Hledá se Vlasta ...

by se dal nazvat dnešní příspěvek.

Co tomu však předcházelo?

 V tyto dny, prožila naše rodina opravdu složité a náročné chvíle…týkají se příhody s mým tatínkem. Nikdy by mě nenapadlo, že budu čelit takovým nástrahám osudu…ale člověk míní …osud mění.

Moc jsem nespala…hodně jsem v posledních dnech přemýšlela … hodně jsem se ptala…po nocích studovala a četla o lidském nitru. Každopádně vím jedno jistě. 

Lidská duše je křehká jako broušená sklenička. Někdy do ní stačí cinknout…

Přicházejí nyní chvíle, kdy potřebuji já sama se napít dobra, pozitivna, krásy života, jako žíznivá ze studánky živé vody. Občerstvit se u pramenu lásky a krásy…

 ♥

A tak jsem pohladila knihu Velká máma, napsala do ní věnování paní Vlastě. Ženě s velkým srdcem. Napsala jí, že se u ní stavím. Neodpověděla mi… Tak jsem se za ní rozjela …

 Nebyla doma. Vím, že pobývá část dnů v této zemi, část dnů v Africe. Pochopila jsem, že knihu, kterou chci věnovat, přicházím v nepravý čas.

V knize však stálo věnování „Vlastě, ženě s velkým srdcem.“

♥

A tak jsem začala hledat ženu s tímto jménem a tímto darem. 

A to v celém tomto širém světě. Vyhlásila jsem doslova pátrání po Vlastě s velkým srdcem.

To, aby kniha nebyla smutná, že leží v polici a nikdo ji nečte. Že je opuštěná …že její duše strádá a prahne… Určitě někomu patří…Vzpomněla jsem si na kamarádku, blogerku …která má příbuznou Vlastu. 

Kamarádka mi během vteřiny odpověděla, že knihu mohu poslat na tu a tu a dresu, ale že si není jistá … Popíjela jsem dál kafíčko a snažila se do hry zapojit srdíčko. 

♥

To mi řeklo:  

„ne…tam nepatřím…“

Listovala jsem dál adresáři…mobilem … vzpomínkami …

V ten moment mi kamarádka blogerka napsala větu:

„ Vzpomněla jsem si ... znám Vlastu, co má velké srdíčko…“

♥

Hodně pracuje, nezastaví se … je tak moc hodná …stará se o psy … dělá a hledá  jim domov … té patří ta kniha.

V ten moment mě úplně zamrazilo. 

Vždyť přesně ta slova, co mi kamarádka napsala, jsem napsala i já do knihy před pár dny.

Vlastě s velkým srdcem

♥

A ta jsem ani neusrkla kávy a už jsem šla psát adresu na obálku. Mé srdíčko doslova volalo :

“ ano to je ta žena, která knihu nutně potřebuje…které patří ... “

 ♥

V tuto chvíli zřejmě Vlasta otvírá obálku a kniha Velká máma se tetelí radostí. 

Našla svoji cestu a ten nahoře ví moc dobře, jak lidské cesty proplést.  Já se doslova napila živé vody … paní Vlasta asi začne věřit na zázraky, které ji umí zastavit a vám jsem snad udělala hezkou chvíli.

A protože prožívat zázraky patří do kategorie radost … příště přinesu pro vás všechny  soutěž o jeden 
 Mámin kalendář 2017 – každý den je dar

♥

vaše Věrka

♥