Sad nadějí

Motivační projekt "Sad nadějí" pro onkologické pacienty není třeba představovat.

Pracuji na jeho realizaci dva roky.

Co vše jsem na cestě za zasazením prvního stromu v Sadu nadějí prožila, vkládám do stejnojmenné charitativní a motivační knihy.

Když jsem objevila místo, které je skutečně zázračné, přesně jsem věděla, že tady je místo, které má nádech snu.

Věřím, že splní sen mnoha onkologickým pacientům.

Místo NADĚJE.

Stejně, jako kdysi dávno, jak praví legenda, když se na tomto místě ztratilo malé děvčátko, kterou vyvedlo "z rokle" zjevení Panny Marie. Na tomto místě  byla uzavřena i tzv. úmluva lásky.

LÁSKA, která je stejně důležitá, jako samotná NADĚJE.

Když jsme procházeli rozsáhlým parkem tohoto místa v Rokoli, kde naleznete i jednu z nejkrásnějších "Cest manželů" v celé Evropě, uvědomila jsem si, jak je toto místo doslova určené pro Sad nadějí.

Vždyť je i samotným poděkováním manželům / manželkám, o které se nemocní mohou opřít. Pro ty, kteří partnery nemají, je tu samotný pramen zdravé vody "Rokolky", pro kterou sem lidé jezdí ze široka zdaleka.

Pomáhá léčit a uzdravovat.

Když jsme šli s mým mužem po "Cestě manželů", sestra Václava se zastavila na konci cesty a řekla:

"tak, tady by mohl začít Sad nadějí..."

Ano, tam kde končí všechny cesty, tam začíná naděje...

Srdečně vás zveme, jménem mým a jménem pana poslance Pavla Bělobrádka,  který tento projekt Sad nadějí od samého začátku podporuje, na slavnostní zasazení prvního stromu naděje.

Dne 19.9.2021 od 15.00 hodin bude v kostele P.Marie mše a následně od 16.00 hodin zasadíme první strom naděje. Symbolicky zasadíme dub, aby naše zdraví bylo stejně pevné.

Tento strom do Sadu nadějí v Rokoli věnuje obec Podbřezí, místo mého rodiště.

Děkuji tímto paní starostce obce Podbřezí Ester Horákové.

Mohu prozradit už nyní, že nezůstane jen u jednoho Sadu nadějí.

Další bude následovat v obci Podbřezí. V místě, kam jsou zasazeny i mé knihy s duší.

Budu se snažit o další Sady nadějí pro onkologické pacienty po celé České republice, jak jsem již zmínila v živém vysílání Českého rozhlasu Hradec Králové. V příštím roce na jaře v Řečanech nad Labem ve spolupráci s dětmi školou povinných.

Ráda bych Sad nadějí založila v Hradci Králové a dalších městech.

Naděje je to, co nikdy nesmí pohasnout.

Naděje začíná tam, kde končí všechny cesty.

Těším se na vás

 

život je bumerang

 

Život je bumerang

Tuto teorii často zmiňuji a není tomu jinak ani dnes.

Když jsme sháněli štěně Slovenského čuvače oslovila jsem

snad všechny bačové z hor a psala jsem,

jak se říká snad na všechna nádraží.

Jedna chovatelka nám sdělila, 

že pes do hor, musí přijít z hor. 

A nejlíp z pořádných.

Věděla jsem, že ten náš pes na nás někde čeká.

Cesta k němu byla složitá a stála vážně za to.

Pomohly mi sociální sítě a dávné virtuální přátelství blogerky že Slovenska.

A protože život je bumerang, píši tyto řádky.

Vracím, co mi bylo dáno.

"Náhodu" a cestu jednoho čtyřnohého štěstí k nám.

Psí brácha toho našeho je nečekaně volný.

Pokud někdo sháníte, třeba stejně,

jako před časem my psa z hor,

ze samotných Tater, pak je tu možnost.

Majitel těchto psů je člověk se srdcem na dlani

a je to patrné i na jeho psech.

Stačí jen napsat. Kontakt předám velmi ráda.

Jo, život je bumerang...

Věrka 

koláč z Remosky

 

V posledních dnech je u nás tak trochu živo.

S naším novým, čtyřnohým, rodinným členem 

je tak nějak akčně. 

Poctivě fotím a dokumentuji,

a určitě vložím příspěvek, jak roste a dělá pokroky.

A protože jsem dlouho nevkládala recept, dnes napravuji.

Jak jsem již dříve uváděla, v našem Nebi žijeme 

z alternativních zdrojů energie.

Nechci předbíhat, ale i o tom bude nová kniha 

"štěstí z Nebe".

Pevně věřím, že toto čtení bude nejen potěšující, 

ale mnohé přiměje k zamyšlení...

Protože naučit se žít z mála, i to je cesta ke štěstí.

Dnešní buchta se slívami je pečená v Remosce.

Geniální to přístroj.

Za mě jednička s hvězdičkou.

Nejen, že zvládá alternativní zdroj elektřiny, 

ale je na to šup a nepřipaluje.

Buchta je vláčná a nevysušená.

Už jsem si načetla, co vše toto "udělátko" jménem Remoska zvládá.

Peče, smaží, rozmrazuje a dokonce upeče i bábovku. 

Kužel středový jsem si už objednala, 

tak jak dorazí, jdu to prubnout.

Recept na buchtu se slívami z Remosky:

2 vejce vyšlehám s cukrem do pěny.

Přidám koflík mléka, oleje, polohrubou mouku a prášek do pečiva.

Tenhle recept mám v oku a tak do mísy vkládám systémem "přiměřeně".

Navrch pokladu ovocem. 

V tomto případě slívami.

Peču v remosce, která nemá regulaci,  cca 30 minut. 

Upřímně, dlouho jsem na rukojeti hledala nějaký čudlík, 

kde se přidává a ubírá teplota.

Nenašla jsem a výsledek mě fakt překvapil v dobrém slova smyslu.

Prostě jen přiklopíte víko, zapnete a je to.

Přeji dobrou chuť a těm, kdo váhají nad Remoskou,

 tak fakt doporučuji.

krásné letní dny

Věrka