dárek ze Slovenska

 

Od rána se hrabeme s manželem v papírech, v zákonech, tiskneme to či ono. Mobil na uchu.

Páč večer jsme vyzváni na schůzku na obec ve věci dopravního značení naší příjezdové komunikace “silnice se v zimě neudržuje.”

V tom zvonek.

Pošta přivezla balíček.

Před časem jsem poslala na Slovensko mé knihy s duší jedné paní, která toužila udělat radost své kamarádce, která má moc ráda můj blog. Ucítila jsem, že dobrý skutek má být oceněn. A tak jsem do obálky přibalila i dárek pro neznámou paní. Srdce ♥️ napovědělo. 

Dnes přišel balíček ze Slovenska. 

Život je bumerang.

Nezištná radost přilétla v pravou chvíli.

Ručně vyšívané ubrusy od její maminky, velikonoční dekorace a rukou psaný dopis plný krásných slov.

“Jsou mi to paradoxy, pane Vaněk!” slovy klasika.

Na jedné straně příkoří od těch, co žijí na dosah ruky.

Na straně druhé balíček plný vděčnosti a radosti.

A jak dopadlo jednání ve věci alibistického nápadu?

Ve zdejším “Kocourkově” se osadí příjezdová cesta k naší nemovitosti značkami “jiné nebezpečí” s dodatkovou tabulkou “silnice se v zimě neudržuje “, ale uklízet se prý bude. A víte co mi tenhle alibismus připomíná? Pohádku o Koloběžce první, která přijela-nepřijela. Ustrojená-neustrojená. Přivezla dar-nedar. Tohle je tedy spíš nedar. Přeloženo do řeči reality. Až se tady na té cestě cokoliv stane, Smolík Pacholík. Tudle nudle. Hlavně nám to neříkej, občane! Tím jsme veškerou odpovědnost za problém předali na tvá bedra.

Zastupitelstvo by mělo sloužit lidem. 

Sen…

A pak ještě ta rejpavá poznámka neznámého muže zdejší obce, že se mu otvírá kudla v kapse, když v živém vysílání v Českém rozhlase mluvím s láskou o Nebi a jak z kvásku peču chleba a pak si stěžuji na nesjízdnou místní komunikaci. 

Víte, ono se to nevylučuje. Ba naopak. 

Co člověku zbývá…

A Nebe, to není vesnice Studené.

🙏

To je místo mého srdce, místo, kde bydlíme a které tak často sdílím s lidmi, kteří o to sdílení stojí a to nemá s vesnicí a jejími obyvateli nic společného. 

Ráda sdílím slovem, obrazem i příběhy…

Vždy má člověk na výběr. 

Buď se nechat “otrávit” a nebo jít dál tvořivou cestou, která je ku prospěchu. 

Mnohdy 100 x nic umořilo i vola…

To vážně nemám v plánu.

 Raději jdu psát knihu, která bude 

Zpovědí srdce

♥️