Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

neděle 23. října 2016

Chaloupka s krásnou vzpomínkou …



se právě stává z té křehké, malinké krásy … Jak jsem psala minule:





Na chvíli bude mít domov v tom našem. Nafotila jsem ho …zavzpomínala … potěšila se … a za pár dní ho pošlu dál … jedné z vás …
Pro jednu z vás bude mít domov a vánoce tam, kam patří … Každé vánoce vám připomene křehkou Giveaway a hlavně to, že každý den je dar.


A komu tuto vzpomínku …křehkou … navždy připomene?




Nám všem známé blogerce Zdeňce  Zachové

GRATULUJI


Věřím Zdeni, že chaloupka bude mít na tvém vánočním stromečku své místečko a uvnitř chaloupky bude vzpomínka a myšlenka, že
Každý den je dar



Vám všem děkuji za účast ve hře, která pevně věřím, vás bavila.
Pro všechny, kdo by zatoužili též po hezkém pohlazení na duši, je tu


A také tu je pár mých vzpomínek na vánoční pohodu. 

Vzpomínám na vůni prskavek. Co voněly  jako uhlí … jejich čmoud zůstal v babiččině sednici ještě druhý den. Vždycky se bála, abychom nepodpálily stavení nebo malý kobereček pod stromečkem. Kreslily jsme prskavkou různé osmičky a čáry máry ve vzduchu ...Pod stromečkem měla babička skleněnou mísu plnou domácí vánoční čokolády, kterou odlévala do starých plechových formiček z tuku zn.Iva .

Tu čokoládu plnou tuku jsme jedly na kila a odpoledne ji vylítaly na kopci s pytlem plný sena. Táta nám naplnil igelitový pevný pytel od ledku senem a my byly ti nejrychlejší jezdci na kopci zvaný Petrovka.




Vánoce mi stále voní dětstvím … krásou, těšením a láskou.Ty pocity nepřeválcovalo ani bláznění od konce prázdnin v marketech. Ignoruji je …jde to…
Užívám si krásy vánoční atmosféry, když to cítím …Jde to …Je krása těšit se na Ježíška v každém věku. A proto jsou tu i mé Giveaway. 
Do třetice všeho dobrého …  ještě jedno milé překvapení … milá soutěž … zajímavá Giveaway pro vás … brzy …

Věrka



středa 19. října 2016

Křehká GIVEAWAY



Co je křehčího než foukané sklo ? Než vánoční ozdoby z tenoulinkého skla ?
Vztahy


… rodinné … partnerské …přátelské … virtuální …

Abychom si uvědomili krásu našich vztahů, přichází další GIVEAWAY

 křehká Giveaway



Knihy s duší, které pro vás píši, jsou hodně o vztazích. Jsou hodně o rodině, o domově … o kráse tohoto světa.
O vzpomínkách na dům u lesa … v kterém to vonělo povidly, kramfleky, žitnou kávou i čerstvě vypraným prádlem, které se sušilo u kamen.

Takový dům držím právě v dlani


Malou chaloupku, křehkou a malebnou. Chaloupku, která do sebe schová hezkou, křehkou vzpomínku. Na jednu křehkou soutěž.




Občas dostanu nabídky k reklamě na tomto blogu. Citlivým slovem poděkuji a vysvětlím, že můj blog neplní funkci reklamy. Je blogem o radosti, ale i o sdílení bolesti. Je zónou, kde otvírám vrátka k lidským srdcím. Je místem, kde vznikly knihy s duší.  Je prostorem, který voní domovem.Je zastavením v uspěchaném světě …




Když jsem dostala nabídku od portálu FAVI
který vlastně ani tak přímo nenabízí, spíš vyhledává, inspiruje a odkazuje … zamyslela jsem se. Když jsem objevila na tomto portále vánoční ozdoby … něco mě zašimralo u srdíčka. Ano, byla to vzpomínka právě na moji babičku … na chalupu na samotě u lesa … na vánoce a dávné vánoční ozdoby.




Na nabídku jsem kývla. Ale přišlo mi nějak nedotažené dokonce, pouze za odkaz na mém blogu získat vánoční ozdobu mého srdce. A tak jsem vymyslela …
KŘEHKOU GIVEAWAY


 Vždyť dávat tolik znamená





A já právě nabízím maličký domeček, 
 křehký jako vztahy…krásný jako vzpomínky. Přesně takový domeček mívala moje babička o vánocích na svém voňavém smrčku v chalupě na kraji lesa.




Na chvíli bude mít domov v tom našem. Nafotila jsem ho …zavzpomínala … potěšila se … a za pár dní ho pošlu dál … jedné z vás …
Pro jednu z vás bude mít domov a vánoce tam, kam patří … Každé vánoce vám připomene křehkou Giveaway a hlavně to, že každý den je dar.
A to je i smyslem mých soutěží, mých Giveaway, které pro vás po celý říjen chystám


… tak, jak je mottem Mámina kalendáře …




Zvu vás tedy do soutěže … do křehké Giveaway

sdílejte tento příspěvek … na svém blogu … emailem (zkopírujte link a pošlete do světa) ... ... facebookem (zde)

... webem (zde) ...

Zanechejte mi komentář, pár řádků nebo jen slovíčko

23. října v 15.00 hodin  vylosuje Carolinka výherkyni
vánoční ozdoby „domečku na kraji lesa“



Zkuste štěstí … je na dosah ruky

Prožijte radost ze hry … vždyť každý den je dar




Věrka


pondělí 17. října 2016

Každý den je dar ...



Každý den slunce vychází i zapadá,
každý den nás něco dobrého napadá.

Den za dnem se naplňuje naše žití,
každým dnem má smysl naše bytí.

Kouzlo, pohádka či dar,
hluboký smysl, žádný rozmar.
To jsou dny, co míjí listy v kalendáři,
chvíle, co nám v očích láskou září …
Mé vyznání … mých slov pár,
že každý den je dar …



Přináším vám v tuto chvíli jméno vítězky kalendářové Giveaway

Inka – komentář č.19

Gratuluji k výhře, k radosti, k pocitu, který hřeje a maluje úsměv na tváři




Měsíc říjen se budu snažit zasvětit co nejvíce těmto pocitům. Důvody jsem vyslovila v minulém příspěvku … jsou  zřejmé …


A proto příště, je tu další Giveaway. Tentokrát bude velmi, velmi křehká …

Věrka


pátek 14. října 2016

Giveaway Mámina kalendáře ...



Poslouchám si tu staré hity 60. – 80. let  
Nádherný zvučný hlas Waldemara Matušky a jeho slavíky … Šansony paní Hegerové … letité šlágry Marušky Rottrové … také Rodný dům Pavla Bobka… nebo melodickou Malinkou od Pavla Nováka… Všechny tyto písničky mě dokážou dostat do absolutní pohody, do harmonie, do radosti obyčejného dne.




Do takového dne, který je radost prožívat a žít.
Do takového dne, kde po ránu voní lahodná káva… která se snoubí s vůní slívových buchet. Do takového dne, kdy venku padají kapky podzimního deště a doma je krásněji než kdy jindy… Do takového dne, kdy teplo domova má doslova barvu. Barvu krásy.




A do té voňavé a barevné pohody píši soutěž. 
Vyhlašuji Giveaway Mámina kalendáře

  

Mám k tomu velký důvod 



Dnes jsou tomu dva roky, co jsem dopsala knihu Máma
 A zítra tomu budou dva roky, co se mi zásadně změnil život  …  za pár dnů na to jsem napsala o tom mém trápení s velkou nemocí sem …do tohoto prostoru …na blog.
 A vy všichni jste vzali za jeden provaz a táhli jste se mnou
DĚKUJI



Život je prostě prima…fajn … krása. 


Jako všichni máme své jméno a příjmení … tak můj kalendář se jmenuje Mámin. Jeho příjmení je : každý den je dar

Jmen je na světě spousty…příjmeních též. Ale jen dohromady tvoří něco jedinečného.




Zvu vás do kalendářové Giveaway

1. Sdílejte tento příspěvek … na svém blogu …
nebo  emailem (zkopírujte link a pošlete do světa) ...
nebo  facebookem (zde) … nebo na webu (zde) 

 2.  Zanechejte mi pár řádků nebo jen slovíčko

a to od této chvíle až do

17. října  17.00 hodin 2016

kdy  Carolinka vylosuje  výherkyni
Mámina kalendáře 2017 – každý den je dar

Zkuste štěstí … tato možnost se už opakovat nebude

Přeji všem štěstí a radost ze hry


Věrka

středa 12. října 2016

Hledá se Vlasta ...



by se dal nazvat dnešní příspěvek.




Co tomu však předcházelo?

 V tyto dny, prožila naše rodina opravdu složité a náročné chvíle…týkají se příhody s mým tatínkem. Nikdy by mě nenapadlo, že budu čelit takovým nástrahám osudu…ale člověk míní …osud mění.


Moc jsem nespala…hodně jsem v posledních dnech přemýšlela … hodně jsem se ptala…po nocích studovala a četla o lidském nitru. Každopádně vím jedno jistě. 
Lidská duše je křehká jako broušená sklenička. Někdy do ní stačí cinknout…




Přicházejí nyní chvíle, kdy potřebuji já sama se napít dobra, pozitivna, krásy života, jako žíznivá ze studánky živé vody. Občerstvit se u pramenu lásky a krásy…

 



A tak jsem pohladila knihu Velká máma, napsala do ní věnování paní Vlastě. Ženě s velkým srdcem. Napsala jí, že se u ní stavím. Neodpověděla mi… Tak jsem se za ní rozjela …
 Nebyla doma. Vím, že pobývá část dnů v této zemi, část dnů v Africe. Pochopila jsem, že knihu, kterou chci věnovat, přicházím v nepravý čas.


V knize však stálo věnování „Vlastě, ženě s velkým srdcem.“


A tak jsem začala hledat ženu s tímto jménem a tímto darem. 
A to v celém tomto širém světě. Vyhlásila jsem doslova pátrání po Vlastě s velkým srdcem.




To, aby kniha nebyla smutná, že leží v polici a nikdo ji nečte. Že je opuštěná …že její duše strádá a prahne… Určitě někomu patří…Vzpomněla jsem si na kamarádku, blogerku …která má příbuznou Vlastu. 

Kamarádka mi během vteřiny odpověděla, že knihu mohu poslat na tu a tu a dresu, ale že si není jistá … Popíjela jsem dál kafíčko a snažila se do hry zapojit srdíčko. 


To mi řeklo:  
„ne…tam nepatřím…“




Listovala jsem dál adresáři…mobilem … vzpomínkami …

V ten moment mi kamarádka blogerka napsala větu:
„ Vzpomněla jsem si ... znám Vlastu, co má velké srdíčko…“


Hodně pracuje, nezastaví se … je tak moc hodná …stará se o psy … dělá a hledá  jim domov … té patří ta kniha.
V ten moment mě úplně zamrazilo. 
Vždyť přesně ta slova, co mi kamarádka napsala, jsem napsala i já do knihy před pár dny.

Vlastě s velkým srdcem




A ta jsem ani neusrkla kávy a už jsem šla psát adresu na obálku. Mé srdíčko doslova volalo :
“ ano to je ta žena, která knihu nutně potřebuje…které patří ... “
 

V tuto chvíli zřejmě Vlasta otvírá obálku a kniha Velká máma se tetelí radostí. 
Našla svoji cestu a ten nahoře ví moc dobře, jak lidské cesty proplést.  Já se doslova napila živé vody … paní Vlasta asi začne věřit na zázraky, které ji umí zastavit a vám jsem snad udělala hezkou chvíli.




A protože prožívat zázraky patří do kategorie radost … příště přinesu pro vás všechny  soutěž o jeden 
 Mámin kalendář 2017 – každý den je dar




vaše Věrka



pátek 7. října 2016

Věru sváteční jablíčka ...



ve svátek, ale i v obyčejné dny se hodí na stůl sváteční jablíčka.




A jak se taková sváteční jablíčka pečou?




Oloupala jsem šest menších jablíček z babiččina sadu a úplně obyčejně jsem je zapíchla do těsta … a pekla a pekla a pekla…

Když celý dům voněl po té nejkrásnější vůni podzimu – po jablkách … bylo upečeno.




Recept na „Věru sváteční jablíčka“

polohrubá mouka 250 g
změklé máslo 150 g
cukr krupice 150 g
vejce 3 ks
kypřicí prášek 1 sáček
špetka soli
pevná sladká jablka 6 ks
cukr krystal na posypání jablek 3 lžíce
cukr moučka na posypání hotového koláče




Jak na to ?

Předehřejte troubu na 180 °C.
Vyšlehejte máslo s cukrem a solí do pěny. Postupně zapracujte vejce, mouku a prášek do pečiva.
Oloupejte jablka a zbavte jádřinců.
Na dno koláčové formy dejte pečicí papír a vlijte do ní těsto. Do těsta vtlačte jablka a lehce je pocukrujte.
Pečte zhruba 45 minut. Vyzkoušejte špejlí, jestli je těsto hotové. Nechte  zchladnout ve formě a pocukrujte.


 Jablka jsou pro mě nadpozemsky, božsky nádherná. Ukrývají uvnitř milé vzpomínky, jako malinká jadérka. Vzpomínky na babiččin sad… Tak moc ho miluji, že i přesto, že dnes jsou v onom sadu vysazené nové stromy … ve mně zůstal na věky věků.




Tak hluboce je ve mně zasazen, že jsem mu věnovala i celou kapitolu v knize Máma. Vzpomínám na něj i v dalším díle … a nyní jsem mu věnovala i celou jednu stranu v


Jabloň, která snad jako jediná v sadu je původní. Má pořád stejná malá jablka, která padají na zem a z kopce se kutálí do stráně. To samé jablko z tohoto stromu, minulý rok zdobilo titulní stranu Mámina kalendáře. To samé jablko z tohoto stromu má svoji stranu v tom letošním. Pro vzpomínku na babiččin sad …
 



Ta samá jablíčka jsem dnes upekla  … pro sváteční chvíli … pro podzimní vůni … pro radost … pro vzpomínky … pro vás …

 
Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...