Hádanka rozluštěna ...

Jaro – léto – podzim - zima

Čtvero ročních dob

Najdete v Mámině kalendáři 2017 – každý den je dar

A přesně toto číslo je to správné

4 fotografie pochází z místa, které jsem vám minule představila

Únor – stará dřevěná bedýnka s připraveným chrastím na zátop vedle dřevníku staré chaloupky. Tato fotografie je moje srdcovka. Je totiž tak obyčejná, až v mých očích se stává neobyčejnou. Patří k měsíci únoru, neboť v ten čas sluníčko už zkouší svoji sílu, ale mráz ho  ještě hravě přemůže. 

Štiplavý mráz každého zahání do příbytků, ke kamnům, k ohni a  teplíčku.

♥

Duben -  i tato fotka patří sem. Jarní bzukot včeliček pana souseda, který má tak krásný úl, že v něm pro včeličky musí být prostě radost žít. Když jsem je fotila, šla jsem pomalými krůčky blíž  a blíž. Máma na mě volala, ať dál už nejdu, že mě včelky pobodají …

 Carolinka řekla: „ maminka je hodná, včeličky to poznají …neboj babi“

♥

Září – i tato fotka má svůj původ zde. V místě, které je jablkům doslova zasvěcené. Jak vidíte, rostou na stromech zde i v zimě, v mrazivém lednu. Jablíčka jsou mi tak blízká, prolínají se mým dětstvím, že jsem jim věnovala nejen list v kalendáři, ale i celou kapitolu v knize Máma. Vždyť, kde jsou jablka není třeba lékařů …

♥

Říjen – ležérně sedící a hledící kočka na dřevěné ohradě nádherné roubenky. Tato kočka patří do jiné chalupy, jiným sousedům. Ale i ona, tak, jako já … ví, že toto místo má kouzlo a ráda sem chodí. Na toulačku, pro kousek dobroty nebo se vyhřívat na ohradě … Udělat na pár minut mi modelku … kdyby jen věděla, že ji je zasvěcen měsíc říjen … Já ji za tu chvíli děkuji.

♥

Také moc děkuji za komentář paní Věrky v minulém příspěvku. Je až neskutečně neuvěřitelné, že na samotě u lesa…kde je pár chalup a stavení …tam, kde lišky dávají dobrou noc … bydlela též jedna Věrka, která mě kdysi dávno vozila v kočárku. Že si pamatuje na moji hodnou babičku o které píši v knize Máma. Že si k ní kniha Máma našla cestu … A tím pádem Věrka objevila i tento blog.

Blog, kde se setkávají kamarádky z různých míst, měst i zemí. A ruka osudu zařídila, že tyto dvě Věrky ze samoty u lesa opět o sobě vědí.

Cesty žití jsou neskutečně krásné

♥

A na koho se usmála štěstěna?

Mámin  kalendář  2017 – každý den je dar

patří od této chvíle Henrietě

 ♥

Gratulujeme

 Ať Mámin kalendář 2017 – každý den je dar, přinese nejen radost, ale i samé prima dny po celý rok.

Všem děkuji za vaše typy …za chuť si hrát …sdílet radostné informace a být tak naladěny na pozitivní vlnu.

Vždyť …

Každý den je dar

♥

Pro všechny, kdo touží po Mámině kalendáři 2017 a ještě ho nemají, není nic jednoduššího, než si o něj napsat … zde

♥

Přeji příjemné dny … i když mrazivé …

Nejlepší čas odmrazit mrazničku a nebo zalézt ke kamnům s dobrým mokem.

Zabalit se do tepla domova a třeba číst knížku

naše stará okna mi dnes připravila nádherný pohled

 Věrka

♥