pátek 1. prosince 2017

Srdce pro Tebe ...



Je mi nesmírnou ctí a potěšením vám dnes představit kouzelný projekt

SRDCE PRO TEBE





Než vám ho ze srdce ráda představím,  ještě pár důležitých slov k příspěvku minulému.

K příspěvku, který jsem nazvala "Věřím v happy end".


Musím říci, že jsem na půdě sociálního aparátu, za podpory mého muže, za účasti soc.úřednice a doktorky práv soc.úřadu MPSV, předevčírem bouchla do stolu, až se nohy od stolu rozjely. Jak se říká. A vůbec mě to nemrzí.

Jak jinak nazývat pravdu než pravými jmény? 
Že KLID je tím nejdůležitějším medikamentem, ještě několik let po aktivní léčbě? Vždyť remise je stav do konce života ...
Koho oslovit a říci mu, že překonat smrtelnou nemoc není o procházce růžovým sadem?
Jak v lidech, kteří rozhodují od stolu o osudech a ŽIVOTECH druhých přimět používat rozum a empatii?
Už jsem o tom hovořila skrze sociální sítě. Skrze média. V televizi, rozhlase, časopisech.
Dokonce mi jedna hodná paní nabídla, že pro mě a za mě nechá sepsat  petici.
Možná to bude nutností.
Petici za život...za zdraví ...za knihy s duší  ... za jedno otevřené srdce ...



Opět mi soc. aparát a LPK smetl mé odvolání, mé prosby, žádosti a argumenty ze stolu. Co bych taky chtěla. Vždyť přežít rakovinu, (a já dnes vím, že vyhráno není nikdy)  vyrovnávat se s amputací, se stomií, se spečenými ženskými orgány, umělým přechodem, hormonálními změnami, nemožností pohlavního života, bolestmi na těle i na duši,  je přeci úplná, ale úplná "banalita". 

A jak dodala soc.pracovnice bez empatie by tato práce nemohla být odváděna.

Když jsem se rozčílila, pak rozklepala a udělalo se mi šoufl, požádala jsem o sklenici vody. 
Co že bych to chtěla? Proč si na jednání nenosím láhev vody s sebou? Na to tu nejsme zvyklí ani zařízení. Zavolám Vám záchranku. 
Prý je na to školena a prý se to tak stává. Raději nechci rozumět a vědět, co se tak stává... 

Tak toto je správná dávka empatie v reálu.
Někdy postačí dobré slovo, pochopení a sklenice vody.




Naštěstí mé já empatické je. Je také vděčné za každý den a mé motto :

" každý den je dar"


to potvrzuje ... takže - jedeme dál ... 
"Kauza" pokračuje . Nevzdávám se ...
Jak by řekl  Freddie

"The Show Must Go On"





I překážky v cestě mají smysl ...


A jak jsem zmínila... já skutečně empatická jsem ...



Proto tu je má charitativní akce,  kterou za podpory skvělého člověka, zpěváka a kmotra knih s duší Ladi Kerndla,  úžasných onkologů v čele s profesorem MUDr.Jiřím Vorlíčkem , CSc., dr. h. c., kterému vděčím za záchranu mého života, 
mohu uskutečnit


SRDCE PRO TEBE


 Rozhodla jsem se, že dětským, onkologickým pacientům 

Moje knížky
věnuji

Nejednu a nejednomu
Ony si to zaslouží. Jsou to malý - velcí hrdinové ... 
Nejednou jsem  zmínila, že za druhou šanci na život budu světem sít lásku, naději, víru a dobro....


Ve středu 6.12.2017 jedna, jeden z vás bude vylosován ... jak příznačné ... v den Sv.Mikuláše ... i ten rozdával.


A jednu Moji knížku pošlu i jedné, jednomu z vás.
Stačí SDÍLET tento příspěvek a napsat komentář
Ve středu 6.12.2017 ve 12.00 hod. jedna, jeden z vás bude vylosován a obdrží tak



Knihu , co otevírá SRDCE



vaše Věrka



38 komentářů:

  1. Verus,tecou mi slzy.Nemam slov.Vam drzim palce! A Pani ktera ma chovani prominte mi to- reznickeho psa.Te se vse vrati,to je karma.Hezky adventni cas. JP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jiřinko, děkuji za Vaše slova. I mě tekly slzy a to až domů. Když jsem přijela domů, zrovna v Tv na ČT2 šel pořad na téma onkologie. Co věta to pravda...že lidé v, ale i po rakovině potřebují především klid a podporu blízkých.Možná by si tyto pořady měly pouštět ony dámy. Děkuji za vše. Věrka

      Vymazat
  2. Věrko, je to ještě horší, než jsem si myslela :-( To, že má úřednice na věc jiný názor, je jedna věc, ale že není ochotna ani lidsky nabídnout pomoc a podat vodu, když je někomu zle? To už se snad vracíme do doby před revolucí a k praktikám, které měli estebáci, ne?... To už musí být hodně zatvrzelý a ublížený člověk, když ho ani momentální slabost druhého neobměkčí. Ale jak psala paní Jiřina, karma funguje, dřív nebo později. Tobě přeji hodně sil v Tvém boji a trochu víc klidu, jak jen to půjde. A.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Aničko, ano je to přesně tak...i mě to přišlo jak ze špatného filmu před r.89 z Bartolomějské...dokonce jsme dřív než nám byla nabídnuta židle, byli vyzváni, abychom předložila občanské průkazy.
      To víš, že mě to bolí a mrzí...především ta neúcta k člověku. Psala mi jenda paní ze států, že také překonala tu potvoru nemoc a jak se k ní slušně chovají, s úctou a respektem a to, že ani tam není zdravotnictví v hedvábných košilkách...Nevěřila vlastním uším o mém příběhu. Už jednou jsem si svůj život doslova "vyštěkala" ... Jenže nyní, je síly mnohem méně. Stát mě prostě ničí. A už jsem se rozhodla, že o tom budu hovořit veřejně. Pá a děkuji za vše. Věrka

      Vymazat
  3. Mila Věruško,stale na Tebe myslim a věřim,že Boži mlyny melou a na každeho dojde.Přeji Ti krasny adventni čas.Vlasta

    OdpovědětVymazat
  4. Věrko, jak může být na takovém místě člověk bez citu, její jednání je nehorázné. Vždyť podat někomu sklenici vody je snad samozřejmé. Tento týden jsme měla nějaké jednání na T-Mobile a mladá žena, se kterou jsem jednala, mi nejdříve nabídla kávu i sklenici vody. Ale jak se říká, boží mlýny melou pomalu. Nepřeji nikomu nic zlého, ale takový člověk by si zasloužil na vlastní kůži zažít pocity jako jsi měla ty! Věrko, přeji Ti hodně sil. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, zlatě na T-Mobile.Jenže tam peníze neseš. Jenže stát by měl podporovat a dát. Mám opět plno emailů od čtenářů blogu i facebooku ... myslím, že by to dalo na knihu... Dokud se s tím člověk nekonfrontuje, tak se nechce věřit. Pá a moc děkuji. Věrka

      Vymazat
  5. Je to hrůza, takové jednání, ale bohužel v dnešní době to není ojedinělé. Ta bezmoc, když život člověka závisí na tom, jak se ta "empatická osoba na svém místě" zrovna vyspí a jaký ortel vyřkne. Dokáže si vůbec matně představit sebe na tvém místě? Měnila by s tebou? Vsadím se, že ani na okamžik.
    Věrko drž se a bojuj dál.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moje řeč. Já dokonce zvedla svetr a ukázala jsem jak vypadá "banalita"...až takových kadencí nabral rozhovor...kde mi má stát vycházet vstříc, podporovat mě ku zdraví. Ne mi brát energii, nervy a ničit mé zdraví. Oni zřejmě neví, že stres může vyvolat sekundární onkologické onemocnění... Pá a děkuji. Věrka

      Vymazat
  6. Věrko, objímám Vás na dálku a věřím, že těch lidí empatických a srdečných je mnohem více.
    Paní je nejspíš zraněná, že nedokáže cítit a jednat lidsky.
    Poskytnout druhému šálek vody je lidskou povinností a kdo to odmítá nemá srdce nebo je natolik raněné jakoby nebylo.
    Ale to srdce Vaše je i přes životní rány naplněno láskou a šíří ji všude kolem sebe. Mít otevřené srdce je otázkou vůle. Děkuji Vám za Vaši otevřenost a dobrotu.
    Zuzka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Zuzi, děkuji. I já věřím, že empatických a srdečných lidí je mnohem více. Bohužel v tomto apoarátu jsem neměla to štěstí je potkat. Ba co víc, dle názorů lidí, co si prošlo stejnou mašinérií, ani ti nepotkali ti empatické a srdečné. Nezbývá než věřit, že tento člověk v tomto aparátu na mě čeká :-) Stále mě ještě smysl pro humor neopouští... jinak bych se už musela zbláznit...Děkuji za komentář a přeji prima dny. Věrka

      Vymazat
  7. Nemohla jsem to ani dočíst, musela jsem si udělat přestávku. Je pravda, že v současné době už nevěřím skoro nikomu a ničemu(zkušenosti), ale to, co Věruško popisujete, jde už úplně mimo moje chápání. Takhle se přece nemůžou lidi k sobě chovat! Tohle zvěrstvo přece už nemá s empatií nic společného. Jak může obstát sama před sebou? Obdivuju Vaši sílu a přeji z celého srdce dostatek energie a štěstí v tomhle ponižujícím, nespravedlivém a vyčerpávajícím boji. Pavla

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Pavli,a to jsem napsala jen špičku ledovce. Nechci padnout skrze tento aparát do negativních myšlenek, ale upřimně, nebýt mého muže, vás, lidiček z blogu a mých přátel...už bych v nich byla. A to jsem se dozvěděla od moudrých dam, že mohu podat žalobu. Já, která mám mít klid a pohodu...Já, která, ji šířím světem. I dnes jsem se snažila připravit na pondělní vystoupení v Brně na MOÚ, jenže jsem to po 10 minutách sklapla. Jak mám motivovat lidi do pohody...dávat jim naději...vyprávět ...a povznášet...když na druhé straně se mi dějí takové věci...řekla bych až nehoráznosti... Děkuji za vše. Věrka

      Vymazat
  8. Co napsat...někteří dnešní lidé jsou opravdu přiblblí. Ať se akce Věrko vydaří, měj se prima, M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marti, děkuji. Jsem téhož názoru. A někteří i bez toho při :-) Pá a pozdravuji u vás doma. Věrka

      Vymazat
  9. Hezký večer paní Věro!
    Krásný počin s knížkami dětem...
    Jednání na úřadě-smutné to je,bohužel.I já vím své...
    Mějte se hezky.
    Eva od Olomouce

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Evi, děkuji za komentář. Musím a hlavně chci všemi silami konat dobro...jen to mě táhne z těchto negativních bažin. A na jejich dnu jsou nemoci... myslet a konat dobro...to je cesta..Hezké dny. Věrka

      Vymazat
  10. Milá Věrko, co k tomu dodat. Snad jen:"Bože odpusť jí neboť neví, co činí." Tobě přeji hodně síly, aby ses nad to povznesla abys neubližovala svému zdraví. Jak píší přede mnou, karma funguje."Moji knížku" mám,ale pokud bych vyhrála, věnovala bych ji na dětskou onkohematologii do Olomouce, kam putují i peníze vybrané při rozsvěcování vánočního stromku u nás na náměstí a při prodeji vánočních hvězd. Alena(modrý kvítek)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Alenko, děkuji za milé řádky. A když bys nevyhrála...pošlu ji tam ... To se pak dějí na světě zázraky... Pá a opatruj se. Věrka

      Vymazat
  11. Milá Věrko.To co jsi popsala je pravda,sice škaredá/hnusná/,ale je to tak.Taky s tím válčím.Sic mě to čeká až v březnu,ale to uteče jak voda.Žádné argumenty a ani zprávy od odborných lékařů jim nestačí.Připadá mi to že vůbec nemají páru o některých diagnozách nemaj páru a nebo o nich vůbec neví,že existují.Opatruj se.Papa Lenka.K

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Lenko, jj, je to tak... Já to povím ještě jinak a možná opět škaredě a hnusně, ale opravdově. Co dělá dobrý lékař? Léči. Většina (ovšem ne všichni) LPK neléčí ... No tak asi tak nějak...Opatruj se. Věrka

      Vymazat
  12. Věrko já nemám slov...ráda bych Ti popřála hodně sil, budeš je jistě potřebovat, asi to celé nebude hned tak vyřízeno, bohužel. Drž se a zdravím Romana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Romanko, ze srdce děkuji. Přeji pěkné dny. Věrka

      Vymazat
  13. Milá Věruško, jsi světlo na konci tunelu. Paprsek světla, který hladí duši a jsi človíček, který kolem sebe šíří naději. Kéž se ti to všechno vrátí. Přeji Ti hodně štěstí a radosti v Tvém snažení. Ty děláš tu práci za kterou je ta paní dobře zaplacená. Přeji krásnou 1. adventní neděli a krásné chvíle při světle první svíce. babi Jířa

    OdpovědětVymazat
  14. Milá Věruško, tohle snad ani není možné. Neuznat lidskou bolest a trápení je strašné, ale nepodat člověku sklenici vody když ji potřebuje bezohlednost která nezná mezí!!!
    Plně souhlasím s paní Vlastou o Božích mlýnech .
    Tobě strašně moc přeji, aby jsi už konečně potkala na úřadech lidi, kteří mají cit a chápou lidské trápení.
    Měj se krásně a přeji pěknou první neděli adventní. Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jani, a to jsem své přání o vodu 3x opakovala...se slovy Prosím. Ještě dámy pokyvovaly hlavami ze strany na stranu, co bych chtěla. Pak někam odešly na "vrátnici" a přinesly mi duritku s vodou jakéhosi vrátného. Posadili nás totiž do jakési místnosti vedle vrátnice, kterou nemohu ani nikterak specifikovat. Jani moc děkuji za vše. Věrka

      Vymazat
  15. Poklidné sobotní odpoledene Věruško.Tak to jsem nečekala, takový hnus.Nevzdávejte to a bojujte dál.Posílám hodně štěstíčka a nenechte si kazit advent.😇Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marti, budu se snažit nenechat...vždyť tolik pěkného na tom světě je...a advent je předně o těšení a pohodě...Pá Věrka

      Vymazat
  16. Dobrý den,hlavně přeji mnoho slunce v duši. Kdyby ho člověk něměl,musel by těm "rádoby lidem" ublížit na těle. Prožívala jsem podobný případ s manželem, je to již déle a proto vím,že boží mlýny melou. Mnoho zdraví a klidu přeje Naďa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Naďo, děkuji za Vaše milé řádky a za pochopení.Přeji jen dobré dny. Věrka

      Vymazat
  17. Veri, my sme už vyhrali, my veríme len v dobré....a žiadne zlo nás nepremôže...

    OdpovědětVymazat
  18. Věrunko milá,Vaše řádky jsem četla již brzy z rána..nevěděla jsem v tu chvíli,co na to vše říct..jak reagovat..jak Vás povzbudit,co poradit..
    Celý den jsem nad vším přemýšlela..vracelo se mi spoustu mnou odžitých situací v jednání s aparáty..o další existenci po nemoci s následky..
    Neexistuje bohužel žádný manuál!!!..co dělat!
    ....beznaděj...bez pomoci,zájmu..financí...
    ...nemoc je skutečně o nákladech!!!!
    ...přežila jsem díky zázemí,které mám..
    Den pomalu končí...stále nevím co říct...
    Kde není vůle,tam není cesta...ale naděje umírá poslední...si vždy říkám...
    ...a Vy plnou náruč naděje v pondělí předáte,tím jsem si jistá❤
    Opatrujte tělo i duši Věrunko!!
    Pa Jana z chaloupky...❤




    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Janičko, den končí. A já než zavřu počítač, chci poděkovat za Vaše slova. Kdysi jsem se radila s jedním lékařem o jakési věci. Je to už fůra let. Tenkrát mi řekl větu "Snažte se změnit věci, které změnit můžete. Ty co nemůžete, nechte koňovi, ten má větší hlavu..."A já v této věci stále mám pocit, že na koňskou hlavu to ještě není... Hodně mě mrzí arogance, necitlivost a neúcta...a kdyby s ničím jsem neměla hnout, tak s těmito aspekty prostě musím...nejen za sebe...Prostě musím.
      PS: ono to tělo právě hodně souvisí s tou duší. Však to Vy víte ... co bych Vám povídala...Opatrujte se. Věrka

      Vymazat
  19. Milá paní Věrko, zase mi tečou slzy..... a u čtení Vašeho blogu to není poprvé.....
    Včera jsem měla dovolenou a pustila jsem si Sama doma, tam byl pán z Černých ovcí a líčil, jaké bude další vydání..... tak jak teď čtu Vaše slova, tak mě napadlo, co jít za paní úřednicí s kamerou a hezky se jí zeptat......... Sama jsem několik let pracovala na "hmotné nouzi", kdy jsme řešili dávky pro lidi, kteří neměli žádný nebo dostatečný příjem a nebrali (nebo málo) z úřadu práce podporu. A musím říct, že jsme si s kolegyní nedovolili nikomu říct špatné slovo, neuctivé slovo nebo ošklivě jednat a že to nebyli vždy osoby, které by si dávku zasloužili. Ale prostě to v sobě nemáme, chovat se hnusně a ubližovat. Já si myslím, že tam bude i nějaká ta "závist", stala jste se známou, píšete krásné knihy, máte úspěch - jestli tohle nebude ten zakopaný pes, proč se paní sociálková takhle chová. Je mi z toho hodně smutno a padají na mě i obavy. Nikdo neví, co ho na jeho cestě životem ještě potká a když pak čtu Váš příběh..... Přeji Vám hodně síly, krásný klidný předvánoční čas i dny následující. Hanka Pap.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Hanko, děkuji za komentář. Před televizní kamerou jsem už s tímto případem stála... bylo to v létě. Případ se táhne od března 2017, jak je vidno pro stát zákonné lhůty 60 dnů neplatí. Za chvíli to bude rok, no nic...hlavně že ouřednický šiml řehtá...Jsem moc ráda, že jste taková, jaká jste. Škoda, že jsem neměla štěstí na soc. pracovnici, jako jste Vy. Nejsem typ člověka, co paušalizuje. Vím, že vše je v lidech, ale já bohužel měla v tomto případu soc. aparátu smůlu na lidi. Věřím, že se někde ten správný v tomto případu objeví. Přeji krásné dny vánoční. Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka