... vlčí máky a koloběžka ...

... byl první Máj ...byl lásky čas ... a kvetly vlčí máky ...
psal se rok 2014
♥

 … naše Carolinka musela včera provětrat novou koloběžku. Kapička rtuti ukazovala 8° C, ale cesta k lesu na koloběžce byla nutností… ( tvrdohlavost je zřejmě genetická)  A já tak objevila taktiku, jak zhubnout do plavek… kupte svému dítku koloběžku J Nedobrovolně dobrovolný běh za ujíždějícím dítkem, vám k tomu napomůže … Nová koloběžka je prý krásná … má brzdu… má sedačku…a zvoneček … A skrze tyto atributy má Carolinka šťastnou jiskru v očích  …

♥

...zvoneček ...sedátko...brzda ... rovná se šťastná holčička ...

… a protože se náš Jája učí až se z něho kouří mluvit česky J (jak říká Carolinka), na pondělní maturitní  písemnou část z jazyka českého, procházka resp. výběh k lesu byl pro jeho klid v domě žádoucí. Co mě u lesa, v poli překvapilo, byla kytička, kterou jsme si domů přivezly.
Vlčí máky 

♥

... s kytičkou vlčích máků jsme domů pádily jako s větrem o závod... Carolinka měla strach, že ta rudá kytička nadobro uvadne ...
♥

… každé Honzíkovi narozeniny dávám na stůl do vázy narcisky…někdy tulipány …Letos jsme se s dcerou Kristýnkou smály, že Honzík bude mít o narozeninách  na stole šeříky jako rudoarmějec… ne, nemá … přinesly jsme z pole od lesa rudé vlčí máky … neuvěřitelné …

♥

… na jedno neuvěřitelné počasí si vzpomínám, jako malé dítě… Byl tenkrát první máj, kvetly třešně, jabloně, tulipány… a uprostřed průvodu, kdy jsme zběsile mávaly střapci na tyčce (nikdy jsem nerozuměla podstatě věci, proč? ) začal padat sníh. Tak intenzivně, že vločky doslova bodaly do očí…všude byla během chvíle sněhová peřina. Na červených tulipánech byla asi 3 centimetrová vrstva čerstvého sněhu …Myslím, že ten letošní extrém teplého počasí je lepší než ten vzpomínkový …

♥

... a co mne také moc překvapilo, že Carolinky krtkův dort (z minulého příspěvku) se nemusí dlabat. Ta její krása se dá krásně krájet a božsky chutná... milé překvapení ...
♥

... vlčí máky mám moc ráda...jsou mému srdci blízké ... milují natolik svobodu, vítr, slunce a vzduch, že nikde jinde krásu dělat neumějí ... jejich naturel těší oko jen tam, kam patří...v přírodě ....
♥

… a když vzpomínám na moji koloběžku? Byla modrá, jako ta Carolinky. Měla brzdu, v podobě malého péra, které mělo nádherný zvuk …stačilo ji jen promazat a já bych dnes neměla nač vzpomínat … všichni moji kamarádi věděli, že z kopce jede Věrka…když jsem brzdila, luxusně moje brzda vrzala. Nevím, zda jsem měla zvonek, ale určitě jsem neměla sedátko. To bylo mým snem, jet z kopečka a hrcnout si J Moje kamarádka měla zelenou koloběžku s malými kolečky a sedátkem a když po mě něco chtěla, vždy to byl výměnný obchod, za zápůjčku zelené koloběžky se sedátkem. 

♥

… jezdily jsme do kopečka a z něho celé dny… a byla to neúnavná činnost… a jsem moc ráda, že cca po 40 letech běhám za koloběžkou své nejmladší dcery, která jezdí se stejným nadšením, jako tenkrát její maminka  ...

 krásný týden plný krásných překvapení 

Věrka

♥