... MÁMA ...

... milé mé kamarádky. Na tento příspěvek jsem se dlouho připravovala a moc těšila. Skoro rok. Po večer, resp. po nocích, kdy malá Carolinka vedle mě usnula, otevřela jsem notebook a psala. Byly noci, kdy dlouho, téměř do časného rána. Byly dny, kdy to nešlo a já jen vzpomínala a psala si poznámky. Jindy jsem jen veršovala a tak jsem do své knížky vložila i pár veršů. Ano, je řeč o mé knížce s prozaickým názvem Máma.

♥

... letošní rok byl hodně složitý...nechci používat výrazu špatný a zlý...prostě složitý...O to více jsem utíkala mezi písmenka, slova do mé knihy, kde jsem psala pozitivně a vzpomínala na krásné chvíle mého dětství...na krásné a pozitivní časy, na slunná rána plná voňavé rosy, která se duší a srdcem rozlijí doslova jako sladký med...voní jako čerstvá upražená káva ... hladí jako pírko na zem spadlé ..

♥

... mezi těmi slovy a řádky je kus mě...velký kus malé okaté holčičky, která se naučila mít ráda svět celým svým srdíčkem...A jak rostla, její láska s ní...

Napsala blog a psala dál...obyčejné postřehy ze života... nic převratného a závratného...přesto asi ano. Napsala mi jedna dobrá duše – anonymní – (dnes již neanonymní Eva) abych tato obyčejná slovíčka, která hladí po duši, tyto obyčejné postřehy a  zážitky, sepsala v knihu. A dobré duše se přidávaly a psaly mi to samé...

♥

...a přišel štědrý den 2013. A já neměla moc dárků, bylo to složité období. Napsala jsem na malou ceduličku text své lásce, svému Petrovi, tátovi našich dětí.

„Miluji Tě a povím to třeba celému světu...napíšu mu to...napíši Ti knihu... za rok Ti ji Ježíšek nadělí...“

♥

... a protože jsem byla hodně vychovávaná i babičkou, která se narodila v r. 1908, byla ze staré školy, naučila mě ctít hodnoty ... a slova, aby měla váhu, musí být splněna.

„ babi...šeptám Ti do nebe ... nezklamala jsem Tě...dostála jsem si slova...“

♥

...jenže osud mě nastražil do cesty další překážky. Však víte... v příštích dnech se rozhodně nudit nebudu... budu se hodně modlit a doufat a věřit...a myslet na své blízké, na  babičku, na obě...i na vás... na vás všechny ...

Nemám prostor obíhat vydavatelství...studovat smlouvy... chodit po jednáních... aby má kniha MÁMA uzřela světlo světa. Je jen jediná cesta a o té vám zde právě píši ...

♥

... kniha – rukopis  bude v nejbližších dnech uložen v trezoru autorských literárních děl v Praze. Sama, resp. moje rodina ji na vlastní náklady vydá a budu ji moci touto cestou poslat do světa. Není to jednoduchá cesta, ale momentálně je jediná. A já pokládám obyčejnou a prostou otázku „ kdo chce moji knížku? “

Napište mi vzkaz nebo email.

Děkuji

vera.si@seznam.cz

  slibuji, ozvu se vám

♥

Knížka o obsahu 150 stran s několika fotografiemi zanese čtenáře do dávných dob, kdy se ctily tradice, hodnoty a frčela morálka. Do dob, kdy frčela i dětská hrdinská čest ... kniha vám otevře vrátka jednoho obyčejně neobyčejného dětství, jedné malé holčičky. Holčičky, která tolik toužila mít skvělou mámu a pod naškrobenou duchnou uprostřed slz a uprostřed noci si dala slib, že bude skvělou mámou kupy dětí...

Kniha MÁMA je pohlazením na duši a důkazem toho, že sliby a sny se plní nejen o vánocích...

♥

...a závěrem krásných vzpomínek, vstupuje do autorčina života nemoc...

a skrze ni si dává další předsevzetí a hnací motor pro dny další...příslib, že kniha MÁMA bude mít volné pokračování ... musí psát, aby překonala zlo dobrem... bolest láskou... slzy krásou...tak, jako když byla malá holčička a naučila se tam,  ve staré chalupě,  na samotě u lesa, držíc se zástěry staré babičky, mít ráda celý svět ...

♥

... on ji to teď vrací  -  skrze vás ...

vaše Věrka

PS:  od naší Carolinky