Život se skládá z maličkostí.
Jsou to maličké střípky všednodenností.
Položený (darovaný) kvítek na stole.
Večeře bez velkých gest a pompézností.
Chvíle s domácími mazlíčky a těmi nejbližšími.
Upečený koláč jehož vůně se line až do duše.
Nebe poseté hvězdami.
A pocit, že tenhle obyčejný den, je vlastně výjimečný.
❤️
Tím, že jsme a máme to výsadní právo ho žít.
Tohle léto bylo pro mě jedno z nejnáročnějších.
Nejen kvůli zlomené ruce.
Nejen kvůli spálené noze od lana, které mi osud omotal kolem nohy, než naše zvířátko jím cuklo. To abych se zastavila.
Nejen kvůli prodělané kolice.
A mohla bych psát další nejen, nejen, nejen, nejen…
Přesto jsem našla čas vyrobit poprvé v životě domácí mátový sirup.
Letní čas jsem naplnila tvorbou kalendářů.
Nástěnného i stolního.
❤️
A bez každodenních záběrů života by to nešlo.
Domov v Nebi našel kocourek Čert.
Přes léto vyrostl doslova před očima.
Vždyť léto je tak trochu okurková sezóna.
Co by to bylo za léto bez ohně, grilča a špekáčků…
A bez darů zahrady.
Ta je mou terapií a láskou
❤️
A bez všemožných koláčů ke kávě horké i ledové.
Po 20 letech jsem zase viděla moře a slyšela jeho šum a krásu vln.
❤️
Večeře pod širým nebem miluji.
❤️
Nezapomněli jsme navštívit alespoň jedno místo, které máme rádi a jedno neznámé místo.
❤️
Vyzkoušeli jsme nové recepty a poznali nové přátelé.
❤️
To nejdůležitější mě čeká 1. září na opětovných kontrolních odběrech na onkologii.
Hodně rekapituluji a řídím se srdcem.
❤️
I to bylo důvodem, proč mých příspěvků nebylo přes léto tolik.
Opatrujte se a zkusím to napravit…
❤️
