… babiččina půda s vůní sena, starých šatů a bylinek,

to patří do mých pokladů dávných, dětských vzpomínek.

Tu truhličku plnou vzpomínek, inspirací a tvoření právě otvírám,

pro Tebe, ať je Ti zde fajn,

ať krásnou chvíli já Ti dám …

neděle 11. září 2016

víkendově ...



… uvařily jsme si dobrý oběd ...




Polévku ze všech kostí – uzené, hovězí i vepřové. Kačka této polévce říká kostlivcová …to asi proto, že je z tolika kostí ….




Také jsme spolu uvařily svíčkovou s domácím knedlíkem. Kačka je ještě ve věku, kdy omáčky poznává hlavně dle barvy. Takže o víkendu byla ta oranžovo hnědá .




Po obědě jsem z nepochopitelného důvodu začala skládat box se šuplíky k mému stolu. Jsem velmi trpělivý člověk, ale musela jsem s tím seknout … ufff.

Raději jsem vyndala kola a jely jsme s Carolinkou k řece. Příroda skutečně uklidňuje.




A jak jsem slíbila, udělala jsem pár fotek. Řeka skutečně čaruje …také zpívá …a doslova hladí duši … užily jsme si to.







Když jsme přijely domů, nenápadně jsem s tím kusem „nábytku“ začala opět koketovat. Hodně jsem si pokecala … ve finále lítaly vzduchem slova začínající na H, také na P a dokonce i na K. Hodně se mi ulevilo…
Pak jsem našla pytlíček se zvláštními segmenty, označeny jako e1 a to se mi ulevilo ještě víc. Najednou to konečně začalo mít podobu nábytku …




Když jsem tu záležitost složila, připadala jsem si jako Leli ve filmu Slavnosti sněženek … "Máte štěstí, že jedu kolem … říkají, že jsem odborník …
Pamatujte, chybami se člověk učí …"

Prostě mi zbylo nějak víc součástek. Ale box je hotov … ufff




A tak, když jsem měla v ruce šroubovák …přišroubovala jsem i pítko pro ptáčky, na přání Kačky, na její altánek. Vždyť je takové teplo a ptáčci mají určitě žízeň. 




Večer se vrátili domů moji hoši, Jája s Peťanem. To už jsem si dávala na pravou ruku chladný obklad, jak ji mám ušroubovanou. 
Když viděli mé dílo a co zbylo součástek …  upřímně propukli v smích …




Přeji i vám veselé dny plné smíchu

Věrka


14 komentářů:

  1. Pěkné ráno Věruško,
    vidím,že v tom šroubování nejsem sama,naposled jsem s mojí Kamčou skládala psací stůl do jejího pokoje a už jsem myslela,že nikdy stát nebude.Vztekala jsem se já,vztekala se ona,ale dopadlo to :)Chválím moc pěkné fotky,já se moc nikam nepodívám , tak alespoň tady nahlédnu.
    Krásnou neděli.
    Renča

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Renatko, děkuji za Tvé řádky. Jsem moc ráda, že v tom nejedu sama :-) Složit nábytek v dílech, je lepší než hodinu boxovat do boxovacího pytle :-) Zlaté časy, když vše dělali páni truhláři. Děkuji moc za pochvalu, potěšila mě. Krásný zbytek neděle. Věrka

      Vymazat
  2. Věruško, moc hezký den jste si udělaly. Myslela jsem na vás. Ať ti chlapi půjčí akušroubovák, určitě ho mají - moc veselý příspěvek :-)) Hezkou neděli D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Danko, děkuji. Akumulátorový šroubovák sice doma máme...ale vybitý ...a kde se zapomněla nabíječka...Bůh ví ...klasika. Tak jsem si říkala, to zvládnu sama :-) Dnes mě bolí i rameno...ale ta radost sama ze sebe. I když mě ty zbylé šroubky vrtají hlavou ...Hezkou neděli. Věrka

      Vymazat
  3. Milá Věruško,
    kostlivcová polévka mi pobavila, ale také ji miluju. O svíčkové ani nemluvím, tu snad má rád každý. A ten výlet na kole....úžasná pohoda a krásně zdokumentovaná. V tom vedru nekrásnější nápad. Věruško a tak jak jsem se smála nad tím kolik šroubečků jsi dokázala ušetřit, tak mě snad nerozesmálo ještě nic. Budu to muset ukázat dědovi, kdybych to takto smontovala já, tak by to asi neustál. Nehrnu se do takového montování abych ho nepopudila k nějakému hromobití. Je to jeden z mnoha mužů, kteří nechápou vynalézavost žen. Jsme holt zvyklé šetřit kde se dá....ne. Přeji krásný den a děkuji za pozvání k řece. Babi Jířa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá babi Jířo, děkuji za Tvé řádky. Abych řekla pravdu, tady nebyla v plánu šetrnost :-) tady jsem prostě nějak zkoušela ... studovala návod, který obsahoval jen písmena a číslice ...jsem si říkala,to dám, nejsem přece blbec :-) Ještě , že jsem nezačala segmenty k sobě lepit, jak je mým zvykem, dělat vše echtovně :-) Tak si to prý taťka dá po mě podruhé... Nechci nic říkat, ale aby to nakonec neskončilo v kamnech... Přeci jen ta trpělivost ...no nevím nevím ... Krásnou neděli. Věrka

      Vymazat
  4. "Vždycky něco zbyde" to pravil Ondra po té, co nám ve dvě v noci na dálnici ve Francii přestalo naše milované auto svítit! Byli jsme celkem čtyři a mířili do Španělska! Pánové otevřeli haubnu, asi hodinu při svitu baterky se v něčem vrtali a nakonec jsme, díkybohu, svítili! Ovšem do auta přinesl Ondra hrst toho co "zbylo" :D Takže bych řekla, že tvůj postup byl naprosto v pořádku :D, zdravím, D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ...že jo ? Přeji krásné ráno Danielko. A pozdravuji opraváře mé krevní skupiny. Pá Věrka

      Vymazat
  5. Věrko, jsi šikovná, nakonec jsi dala boxík dohromady. A třeba tam dali šroubky navíc. Já se do toho nehrnu, u nás dává nábytek dohromady můj muž a mívá podobný slovník. Ale šroubovák používat umím. Kdysi jsem jako holka byla o prázdninách na brigádě v jihlavském Motorpalu a to pásu, kde se montovala čerpadla. Elektrickým šroubovákem jsem přidělávala víko na čerpadlo. pamatuji si, jak jsem měla oteklou dlaň.
    S Carolinkou jste měly pěknou neděli, polévku z kostí mám taky ráda, jsem polévková. Ať jsou tvoje dny i nadále plné smíchu. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Růženko, děkuji za Tvé řádky, za vzpomínky na Motorpal :-) Měla jsem kamarády, co tam pracovali ...možná jste pracovali spolu :-) Přeji krásné letní dny. Věrka

      Vymazat
  6. Ahoj,Věruško,řeka nejenže čaruje,ale také vrací do dětství....nedávno jsem vzpomínala,jak jsem od dětských let naživo neviděla vodoměrku.to je pokud se nemýlím ten tvor kterého jsi vyfotila na hladině vodní.za činžákem,kde jsem až do dospělosti bydlela,teče potůček.za mého dětství jsme se tam v létě koupávali.bylo to bezva...nic nevadily pijavice(znak toho,že je voda čistá),my jsme se máchali bez obav z nějaké nemoci.a právě zde se proháněly vodoměrky....fascinovala mě jejich lehkost,měřily potůček z jedné strany na druhou a my jsme dokázali dlouhé minuty sledovat jejich ladné pohyby na hladině.dnes už tam nejsou,potůček zarostl a i kdyby ne,s určitostí vím,že dnešní děti by se tam už nekoupaly.ach,to byly časy.nad potůčkem jsou na kopečku zahrádky a odtud jsme jezdili na motokárách a starých hlubokých kočárech.jednou jela kamarádka se svým bratrem a nějak nevybrali zatáčku a vjeli do potoka,kočár se převrátil na ně a chvíli trvalo,než jsme je odtud vyprostili. to bylo smíchu....sluníčko je za chvilku osušilo a řádilo se dál.vše je to dávno,ale ty vodoměrky mně to připomněly,díky Věruško.a řemeslník je z Tebe naprosto dokonalý,ať si kdo chce co chce říká. a svíčková frčí i u nás-mňam.s přáním krásných slunných dnů-Helena.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Helenko, moc děkuji za nádherný komentář plný nádherných vzpomínek.Skoro námět na knihu :-) Naše Carolinka si nejprve myslela, že je to obr komár...ano, je to vodoměrka. Na břehu řeky lze spatřit tolik krás...stačí si jen sednout a dívat se ... Přeji krásné letní dny. Věrka

      Vymazat
  7. Milá Věruško, jsi stejně dobrá, že jsi se do něčeho takového vůbec pustila a dokonce dílo dokončila. Ty nadávky vypouští i můj syn, když se mu právě nedaří a konec konců já občas též. U vody bylo nádherně, to vidím, ale v tom vedru jet na kole - smekám. A taky koukám, že jste si dali super oběd, já taky doma mlaskala. Svíčková je na programu tuto neděli.Měj se moc krásně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Libu,děkuji za Tvé řádky. Ať se nedělní oběd vydaří a přeji hezké dny.Verka

      Vymazat

Děkuji za vaše milá slova a čas. Těší mě a vážím si jich. ♥ Věrka