Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

úterý 9. dubna 2019

Trochu frmol ...



V posledních dnech je to trochu frmol ...

Maluji, fotím, třídím, vkládám, zakládám...

Prostě připravuji vše pro výstavu, vernisáž 

"každý den je dar", 

která je na podporu projektu "Sad nadějí".




Včera v noci vznikl tento levhart s podnadpisem 
"rozvážný".

12 obrazů ze zvířecí říše bude nést 

12 názvů pozitivních charakterových vlastností.

K zamyšlení, jak blízko je svět lidí a zvířat. 

K zamyšlení a zastavení ve víru shonu, je v podstatě celá 

putovní výstava, vernisáž "každý den je dar".




A tak byla pro mě doslova elixírem, 

obyčejná procházka jarem u nás v Nebi...





Tady jaro teprve polehoučku začíná.
Vše pučí, voní, bzučí ...

Na stráních je vidět ještě místy zbytky sněhu.

Na druhých kopcích však už jsou malá sluníčka,

zlatých terčíků podběle...




A když jsem objevila na petrklíčích žluťáska,

téměř jsem nedýchala.

Sedla jsem si na chladnou mez a čekala, 

až se mi nakloní z té nejlepší strany...



Jsem vděčna za motýlí louku,

která tu je jen díky absenci chemie.




Když jsem procházela lesem s foťákem na krku,

myslela jsem na tolik věcí a lidí ...

Přemítala v hlavě milion myšlenek ...

Jsem moc ráda, že jsem se rozhodla pro dobrou věc.

Pro Sad nadějí.




Jak jsem řekla před pár dny mému kamarádovi:

" a já ten Sad nadějí třeba i vymaluju..."

Myslím, že je dobře být a zůstat s pozitivní myslí ...





 Tak maluji, tvořím, fotím...inspiruji se přírodou...

Zvířaty, pocity, lidmi.




Pozorovala jsem mraveniště. 

Tolik nám toho náruč přírody dává..




Pozorovala jsem pupeny a lístky stromů ...

Natahovala do sebe tu nekonečnou sílu a krásu...

A nezapomněla na to nejdůležitější ...

Děkovat

Úplně za všechno ...



 Krásné jarní dny

Věrka



středa 3. dubna 2019

jarní dávka energie ...



V posledních dnech zařizuji TOLIK věcí, ohledně nových projektů ...

 až se z toho točí hlava.

Vím, že vás, tedy tento prostor tak trochu zanedbávám,

a tak jsem vyrazila do přírody s foťákem ...




Je to jediné místo, které mě nikdy nezklame

a vždy zaručeně

doplní potřebnou dávku energie.




V tiché kráse jara, která doslova lupe 

energií všude kolem nás,

jsem nasávala plnými doušky tu nekonečnou nádheru.





Opřela jsem se o strom a vzpomínala na dětství.

Na obyčejné cesty potokem, 

kdy jsme se brodili jarními vodami.

Jak jsme měli plné gumáky a každý náš krok čvachtal.

Bylo ještě chladno a sluníčko zkoušelo, 

jak dlouhé má ruce.

Stejně, jako dnes






Bledulky rostly na blatech.

Místo kolem potoka, kde nebylo jednoduché běhat.

 Kolikrát nám gumáky propadly do bažiny.

Volala jsem na kluky, aby mi pomohli 

vysvobodit ze zajetí bažiny.

Domů jsme přišli špinavý, mokrý 

a krásně vylítaný, jak říkávala babička.






Pozoruji tu krásu kolem sebe...

Je to kouzlo jara.

Zázrak přírody, který je vidět, slyšet i cítit.






Kousek té nádhery vám posílám prostřednictvím mých fotek.





Další nekonečnou krásu jsme s Carolinkou objevily


 na pastvině koz a kůzlátek.



Porada mladých


Nebudu tu krásu narušovat dále jakýmkoliv slovem.

Jen tolik, že naše Carolinka pořád pronášela slova

„mami to je nádhera, to nutně potřebuji.“

Od té doby vypráví jen a jen o kůzlátkách.


Pojď, pošeptám Ti to ...

Nejmladší modelka, kterou jsem kdy fotila.
jarní políbení

Poezie

dotek něhy

a ten překrásný hlásek

Pohled mámy



Žádné jaro by pro mne nebylo jarem, 

bez této krásy v barvě lila.

Focené tam, kam chodím přes čtyři desítky let. 
No, skoro pět ...

Na okraj lesa, kde je místo mých krásných

 vzpomínek na babičku.




Krásné jarní dny vám všem. 
A ještě jedna prima zpráva, na všechny knihy s duší
je od 5.4. -7.4.2019 poštovné 0,- Kč


Věrka



pátek 29. března 2019

Bumerang činů ...




Nekonečně dlouhý čas "bojuji" za nutné změny při posuzování lékařských komisí.
Mnohdy k nám bumerang našich činů přiletí zpět v momentě, 
kdy to vůbec nečekáme.
Takový moment mi nyní život přinesl.
Prostřednictvím nominace na Cenu Mosty - 16. ročník slavnostního udílení výročních cen Národní rady osob se zdravotním postižením ČR.

Když jsem stála na pódiu s mikrofonem v ruce, 
v hlavě mi létalo "milion" myšlenek, co vše jsem chtěla říci.
Mnohé jsem i vyslovila. Mluvila jsem srdcem, zrovna tak,
 jako srdcem píši, maluji, tvořím a žiji.
Budu nadále usilovat o pozitivní změny, věřím v lepší dny,
věřím ve změny a velmi děkuji všem, 
jež mi jsou na této cestě nápomocni.
Děkuji vám všem.


Věrka



pondělí 25. března 2019

Výstava pro Sad nadějí



Vzpomínáte si na chvíle, kdy jsem byla vážně hodně zničená a zdecimovaná z postupů a jednání LPK ? 
Když mi bylo odebíráno to či ono, včetně průkazu ZTP ?
Mj. dodnes jej nemám, ale stále usiluji o nutné změny. 
Dnes už ne pouze pro sebe.
Psala jsem mnoho článků na toto téma. 
Také mnoho odvolání. 
Vždy jsem nakonec vzala do rukou štětec a barvy a vytvořila nějaký obraz. 
Pro uklidnění a relax.





Tenkrát se mezi vámi našla žena, která napsala, že bych z mých obrazů měla uskutečnit výstavu. 
Domnívala se, že by to bylo lepší než separé kancelář, kam mě posudková lékařka dva roky po rakovině, amputaci, odporoučela.
Každá dobře míněná rada se časem k člověku opět přiblíží. 
A když ji člověk pochopí a uchopí, může z toho vzniknout vážně dobrá věc. 
Znáte mé životní motto. „každý den je dar.“
A já s tímto stejným mottem jsem se rozhodla pro onu dobrou věc.





Minule jsem zde zveřejnila projekt Sad nadějí.
Všem děkuji za podporu, přízeň, sdílení. Za nádherné emaily, zprávy.
 Děkuji i těm, kteří se teprve rozhodnou tento projekt podpořit.
 (více o projektu ZDE v odkaze)
Nepokládám se za ženu, která čeká na štěstí jen s nataženou rukou,
 proto jsem se rozhodla přispět k tomu, 
abych i já podpořila finanční částkou na transparentní účet projekt Sad nadějí.
Jak?



Dobrou věcí, kterou mi zde poradila jedna žena.
Výstavou mých obrazů, která bude výstavou putovní.
A její název?
„každý den je dar“
Pokud se rozhodnete, stejně jako já, podpořit projekt Sad nadějí, zde je číslo transparentního účtu a mé velké DĚKUJI.

115-8835020217/0100

(Na výpisu bude zveřejněno vaše jméno, výše příspěvku a číslo účtu.)
Také děkuji všem, kdo tento můj počin sdílí.
Děkuji i blogové kamarádce Martě, která vytvořila celý příspěvek, na toto téma.





  Často si říkám, že není na světě věc špatná, aby nebyla pro něco dobrá. 

Je zapotřebí se o to dobré, pozitivní, smysluplné snažit.

Usilovat. Vnímat, chtít, jít a žít...





Výstava „každý den je dar“ bude výstavou  prodejní, kde bude kromě jiného 12 obrazů,

 které budou právě z připravovaného kalendáře pro rok 2020. 
Reprodukce obrazů v limitované edici, zrovna tak,
 jako bude v limitované edici i zmiňovaný kalendář. 
Koupí těchto obrazů tak vlastnoručně přispěji na podporu projektu Sadu nadějí. 
Veškerý výtěžek z této výstavy, z prodeje je určen pro projekt Sad nadějí.






 Otevření putovní výstavy „každý den je dar“  plánuji cca za měsíc.
Měla by být za podpory Českého rozhlasu Hradec Králové.
Plánuji další milá překvapení…ale o tom zase někdy příště…



Opatrujte se a vězte, že „každý den je dar“




Věrka



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...