Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

středa 4. července 2018

"Nekonečný příběh..."


foto.zdroj net


Nekonečný příběh…


   Už je to spousty let, co jsem měla ráda pohádku s názvem „Nekonečný příběh…“ Tenkrát by mě nenapadlo, že podobný příběh, nikoliv pohádkový, budu jednou žít. Po těžké nemoci … že budu bojovat stejně jako malý hrdina Atrej.
 Vzpomínám si na obyčejného chlapce z tohoto příběhu Bastiena, který se zdá, že příběh jen čte, ale postupně se stával v příběhu klíčem k řešení problémů v zemi Fantazie. I já mám pocit, že skrze petici, skrze boj za změny systému LPS ČSSZ se postupně vytrácela má osobní otázka, o kterém jsem začala před rokem usilovat.

 I dnes jsem po další, již čtvrté posudkové kontrole, slyšela z úst lékaře slovo „Systém“. Ano, to kouzelné zaříkadlo, které není indicií ze země Fantazie, ale z žité reality, která dokáže zamíchat kartami osudu mnoha lidem. Dokonce je na má bedra dnes kladeno břímě tzv. změny systému. Já ho přijala, neboť změna je nutná a nezbytná. Peticí jsem tuto cestu otevřela. Náročnou cestu, stejně náročnou, jakou šel samotný Atrej. V jeho příběhu se na něho valila celá hora kamenů, náhle padal do bažin a tonul v nich… Potkával dobro i zlo. Pohádka dobře končí, neboť je pohádkou.

 Jak končí můj „Nekonečný příběh…?“   Nekončí…
Dnes mám v rukou další pozdrav ze země, kde nevládne empatie, rozum ani pochopení. Opět jsem vyprávěla o boji s nemocí. O nemalém úsilí a fatálních dopadech po rakovině. O vývodu bokem a nelehké cestě…Pořád dokola a dokola…A pořád dokládám další a další listiny od lékařů. A pořád musím hájit své místo tady na slunci. Před kým? Před světem, kde vládne snad jakýsi „Systém“? Před světem, kde nevoní rozkvetlé louky, které tak moc ráda maluji a tak moc ráda o nich píši a hlavně tak moc si jich vážím, že jimi mohu jít. Utrhnout a přinést si je domů do vázy…protože to je realita všedních dnů lidí, co si váží života a každého dne. Každý den berou a chápou jako DAR… Musím ještě ujít kus cesty a bojovat se saní jménem „Systém“…  Dnes mi bylo ústy lékaře doporučeno cestou soudní. A já mu na to odpověděla:

„…kdybych, pane doktore, věděla, když jsem jela na sál a nad hlavou mi mihotaly zářivky projíždějící chodbou, že za nějaký čas budu bojovat zase… Kdybych věděla tenkrát, když jsem před podáním narkózy na operačním sále, řekla své poslední slovo „Děkuji“…kdybych jen tenkrát tušila, že za nějaký čas budu zase bojovat, nevěřila bych. Natož s nějakým „Systémem“.
Myslela bych si, že je to myšlenka sci – fi, že jsou to slova ze země Fantazie z Nekonečného příběhu …"

Všichni jsme součástí nekonečného příběhu… i vy, co rozhodujete…

Za sdílení všem lidem ze srdce děkuji

Věra Fina, autorka knih s duší


26 komentářů:

  1. Věruško, jak jsem měla odpoledne chvilku tak jsem rozklikávala, jestli už jsi nenapsala .Já jsem měla opět takový tušení, že budou jen výmluvy a okecávání.To je už ale přes čáru.Doktor než by rozhodl a řešil, poradí soudní řešení?A kdo bude platit?A ještě by mě zajímalo v jakém oboru lékařství funguje.Věru hrůza.Jsem za tebe pěkně nasr.Martina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marti, děkuji za Tvé řádky, za Tvoji podporu. Jeno je jisté. Dnes jsem, ač pod silným stresem, který si vyžádal naplnění tří stomických pytlíků a "král Jelimán" toho byl svědkem...cítila jsem skrze podporu i duševní rovnováhu. Za tu nesmírně děkuji. Věrka

      Vymazat
  2. Věrko, nečekala jsem, že Ti lékař doporučí soudní cestu řešení. Jak píše Martina, kdo to bude platit? Opravdu to je nekonečný příběh, ale ten Tvůj je ze života. Těžko nacházím slova, stálo Tě to už tolik sil, nervů a stále to nemá dobrý konec. Věrko přeji Ti hodně sil pro Tvá další rozhodnutí. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, mluvíš mi z duše. Přesně, jak píše v nové knize, tolik mě to stálo sil, úsilí a energie, že věřím, že bych i jednu hvězdičku rozsvítila na nebi...No jedeme dál...Já se nevzdávám, ani nemohu, je nás přeci tolik...Pá Věrka

      Vymazat
  3. Milá Věrko.Ten náš systém Ti chce hodně znepříjemnit cestu.Už mi to připadá,že se snaží z Tebe udělat odstrašující případ pro všechny lidičky co mají s tím ,, systémem" nějaké vyřizování.Prostě,že oni jsou nadlidi s kterýma si není co zahrávat,prostě že nikdo nemá šanci.Doopravdy nepomůže nic?Stejně Ti,ale moooc držím palečky.Papa Lenka.K

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Lenko, i já to tak začínám vnímat. Jenže to se jim nepovede tak úplně lehce...Vždycky jsem své děti učila větě, že všechno na světě má řešení. Já prostě čepici nesmekám a nemačkám...Věrka

      Vymazat
  4. Bordel,bordel a znovu bordel,jak jinak to nazvat .To opravdu nic nepomuze,pomohlo by vzit bič a ten Šiml vypraskat?Clovek prestava verit ve spravedlnost,v dobro a obyčejné lidske pochopení.To mají soudy malo jine prace?Mam vztek...Miluse ,C.Lipa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A ještě bych dodala - řízený bordél. Je to tak, zdravím do České Lípy. Věrka

      Vymazat
  5. Milá Věruško, odpusť mi to co napíšu. Ten bordel by se měl uklidit buldozerem, protože i koště je málo. Nechápu " systém", který je u nás tak zaběhnutý..... Škoda, že jsou tu lidi a LIDI a NADLIDI...že by to byl ten "systém".... Snad začne fungovat přísloví, že trpělivost přináší růže...má ale trny. babi Jířa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá babi Jířo a já se brodím už delší čas v celém trnovém království. Snažím se prosekat cestu ke světlu a růžím... Nezůstanu stát...Pá Věrka

      Vymazat
  6. Moja drahá,teraz už aj ja strácam skoro nádej a trpezlivosť. Najradšej by som bola teraz s tebou,pri šálke dobrého čaju z materinej dúšky a poplakali i zahromžili by sme si spoločne.Toto sa volá byrokracia najvyššieho stupňa.Tak veľmi som dúfala a z celého srdca som ti želala,aby si sa vrátila s pozitívnym výsledkom !!
    Je mi to veľmi ľúto.
    "Aj tá najmenšia zmena v uhle pohľadu môže priniesť obrovské uzdravenie." Joshua Kai
    Myslím na teba a veľmi si želám, nech sa to už konečne zmení.
    Objímam ťa s láskou
    Marta♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marti, děkuji ze srdce moc a moc. Jak jsem právě psala ... rok bojuji za změnu systému, poslední půl rok velmi intenzivně. Mé počiny přináší plody. Je tu petice, změny v legislativně od podzimu, další mé vystoupení ve sněmovně a pomalými krůčky se dějí změny. Také brzy vyjde má kniha, která bude myslím víc než přínosem....A já se ptám dál...Co za sebou má za výsledky "král Jelimán" za stejný čas? Odpověď ponechám na každém z vás... Říká se, když nejde o život jde o h...Jenže tady jde právě o životy...Pá Věrka

      Vymazat
  7. To se snad mezi sebou Ti posudkáři domluvili??!!!! Bordel,bordel,bordel!!!
    Nemám slov, jak jsem naštvaná!!!A Vás obdivuju, že jim tam ty pytlíky nevyrovnáte na stůl!!!!!!!!!!!!Moc na Vás myslím!! Zlata

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zlatko, asi tak... Pěkně táhnou za jeden provaz...ale to my také...A že mají větší moc? Je jen optický klam...Děkuji za tip, jak naložit s pytlíky jindy a jinde...Opatrujte se a přeji hezké léto... Věrka

      Vymazat
  8. Milá Věrko, jak jsem psala ve svém minulém komentáři, že pokud něco nejde, máme změnit svůj úhel pohledu a pokusit se to udělat jinak, tak Ty jsi to udělala tím, že jsi zakusila lehkost bytí a s tím jsi šla k novému projednávání na LPK. A jak píšeš nyní, cítila jsi skrze podporu duševní rovnováhu. A přesně to jsem měla na mysli. S tou změnou Tvého postoje k jednání přišla i změna prožitku. Jestliže cítíš podporu, duševní rovnováha Tě posiluje ve Tvém dalším konání. A pak se musí zákonitě dostavit výsledek. V našem systému byrokracie to sice bude ještě nejspíš nějakou chvíli trvat, ale určitě se to zlomí a dostaví se Tvé vítězství. Ti, co stojí na opačné straně, cítí Tvůj klid, ve kterém je Tvá síla a to je oslabuje, ač to tak možná nevypadá. Pořád věřím v dobro a spravedlnost a taky na Boží mlýny. Moc na Tebe myslím a přeji Ti konečně klid na to, co máš ráda. Alena (modrý kvítek)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Alenko, děkuji za Tvé řádky. Asi ano...Věřím ve slušný konec. Není možné k lidem po náročných léčbách a to nyní nehovořím jen o té nejhorší onkologické ... takto přistupovat. Kde je Hyppokratova přísaha? Já zapomněla tito lékaři jsou vlastně úředníci...Jenže málo kdo ví z těch, kterým snížili invalidní důchod, že za ně nikdo neplatí soc. pojištění. Jednoho dne, když mají to štěstí a dožijí se starobního důchodu, žasnou, že do něho kráčí o žebrácké holi. To je takový systém...
      Na Boží mlýny také věřím. I na to, že karma není zdarma...Pá Věrka

      Vymazat
  9. Věruško, já už nemám slov, mám pocit, že už jsem vše řekla. Je strašné, že jde o životy. O těch rozhoduje zasraný systém. Myslím na tebe.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti i já nenalézám slov. Připomíná mi to partu dětí , kteří rozbily okno, vyšel majitel domu, chytl je a ony jen říkají:" to samo, to samo..."Asi tak...Věrka

      Vymazat
  10. "To je ale hnus, velebný pane".....Věruško, celý den jsem na Vás myslela a tušila, že se zase budou vymlouvat......takže nezbývá, než zase podat odvolání a pokračovat v boji s větrnými mlýny dál. Ale jak se říká "na každého jednou dojde a na každou svini se někde vaří voda" i já věřím, že ten boj s Jelimánem vyhrajete. Prostě jak jeden je rád že funguje a neotravuje doktory, je to špatně. I ve svém okolí jsem se s tím setkala, čím víc papírů od pohotovostního ošetření, návštěv lékaře-i když zcela zbytečně....vše má větší váhu, než když bolavý člověk bojuje s nemocí hrdě sám, ten pak má prostě smůlu. I já se svou sešroubovanou páteří, oba palci na nohách a rukách jsem měla jen ČID a měla nárok na místo sezení v MHD....."navíc není nárok podle tabulek"...že si nikde nezaparkuju u obchodu, protože nemám "invalidu" na autě, to nikoho nezajímá. A jeden náš snědý soused, který měl náběh na infarkt, pár dnů ležel v nemocnici a poctivě otravoval lékaře, dostal plný důchod, ZTP a kartičku na auto a jen se mi smál, že to dělám špatně, když dokazuju, jak dobře chodím, jak se docela ohnu...."to nesmíš, musíš pořád naříkat, jinak ničeho nedosáhneš"....Ale na to já tedy neměla žaludek a navíc jsem byla ráda, že chodím a ohýbám se. Jak jsem ráda, že jsem už starobní důchodce...
    Věruško, přeji hodně síly na ten boj. Ale především a hlavně - přeji hodně zdraví, lásky a pohody. z Jizerek babí Olina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá babi Oli, pod Váš příspěvek se nebojím podepsat. Svatá pravda. Také přeji krásné letní dny ve zdraví, lásce a pohodě. Věrka

      Vymazat
  11. Systém? Berlička pro ty,co sami neumí rovně stát...je mi líto,co tě to stojí, Věruško. Ivča

    OdpovědětVymazat
  12. Věrunko..co na to všechno již říct..tolik toho vysloveno, tolik..
    ..těžko hledat další slova..ano, slov..těch je vždy ve skutečnosti víc než skutků..
    A mluvit o duševní rovnováze a klidu fakt nelze..o tom mě nikdo díky vlastní zkušenosti s tvz."systémem"...bohužel již nikdy nepřesvědčí.
    Život by se měl žít..nikdo by se zkrátka neměl, z jakéhokoli důvodu otočit k životu zády..život je jediná stálá hodnota, díky naší víře a naději..❤
    Jana z chaloupky...❤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Jani, je mi z toho všeho nejen špatně,ale hodně úzko. Toto je systém na dvě věci. Soud bez soudu. Opatruj se... Věrka

      Vymazat
    2. Vím jak Ti je..rozumím, souzním..
      ..jak pomoci?!?
      ..co ještě přijde?!
      Přesně .."soud bez soudu"..
      Z jakého důvodu proboha?!
      Stal se snad zločin?
      ..chtít žít..ještě chvíli tady..
      Úzkost, strach..jo jo..to je oč tu běží..
      To se pak člověk změní..ani neví jak..
      Dřív veselé děvče, plné optimismu, nic nebyl problém, smělé plány..pak nemoc..náhlá,nečekaná,bez pozvání.."šance na život", tak jedeme dál..ale jak,když to nejde jako dřív..co teď..volání o pomoc není slyšet..další navršení zdrav.problémů..šest let boje..
      ..mimochodem...tak dlouho trvala i druhá světová válka, že?!
      Jo..to jsem dnes já, s obavami, strachem.."že někdo o mě zase rozhodne.."
      Věrunko jsem s Tebou v myšlenkách..
      Jana❤



      Vymazat
    3. Milá Janičko, důvod je prostý - PRAVDA.
      To je doplněk, který nezapadá do dnešní módy... více o tom v mé nové knize...
      Jinak v noci jsem nespala, jaký masivní průjem mě přepadl. Jako by tělo rezonovalo s psychikou...do rána mě bolí ještě uzliny v krku... To je ta imunita, co jde ruku v ruce s žitou realitou...
      Děkuji za vše. Věrka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. ♥ Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...