Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

čtvrtek 14. října 2021

Cena Via Bona

 


V úterý jsem měla doslova plný den.

Ráda vám přiblížím víc.



Přijala jsem pozvání do Rádia Zet od Honzy Mühlfeita
do pořadu "Myšlení první ligy".
Své myšlení vnímám, jako hlasem mého srdce.
Jsou o tom nejen mé knihy, kalendáře, fotky a počiny...
A nyní i jeden prima rozhovor plný naděje.






Jelikož jsme natrefili na nejednu překopanou silnici,
ucpané cesty a nekonečné čekání na semaforech,
napsala jsem panu Mühlfeitovi sms, že všechno je jak má být a že vysílání nestihneme.
Přesto mu přivezu, jako dárek kalendář "každý den je dar"
a knihu, co pohladí duši.
Časovou sekyru jsme měli 7 minut. Má šťastná sedmička.
Hned ve dveřích mě usměvavý Honza Mühlfeit doslova čapl
a letěli jsme do studia. Jedním dechem jsme si povídali o naději,
která nikdy nesmí pohasnout.
Živým důkazem je tomu i rozhovor, který bude brzy vysílán.



Z Rádia Zet jsme měli namířeno na Americkou ambasádu,
kam jsem byla pozvána, jako finalistka Ceny Via Bona
za příběh NADĚJE v kategorii "umění žít spolu"
pořádané Nadací Via.
Je pro mě nesmírnou ctí a potěšením vám sdělit,
že jsem měla tu čest převzít toto ocenění za NADĚJI,
kterou seji světem.




Za skutky, které dávají smysl.
Za to, že jsem tzv. nesmekla čepici a nezmačkala v ruce.
Bojovala dál za lepší podmínky pro hendikepované.
Dlouho po nocích četla zákony a vyhlášky snad ze všech států světa
a dělala si výpisky.
Z těch pak vytvořila návrh na novelu zákona "Stoma karty"
za podpory pana senátora Jana Holáska.


Tato novela zákona míří během 14 dnů k prvnímu čtení v Senátu.
Děkuji p. senátorovi Janu Holáskovi,
za jeho včerejší účast v těchto reprezentativních prostorách.




Děkuji za příležitost stát po boku úžasných srdcařů, kteří pomáhají.
Děkuji Nadaci Via, která uskutečnila toto ocenění plné NADĚJE.
Mé významné poděkování patří vám všem.
A nemohu zapomenout na poděkování,
které posílám po větru k nebi za to, že jsem dostala možnost žít...

Za druhou šanci na život v onkologickém
onemocnění a za možnost pomáhat.
DĚKUJI


Věrka


čtvrtek 7. října 2021

kalendář 2022

 


Žijeme nyní dny, kdy nás na každém kroku obklopuje politika.

Je dobré naslouchat srdci, proto jsem vzala do ruky foťák
 a vykročila do lesa, do ticha. 

Do prostoru, kde je slyšet srdce.


Před pár dny jsem pátrala po grafikovi, 
který by mi pomohl s 

Ten "můj grafik" se na čas vytratil.
A zase ticho a příroda mi přinesla odpověď.



Začala jsem tvořit graficky kalendář sama.
Možná je to zkouška od života. 
Zkouška, jak dokáži plnit svůj slib.

Samozřejmě, že jsem to plácala, jak se dalo. 
A když mé dílo viděl tiskař, podal mi pomocnou ruku.




Tento kalendář je tedy letos vážně jiný.
Je v něm nejen mé srdce, ale úsilí a snaha vás nezklamat. 
Je v něm NADĚJE, kterou seji světem, že nikdy nic se nemá vzdávat.





A to platí, jak pro tyto dny, tak pro všechny budoucí.
Můj kalendář je doslova horký, protože právě vyjel z tiskárny.

Je horký svoji energií, kterou není možné přehlédnout.

Posílám ho do světa vám všem s vědomím, 
že naděje nikdy nesmí pohasnout a že 

"každý den je dar"



Věrka

pondělí 4. října 2021

další Strom Naděje v rodišti

 


V neděli 26.9.2021 odpoledne byl vysazen další Strom Naděje v rámci projektu "Sad nadějí" pro onkologické pacienty a pacienty v remisi 
v obci Podbřezí, v místě mého rodiště. 
Děkuji p. starostce obce Podbřezí Ester Horákové za výbornou spolupráci.




O tomto unikátním projektu na záchranu lidských životů bylo 
sděleno už nespočet slov a příspěvků. 

Dnes mi dovolte ještě pár osobních slov navíc.





Pozvání k vysazení Stromu Naděje přijal p. poslanec Pavel Bělobrádek,
 který projektu udělil záštitu. 

Aktivně projekt podporuje a pomáhá jej realizovat. 
Děkuji.

Mezi pozvanými hosty byl i p.senátor Jan Grulich. 
Jak jsem sdělila při slavnostní ceremonii, mou životní filozofií je, že život je bumerang. Co životu dáme, to nám vrátí...

Pana senátora Jana Grulicha jsem aktivně podporovala při volbách do Senátu
 a nyní se ke mně vrátila jeho podpora.

Děkuji za jeho slova, sdílení a podporu mých počinů.






Společně znamená spolu. A SPOLU jsou činy, nikoliv jen slova.
Vždy je dobré hodnotit, dívat se na to, 
zda sliby byly v životě plané nebo došly naplnění.

Proto jsem ráda, za  úžasnou atmosféru tohoto projektu s lidmi, 
kteří společně a spolu skutečně tvoří.

Těším se na budoucí spolupráci. 
Těším se na další Sady nadějí, další stromy nadějí, 
které nesou v sobě sílu, energii, skutky a poslání. 
Naděje je síla, která nás posouvá vpřed.







V neposlední řadě bych chtěla poděkovat i za aktivní podporu p. hejtmanovi Královéhradeckého kraje, p. Martinu Červíčkovi, 
který mi osobně popřál za ocenění, 
které získávám za tento projekt "Sad nadějí".

Jsem velmi ráda, že v rámci projektu "Sad nadějí" 
vzniknou i Lavičky Naděje, které nám dají nejen zastavení, 
ale budou i symbolem, že nikdy nic na světě se nemá vzdávat...



No a příště vám přinesu něco nového třeba z mé kuchyně 
anebo pár slov o tom,
 jak se  nám ztratil grafik
a já tvořím kalendáře a knihy na vlastní pěst...

Je to docela šrumec...



Určitě vás zkusím potěšit




Věrka

neděle 26. září 2021

První Strom Naděje v Rokoli

 



První Strom Naděje v magické Rokoli
Když jsem včera v podvečer odjížděla z poutního místa v Rokoli,
kde jsme vsadili První Strom Naděje v projektu Sad nadějí pro onkologické pacienty a pacienty v remisi,
dostala jsem krásné znamení přímo z Nebe.

Dostala jsem i krásný vzkaz od paní režisérky ČT Ivy Terezy Grosskopfové,
která byla součástí této události.




"Věrko, děkuji za možnost být s Tebou, protože to je Jedinečný zážitek. Všichni kluci ze štábu jsou nadšení a děkuji. Bylo to silné, byl to dar, který člověk dostává jednou za čas.
Dar, který se jmenuje Život, Láska, Srdce..."

Moc ráda bych navázala na tato slova.
I pro mne to bylo velmi silné a vnímám to jako DAR.
Dar tu být.
Dar pomáhat druhým.
Dar posílat do světa slova, že "každý den je dar".
Dar sít světem NADĚJI.




Děkuji všem přítomným i vzdáleným, kteří souzní s mými činy.
Děkuji p. Pavlu Bělobrádkovi, protože on je člověk na pravém místě.
Podporuje tento projekt od samého začátku.
Děkuji za vytvoření Cen nadějí, které jsem měla tu čest předat
v Sadu nadějí nejen onkologickým pacientům,
kterým jsem mohla podat pomocnou ruku.
Cenu naděje jsem předala i panu Pavlu Bělobrádkovi,
protože on sám ví, jak NADĚJE je důležitá.




Cenu Naděje, která čekala na jazzmana Laďu Kerndla a jeho manželku Miladu, jsem s jejich svolením ponechala v poutním místě Rokoli.

V místě naděje, aby si všichni, kdo naději hledají si doslova
a do písmene mohli na ni sáhnout.
Má podobu vyřezané holubice, která je poslem dobrých zpráv.
Děkuji řezbáři Radku Zdražilovi, který je s láskou vytvořil.
Určitě je na přání vytvoří každému,
kdo naději hledá a kdo si o ní požádá.




Nesmím zapomenout na upřímné poděkování paní Ester Horákové, která věnovala Sadu nadějí První Strom Naděje.
Dub, který symbolizuje pevné zdraví.
A o tom celý projekt je.
O pokoře k životu, o cestě za zdravím, o sounáležitosti a lásce k životu.
A možná i o zázracích...

Stromu Naděje a celému projektu bylo včera požehnáno knězem.
A jak řekl, dobro se pozná samo a je dobré mu podávat pomocnou ruku,
žehnat mu...
A jak poroste tento strom, poroste naděje, která nikdy nesmí pohasnout.



Děkuji všem, kdo vážili cestu třeba přes půl republiky za touto chvílí.
Protože toto je pravé sdílení a souznění.
Některé momenty nelze vyvážit ničím na světě...
Třeba, když onkologická pacientka v remisi mě objala doslova k slzám a předala mi obraz, který sama namalovala Strom Naděje.
Další žena vezla stovky kilometrů chodské koláče pro radost.
Ano, takto vypadá mé motto v praxi "každý den je dar"...




Další Strom Naděje vsadíme příští týden 26.9.2021 od 15.00 hodin v obci Podbřezí , v místě mého rodiště.
Srdečně Vás zvu a těším se na vás, na paní starostku
obce Podbřezí Ester Horákovou,
pana Pavla Bělobrádka a na pana senátora Jana Grulicha.




Těším se, neboť radost je to, čím bychom si měli své dny života proplétat.
Vždyť "každý den je dar".





pátek 10. září 2021

sdílení

 


Dnes přináším trocha toho sdílení.
Kam jsem to měla namířeno?

Byla jsem pozvána na předávání cen Žena regionu 
v prostorách Valdštejnské zahrady v Senátu.







Sdílela jsem povídání o Ženě regionu před rokem. 
Vítězkou se stala Marcelka, dnes i díky soutěži, má kamarádka.
Opět jsme se potkaly. Byla jsem pozvána a vůbec jsem nechápala proč. 
Jo, život je bumerang. Předávám naději a naděje se ke mně vrátila.

Získala jsem tzv. divokou kartu, nebo-li ocenění poroty a ambasadorek, 
kdy porota zvolila jednu ženu, která získala toto ocenění.

Je mi ctí a potěšením, že jsem se touto ženou stala. 
Děkuji za krásný večer, milé setkání s inspirujícími ženami,
které v mých očích jsou všechny do jedné vítězkami.

Děkuji předsedovi Senátu p. Miloši Vystrčilovi, paní senátorce Miluši Horské.
Všem pořadatelům a organizátorům samotné soutěže Žena regionu.
Své poděkování jsem včera veřejně s pohledem k nebi poslala i tam nahoru.
Poděkovala jsem Bohu, za druhou šanci na život a za to, že mě vede cestou necestou a já mohu druhým pomáhat.

Také bych ráda sdílela pár počinů z Nebe.



Náš psí pán roste jako z vody a když je to pastevecké plemeno, 
má na starosti kamarádky.




Tak zase se staví sen.

Obydlí pro kamarádky psího pána.





A zde kamarádky psího pána z Nebe.


A tato se jmenuje "koza Maxa."

Když bylo Kačce asi 4-5 let, koupila jsem jí v hračkárně malou kozičku.
Hrála si s ní a každému na potkání vyprávěla, 
že jednou bude mít tu živou a bude se jmenovat Maxa.




Jmenuji se Maxa .



Babička říkávala:
"kdo nic nedělá, nic nezkazí."

A já dodávám, že můj muž mě umí stále ještě pěkně překvapit.
Přesněji šokovat.

No, nenudím se s ním.



Přeji všem pěkné dny

Věrka a spol.



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...