novoroční přání

 

Čas Silvestra jsem nikdy neměla ráda. 

Něco končí...s něčím se člověk loučí.

Jako by se něco uzavíralo...

Ale je to jen zdání. Je to jen datum v kalendáři.

Rok. Letopočet.

 

Bilancování nikdy nebyla má parketa.

Důležité jsou naše skutky a činy. 

Ty hovoří samy za sebe.

Svědomí je rezonancí, které námi prostupuje za ně.

♥

 

Přes nespočet překážek v mém životě se snažím o to dobré.

Nechávám se vést srdcem. Naslouchám řeči osudu.

Vím, že čas každého z nás je vyměřený

 

a je ohromnou škodou ho promrhat.

Proto se snažím ho smysluplně naplňovat.

A často si vzpomenu na svou babičku, která mi říkala, 

že lidi poznáš po ovoci.

K tomu je zapotřebí nejen otevřeného srdce, ale i očí a uší…

Letošní rok mi dopřál těchto zkušeností přehršle.

Moji životní filozofii znáte - život je bumerang.

Vrací se to dobré i špatné. Vše je otázkou času.

Proto věřím, co se týká našeho Nebe, na šťastný konec

. 

A vím, že mamon, který zakalil zrak domnělým hospodářům,

 bude také principem bumerangu vrácen.

O tom vznikaly už kdysi dávno pohádky. 

Jednu takovou o skřítkovi ze země Srdce jsem před lety napsala...

Co bych si přála v příštím roce?

Všem lidem dobré vůle pevné zdraví, plnou náruč štěstí a lásky.

Těm druhým, aby dobrou vůli nalezli a měli.

Abychom měli k sobě všichni vždycky blízko 

a vždy se k sobě chovali, jako lidi.

Lidi s otevřeným srdcem, očima i ušima.

Dokázali vnímat a chápat.

Dokázali mít rádi své bližní, tento svět i sami sebe.

 

Myslím, že bychom měli vždy usilovat o rovnováhu.

Tak vám na cestě všedními i nevšedními dny v následujícím 

roce 2023 přeji

vyvážené dny, pocity, události i vztahy.

A předně ZDRAVÍ. Bez něho není vůbec nic.

Važme si každého dne na tomto světě, 

vždyť „každý den je dar“…

♥

Věrka s rodinou

♥

Štědrý večer nastal...

 

Jsou dny, které patří do našich vzpomínek.

S železnou pravidelností je vkládám i sem na blog.

Je to Štědrý den.

Miluji Vánoce.

Čas adventu, příprav...

Už dávno vím, že tento čas není jen a jen o dárcích.

Je i o přání, která skrývají naše srdce...

A tato přání se snažíme plnit druhým.

Někdy v podobě zmiňovaných dárcích.

Jindy slovy nebo činy...

Já jsem si letos v noci, když celý dům utichl,

listovala vzpomínkami štědrých dnů...

Od útlého dětství, až po ten včerejší...

Listovala jsem i zde na blogu.

Napsala jsem do levého rohu vyhledavače 

"štědrý den"

a tiše vzpomínala...

Přála jsem si být na malou chvíli ptáčkem a letět daleko.

Usedla bych na parapet dvou oken.

Podívala bych se, zda-li jsou tyto rodiny šťastné.

Zda-li je tam láska a zdraví.

A pak bych odlítla do svého domova s pocitem klidu a blaženosti.

S vědomím, že tomu tak je...

S vědomím, že v tento den, by nikdo 

na celém světě  neměl zůstat zapomenut a zůstat stát za oknem...

Ať láska a mír se v nás rozlévá nejen  v tyto dny...

Ať slova, co umí pohladit a potěšit se šíří dál ...

mějte krásné Vánoce

Věrka s rodinou

předvánoční video

 

Byly Vánoce, kdy jsem pekla nespočet druhů cukroví.

Byly Vánoce, kdy jsem nakupovala dárky už od konce podzimu 

a tetelila se radostí, když jsem je pečlivě balila.

Byly Vánoce, kdy jsem lítala po bytě s prachovkou 

přímo do bezvědomí.

Možná pravěký a prastarý vzorec, 

který jsem přijala kdysi dávno v onom "pravěku".

Přitom Vánoce nejsou ani o jednom z toho.

Přitom tenkrát, když jsem měla plnou špajzku krabic

 s "tuny" cukroví, přišla polovina návštěv co nyní.

Přitom jsem svátky vánoční prožívala v nablýskaném bytě 

s minimum energie,

 protože to nablýskání dalo nějakou práci. 

Přitom v dárcích, které jsem různě schovávala 

od podzimu po bytě nebylo tolik lásky, 

co jsme třeba právě teď a tady vytvořily s Kačkou.

Rozhodly jsme se "jen tak" vás v čase předvánočním potěšit.

Poskládaly jsme pár fotek z našeho Nebe v krátké video.

"Jen tak" ...

krásné dny

Věrka s rodinou

čtvrtá adventní

 

Ráno u snídaně jsme zapálili poslední

 adventní svíci a rozhodli jsme se vyrazit na

 adventní trhy.

A to přímo za kopec k sousedům.

Do Polska, kde trhy vánoční probíhají

 denně až do konce roku.

Toto je Wroclaw a vánoční atmosféra

je zde skutečně pohádková.

Dřevěné domečky a v nich pohybující se

 figurky, kde je odvyprávěn pohádkový

 příběh, mě přímo uchvátily.

Všude kolem symbióza tolika vůní.

Wroclaw je známá i svými trpaslíky, kterých

 je po celém městě velké množství.

Sáhnout si na něj je symbolem štěstí.

Tak, když jsem objevila ve vánočních

 ulicích prvního,

měla jsem doslova dětinskou

radost.

❤️

Pátrací touha a s ní spojená radost chytla i

 zbytek rodiny.

Co dokázalo v očích naší Carolinky

 rozsvítit jiskry jako trám?

Továrna na sladkosti.

Myslím, že po tom těžkém roce, který

 prožívame v Nebi

dnešní den se pro nás nebem stal.

Při cestě ze Solného náměstí jsme vzali za kliku v katedrále,

kde jsem zapálila světýlko za všechny blízké, ať v nebi nebo na zemi.

Ať vám světlo svítí na cestách necestách

 pozemských i nebeských.

Krásné adventní dny

Věrka

❤️