poděkování

 

Když jsem si ve středu ráno zapnula mobil, 

byl to teda cinkot kadence ta-ta-ta-ta-ta!

A ještě mnohem rychlejší, jako samopal vzor 24 .

Lavina vašich přání mě skutečně udělala radost. 

Za všechna ze srdce děkuji.

Snad jsem odpověděla na všechna. 

V mém životě často bývají věci tak trochu naruby. 

I tento den, mých  středečních narozenin, 

je toho živým důkazem.

Vzpomenu-li na bujarou oslavu dvacetin ... 

nebo na veselici mých třicetin ... 

nebo do detailu plánovanou oslavu čtyřicetin tzv.na úrovni,

 pak ta s koncovkou -sát byla vážně jiná - nezapomenutelná.

Bez pompézností, bez plánů, bez mega darů 

typu sklenice se zlatou číslicí, 

na kterou padá časem prach.

Slovy "zmateného klasika" :

 

"Ti, kteří měli přijít nepřišli ... v tom čase ..."

Za to přišli jiní a o to s větší radostí. 

Volal mi kamarád z druhé světové strany republiky,

 že je na cestě a za chvíli zvoní u nás.

Hospody, jak na potvoru, v den mých kulatých narozenin 

měly zavíračku těsně po večerníčku. 

Náš rodinný přítel - vegetarián 

a tak jsem během půl hodiny vymyslela recept a udělala flambované hrušky s opečenými nudlemi 

a co mi do ruky přišlo. 

A o tom bývá život. 

Řešit a žít situace, jak to život nese, přináší a odnáší.

TEĎ a TADY.

Bez velkých plánů, cinkrlátek a kudrlinek.

Při neplánované oslavě, doslova zasypána krásnými slovy 

a přáními od vás, jsem ucítila to nejdůležitější:

"každý den je dar".

A já posílám obrovské DĚKUJI tam nahoru, 

za další rok navíc.

Posílám DĚKUJI vám všem...

Poslouchám hudbu a míchám barvy na záložku

 do knih s duší.

Přemýšlím, bilancuji a těším se z každé chvíle,

kterou život nabízí.

♥

vaše Věrka

narozeninová růže ...

 

Slíbila jsem vám, že prozradím, 

proč na dvanácté straně Kouzelného kalendáře

 je růžová růže.

Schovala jsem ji do prosincové stránky,

 jako malé tajemství.

Prosinec je měsíc mého narození.

Když jsem se narodila, mrzlo, až praštilo.

Táta tenkrát ani pořádně nemohl nastartovat auto 

a narodila jsem se málem v metelici a fujavici mezi lesy. 

Jakoby předzvěst všech mým následujících dnů ... 

Předzvěst, že to bude pěknej fičák...

Naštěstí táta auto nastartoval 

a já si příchod na tento svět dopřála 

uprostřed mrazivé noci v nemocnici.

Zasadit tradičně strom bylo v ten mrazivý čas nemyslitelné.

Hned, jak přišlo jaro, slunce povolilo zemi, 

 naši dostali nápad zasadit místo stromu 

malé Věrce růžovou růži.

Téměř za zázrak pokládám to, 

že tato růžová růže pod okny 

v předzahrádce mého rodného domu 

kvete neuvěřitelných 50 let.

Je to má růže života a proto ji naleznete 

v Kouzelném kalendáři na straně měsíce prosince.

druhá adventní ...

 

Já tyhle maličkosti miluji.

Jako je třeba darované jmelí.

Minulou neděli jsem dostala jmelí od Kačky.

A další kvítí v podobě darovaného jmelí,

 

tentokráte zlaté, od člověka se zlatým srdcem.

Může se jevit jako kýč, ale co na tom, 

když přinese radost.

A o radosti by adventní dny měly být především.

Jsem přesvědčena, že právě maličkosti 

nás činí šťastnými.

Pozornosti, gesta, milé pohledy,

 

maličké dárky, jiskry v očích...

To vše je advent a to vše je nad nejdražší dary světa...

A aby přineslo jmelí do domu štěstí,

 mělo by být darované.

Tak třeba jsem vám přinesla typ na radost...

Dej a bude Ti dáno...

Mějte radostnou druhou neděli adventní. 

V poklidu a pohodě s těmi, co milujete.

Věrka s rodinou

♥

Když padá ...

 

v Nebi sníh ... pak je to radost, jako trám.

Pak v domoškole funguje tělocvik venku.

A také i přírodopis.

Radost na plné pecky prožívá naše Kačka. 

Kromě toho, že se sype z nebe 

také sypeme do krmítek ...

Tvoříme v pracovním vyučování 

i sněhové ptáčky a sněhuláka.

Vnímáme krásu prvního sněhu, 

mrazu, ticha,

 které doslova lupe ...

Chvíle, které i přes mráz a chlad hřejí ...

Ještě pár hřejivých slov ZDE

Mějte krásné zimní dny

Věrka

andělské perníčky

 

Když andělské věci se začnou proměňovat v  radost,

 pak je to asi  andělské znamení...

Před pár dny jsem si vyměnila pár sms

 

s maminkou kamarádky naší Carolinky.

Požádala mě o můj andělský kalendář.

Věděla jsem, že jí ho věnuji. 

Někdy to tak prostě cítíte a chcete.

Když jsem předávala kalendář "každý den je dar"¨

s andělským světlem na titulní straně,

usměvavá tvář oné maminky mi dávala krabičku,

 

která neskutečně voněla.

Byla plná perníčků a voňavých andělů.

Když se radost začne točit, jako mlýnské kolo,

 krásně to klape.

Dnes jsem voňavé perníčky vyndávala z krabičky

 

do ošatky a uvědomila si,

že adventní neděle, ať je první , druhá nebo čtvrtá,

 

měla by být o zastavení, ztišení, úsměvu.

Jen tak k nám lépe najdou cestu andělé. 

Ať mají podobu třeba souseda, babičky 

nebo usměvavé maminky s krabičkou 

plnou perníkových andělů.

Podle radosti a hřejivého pocitu u srdce se poznají.

Mějte krásnou první adventní neděli.

Ať k vám andělé slétají a cestu klestí radostí.

Věrka