Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

sobota 10. prosince 2016

Pohádkový dárek ...




Nedávno jsem vám slíbila, že přijde den, kdy vám malinko představím a přiblížím moji rozepsanou pohádku.





Mám tu čest ji představit v podobě, která mi udělala ohromnou radost.
V podobě obrazu, kterou jsem obdržela od firmy PIXERS.

Obraz, jako dárek k mým včerejším narozeninám





Říkám si, že je to určitá forma poděkování  … za to, co dělám …za naděj, kterou šířím světem …za lásku, kterou vkládám do písmenek. Za to, že i já jsem nespočet knih poslala do světa jen tak … známým i neznámým lidem.




Možná to je poděkování, které přichází z jiné dimenze…z pohádkového světa…Od samotného hrdiny mé knihy.  A přichází v den mých narozenin.


Na každý pád DĚKUJI štědré firmě PIXERS. Děkuji osudu, že to zařídil …děkuji nebi i vám všem, kdo mě čtete.

Děkuji všem mým čtenářům





Skřítek,  malý človíček, hlavní hrdina knihy,  kterého jsem nechala na zakázku pro moji pohádku ušít. Jeho autorku vám také představím. Je to dobrá duše, která nyní právě tvoří další postavičku, kouzelnou a nádhernou mé knihy.


Skřítek  je skutečně, jako živý. Vedle Carolinčiny postýlky, má i on tu svoji, malou dřevěnou. Usínají spolu …chodíme s ním do přírody, kde ho fotíme…
Carolinka mu ukazuje svět …




Tyto fotky budou provázet dětskou knížku – Pohádku z kolekce knih s duší …
Maminčinu pohádku 




Pohádka bude pohlazením na duši pro děti i dospělé.
Příběh dávno zapomenutého skřítka, který se probudil do této doby, aby otevřel smutná a zklamaná srdce.


Má klíč k těmto srdcím … ta, která jsou chladná, zklamaná, smutná, osamocená a uzamčená. Má k nim klíč - SLOVO.  Děti, které jsou samy...Jejich rodiče nemají čas...a už vůbec ne pro ně... Skřítek učí děti mluvit...komunikovat ...ukazuje krásy světa...dotýká se jejich srdcí, která ožívají...






 Nechala jsem z křišťálu vytočit nad plamenem „opravdové“  srdce,  které, když se ho kdokoliv dotkne, cítí lásku ... Jedno srdíčko nosí skřítek, jako svůj talisman na krku, druhé má v brašničce. To je lék pro bolavá srdíčka. Kdo se ho dotkne, cítí lásku a pozitivní pocity.




 Ukazuji dětem základní lidské hodnoty na tomto světě ...ráda bych chtěla dětem  ukázat, že svět není jen virtuální...ale že i voní a studí … hřeje...a má barvy ...
Také jsou na světě nástrahy...a bolesti...a také radosti a všechny stojí za to prožít ...





A ten nahoře ví, že toužím napsat Pohádku, která otevírá srdce dětem i dospělým.
Pohádku plnou lásky




Po večerech a nocích …když celý dům, město i svět spí … pouštím si na CD hudbu líbezných houslí a zabalena do teplé deky píši příběh … z jiné dimenze …ze světa pohádky …

Pro vás



Věrka


středa 7. prosince 2016

Rybičky v míse ...



Dnes přináším  další variaci rybiček.




Čirou, hlubokou mističku jsem jeden podvečer natřela celou na modro. Postačila mi barva na porcelán. Nabarveno bylo za dvě minutky. Pekla jsem v troubě skoro hodinu. Vůně vanilky vystřídala v troubě vůně barvy.




Po „upečení“ misky , jsem si dala kafíčko a počkala, až modrá miska trochu vychladne.

 



Poté jsem se jala nakreslit do modré misky záplavu rybiček. Malé, velké … všechny si to plují vstříc vánocům.






Postačila mi stříbrná barvička, kterou jsem našla v šuplíku našeho Jáji, který s ní natíral své modely. Stříbrné rybičky nakreslené modelářskou stříbrnou barvou,  jsem nechala do rána zaschnout jen tak…na vzduchu.





Ráno jsem do mističky vložila oříšky, jablíčko, kousek jmelí …pro radost …A cítila jsem hřejivý pocit, že vytvořit si radost svýma rukama je prostě fajn.

 




Také jsem vám při vylosování zlaté rybičky, v sobotu, slíbila, že prozradím, co Carolinka napsala na malou ceduličku paní Radce, výherkyni. Co vložila do zlaté rybičky ...





Dnes už mohu, neboť Mámin kalendář 2017 – každý den je dar, již doputoval k výherkyni. Ceduličku jsem vyfotila … je zde …




Co je na ní zvláštního? Carolinka napsala přání do zlaté rybičky tak, jak cítila, co ji napadlo. Až poté (odpoledne) jsem se dozvěděla ve zprávě od výherkyně, že očekávají v rodině přírůstek, vnoučátko ...  Opět mě životní situace dojímají…jak neplánovaně do sebe  vše zapadá …




Všem zájemcům o Mámin kalendář 2017 – každý den je dar, dávám na vědomí, že k dispozici je poslední krabice. (viz. info zde)
Tak, kdo váhá, ať neváhá




 Přejeme všem krásné dny, plné lásky

Věrka a Carolinka


neděle 4. prosince 2016

Adventně ...



…. od nás …


Srdíčka sbírám celý věk. Jsou moji srdeční záležitostí. Vždy mě potěší.


Dnes vám přináším pár našich adventních výzdob. 
Ty jsme s Carolinkou tvořily v průběhu týdne, kdy byla doma.




V závěru týdne, kdy Carolince otrnulo, došlo i na pečení. Děti jsou hold hybnou pákou. O to méně jsem se věnovala psaní pohádky, kterou vám brzy malinko představím. Do její knižní podoby bude muset ještě hodně vody v řece uplynout. Ale práce na ní je prostě radostí a doslova požehnáním.

 




Carolinka je zatím jedinou věrnou posluchačkou a kritičkou mého pohádkového psaní a moc mě těší, že po každé přečtené pasáží, která končí  tečkou, žadoní „ ještěěěě…“  




Ale o tom více a blíže v jiném příspěvku.

Já&Ty u nás nesmí žádný Advent chybět. Jsou moji srdcovkou už léta.


Dnes na adventní vlně
 


Lívanečník po mé babičce je pro mě drahokamem


Když se řekne advent a dětství, vybaví se mi výlohy s obrovskými skleněnými koulemi. Sníh, zamrzlé kaluže skrze které jsme pravidelně chodily do školy pozdě. Jízda na zamrzlých kaluží byla téměř sportovní disciplínou.

K Adventu vždy patřily a patří mé narozeniny…také Mikuláš s čertem, z kterých mám zvláštní pocit dodnes. A neodmyslitelnou součástí Adventu  byla u nás doma vůně Františku. Černý špičatý uhlík, s doutnající špičkou na víčku od kompotu … na okraji Kaborek. Jmelí, babiččina čokoláda a těšení.


Dekorační maličkosti z KIKu


Hvězdičky z první vánoční blogerské výměny. Vzpomínáte si ještě na vánoční výměny?


A také kapři ve vaně … kteří byli pro nás děti nekonečným divadlem a vánoční zábavou. Vzpomínám , jak malá Kristýnka (dcerka) k nim vlezla a v té ledové vodě prožila jednu z nejnezapomenutelnějších vánočních vzpomínek.


Svícen, který mi vyrobil můj muž, kdy mi bylo vážně ouvej 

Andělské dárky, ty nikdy nezklamou ... mají duši


K Adventu také patří vzpomínky na školní vánoční besídky. Ty naše i ty našich dětí.
Vzpomínám si na nápis na tabuli, který jsme vždy psaly těsně před vánocemi

„Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naší třídu.
 Kdyby jste nám pětku dala, ryba by nám nechutnala.“



Namalovaný stromeček na zdi u nás svítí. Přilepila jsem na něj  pásek z LEDek na baterky


Advent je čas zastavení, očekávání, radostí…čas pohody a lásky.




Takový Advent přeji vám všem



Věrka


sobota 3. prosince 2016

Zlatá rybička ...




si našla svoji cestu k vítězce naší srdečné soutěže.
Gratulujeme k výhře Mámina kalendáře 2017 – každý den je dar a ke zlaté rybičce.




Přání do zlaté rybičky pro vítězku Radku Kovářovou, která ráda čte tento blog, vepíše Carolinka. Sama netuším, jaké přání napíše, ale určitě vím, že všechna přání, která si přejete a do zlaté rybičky vložíte se jmenuje NADĚJE.




Ta, která je silná, velká a o vánocích rozkvétá nejvíce. Naděje, že vaše přání budou vyslyšena a splněna.




Jak zde psala blogerka Iva Höllmüller, za což ji velmi děkuji.  Když  sepneme ruce v modlitbě  či  meditaci nebo jakkoliv jinak, mělo by sepětí být takové, aby na té "venkovní" straně byla malá mezírka, aby se tam vešlo přání.


Právě v tento čas vánoční, zpomalme, zamysleme se, zvedněme oči  a přejme si. 
Naše myšlenky v našich sepnutých rukou  jsou nám na blízku.




S láskou a tajným přáním


Věrka a Carolinka


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...