V posledních dnech je to trochu frmol ...
Maluji, fotím, třídím, vkládám, zakládám...
Prostě připravuji vše pro výstavu, vernisáž
"každý den je dar",
která je na podporu projektu "Sad nadějí".
Včera v noci vznikl tento levhart s podnadpisem
"rozvážný".
12 obrazů ze zvířecí říše bude nést
12 názvů pozitivních charakterových vlastností.
K zamyšlení, jak blízko je svět lidí a zvířat.
K zamyšlení a zastavení ve víru shonu, je v podstatě celá
putovní výstava, vernisáž "každý den je dar".
A tak byla pro mě doslova elixírem,
obyčejná procházka jarem u nás v Nebi...
Tady jaro teprve polehoučku začíná.
Vše pučí, voní, bzučí ...
Na stráních je vidět ještě místy zbytky sněhu.
Na druhých kopcích však už jsou malá sluníčka,
zlatých terčíků podběle...
A když jsem objevila na petrklíčích žluťáska,
téměř jsem nedýchala.
Sedla jsem si na chladnou mez a čekala,
až se mi nakloní z té nejlepší strany...
Jsem vděčna za motýlí louku,
která tu je jen díky absenci chemie.
Když jsem procházela lesem s foťákem na krku,
myslela jsem na tolik věcí a lidí ...
Přemítala v hlavě milion myšlenek ...
Jsem moc ráda, že jsem se rozhodla pro dobrou věc.
Pro Sad nadějí.
Jak jsem řekla před pár dny mému kamarádovi:
" a já ten Sad nadějí třeba i vymaluju..."
Myslím, že je dobře být a zůstat s pozitivní myslí ...
Tak maluji, tvořím, fotím...inspiruji se přírodou...
Zvířaty, pocity, lidmi.
Pozorovala jsem mraveniště.
Tolik nám toho náruč přírody dává..
Pozorovala jsem pupeny a lístky stromů ...
Natahovala do sebe tu nekonečnou sílu a krásu...
A nezapomněla na to nejdůležitější ...
Děkovat
Úplně za všechno ...
Krásné jarní dny
Věrka







































