedním slovem nádhera.
OdpovědětVymazatJá si jednou koupila v bazaru dečku, v rohu vyšité r. 1912 za 10 kč, nádherná krajka okolo. Vyprala, naškrobila jsem ji a je nádherná. Taky si tak říkám, která žena stvořila tuhle krásu, jaká byla a jak žila.
Přeju krásný den.
Draga
Děkuji za komentář...milá slova...plná duchaplné myšlenky ... jsem moc ráda, že takto přemýšlíš...cítím z Tvých slov tolik pokory a vážení si krásy tvořené lidskými rukami...děkuji.Věrka
Vymazat