Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

pátek 30. března 2012

cenný obraz

... tento obrázek má pro mne cenu již nyní. Je jako láhev dobrého vína. Čím starší, tím lepší a cenější. Když byl naší Carolince rok, plácla do keramické hlíny svoji dlaň. Nebyl ten otisk skoro vidět, tak jsem ho obtáhla bezbarvým lakem na nehty. Za pár dnů hmota rozpraskala jako vyprahlá zem. Obrázek jsem chtěla nejprve vyhodit, ale pak jsem ho položila  vysoko na skříň. Zřejmě řeč podvědomí. Když jsme se stěhovali, našla jsem ho. V ten moment jsem byla ráda, že neskončil v popelnici. Dnes visí na zdi a je mým nejcenějším obrazem v domě.
V životě to tak často chodí, že nenápadné se časem stane skvostem a pokladem ... 

čtvrtek 29. března 2012

zasněná ptačí rodinka

 
 ...tato zasněná ptačí rodinka má pro mne kouzlo půvabu z jednoho vážného důvodu. Pomáhala mi ji tvořit moje 3letá dcerka Carolinka Mia. Lepila křidélka, podávala chomáčky vaty, moudře radila a když jsme ptáčky zavěsily, viděla jsem v jejich očích radost z tvoření ...    

čtvrtek 22. března 2012

velikonoční nostalgie

..raději než televizi, mám pohled do ohně. Uklidňuje a nabíjí pocitem blaha, harmonie a klidu ...




aktuální téma: vajíčka

... tak tato jsem věčná, vděčná, kouzelná a nejsou přehnaně drahá. (A bez cholesterolu) Pokud máte někdo zájem, písněte mi na email, ráda předám kontakt na šikovného pána, kterému se líhnou pod rukama ...

ve dne a v noci - moje domky



okenní srdce





... po jarním úklidu, umytí oken je i to okenní srdíčko nějak hezčí ...

chvilka zamyšlení



... dnes jsem se svoji dcerkou Carolinkou umývala okna. Okno vedle jejího oblíbeného kanape, bylo do jejího dosahu upatlané, smýjela jsem otisky dlaní, prstíků i pusinky. Najednou jsem si uvědomila, jak moc šťatsná jsem. Jiné holky v mém věku už dávno odrostly těmto pocitům, jejich děti jsou buď dospělé či dospívající. Mé starší děti jsou na tom stejně. Bůh mě má moc rád, že mi dal tu možnost vychovávat ještě jednu malou treperendu. Bereme to jako automatický jev, samozřejmnost. Jsou však záblesky, kdy najednou chod věcí vnímáme a cítíme jinak. Dnes takový byl. Snad je to i forma poděkování osudu za to, že jsou věci jak jsou. Že máme to malé, upovídané, pořád cosi přemísťující a věčně dělající nepořádek, stvoření. Bez ní by nebyl náš domov domovem a my lidmi, jakými jsem ...

pondělí 5. března 2012

kafíčko

... keramické plecháčky jsem nechala vyrobit mé lásce, abychom tak vychutnali s láskou chvíle pohody a klidu při pití kávy. Ty chvíle, tak vzácné a kouzelné. Ty chvíle, co světu tak moc chybí ...

kuchyňský věneček ze zbytků

.... když vás jarní sluníčko přiměje udělat pořádek ve špajzu, ze zbytků lze vytvořit novou parádu do kuchyně...

věneček ze starých novin

.. někdo starými novinami topí - dělá oheň, jiný je nosí do sběru. Jedna moc šikovná paní z nich dělá Božské růže. Dává jim podobu do recyklovaných věnečků. Nerozluštila jsem onen kouzelný grif, jak to dělá, ale dělá to skvěle...

kuchyňské váhy po 100 letech



... díky jarnímu sluníčku, které svými paprsky odhalí kde co, jsem se konečně rozhodla vyčistit prastaré váhy. Nastudovala jsem kde jaký recept a babskou radu o čištění mosazných misek a zinkových pokladů. Ten, který jsem vyzkoušela, neskutečně funguje. A je starý přes 100let. Babičky smíchaly polohrubou mouku, ocet a sůl. Vytvořily kaši hustou jako krupicovou kaši a hadříkem se jaly čistit. Já to udělala taktéž. Jen doporučuji to dělat v gumových rukavicích. Výsledek však stojí za to.


jehelníček

... ze sklenice na kakao se uštípla glazura. Bylo mi líto ji vyhodit. Tak má teď nový kabát v podobě jehelníčku. Uvnitř je uschován metr, špulka s nití a vše, co se rádo povaluje bez ladu a skladu...Na komodě u televize je vždy po ruce :-)
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...