…
v minulém příspěvku jsem zmiňovala staré hračky a jako když to osud chtěl,
je tu dnes příspěvek o starých vláčcích.
Můj
muž se za poslední čas také moc změnil. Při tom mém životním zastavení, jako by
na svět nahlížel jinýma očima. Má práce až nad hlavu, doslova neví co dřív, přesto
udělal gesto o kterém dnes chci psát…
♥
…náš
malý Jeníček, vnouček, má rád celým svým človíčkem mašinky. Kdykoliv jedeme autem
přes koleje, slyšíme pak dalších 30 km ze zadní dětské sedačky šššš úúúú …
Jeho dětský pokojíček zdobí jedna
mašinka vedle druhé. Když sleduje pohádky, je zásadně o mašinkách…je to náš
malý mašinfíra. A můj muž, Jeníkův děda, vylezl na půdu a dlouho hledal. A když
z ní slezl, nesl staré zaprášené krabice a měl kouzelnou jiskru v oku…
♥
…
staré mašinky teď zdobí Carolinčin pokojíček a každá návštěva padá úžasem na
záda. Tak kouzelná hračka, tolika dětem rozzářila očička a vykouzlila úsměv,
když se lokomotiva rozjela. Také tam našel staré nádraží, lavičky, stromky,
lidičky...
Celé to chce oprášit, zrepasovat…pro kouzelné jiskry a kouzelný úsměv
našich dětí…moc si toho gesta vážím. Jak praktičtí lidé mohou být sentimentálně
romantičtí…citlivý a vnímavý …
…
to je kouzlo pro mě…
♥
…a
Carolinka točí starým trafem a píská a volá jedúúúúú ….
♥
…
a v mých vzpomínkách je bráchův panel se starým nádražím, starými mašinkami
( Enkem)… hráli jsme si u toho celou věčnost. Myslím, že to snad byla jedna z mála
her, u které jsme se nervaly a dokonce si rozumněly.Tvořily jsme z modelíny
rybník, zkoušely zda udrží vodu, z klacíků stavěly keře a stromoví. Barvily,
lepily, tvořily…bylo to naše velké nádraží. Bylo na dřevěném panelu, rámu od
postele, v chladné neobývané místnosti u babičky na samotě u lesa. A když
byly zimní prázdniny, babička nám tam zatopila ve starých Klubovkách, abychom
nenastydly. Vydržely jsme si tam hrát celý den. A v noci jsme zhasly a
spustily tu krásu. Noční svítící mašinky co projížděly naší krajinou. Dodnes v ní
tiše ševelí …
♥
…a
ta nedotknutelná krása teď ožila. Vzpomínky se vrátily a já vidím tu krásu
dospělýma očima … a řeknu vám, až se mi z toho tají dech…. jak táta a děda
v jedné podobě, vypne mobil,
počítač, utahaný až k nevíře (psychicky i fyzicky) a vykouzlí pár chvil pro svoji dcerku a vnoučka. Všechno nechá na chvíli
stát… a tvoří vzpomínky, pro ty malé prcky. Myslím, že tento čas a tyto chvíle
jsou moc důležité.
Vždyť to je to kouzlo života…bytí…nás….
♥
…a
mašinka jede zatím prázdnou krajinou…uhání, tak jako naše životy…naše chvíle…a
až vystoupíme na té naší zastávce, mějme pocit z krásné jízdy …
♥
...vaše Věrka ...
♥
.... ach jo, já zas bulim, Věrko... Nádherný příspěvek, díky! Svatava
OdpovědětVymazat...milá Svatko, děkuji za příjemný komentář...jsem ráda, že se Ti má slovíčka líbila...Krásný zbytek dne...Věrka
VymazatFantastic shots - and thank you for my childhood memories. I had one when I was a child, didn't like to play with dolls :)!!!
OdpovědětVymazatHappy time
Elisabeth
Dear Elisabeth, thank you for your word. I also loved the old trains ... And my children also love ... it's beautiful ... I am glad that you have thought back. Věrka
VymazatAno, mašinky milují všechny děti snad bez rozdílu a o dospělých mužských nemluvě. A proč ne? Vždyť je to taková krása. Krásné hry a jízdy přeji moc a moc. Ála
OdpovědětVymazatMilá Álo, děkuji za Tvé řádky ... myslela jsem si, že dnešní generace dětí je jinde, že je tato stará krása neosloví. Spletla jsem se...děti jsou pořád děti a poznají hračku, která má kouzlo... Krásné dny...Věrka
VymazatAhoj Věrko, moc hezky se to čte, je fajn, že prožíváte takové chvilky, přeju vám to.Blanka
OdpovědětVymazatMilá Blanko, moc děkuji, odlehčuji si těžší chvíle, v pátek jedu na kontrolu do Brna, tak už cítím vnitřní napětí, které si kompenzuji takovými chvilkami. Hraním, psaním ...Krásné dny...Věrka
VymazatVěrunko, ach jéé, vláčky:o))..jedna z nejoblíbenějších hraček mého o 5 let staršího brášky..nádraží, semafory, závory, domky, lesy a všechno ožívalo..celá jedna místnost byla tehdy plná a krásná v mých vzpomínkách..musím přiznat, že jsem mu tu krásu záviděla a pak ještě celé plato jeho sbírky odznaků a teď si vzpomínám,jak dříve byli kluci sháňliví a ač neuměli anglicky( protože se to neučilo), tak jak si psali o samolepky stájím Formule 1. Ty samolepky byly neskutečně krásné..Dneska už by to asi ani nedokázali..Moc díky, že mi vždycky připomeneš takovou krásu...Věru,moc díky...a já Ti na oplátku posílám ...Krásné dny..Inka
OdpovědětVymazatMilá Inko, děkuji za psaní i energii. V dalších dnech ji budu nesmírně potřebovat. Vzpomínám na všechny sběratelské aktivity nás dětí z minulého století. Píši o nich v knize, která už je na spadnutí... jak jsme sbíraly odznaky, nálepky, známky, céčka, etikety od sýrů, sirek...já snad sbírala co se dalo...Krásné dny...Věrka
VymazatJá byla taky neskutečná sběratelka..pohledy všech druhů - rozdělené do mnoha kategorií, obaly od žvýkaček..Už se na tvou knížku moc těším..Inka
Vymazat...jééé teď jsi mi připomněla i sbírku pohledů. Dokonce mi děda na to sehnala jakési album. A výměnný obchod s kamarády...to mělo všechno hluboký smysl a význam...
VymazatVěruško, díky za krásné vzpomínání. Myslím, že vláčky milují všichni kluci a když můžou, tak se k nim vrací i v dospělosti, zrovinka jako tvůj muž. V pátek na tebe budu myslet, aby kontrola dobře dopadla. Růža
OdpovědětVymazatMilá Růži, děkuji za Tvé řádky i myšlenky v pátek. Můj muž se k vláčkům vrátil spíše ve stáří :-) ale jen kvůli radosti dětí...on má tolik aktivit, činností a práce...že někdy kroutím sama nevěřícně hlavou...Krásné dny. Věrka
VymazatVěruško,
OdpovědětVymazati mě tvůj dnešní příspěvek vrátil do dětství.Můj tatínek "škodovák" (elektrotechnik u nás ve Škodovce) vyráběl s kolegy krásné vláčky, naprosté originály těch velkých mašin, co se tam vyráběly. Můj starší bratr dostal kompletní nádraží, koleje, mašinku i vagonky. To bylo radosti!
Jen je mi líto, že po prodeji našeho domu, tam ty vláčky zůstaly na půdě. Co bych za ně dnes dala!
Milá Pavli, děkuji za Tvé vzpomínky...tak to je velká škoda, že jsou nenávratnu...určitě by je měl zájem koupit můj muž :-) Pro jeden díl stavebnice jel až do Benešova :-) A přijel šťastný , jako malý kluk... Věrka
VymazatVěruško, při Tvém mašinkovém článečku jsem si také zavzpomínala. Jako malé jsme si s kamarádkou Janou chodily hrát ke kamarádovi. Fandovi jeho tatínek vybudoval velký panel s nádražím, mosty, stromy, vesničkou, spoustou kolejí. ...no prostě krása. My mu to záviděly a tak jsme to zdárně vymyslely. Fandovi jsme půjčily kočárky a panenky a on nám půjčil vláčky.
OdpovědětVymazatVšichni jsme byli šťastní a spokojení.
Děkuji za připomenutí.
Měj se krásně, myslím na Tebe a objímám. Jana
Milá Janičko, i Tobě velké díky za milé vzpomínky. Musím říci, že jste byly holky diplomatky :-) Pobavila jsem se :-) Krásné dny. Věrka
VymazatTaké jsme jezdili do NDR pro našinkyTT,nezbylo z nich nic,když kluci vyrostli,putovali do dalších dětských rukou.Marie
OdpovědětVymazatMilá Maruško, to je fajn, že mašinky činí radost dalším dětem...ono to je kouzlo, když dítě si umí a rádo hraje...skrze kouzelné hračky. Já říkám, že jsou hračky a hračky...některé mají duši a mašinky ji mají ... Krásné dny...Věrka
VymazatMila Věruško.
OdpovědětVymazatTakove mašinky byly i u nas doma-cele nadraži,prostě přes cely pokoj.
Měj se krasně a hlavně zdravě.
Vlasta
Milá Vlasti, děkuji za Tvá slovíčka. Též přeji krásný den...Věrka
VymazatZase jsem se díky Tobě projela vzpomínkami z dětství. Vidím bratrancovo dílo, krajinku s vláčkem, který zabíral čtvrt ložnice prarodičů:-) Nevím, zda se ještě dnes tak často v rodinách nenajdou, vláčkové krajinky?
OdpovědětVymazatDržím Ti na zítra moc palce!!!!!!!!!!!!!
Milá Renatko, děkuji. Ráda jsem Tě provezla krajinou vzpomínek. Právě tu dávám dohromady fotky na TOP příspěvek mých snů...mám táááákovouhle radost. Brzy se podělím. Moc děkuji za palečky, budu je potřebovat. Krásné dny.Věrka
VymazatTaky jsme měli i naše děti.Ale nebyla to taková kvalita, tak nevydržely. Veru, myslím a jsem ráda, když právě tebe nacházím v pohodě. Pa♥
OdpovědětVymazatMilá Věru, dnes v té největší...jukni na nový příspěvek...to je důvod mé radosti...Věrka
VymazatNádherné. Takový děda mým dětem chybí.
OdpovědětVymazat...děkuji za krásná slova...Věrka
VymazatVěruško tají se mě dech při čtení i při vzpomínkách do mého dětství.
OdpovědětVymazatMám hračky poskovávané po mých dětech a dokonce i po sobě panenky.:)a kočárek
Moc se těším až je budu moct vytáhnout mým vnoučatům...
Hodně zdraví Jarka
Milá Jarko, je fajn mít hračky z dětství...pro nostalgii vzpomínek, pro výlet do dávna...Krásné dny...Věrka
Vymazat