Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

středa 17. října 2018

To krásné, lehké chmýří ...



Dlouho jsem nepsala básničku, jen tak.

Třídím tu uprostřed noci fotky.

 Mezi fotkami s chmýřím, ke mně přilétla múza.

Jen tak …







To krásné, lehké chmýří …

Jen tak se vznáší vzduchem …
poletuje …
jen tak …

Nikam nespěchá a nikam nemíří,
to krásné, lehké chmýří.


Tak chudé a prázdné je …
Přesto tolik, tolik hýří,
to krásné, lehké chmýří.


Má v sobě  velkou lehkost bytí.
Tak velkou, co nemá žádné kvítí.

Jen tak si letí,
a Bůh ví kam …
Na cestě do nikam, ani vzduch nevíří,
to krásné, lehké chmýří …

Věra Fina










Krásné dny plné lehkosti bytí

Věrka



úterý 16. října 2018

Soutěž ukončena, příběh pokračuje ...



Včera jsem napsala pár slov o „králi Jelimánovi“ a také o dobrých skutcích.
O sdílení, o pochopení. O mé nové knize Máma - čisté jiskření.

O pravdě, která nikdy by neměla pohasnout.
Zrovna tak, jako naděje a láska mezi lidmi.
Skrze odezvu se mi potvrdilo, že to mezi námi lidmi není ještě tak zlé.
 Děkuji za všechna sdílení, komentáře, zprávy a hlavně pochopení.
I když mám sil podstatně méně, než žena v plné kondici, sděluji, že se nevzdám. Protože na to, abych téměř po dvou letech boje s „králem Jelimánem“, po nemalém vynaložení sil a úsilí za změny, po čase, kdy jsem sepsala petici a vy jste ji naplnili svými hlasy, kdy jsem o ní hovořila v médiích i ve světě politiky,po tom všem nemám sílu vytáhnout bílý prapor. 

Vím, zdá se můj příběh nekonečný, jako letošní léto nebo seriál Dallas.
„Král Jelimán“ mi hodně zamíchal kartami osudu. Dnes už tuším, co je zřejmě zač. Protože za MOC, se schovávají ti, co ji v sobě a ve svém já postrádají.
Našla jsem odvahu a tato slova jsem vložila do knihy.
Carolinka natrhala lístečky s vašimi jmény. Vylosovaly jsme jednu z vás, která tuto knihu obdrží. A protože jsem tato slova a soutěž poslala do světa po všech mých sociálních sítích, (i přes facebook), nakonec jsme na sebe s Kačkou kývly a vylosovaly jsme ještě jednu osobu.
Prostě dobrý skutek do foroty. :-)

Těch by nikdy nemělo chybět.

Na prvním lístečku vítěze je jméno Mahuleny Bočanové. Mahu, ze srdce gratuluji.
Na druhém jest jméno Simony z blogu „blondýna“. Rovněž obrovská gratulace.
Všem zúčastněným ze srdce DĚKUJI.

Věrka



pondělí 15. října 2018

Kniha, jako dárek ...



Dnes to jsou čtyři roky, co se mi od základu změnil život.
Den, kdy jsem se dozvěděla krutou diagnózu.
Není třeba popisovat náročné období.
Je třeba vidět svět pozitivně, zkusit odpouštět a také nepřipouštět a hlavně nedopouštět.
A právě před chvílí mi „král Jelimán“ opět poslal další dopis s pruhem.
Pořád mi píše a dokola a pořád to samé…

O tom, jak vůbec nic nepotřebuji, ač připouští, 
že mám dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.
Při amputaci to tak bývá „králi Jelimáne“, ale to bys musel prožívat mé dny. 
Vstát od stolu, od svých tabulek a papírů…  Nevysílat své nohsledy, které Ti tak rádi poklonkují. Jít sám. Vidět a chtít vidět. Také pochopit a chtít pochopit.
Ušla jsem obrovský kus cesty nejen za zdravím, ale také se snahou mnohé změnit.
Do jaké míry se tomu stalo a s jakým odhodláním o to usiluji dál?
To a mnohem více naleznete v mé nové knize





A protože dobré skutky by se dělat měly denně,
jeden takový je zde.

Právě v tento den, nabízím jednu tuto knihu, jedné z vás.
Za 24 hodin bude jeden/jedna z vás vylosován a obdrží tuto knihu v barvě naděje,
s vůní podléšek a pravdy. S mým osobním věnováním.
Protože:

„každý den je dar…“

Tuto větu by si měli uvědomit také posudkový lékaři a ti, co rozhodují o osudech druhých.
Postačí má slova SDÍLET nebo napsat komentář.
Stejně, jako jste sdíleli všechny zprávy, které jsem psala o „králi Jelimánovi“.
Protože tato kniha je i o něm.
Myslím, že nečekal a ani nevěřil, že bych to dokázala…

A mám ještě jeden vzkaz pro Tebe „králi Jelimáne…“
Strachu, obav, slz a trápení je na světě až až. 
Vím o tom své. Lidskou snahou by mělo být úsilí o opak.

O radost, spokojenost, podání pomocné ruky a klid.

Věrka



pátek 12. října 2018

Z dávných časů ...



Asi jsem lehce praštěná, ale mám ráda staré krámky.
Antikvariáty, burzy, sekáče. Věci z půdy. Věci, co promlouvají.




Pro mě je doslova svátek, když vstoupím do starého antikvariátu.
Ta vůně. Ta je jedinečná.

Připomíná mi starý obývák mého dědy, kde byla stará křesla, knihovna plná nádherných knih s těmi nejkrásnějšími hřbety. 
Vázané v kůži.




A je jedno, jestli si v tomto krámku koupím starou knihu, gramofonovou desku, cédéčko a nebo tam jen tak jsem.
Protože pro mne to je tak jako tak svátek.





A je dobré, abychom si čas od času udělali radost.

Udělali svátek.

Protože právě v takovém krámku si uvědomím, jak je vzácný čas.




A já mám pro váš vzácný čas, také malou radost,
která vám vždy připomene, že svátek si můžeme udělat kdykoliv.

Nemusí být napsaný v kalendáři.




Mám pro vás kalendář

„každý den je dar“





Také jsem objevila na Aukru paní, co disponuje ubrusy z dávných časů.
(a za babku)

A není ubrus, jako ubrus.




Když si vzpomenu na školní jídelnu mého dětství, kde jsme stolovali u igelitových ubrusů …

Nebo si vzpomenu na ubrus mé babičky, 
která měla ve své jarmaře ubrusy všední a sváteční.




Možná, by ses babičko mračila, když bys viděla, že používám sváteční ubrusy i ve všední den.

Ale taky možná ne, protože z nebeského blankytu není čas ani prostor.

A možná by ses i na mě líbezně usmívala, že užívám té krásy plnými doušky.

Vždyť každý den je dar…






Věrka





středa 10. října 2018

Podzimní poděkování ...




Moc ráda bych vám dnes chtěla  všem ze srdce poděkovat.
Za všechny vaše pěsti, palečky, myšlenky, modlitby, přání, které jste mi včera, v den kontroly na MOÚ věnovali.


Srdce kam se podíváš



Ať prostřednictvím sms, emaily, komentáři na facebooku nebo jen v myšlence.
 Ani nevíte, jak moc to pro mne znamená a hlavně, jak moc jste mi pomohli.




Strach totiž není jen 5 písmen, jak často říkávám Kačce,
 když se bojí vstoupit na chodbu do tmy.
 Ale lze ho zmenšit, ztlumit, eliminovat. Jak?
 Pozitivní energií. V každé tmě je ukryto světlo … 
Je důležité otevřít oči, srdce. Vyslovit pár slov. 
Sdílet, přát si … To vše jste mi včera v nemalé míře dali. DĚKUJI.





Verdikt je příznivý. Více budu vědět 1. listopadu, kdy jsem opět pozvána na kliniku na kolonoskopii.
Žádná „hitšaráda“ toto vyšetření skutečně není zvláště, 
když má člověk vývod bokem.
Ale je nutné a nezbytné.


Ty nejtenčí cesty ... pavoučí


Opět mi nějak intenzivněji došlo, že stres, také není jen 5 písmen.
Když ho pustíme do našich životů, dokáže s ním pěkně zamávat a zacvičit.
A proto užívejme krásných podzimních dnů, 
zkusme se nehonit, alespoň ne pořád… 
Zkusme se zastavit. Jen tak se usmát a říct si to krásné:




Nejtenčí, křehké a přesto pevné.


Já tak činila po celý víkend v Nebi.
Kousíčky té podzimní parády zachytila objektivem a dnes moc ráda posílám k vám.
 Do vašich monitorů a srdcí.



Když cesta voní ... až na samotný horizont.

A nebo píchá ... jedlými kaštany.

Kolik odstínů má oranžová barva ...


Je tu nádherný podzim. 
Je škoda se ho nedotknout.
Nadechněme se, ať kráčíme či stojíme.
Vnímejme tu krásu chvíle TEĎ




Opřít se o kmeny stromů a naslouchat, jak listy ševelí ...




Krásné TEĎ vám všem

Věrka



čtvrtek 4. října 2018

Mámin kalendář 2019 - každý den je dar




Nedávno jsem zmínila, že kniha Máma čisté jiskření






Vzácná shoda.

A proto je i symbolické, že kniha i kalendář

skutečně spolu korespondují.






Jako bratr a sestra.

Kalendář a kniha.

Jsou si podobní a mají stejné poslání.


Jejich titulní strana nese shodné prvky.

Uvnitř, v jejich duši, je i stejné poslání

„každý den je dar…“






Když si jej uvědomíme, dokáže z našich životů vytvořit kouzlo.

O to jsem se snažila po celý rok, kdy jsem tvořila knihu i kalendář.


Pro tento záběr jsem sháněla všude možně starou školní brašnu. Na půdách, bazarech ... Našla jsem.




Vložit do nich lásku.


Zachytit obyčejné momenty a fragmenty běžného života.

Maličkosti, z kterých se skládá život.





Budu doufat a věřit, že vás má díla budou těšit, co nejvíce a co nejdéle.






Možná budou i vhodným dárkem k Vánocům.

A já bych si z celého srdce přála, až bude tento dárek

na Štědrý večer u stromečku rozbalen,

aby rozzářil oči i líce obdarovaným.





Věrka



PS : a ZDE pár novinek "jelimánovských"

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...