... fialkové stolování ...

… život je krása, život je dar…

žádný kýč a rozmar.

Každá chvíle má tón, co zvoní.

každá chvíle je kouzlo, co voní.

… po fialkách …

♥

… slova, co cítím jsem vepsala na porcelánový tác. Napsala, nakreslila a zapekla. Už jen servírovat štrúdl či koláčky. Carolinka nesměla chybět se svoji asistencí. Jak jen byla šťastná, že maminka po nekonečných a bolavých 7 měsících oprášila barvy na porcelán, vyndala porcelán ze skříně a jaly jsme se malovat. Dnes ve znamení fialek.

♥

… a pak jsem vyndaly ještě obr talíř, jak nazývá Carolinka talíř na těstoviny… a vymyslela super inovaci … těstovinový talíř může být i dekorace pro svíčku (plovoucí svíčku) a krásný večer … a nebo tam dát vodičku a do ní kvítečky… No není to dítko kreativní ?

♥

...a krásně jsme si povídaly a těšily se z chvíle, že jsme…že tvoříme… malujeme a třeba někomu uděláme radost. Vloni jsme takto kreslily hrnečky a z prodaných hrnečků si Carolinka mohla koupit, co bude chtít. Chtěla jsem ji naučit, co znamená si vydělat penízky prací. Carolinky volba byla jasná, koupím si živého ptáčka. No a od těch dob máme doma Charliho. Malého ptáčka, co nás každé ráno budí svým „ zpěvem “ …  Křičí, když si táta pustí Kiss… má rád Franka Sinatru, to popěvuje… zbožňuje Carolinku, která ho učí mluvit, pískat a zpívat J Každé návštěvě dává na vědomí, že je tu i on … A tak po pravdě, mám obavy, co si Carolinka vymyslí tentokrát, jako odměnu, za fialkový porcelán …

♥

… každopádně podám report J …

♥

… a když je dnes téma fialky, nemohu jinak, než vzpomenout na fialky mého dětství. Babička mi vždy vyprávěla, že rostou tam, kde je čistá a zdravá zem. Nevím, co je na tom pravdy, ale fialky pokládám za vzácnou květinku. Plnou skromnosti, něhy a lásky. Moje babička měla ty pokojové, květináčové fialky v kuchyni na parapetu v terakotových květináčích a pod nimi jako podšálek, víčko od nanukového dortu. Estetika trochu na štíru, ale za to fialky kvetly babičce permanentně. Fialové, růžové,  bílé … Mám je ráda dodnes a hádejte, co mám v kuchyni na parapetu ? Jen mi chybí ty víčka od nanukáčů J

♥¨

S fialkou je spojováno mnoho legend a pověstí. Podle pověsti

vděčíme za fialky praotci lidstva Adamovi. Když byl vyhnán z ráje, upadl na nejvyšší hoře dnešní Srí Lanky, která se po něm nazývá dosud. Proléval tam prý hořké slzy a až po sto letech se Bůh slitoval a poslal k Adamovi archanděla Gabriela, který mu milost oznámil. Adam začal plakat radostí a z jeho slz vyrostly fialky.

♥

… trochu moudra o fialkách …

Fialka je drobná a opravdu příjemně vonná rostlina. Lidé si ji velmi zamilovali a tak zapustila kořeny v lidovém bájesloví. Trochu ironií je, že právě tato voňavá fialka je snad jedinou u nás planě rostoucí violkou, která v naší přírodě není původní. Byla však od středověku pěstována a do přírody se dostala zplaněním zřejmě z klášterních zahrad. Říkalo se, že fialky ztrácejí vůni s prvním jarním zahřměním. Vysvětlení je jednoduché: violka vonná odkvétá koncem dubna až začátkem května, tedy dříve než začínají jarní bouřky. Fialka je nazývána kvítkem Bohů …

♥

…ať je to, jak je to, každopádně fialka je mému srdci velmi blízká. Pro svoji křehkost, vůni, krásu a jedinečnost …

♥

…ať jsou vaše dny krásné, jako čerstvě natrhané fialky…

Věrka

 ♥

... střípky ze zahrady ...

… z dětství si pamatuji pohádku Tajemná zahrada od Jiřího Trnky. Pět malých kluků v pruhovaných tričkách, zlý kocour s jedním zubem, ošklivá matrace s péry v tajemné zahradě, skřítek a nádherný tlumený hlas vypravěče pohádky. Pár krát v životě jsem viděla zahradu, která mi ji moc připomněla, kterou bych tak nazvala – tajemná. Nejedná se o tu naši, protože mým zastavením se stala planou…a vůbec mě to nevadí…dokonce jsem dnes vzala do ruky foťák a pár záběrů vám věnuji …

♥

Tajemná zahrada

… ono nejde o to, mít nádhernou zahradu plnou růží, květů a vůní …tří centimetrový anglický trávník…ne, o tom to vážně není. Je to o radosti… těšit se z každého kvítku, třeba i plevele, mít vysokou trávu není ostuda, když v ní člověk brouzdá, je to radost. Vzpomínám si, jak jsem jako malá běhala ranní rosou u babičky na chalupě, jak mě studila rosa na lýtkách, krásně studila a mokré cvičky jsem pak sušila na náspi u verandy plné sluníčka…ten pocit ve mně zůstal navždy. Nač bych dnes vzpomínala, mít ustaranou babičku, co lítá po zahradě se sekačkou ? Co neumí vyprávět, pohladit, co má anglický trávník a já suché boty i lýtka …

♥

 A tak jsem dnes vyvezla starý kočárek malé Carolince a ta si hrála s Nánou tak opravdově, až jsem položila foťák, sedla si na houpačku a naslouchala té chvíli …

♥

... budeme mít meruňky ... letos poprvé ...

... zbožňuji maliny... horké se zmrzlinou i čerstvě natrhané ... mámin německý drobenkový koláč s malinami ... jejich vůni ....jejich krásu ....

... hruštičky budeme mít prvním rokem ... naše zahrada plodí a já jsem v úžasu ...a tak jen fotím....

...a co se mi rozmnožilo pampelišek :-) Vůbec nekleju .... v klidu fotím a pleteme věneček ...

... a o jaký kus povyrostla má milovaná vánoční jedlička ... život tak moc rychle letí ... a proto 

 naslouchejme všem chvílím našeho života, žádná se už nevrátí … každá je kouzelná a jedinečná 

Věrka

♥

... ze starých časů ...

Tak jsem doma… to vám je lidi krása… a včera jsem zkoušela chvíli oprostit mysl manuální činností. Více méně je to dílo mého syna Jáji, ale focení dílem mým. Před nedávnem mě jedna paní požádala o výtisk látky „ panel ze starých časů.“ Musela jsem ji odmítnout na dobu nezbytně nutnou neb jak všichni víte, prožívala jsem nelehké chvíle v rekonvalescenci po operaci, amputaci a následné chemoterapie.

♥

Tak věřím, že se již blýská na lepší časy… dnešní příspěvek má název „ze starých časů“…

♥

... ze starých pohledů...s nádechem starých časů... látkový panel ...

… tento motiv jsem vytvořila již dávno a dokonce o něm píši i v knize Máma. Vzpomínám na staré časy, kdy jsem s babičkou z chalupy vyndala z pohlednic sešitou krabičku bavlnkou a v ní byly hodně staré pohledy. Od všech příbuzných a známých. Psané ještě inkoustem nebo inkoustovou tužkou. A já některé ty pohlednice oskenovala, upravili jsme je v počítači a skrze tiskařský stroj Kornit je vytiskli na látku. Z té látky jsem pak vystřihovala srdíčka, plnila je vatou a věšela na vánoční stromeček. A má vzpomínka na dětství byla rázem živá. Uprostřed vánoc jsem viděla malou okatou holčičku se svoji starou malinkou a drobnou babičkou, jak sedí na kanapi a prohlížejí pohledy. V kamnech praská oheň, vzduchem se mísí teplo se zimou, nožičky se pohupuji  z výšky kanape a babička peče kranfleky… to vše ze starých časů …

♥

A protože se snažím vyjít lidem vždy vstříc, včera jsem onu poptávku pro milou paní zrealizovala. Carolinka hned požádala, že chce taky a že chce ušít zástěrku. Je fajn plnit lidská i dětská přání. Tak na zástěrku ze starých časů se už také těším… Mám radost, když druzí mají radost… On život je a má být hlavně o radosti.

♥

Tak všem maminkám i té mé, k dnešnímu svátku přeji moře radosti. Stojí za to ji prožívat a dávat …

♥

vaše uzdravující se Věrka

♥

...cílová rovinka...

… od pondělí jsem opět v Brně v nemocnici na chemoterapii. Vzpomněla jsem si na výrok, že vše špatné, je pro něco dobré. V pondělí jsme dorazili do nemocnice, ale došlo k jistému šumu v počítačích a mé já v nich chybělo. Přesto mě přijali, ale chemoterapii mi nedali hned. Mé tělo už je moc unavené, spím víc než novorozeně, měla jsem v ústech i v jícnu afty, musela jsem spát v sedě...  Lékaři dali hlavy dohromady a rozhodli, že chemoterapii mi dají od úterý a jen na čtyři dny a konec. Konec …už jen cílová rovinka ...

Jak já jásám. Těším se na dny, kdy mé tělo půjde nahoru. Kdy budu vyšlapávat kopec bez únavy…bez mých stavů OFF… bez všeho nežádoucího. Jsem jiná a jinde a já za to vše moc děkuji.

A také moc děkuji všemu a všem, že na mě myslí, modlí se a posílají mi pozitivní energii skrze své pozitivní myšlenky. DĚKUJI, že jsem těsně před cílovou páskou se jménem ZDRAVÍ …

Věrka

♥

... k narozeninám ...

Narodil ses před lety, když magnolie voněly všude,

tenkrát jsme neměly tušení, co všechno se stane a bude.

Rostl jsi, moudřel a zkušenosti nabíral

a den za dnem se z Tebe velký kluk stal.

Uteklo to všechno jako voda v řece,

a já na ty dny vzpomínám stále a přece …

a moc ráda a s láskou v srdíčku

a šeptám to i Bohu, denně a ne trošičku…

a dnes Ti to i Jájo píšu sem,

že hodně dětí mám a šťastná jsem.

Přejeme Ti s taťkou, abys šťasten byl

a nikdy ses netrápil.

Abys byl zdravý především,

dnes víš, že je to pro člověka vším…

a též lásku Ti přejeme a dáváme taky,

ať Tvé dny jsou jako křehké zázraky.

♥

mamka a taťka

... bubliny a muškáty ...

… dnes ráno, když jsem chystala snídani, uviděla jsem na protější střeše štěstí. Štěstí v podobě kominíka. Hned jsem běžela najít džíny a chytit se za knoflík. Carolinka i můj muž taktéž. Běhali jsme po bytě jako malé děti, hledali knoflík a chtěli se utvrdit, že nám dotek na knoflíku při pohledu na kominíka štěstí přinese. Tak třeba …

♥

… štěstí dnešního dne mělo podobu přesazování muškátů, které jsem letos zredukovala pouze na pár truhlíků na terase, poněvadž do konce srpna mě čeká vždy po třech týdnech „výlet“ na 5 dnů do nemocnice do Brna. Zahrada letos nepokvete jako každý rok…ale za to mě pokvetou truhlíčky na terase a radost v duši… Když mi budou kapat chemoterapii, zavřu oči a budu si vybavovat naši terasu…mé kvetoucí muškáty a budu se těšit na další roky, kdy budu mít zase spoustu květů kolem sebe…

♥

… a Carolinka mi asistovala, chvíli… pak našla loňský bublifuk a já běžela si utřít ruce od hlíny a vzala do nich foťák …

♥

… a radost byla opět na světě. Carolinka si užívala hry a já fotila tu krásu obyčejné chvíle. Bubliny, které měnily ve vzduchu barvy, tak jako náš život … Tu krásu jsem zachytila a posílám ji do světa vám všem … Letí k vám v podobě duhové bubliny…

♥

… a vzpomínáte na bublifuky našeho dětství? Ten z obchodu byl luxus první kategorie. Většinou jsme si ho vyráběly z mýdla. Z babiččina mýdla na praní, které měla na okraji umývadla a bylo v něm vyraženo Jelen. A nebo mámin jar ve žluté láhvi, co byl vážně extra hustý. A nebo z dětské pěny do vany zvaný delfín, který měl i podobu modrého delfína. Krásně voněl a bubliny z něho byly kouzelné…

♥

…přeji vám všem kouzelný víkend, co má podobu barevných mýdlových bublin …

Věrka

♥