úterý 5. srpna 2025

Den výročí

 


Co jsem dala svému muži v den výročí svatby?

Hezký den 
❤️

Není třeba archivního vína, večeře ve vybrané restauraci nebo darů převázaných růžovou pentlí.


Ty největší krásy se ukrývají v maličkostech.




Uvařila jsem oběd s bylinkami, které mi vyrostly v zahrádce. 
Udělala koláč s jahodami, které přinesla Carolinka. 







A z bylinek, které zbyly udělala oblíbené máslo k rozpečenému pečivu. 





A pak po obědě jsme si úplně obyčejně povídali. 
Venku pod širým nebem.
Popíjeli jsme horkou kávu a vzpomínali…

❤️


“Vzpomínáš, jak našemu vztahu nikdo nedával vůbec žádnou šanci? Jak jsem slýchávala ještě dlouhá léta, že se k sobě nehodíme?
Dokonce mi bylo “věštěno”, že jednou tě budu vozit na vozíčku, kvůli našemu věkovému rozdílu. A pak jsi mě podpíral ty. Učil jsi mě chodit do schodů po operaci. Vzpomínáš?”



“Ta buchta se ti povedla…”

❤️




Někdy a myslím, že mnohdy jsou slova tak nějak navíc. 
❤️

A možná, že v tomhle je to kouzlo života.
❤️

Jen tak být.

Být rád… 

❤️






neděle 27. července 2025

nepsaný rituál

 



Mám s mým taťkou takový nepsaný rituál.
Každý den mu posílám reels-video.
Obyčejné střípky všedního dne.

❤️


I kdybych vyfotila nebo natočila obyčejný oběd. Paprikové lusky s rajskou v hrnci nebo ledové kafe, které teď dělá dcerka tak ráda.

 Nebo jak jde na pastvu s ovcemi…
❤️

Proč?

Protože život je bumerang.




Vybavuji si, je mi asi pět let, jak sedím na okenním parapetu v kuchyni a vyhlížím naše bílé embéčko. 
Vyhlížím tátu. 
Sedím tam celou věčnost a úplně normálně se těším. 

❤️





Těším se na tátu, a taky, že mi přiveze nanuka.
Takový kornoutek, co měl na samém konci ve špičce pořádný kus čokolády - Pierota.




Tak přesně tak se každý den těší můj táta na můj reels.
 A pouští si ho celou věčnost. 

❤️

Dnes jsem mu poslala tuhle letní náladu, kterou sdílím i s vámi. 





čtvrtek 24. července 2025

Zpráva od korektorky

 


Když nezištně dáš, život ti daruje zpět ❤️ Nic neočekávej. To by se vytrácela ona nezištnost. 

A nemusí ti život nadělit věc. Mnohdy má mnohem větší cenu pocit, slovo, propojení událostí.

A přesně tak se mi dnes událo. ❤️❤️❤️

Ráno, když jsme posílali modlitby, přání a pozitivní energii Růžence, onkologické pacientce, která postoupila operaci a před ní všem DĚKUJE ❤️ za podporu, ( požádala jsem o ni na Facebooku) 
obdržela jsem zprávu.

Email od redakční korektorky, která dokončila práce na mé knize “Zpověď srdce “ 

S dovolením vkládám citaci, která pohladila každou buňku v mém těle.
Vnímám to jako životní bumerang.

Citace:
Kniha Zpověď srdce je silné a hluboce lidské dílo. Nejde jen o autobiografii - je to literární zpověď, která místy doslova chytá za srdce. Autentický hlas ženy, která prošla onkologickou nemocí, těžkým bojem o domov, ztrátami, ale i zázraky života v přírodě, rodině a v každodenních zázracích - od narození jehňat až po vůni čerstvě upečeného chleba.

Věrko, tvá slova mají poetickou sílu, přirozený rytmus a zároveň hluboký emocionální dopad. Místy kniha připomíná prózu, jindy až lyrickou báseň.

1. Emoce a autenticita - čtenář nemá pochyby, že čte skutečný příběh, bez příkras. O to víc se s vypravěčkou dokáže ztotožnit.

2. Jazyk a styl - máš velmi osobitý styl, ve kterém se střídá vyprávění s úvahami, lyrickými pasážemi a poetickými obrazy (např. „ticho, které má tóninu“).

3. Prolínání krásy a bolesti - kontrast Nebe a pekla, radosti z přírody a bolesti z lidské zlomyslnosti je silným motivem, který se táhne celým příběhem.

4. Síla víry a naděje - duchovní rovina je velmi silná a zároveň lidská. Nevnucuje se, ale podává se jako ruka.

5. Fotografie a konkrétní detaily - působí jako živé obrazy. Jehňátka, pečení chleba, stopy ve sněhu… Tyto drobnosti dělají příběh mimořádně opravdovým. 

Tohle není kniha, která zůstane zapomenuta v krabici. Zpověď srdce je tvá nejosobnější kniha, je krásně lidská. 

Věrko,  děkuji, že JSI!
Tahle kniha totiž dělá svět zase o trochu lepším místem pro život. 






sobota 19. července 2025

Bumerang života

 


Před časem jsem četla na sociání síti Facebooku u kamarádky zajímavý příspěvek.
Kamarádka věnovala známé osobnosti svůj výrobek ze své firmy.
Psala, že ji ona celebrita ani neodpověděla a že ji to velmi mrzí.
Psala jsem ji komentář :

“… ono to funguje úplně jinak. Když dáš, nikdy neočekávej zpět. Protože život nezištné skutky oceňuje jinak než dáš - dostaneš. Věř mi!”
❤️





Ani jsem netušila, jak blízko jsem další zkoušce těchto slov.


Manžel mi  nedávno vyprávěl o malé holčičce, která byla fakt úžasná... 
Měl služební jednání a tato holčička, dcera muže s kterým můj manžel jednal, byla všudepřítomná. 

❤️




Druhý den jel na jednání znovu a já jela s ním. 
Vzali jsme pro malou Pavlínku knížku "Moje knížka". 
Pohádku z mé autorské dílny.
Jen tak. Pro radost. Nezištný skutek.
❤️





Malá okatá Pavlínka měla ohromnou radost. Její tatínek se na mě podíval a položil mi otázku:

"Máte slepice? Máte domácí vajíčka?"

"Ne nemáme, ale můj muž to už plánuje."

Vůbec jsem netušila, proč se pán na to ptá.

 Než dořekl "moment..." 

byl zpět s plným platem vajíček a nůší hub.



Tohle je bumerang nezištného skutku v přímém přenosu. 

Dáš překvapení a máš naloženo dvakrát tolik radosti.

❤️

Tohle je bumerang života. Někdy trvá věčnost a jindy nestačí člověk doříct "moment ..."

úterý 8. července 2025

Třešně



Sezóna třešní je krátká a na zpracování třešní není času nazbyt. 





Bublaninu netřeba představovat a myslím,
že patří mezi stálice třešňových nápadů.


2,5 hrnku polohrubé mouky
3/4 hrnku rozpuštěného másla
3 vejce
1 hrnek cukru krupice
1,5 hrnku mléka
1 kypřící prášek
kůru z 1/2 citronu
špetku soli a vypeckované třešně

(Místo másla lze dát i slunečnicový olej)
Vůbec se s tím nemažu a vyšlehám vejce s cukrem, 
pak tam naházím všechno ostatní. 
Peču to v remosce a za 20 - 25 minut je hotovo.




V těsné blízkosti stojí v řadě třešňová marmeláda.
Za mě je méně výrazná a tak ji nedělám.







Další tip jsou zavařené třešně.

Má babička třešně zavařovala, 
já je nakládám.



Postup je jednoduchý a na to tata.



Do sklenice vkládáte dokola tvrdé třešně.
Prosypáte každou vrstvu cukrem.
Nakonec zalijte rumem. 


Já ho měla málo, tak jsem dolila ještě metaxou.
Měla by to být lihovina cca 40 % alkoholu.




Každý den krouživým pohybem otočte sklenicí a na Vánoce chutnají nejlépe.

❤️

Většinou se však Vánoc nedočkají, proto doporučuji naložit sklenic víc.



Mějte báječné a sladké léto 

❤️



Věrka 


čtvrtek 3. července 2025

Prázdniny v Nebi

 


Vzhledem k tomu, že u nás v Nebi je povíc zvířat, dovolenou je těžko plánovat.


Mé prázdniny v Nebi spočívají v mé zahradě.
Místo mého srdce.

❤️




Střípky z ní jsem pro vás poskládala v kraťoučké video.


Člověk nemusí mít všechno a nejvíc a nejlíp.

Ke štěstí postačí neobyčejně obyčejný klid. 

To pro mě znamená tolik…



A čím jsem starší, tím víc si to uvědomuji a snažím žít.

Krása a kouzlo samoty není v osamocení, ale v míru sám se sebou 
❤️




čtvrtek 26. června 2025

Lavička, naděje, setkání


Lavička naděje v Nemocnici v Havlíčkově Brodě ode dneška slouží nejen onkologickým pacientům. 

Děkuji za skvělou spolupráci s vedením nemocnice.

Děkuji panu primáři Vítu Kaňkovskému. 

Děkuji panu řediteli Davidu Rezničenkovi. 

Děkuji uměleckému řezbáři Radku Zdražilovi.

❤️

Vždycky se cca po hodině od slavnostního odhalení Lavičky naděje vrátím na místo zpět.


Pocit, když vidím, jak na lavičce sedí lidé, dotýkají se vyřezaných holubic, symbolu naděje, povídají si o lavičce, to je pocit, který dává křídla. 
Vždyť naděje dává křídla. 

Pohladila jsem holubici a vyslovila DĚKUJI ❤️

Díky, že můžu. 🙏

Díky, že můžu předávat naději.



Takhle by mohl končit příběh další naděje…
Má však krásný dovětek,
 o který bych se s vámi moc ráda chtěla podělit.

❤️


Po odhalení Lavičky naděje ke mně přistoupila 
milá brunetka, zdravotnice. Podávala mi ruku se slovy:

“Vy mě asi neznáte, ale já Vás spoustu let. Čtu Váš blog snad od samého začátku…”

13 let vkládám na blog pelmel mého života. 
Od receptů přes knihy až po projekty plné nadějí.

❤️




Kolikrát už jsem si říkala, že blog uzavřu. Svět se posunul jinam…
 Ale!

Nebýt pozvánky na slavnostní odhalení Lavičky naděje na blogu 

nikdy by se neuskutečnilo tohle nad míru kouzelné setkání. 
❤️


A ba co víc! 
Díky tomuto setkání, kterého byla součástí paní náměstkyně pro informační technologie Havlíčkobrodské nemocnice okamžitě vznikla myšlenka motivační besedy s autorským čtením. 

Tak třeba…. potkáme se zase…

❤️