13.zastavení ...

Jednoho večera jsem při šálku lahodné kávy, obklopena pohodou a příjemnou hudbou,  objevila na netu tento text :

Vše, co potřebuji znát, jsem si přečetla v "Pipi"

Tento text pod fotografií sympatické holky v pruhovaném tričku a šatovce, mne velmi zaujal. Nejen tím, že i já jsem byla milovnicí Pipi dlouhé punčochy a jejími hláškami, ale i nápaditostí a kreativitou.

♥

Carolinka byla všude...mihla se i v odrazu zrcadla...

 ♥

Záhy jsem zjistila, že paní Blanka Winterová je nejen blogerka, velmi zajímavého blogu, ale i oděvní návrhářka, poradkyně, vizážistka…prostě člověk, který dokáže nám ženám poradit. Určit směr. Udat tón.  Rozzářit naše oči, rty … vložit do nich úsměv a radost. Dokáže z nás udělat princezny z dětských snů, neboť dokáže odhalit, co našemu já sluší.

♥

Kocour Ludvík bedlivě sleduje kočičí parádění

 ♥

A když nám to sluší, je pro nás krásný celý svět.

♥

Dnešní 13. Zastavení s Máminým kalendářem 2016 – každý den je dar, je u ženy tolika ženských profesí v jednom. Její práce je krásná, neboť nás ženy dělá ještě krásnějšími.  Milá paní Blanka Winterová je především módní stylistka.

A jak sama říká:

Stylový poradce by měl být i psycholog.
Je třeba odhalit vaši duši. A tu poté obléknout.  Najdeme společně váš styl. 
Zjistíme, zda jste dáma, rebelka či snad čarodějka ... ? Pracuji úžasnou metodou 8 klíčů - stylů Táni Havlíčkové.

Cílem není:

Cílem není vás obléknout, vyžehlit vlasy a nalíčit.
Cílem není z vás udělat někoho jiného, na památku vás vyfotit a na cestu vám přidat zalaminovanou kartičku s vašimi barvami (která vám pak při nákupech téměř k ničemu nepomůže.)

Cílem je:

Pochopit - kdo jsem - a tím v sobě objevit vlastní cit pro to umět si sama vhodné oděvy, líčení a styl najít, kupovat a aplikovat.
Cílem je najít sama sebe.

O módě, o stylu, o životě …
♥
O hledání a nacházení.
Vlastního stylu …oděvů, doplňků, kosmetiky …které nám k tomu pomůžou.
Ale především o hledání sama sebe! A také o štěstí a radosti.

A také o tom, že je třeba si užít vše, co život přinese.

O tom, jak spíše nenakupovat než nakupovat.

A když už nakupovat – tak jen to nejlepší!

♥

Výherkyní, mé velmi těžké otázky, se stal komentář č.17 – Helenky . Gratuluji 

♥

Setkání bylo velmi příjemné a musím říci, že v krásných prostorách, kde paní Blanka dělá své poradenství, se líbilo i malé Carolince. Okamžitě si zkoušela svršky, rukavičky , barety, leopardí kožíšek, šátky, korálky i přičichla k nádherným vůním, které paní Blanka dokáže nabídnout.

Skutečně si zde každá žena přijde na své. Může se dozvědět, co jí sluší, co méně… Jakým barevným tónům by se měla vyhýbat a které vyhledávat. Nejen, jaký je typ, ale i co potřebuje její duše…protože naše oblečení je vlastně odraz nás samotných. My oblékáme své já, naši duši…rozvíjíme sebe i tím, co nosíme, jak se líčíme, voníme se…tolik tajemství je v nás ženách.

A je krásné a dobré tato tajemství odhalit a znát. K našemu povídání a focení nám spokojeně vrněl kocour Ludvík.  Nevím kolikátý, ale jeho noblesa na mne působila rovněž šlechticky a ve francouzském stylu.

♥

 Vzpomněla jsem si, že při jednom zastavení mi též asistoval kocourek se jménem Kryštof. Tenkráte v chalupě. Tam, kde vypil bílou kávu a pojedl makovou buchtu Jára Cimrman. Vzpomínáte?

Ano, už máme za sebou tolik zastavení, že je před námi poslední.

14. zastavení v projektu Putování s Máminým kalendářem 2016 – každý den je dar.

Moc se na toto setkání těším. Přinese totiž potěchu lidským uším. Mámin kalendář už uzřel spousty krás, ucítil vůni kávy, vnímal překrásnou mši v horském poutním kostele, slyšel cinkot rolniček a zvonů. Dotkl se dávné historie zámecké knihovny, ucítil vůni dřeva u řezbáře, který zrovna tvořil betlém. Poznal teplo a žár plamínků svíček, které cestují z České země do celého světa. Zastavil se i na farmě u prkenné ohrady, kde celé Putování začalo.

♥

A kde bude Putování končit ? Není ani podstatné kde, ale s kým. 

 V jednom příspěvku jsem se o těchto skvělých mladících zmiňovala. Jsou tuze šikovní, nadaní a jsou i nesmírně hodní, neboť na toto setkání přijedou přímo za mnou, tudíž i za vámi.

Těšíte se? Já velmi …Vaše typy můžete psát  do neděle 14.2.2016 do poledne.  A protože v tento den slaví můj blog své 4. výročí, šance na výhru se zvyšují. Bude vylosována ještě jedna výherkyně,v rámci mého blog výročí,  která získá moji knihu Máma s osobním věnováním.

♥

Blog a  zajímavé stránky paní Blanky

 ♥

Mámin kalendář 2016 - každý den je dar - v rukou paní Blanky. Pro radost, protože ta je kořením všedních i nevšedních dní.

Na závěr bych Vás chtěla požádat o vaše fotky s Máminým kalendářem na můj email vera.si@seznam.cz

závěrečná koláž Radosti dosti je v tvorbě

Děkuji

 Věrka

♥

Knížky a pohádky ...

Naše Carolinka stůně. Není ten typ, co dokáže ležet jen a jen v posteli.

A tak  jsme odlily pár sádrových zvířátek… také jsme je vyzdobily …do nekonečna hrajeme pexeso, které Carolinka přímo zbožňuje.

♥ 

 A když přeci jen ležíme v posteli, čteme. Nedávno jsem Carolince koupila knihu. Kvak a Žbluňk. 

Kniha  mého dětství.

♥ 

Čte v ní tuze ráda a jsou kapitoly, kdy se směje , až se za bříško popadá. A o tom čtení má být. Má nás obohatit na duchu. A já vzpomínám na mého Kvaka a Žbluňka z dob dětství. Z té voňavé knihovny, kde to vonělo všemi příběhy. A usedla jsem k počítači a začala pátrat, zda-li v nějakém antikvariátu či bazaru objevím mého dávného Kvaka a Žbluňka.

♥

Objevila jsem ho a pán mi ho zaslal doslova za hubičku. Pro ten pocit, že listuji vydáním z roku 1977, pro pocit dávné dětské vzpomínky se mi dnes rozzářilo celé nebe radostí. Pan pošťák mi přinesl vzpomínku z dětské knihovny.

♥

A my četly a četly…smály se a vzpomínaly…

Pan pošťák nám také přinesl DVD Malý Pán. Loutková pohádka, nádherně výtvarně zpracovaná. V titulcích na samém konci jde text :

♥

Loutky vodily …

Loutky mluvily …

Pohádka, která mě poslala vzpomínku na mé oblíbené loutkové pohádky Hermíny Týrlové, které jsem doslova milovala. Paní Týrlová se narodila o 70 let dříve než já. Dokázala k mé dětské dušičce tak nádherně skrze své pohádky promlouvat. Nikdy nezapomenu na jejího Ferdu Mravence.

♥

Mezi top pohádky mého dětství patří Hup a Hop. Dvě opičky,  které jsou plné nápadů a rošťáren. Nádherná loutková pohádka dvou opiček a pana kapitána.

Nezapomenutelné dobrodružství jsem prožívala i s Pipi dlouhou punčochou. Včera jsme si ji pustily … tolik v ní je kouzla a životních postřehů. Všechny základní lidské hodnoty... přátelství, láska, odvaha a selský rozum,  zde promlouvají k dětským duším…

♥

Novodobá pohádka Malý Pán, kterou jsme před chvílí zhlédly, mne velmi potěšila svým výtvarným zpracováním. Prostě loutky to je moje…

Kousky dřevíček, co žijí.

 ♥

. Vzpomínáte si na knížky či pohádky svého dětství, které jste milovaly ? Na marodění s příběhem pod peřinou?

Stále vás zvu k soutěžní hádance číslo 13. , která zůstane neprozrazena ještě pár hodin …ale musím říci, že všichni do jedné, typujete v podstatě správně …

♥

Věrka a Carolinka

♥

Předposlední hádanka ...

Dnešní hádanka, ač se jeví, jako nejjednodušší, byla pro mě skutečným oříškem. Přemýšlela jsem, jaké indicie vám dát. A tak jsem pro vás napsala  tuto básničku :

… jako malé, toužily jsme princeznou být,

závoj, šaty a korunku ve vlasech mít.

Na krku korálky zlaté a  na čele hvězdičku,

být nejhezčí na celém světě Božíčku …

Byly to dětské holčičí sny, šly a rostly s námi,

i když jsme vyrostly a staly se z nás dámy.

Ten sen stále žije  …

V tanečních, pak před oltářem ve svatební den,

když přijde plesová sezóna, ožívá náš sen…

Mít  šaty s vlečkou a krásnou auru kolem sebe,

mít pocit, že jen pro nás svítí všechny hvězdy nebe …

… být  princeznou …

♥

Další zastavení, již třinácté, s Máminým kalendářem 2016 – každý den je dar, bude na místě, které je velmi blízké nám ženám. Jako malá jsem si oblékala máminy střevíce na podpatku, její světle modré šaty z tanečních a do nekonečna jsem se v nich točila a měla své představy.

♥

Navštívím místo, kde se tvoří ženská krása přímo na míru…přímo pro vás…Místo, kde  ženě rozkvete duše a rozzáří se úsměv. …

 ♥

Krása, kterou nosíte uvnitř, je rázem vidět i navenek. A každý se za vámi otočí … Je krásné být ženou … princeznou z dětských snů …

Místo, které navštívíme, je tak běžné a přitom v tomto podání úplně netradiční. Tak netradiční, že přitáhne každou ženskou zvědavost.

Těším se na vaše typy. A jak je zde pravidlem, do slosování jdou typy všechny. Pište a typujte do středy 10.2.2016 do půlnoci.

 ♥

Vaše Věrka

♥

Dávná krása vitráží

Ta vůně kostela, starého dřeva, rozvrzané podlahy a lavic...doteky dávné minulosti a přitom jsem cítila jedinečnost chvíle TEĎ.  Jakoby se tak skutečně Bůh jmenoval ... TEĎ ... jakoby se čas zastavil ... vůně...zpěv...světelný tok paprsků, jenž proudí skrze okenní vitráže, až sem ... celé to kouzlo, jakoby se uzavřelo do obyčejného kruhu.

(kniha Máma, kap. 6. Holubi, str.40 )

♥ 

Ano, měly jste pravdu. Dnes vám přináším krásu všech krás. Proud světla z nebe, který probarví okenní sklíčka plná barev v něco nadpozemsky krásného. Dnes u pana Zilvara z Opočna, kde se tvoří vitráže.

♥ 

Už jako malá holčička mě tato krása doslova magicky přitahovala. Od těch časů se nic nezměnilo. I dnes dokážu na tu krásu hledět celou věčnost a rozjímat. Naplňuje mě klidem a pohodou. Myšlenky, které mi v hlavě těkají, jako by rázem ustrnuly. Při pohledu na kostelní vitráže v oknech tiše žasnu a rozjímám. Prostoupí mne nádherný klid a pohoda.

♥ 

Tu krásu hledám vždy v každém kostele a chrámu.

♥ 

Vzpomínám si, byla jsem moc malá a  táta mě vzal do věhlasné pražské restaurace. Byla zima, venku se mi kouřilo od pusy.Mrzlo, až praštilo… „máš hlad Věrunko ?“ Kývla jsem. Měla jsem zmrzlé ruce, tváře i nos. Táta mě vzal za zmrzlou packu a šli jsem. Otevřel dveře do jakési restaurace. Bylo tam teplo. Koupil mi párek s hořčicí a chlebem. Byl to nejlepší párek mého života. Už nikdy víc, žádný tak dobrý nebyl, jako tenkrát. A já v tom teple a pohodě užívala si tu chvíli a hleděla na malý – velký zázrak. Na překrásná vitrážová okna. Velká okna, až ke stropu a jimi ke mně proudilo světlo z venku. Z té mrazivé zimy. Ke mně, do tepla a k nejlepšímu párku na světě.

♥ 

Mám ráda vitráže. Svět barev. Jako malá jsem si tuze ráda hrála s krasohledem. Pár barevných kamínku se měnilo v ornamenty a překrásné tvary podle toho, jak jsem kukátkem točila. Nekonečný film pro mé dětské oči.

♥ 

Už jen pro tyto nádherné pocity, jsem nemohla zapomenout navštívit toto řemeslo. Uzřela jsem nevídané. Jak ta krása z kostelů a chrámu vzniká. Nejprve je nakreslena skica obrazu, výjevu. Ta se přenese na  měřítko 1:1. Dle této šablony se začne malovat na různá skla a sklíčka. Vše má svůj postup a speciální barvy. Hotové fragmenty díla se vloží do pece a zde se vypalují. Poté se díly k sobě sesadí a olověným háčkem spojí. Celé se to spojí pájením, cínem. Neskutečná mravenčí práce. Ale výsledek,stojí za to.

♥ 

obraz třech archandělů

Byla jsem svědkem tvorby trilogie třech archandělů. Možná se poštěstí jej vyfotit v budoucnu hotové, než budou odvezeny do obce Rozstání. A nebo se někdy v budoucnu na ně pojedu podívat až tam. Vzpomenu si na šikovné ruce, které s obrovskou dávkou trpělivosti tvořily každý detail té krásy.

♥ 

Nezapomněla jsme udělat jedné z vás radost. A tak jsme losovala. Na barevných lístečkách, jako jsou barevné vitrážky. Jméno výherkyně jsem prohlédla přes paprsky sluníčka. Přesně takto jsem se dívala, jako malá duhovou kuličkou ke sluníčku. A v tom paprsku se dnes barvilo jméno Lenka K.

Posílám duhově barevnou GRATULACI

♥ 

Poprosila bych též i  Martu z Vršovického zámečku, aby mi napsala. Moc ráda bych seniorům poslala kousek radosti.

a šup do pece

Před námi jsou ještě dvě zastavení s Putováním mámina kalendáře 2016 – každý den je dar. Určitě právě příště to budeš ty, kdo bude výherkyní. Hádanku pro vás přinesu příště, ale, dovolím si vyslovit ještě jedno neskromné přání.

♥ 

Týká se všech, kdo mají Mámin kalendář 2016 – každý den je dar. Moc ráda bych vytvořila mega koláž z vašich fotek. Proto bych vás požádala, aby jste mi poslaly právě vaši fotku s vašim Máminým kalendářem ( nápadům se meze nekladou) na tuto emailovou adresu:

vera.si@seznam.cz

Proč? Protože život má být o radosti. A tato koláž ponese prozaický název RADOSTI  DOSTI

♥ 

 Holky děkuji vám všem za vše

Věrka

 ♥