…
jak jsem slíbila, tak činím. Velká máma letí do světa a tato má náboj dárku…výhry.
Je krásné druhým dělat radost …
♥
Už
několik dnů můj muž cosi kutá v dílně. Řeže plazmou silná železa. Včera
ráno přišel za mnou do koupelny celý špinavý a něco schovával za zády. Já
akorát plnila pračku prádlem a nejraději bych ho do pračky dala celého … říká
mi :
“
Vyber si, z které ruky chceš ?“
Malá
Carolinka poskakovala za ním a napovídala
„ z pravé…mami
z pravé. Řekni prosím z pravé …To v levé je moje…“
♥
Pohladila
jsem ho po pravé ruce … dal mi srdce na dlani …
♥
V ten moment jsem ucítila příval
štěstí … Můj muž mi v dílně z okují ukul srdce pevné a krásné. V druhé
ruce měl o ždibec menší srdíčko pro Carolinku.
… dárek
nad dárek … Kus sebe …Víc než jakýkoliv drahokam na světě
A já
ucítila, jaká to je krása, když druhé obdarujeme svým dílem.
A
tak snad stejný příval štěstí dnes pocítí paní Ivča z komentáře č.2, kterou Carolinka dnes v pravé
poledne vylosovala.
GRATULUJEME !!!
♥
V ten čas, k obědu, v rádiu hráli mému srdcaři. A to nejen kvůli
železnému srdci…ale kvůli tomu pravému …
♥
Moc
ráda se s vámi podělím o pár recenzí na knihu Velká máma
První
mi telefonoval můj taťka z nemocnice. Je po úspěšné chirurgické operaci a
já mu do nemocnice poslala Velkou mámu. Moje máma mu ji tam odvést nechtěla,
prý nemá na čtení ani pomyšlení.
Druhý
den ráno mi taťka telefonoval, že celou noc četl. Sdělil mi, že v rukou nedrží
knihu, ale duši.
♥
Ve
vedlejší ulici má krámek s květinami moc hodná paní květinářka. Na velkou
mámu se už hodně těšila. Když ji dočetla, uvázala pro mne kytici slunečnic a
uprostřed byla cedulka.
„Děkuji,
že jste mi nechala rozkvést duši …“
♥
Kamarádka
z Moravy četla Velkou mámu celý večer a noc … nemoha přestat. Seděla na
balkoně, zachumlaná do deky…svíčka celá dohořela. A když se začalo rozednívat,
byla plná krásy…Prý i růže ráno u cesty pro ní voněly jinak …
♥
Dnes
časně zrána mi telefonovala jedna starší dáma, které jsem knihu Velká máma
věnovala. Paní, která má při svých téměř devíti křížcích energie na rozdávání. Paní,
která doslova září radostí ze života. Rozhovor začala omluvně, že mě v neděli
takto časně zrána nerada budí….
Nevím, kolikrát vyslovila Děkuji, ale řekla větu, která mě
skutečně probudila.
„
Ještě nikdy jsem nečetla něco tak čistého, osobního a křehkého Věruško …že jsem
si až v devadesáti letech uvědomila, jak jsem bohatá …“
♥
A
protože jste mě moc potěšily svými vzkazy, emaily … udělám radost i já vám. Pro
ty, kdo by chtěly zkusit štěstí ještě jednou, bude zde i na facebooku knihy máma
soutěž
o Velkou mámu. Za pár dnů …
♥
Dnes ve stínu našeho javoru, který nám od nažky
vyrostl u našeho domu, píši své myšlenky. Do útlého zápisníku … škrtám, píši,
dopisuji …. Nápady střídají nápady …
Máte
typ, co skrývá můj zápisník ?
vaše
Věrka

































