Sukně z půdy ...

… před pár dny jsem na půdě, v jednom pytli, objevila zapomenuté věci. Věci určené poslat je dál… některé malé, některé pro mne už nevhodné …Mezi nimi jedna džínová minisukně, kterou jsem tuze milovala.

♥

Dokonce si myslím, že tato značka, je jedna z nejlepších džínovin (American Eagle). Mezi trámy jsem se do ní nasoukala. Z bokovky jsem udělala pasovku. J Z minisukně tak vznikla miniminisukně. Nápad nenechal na sebe dlouho čekat …

Prodloužím ji … a nový kousek je na světě.

♥

Vždycky, když ze starého udělám nové, pociťuji velkou radost. Asi to mám v sobě z dávných dob, kdy na trhu nic moc nebylo a my holky, tvrdě zkoušené dobou, jsme kreativně vymýšlely různé modely. Co nejlevněji a nejefektivněji.

♥

Vzpomínám na moji první balónkovou sukni v dobách puberty … na kterou jsem poprvé vytvořila z půjčené Burdy střih. Pro mne tenkrát neskutečný rébus. Látku jsem objevila v babiččině skříni, z jakési růžové saténové podšívky se zlatými drobnými kytičkami. Originál byl na světě na to tata.

 ♥

Ta sukně byla skutečně nádherná a pro mě nezapomenutelná. Dnes, když svým dětem řeknu, že jsem  honila frajeřinu v sukni z babiččiny podšívky, válí se smíchy…A co teprve takový huberťák po dědovi, to byla teprve výzva.

 ♥

Vzpomínám si i na éru baretů …důchodek, které mě však nikdy neoslovily … ramenních vycpávek v saténových košilích …širokých pásků z té nejširší gumy … kaliopky, v kterých jsem vypadala, jako lyžařský skokan …a nepřeberné množství bižuterie. To vše z nás dělalo holky, za kterými se otáčeli kluci…

♥

… a pro ten pocit se dodnes snažíme o krásu … otvíráme stránky módních časopisů… se zájmem nahlížíme do svých oblíbených krámků…nebo obyčejně se přehrabujeme v uskladněných pytlích na půdě…

 ♥

A když máme něco nového, máme i hezčí úsměv…hezčí den…a hezčí pocit…

A to je tuze moc dobře.

Přeji všem krásné dny, s krásnými pocity

♥

Věrka

Ze sešitu ...

Recept Duo kokosák mám ze sešitu. Ze starého sešitu, do kterého jsem si zapisovala vždy recepty, co lahodily mým chuťovým buňkám. I když dnes je na internetu moře skvělých a jedinečných receptů, můj sešit mě nikdy nezklame.

♥ 

Vždy jsem si zapisovala recepty a k nim dopisovala poznámky, jak je to či ono dobré…od koho recept mám… Dnes už to je pro mě, jako památník, když si čtu recepty i od lidí, kteří třeba už nežijí … kolik krásných vzpomínek obsahuje jeden obyčejný sešit ...

♥ 

Mezi ty patří celý sešit prvorepublikových receptů mé babičky, nejlepší kuchařky pod sluncem mého života.Ta, o které píši v knize Máma i Velká máma…Ta, o které tak ráda píši a vzpomínám. Ta, která položila ve mě  základní kámen lásky k vaření…

♥ 

Včera večer jsem prolistovala můj sešit, který jsem založila před čtvrt stoletím… Tenkrát, když jsem čekala první dítě. V době, kdy jsem uměla uvařit jen čaj a to nevalné chuti…Tenkrát jsem se rozhodla, že se vařit prostě naučím…Než spatří světlo světa mé dítě, uvařím svíčkovou.

♥ 

Stalo se… svíčková klokotala v hrnci a já měla před porodem…Znáte to, když něco moc chcete…stane se to … A mě u toho hrnce svíčkové, začalo vaření bavit. Začala jsem recepty sbírat a zapisovat …Omáčky  jsem míchala s prckem…a pak s dalším …a časem ještě s jedním …Vaření, pečení, grilování …mě baví dodnes … Je to radost, když se rodina či přátelé sejdou u jednoho stolu a chutná jim … Doma to voní a vznikají vzpomínky.

♥

Jen  škoda, že jsem si k Duo kokosáku nenapsala od koho je, protože bych dotyčné pěla ódy chvály ještě dnes. Je to recept, který nikdy nezklame. Ten, kdo má rád kombinaci kávy, čokolády a kokosu, bude příjemně potěšen. My jsme si udělali ranní siestu s Duo kokosákem , kávou a džusem a den hned dostal prima šmrnc.

♥

Recept Duo kokosák

Těsto:

4 ks žloutky

8 lžic cukru

100 ml mléka

100 ml oleje

12 lžic polohrubá mouka

prášek do pečiva

2 lžíce kakaa

1 lžíce instantní kávy

4 ks bílky

Krém:

100 g kokosu

2 lžíce hladké mouky

1/2 l mléka

7 lžic cukru

Poleva:

100 g čokolády

50 g másla

Už jsem měla absťák po zapnutí tlačítek na troubě… šlehání …míchání…po omamné vůni, která se line z trouby a celým domem…Spoustu času, resp. všechny večery a noci věnuji projektu kniha Velká máma.  Pravidelně v 01.45 hod. začíná zpívat jakýsi pták v sousedovic zahradě…dělá mi společnost, když ťukám do počítače písmenka. Rozesílám pozvánky, sháním sponzory, oslovuji firmy a firmičky, odepisuji na dotazy…posílám děkovné dopisy. Všechna ta energie má velký smysl. Všem děkuji za účast v mém projektu Kniha Velká máma, který funguje, jako předplatné knihy.

♥

Děkuji milé Ince K., skvělé ženě, která dokončila korektorské práce v knize Velká máma a též prožila nad knihou Velká máma moře bezesných nocí. Potěšila mě telefonátem, kdy mi sdělila, že kniha Velká máma je krásná …

DĚKUJI

♥

Včera jsem otočila tlačítky na troubě … nasypala ingredience do mísy … nejmladší naše dítko, Carolinka si přistrčila stoličku ke kuchyňské lince a udělaly jsem baštu ze sešitu. A že je Duo kokosák bašta, o tom vypovídají drobky na talířku. Není třeba slov chvály…drobečky a vylízané talíře je vždy ta největší pochvala. To je metál pro každou kuchařku.

♥

 Přeji všem krásné dny, jako ty nejsladší a nejvoňavější drobečky na talíři

♥

Věrka

♥

Mámin den ...

Máma

♥ 

Slovo, které znají snad všichni lidé na tomto světě.

Čtyři písmena …většinou naše první slovo, které jsme na tomto světě vyřkli  …

Písmenem M začíná toto kouzelné slovo snad ve všech světových jazycích světa.

Pokračuje písmenem Á …ve všech chrámech se dlouhé Á nese jako zvuk zvonu, jako srdce, co  silně bije…jako ta nejsilnější slabika všech slabik. Tou, kterou začíná náš život.

Slovo Máma  končí krátkým A … jako Amen …staň se…

Máma, je místo v našem srdci…Máma je místo, které není na žádné mapě světa, přesto ho známe nejlépe…Máma, to je kus nás…Máma, to je člověk, bez kterého bychom tu nebyli …

Nezapomeňme na ni … dnešní den patří jí …

♥

My prožili  Mámin den na louce mezi pampeliškami ... mezi slunci na zemi.

 ♥

... s mými sluníčky ...

♥

Do knihy Velká máma jsem vložila  dopis… 

obyčejný dopis jedné mámy …

♥

Vzpomínám si na den, kdy se narodily mé děti. Vzpomínám si na den, kdy jsem po nich zatoužila a vzpomínám si i na ona milování.

Nikdy nemohu zapomenout na jejich první slova, zoubky a kroky. Tak to máme v sobě všechny mámy. Protože jsme mámy…

Vybavuji si i jejich první školní den…první vysvědčení …všechny ty školní roky a kotrmelce doslova ve vzduchu, aby z nich jednou něco bylo.

A když potřebovaly nutně chodit do toho či onoho kroužku, prostě chodily. Dokonce i do těch kroužků co nepotřebovaly nutně. Vždy tu byl prostor jen  a jen pro ně.  Byly to oni, kteří byly vždy na prvním místě…když je tlačily boty, kupovaly se samozřejmě nové a zase nové…protože rostly a potřebovaly je. Máma také potřebovala toužila…ale byly tu oni a oni byly na prvním místě.

A když psaly dopis Ježíškovi, vždy se kupovaly dárky, na které často nebylo, ale ta máma jim plnila sny i když na zem únavou padala. A když toužily jet na výlet…jelo se…to máma si chtěla odpočinout a vydechnout…ale byly tu oni. Děti, pro které se modré  z nebe snáší…

Na spousty aktivit pro ně vymýšlela prostředky téměř nadlidské…ale vždy toho pro ně dosáhla. A když měly na něco chuť vždy to uvařila, upekla, vymyslela…našetřila…uskromnila.

Ta máma byla štíhlá, protože byla docela ulítaná a občas nenajedená. Ta máma byla veselá, zdálo se, že pořád…protože měla cíle a toužila plnit sny, především svým dětem…

Ta máma dávala dětem smysl života, protože ony byly též jejím smyslem…Učila je obyčejným věcem, třeba proč je prima mít rád svět ... proč zdravit lidi…usmívat se na ně…nebo si obyčejně natrhat kytky venku …opéct špekáček na dřevěné lavičce na sídlišti pod balkonem …jet na starých kolech, jen tak někam …pro hezký den.

A ty hezké dny jsou dnes pro tu mámu, jako perly v dlani. Nelituje ani těch špatných dnů…kdy musela řešit jejich průšvihy, kouření na školním výletu, pubertu, lži, vysvětlování … tenkrát by i pro ně lhala, jen aby je ušetřila slz a trápení …

Tolik se toho vejde do mámina srdce, tolik…

Ale pak přišel den a ta máma onemocněla. Víc než je obyčejná chřipka. Bojovala o život. A když padala bolestmi do bezvědomí a tiskla zvonek na sestřičku pro další opiáty…vždy za jejími víčky byl cíl.Tak, jak to učila své děti…kdysi dávno …

Ten cíl byly oni. Za jejími víčky šly všechny ty příběhy, ve kterých právě ony hrály hlavní roli…

Mámy mají velkou sílu. Mámy mají velkou touhu a cíle. A ty jim dávají smysl života. Smyslem nejsou červené lodičky na jaro, i když mohou dát velkou radost. Nejsou jimi ani lístky na koncert, i když přinesou krásné chvíle. Ani nejlepší menu v nejvybranější restauraci sic je nezapomenutelné, vám nedá tolik sil v těžkých chvílích, jako dny od vašich dětí a pro vaše děti …

A já vstala z těch těžkých chvil. Zvedla se a žiji…

 (pokračování v knize Velká máma)

… tak, jako odlétá chmýří pampelišek…odlétají  a mizí do dáli i naše všední dny. Žijme je s láskou a nadšením…

 ♥

Věrka

...článek II.

V předminulém příspěvku jsem se zmínila o článku, který byl zveřejněn v posledním čísle Marianne. Nyní se chci zmínit o jiném článku, který je hodně, hodně starý. Jak by řekla moje babička, jako černé uhlí.

Psalo se minulé století a psala se minulá doba. Já v ten čas byla středoškolačka, holka s hlavou v oblacích … Osud tomu chtěl a já byla na zadní straně jednoho časopisu vyfocena a byl se mnou vytvořen rozhovor. Na této zadní straně bylo v každém čísle nějaké děvče a nějaké povídání o něm...

Do této chvíle není na mém příspěvku vůbec nic zvláštního. Ale…příběh pokračuje a abych řekla pravdu, do teď mu vůbec nerozumím. A právě proto o něm píši neb mě moc zajímá váš názor  …

♥

... do emailové schránky mi přilétl email. Záhadou, která je pro mne skutečně záhadná. Byla to pozvánka od  paní Marcely J. na výstavu pana fotografa, který slavil své životní jubileum. Jednalo se o slavnostní uvedení jeho nejnovější výpravné publikace.

Email jsem si přečetla…nejprve si myslela, že se jedná o spam. Ale během chvíle mi doslova bouchlo do očí jméno odesílatele, Marcela J. Asi dva dny jsem přemýšlela, odkud to jméno znám. Bylo mi moc povědomé a já si ne a ne vzpomenout, kam ho zařadit.  Za dva dny, po intenzivním vzpomínání, mě to při krájení zeleniny do polévky, trklo … Ano, je to jméno té paní, co se mnou skoro před 30 lety dělala rozhovor do časopisu.

♥

Otevřela jsem starý kufírek, kde mám své poklady (i z mládí). Prolistovala historický  časák, jméno bylo to samé, jak jsem se domnívala. Napsala jsem paní Marcele J. email…odpověď přilétla na to šup. Neskutečné, cesta osudu nás spojila opět po tolika letech. Ale kde na mě paní Marcela J. našla email? Proč mi ho poslala?

 ♥

Vůbec to nechápala ani paní Marcela J. Dodnes si to neumíme rozumně vysvětlit. Každopádně jsme na výstavu skvělého pana fotografa, kterou pořádala Marcela J. jeli. Poznaly jsme se na první pohled. Prý holku , co píše básničky nemohla zapomenout, byla jediná… Věnovala jsem ji knihu Máma a paní Marcela J.mi na oplátku věnovala knihu skvělého fotografa. A nejen to…krásně jsme si popovídaly…a zavzpomínaly.

♥

Poznali jsme skvělého pana fotografa, který fotí ještě na kinofilm, jeho dokumentaristické fotky jsou z celého světa. Jeho objektiv fotil prezidenty, děti z Afriky, lidé z ulice … život. Na konci této akce se odehrávala autogramiáda. Carolinka nesla knihu věnovanou Marcelou J.  k podpisu. Milý pan fotograf si s Carolinkou povídal a ta mu sdělila, že maminka také ráda fotí a že nafotila kalendář…tááákhle velký.

♥

Já se usmála a kývla. Neměla jsem ho u sebe a tak jsem mu sdělila, že mu ho mohu poslat. Pan fotograf vyndal z kapsy vizitku se slovy, že předem děkuje a že se bude těšit.

Asi za týden na to,  můj muž měl opět cestu do Prahy. Já byla nastydlá a tak  vyhledal pana fotografa sám a předal mu Mámin kalendář 2016 – každý den je dar. Krásně si popovídali a kalendář se panu fotografovi moc líbil … Toto hodnocení pro mne hodně znamená.

♥

 Ale naskýtá se otázka, jak je možné, že jsem se dostala k tomuto fotografovi touto cestou? Emailem, který mi ani nepatřil, od ženy, kterou jsem viděla jen jednou,naposledy víc, jak před čtvrt stoletím. V době, kdy emaily neexistovaly. A že jsem si po dvou dnech jméno této ženy vůbec vybavila a spojila … jsou to všechno jenom „náhody“?

vaše Věrka

♥