Pelmel léta

Život se skládá z maličkostí.

Jsou to maličké střípky všednodenností.

Položený (darovaný) kvítek na stole.

Večeře bez velkých gest a pompézností.

Chvíle s domácími mazlíčky a těmi nejbližšími.

Upečený koláč jehož vůně se line až do duše.

Nebe poseté hvězdami.

A pocit, že tenhle obyčejný den, je vlastně výjimečný. 

❤️

Tím, že jsme a máme to výsadní právo ho žít.

Tohle léto bylo pro mě jedno z nejnáročnějších.

Nejen kvůli zlomené ruce.

Nejen kvůli spálené noze od lana, které mi osud omotal kolem nohy, než naše zvířátko jím cuklo. To abych se zastavila.

Nejen kvůli prodělané kolice. 

A mohla bych psát další nejen, nejen, nejen, nejen…

Přesto jsem našla čas vyrobit poprvé v životě domácí mátový sirup. 

Letní čas jsem naplnila tvorbou kalendářů.

Nástěnného i stolního.

❤️

A bez každodenních záběrů života by to nešlo.

Domov v Nebi našel kocourek Čert.

Přes léto vyrostl doslova před očima.

Došlo taky na nakládaní okurek.

Vždyť léto je tak trochu okurková sezóna. 

Co by to bylo za léto bez ohně, grilča a špekáčků…

 

A bez darů zahrady. 

Ta je mou terapií a láskou 

❤️

A bez všemožných koláčů ke kávě horké i ledové. 

Po 20 letech jsem zase viděla moře a slyšela jeho šum a krásu vln. 

❤️

Večeře pod širým nebem miluji.

❤️

Nezapomněli jsme navštívit alespoň jedno místo, které máme rádi a jedno neznámé místo.

❤️

Vyzkoušeli jsme nové recepty a poznali nové přátelé.

❤️

To nejdůležitější mě čeká 1. září na opětovných kontrolních odběrech na onkologii.

Hodně rekapituluji a řídím se srdcem.

❤️

I to bylo důvodem, proč mých příspěvků nebylo přes léto tolik.

Opatrujte se a zkusím to napravit… 

❤️