Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

pátek 22. září 2023

Bylinky z Nebe

 


Když jsme odcházeli žít z města na samotu k lesu do "Nebe", říkala mi kamarádka:


"Budeš si tam pěstovat bylinky a vůbec se ti po víru města nebude stýskat".





"Bylinky??? Jakože budu babka kořenářka? 🤣 Tak to chci vidět! A stýskat se mi bude třeba po našem společném kafi..."

"Ty se ho naučíš i pražit a ještě vymyslíš ňákej fesťák pod širým nebem."





Kafe a fesťák ještě není v plánu, ale ta "babka kořenářka", tak to jo. 

A fakt mě to ba. 
Člověk nikdy neví, 
co ho na cestě životem potká a nadchne.
Však to určitě znáte. 

Člověk by nikdy neměl říkat “nikdy”…



Mějte den provoněný radostí ❤️



středa 20. září 2023

Všechno je tak, jak má být

 



Naše “bejby” minulý týden časně zrána  

odjelo s orchestrem a svými houslemi 

koncertovat do Německa. 




Mít doma “bohéma” s hlavou v oblacích je někdy pěkně o nervy. 

Odjíždíme a ve dveřích si vzpomene, 

že nemá peněženku (ve které má doklady).  

Hledáme, pátráme. V minutě vypadá její 

pokojíček jak po tornádu. 

Venku taťka nastartuje auto, páč jako že nejvyšší čas.

 Hysterie sílí.Peněženka nalezena.





Popadnu housle, kufr. 

Carolinka batoh. 

Pádíme. I když je čas doslova našlapaný, 

loučí se s našimi zvířaty. 

V autě mi zezadu podává tenisku a 

sekundové lepidlo s otázkou, zda jí to pomůžu spravit? 

"To myslíš vážně?"  lepit botu za jízdy, skoro 

po tmě, cesta lesní kostrbatá, přebíhají 

srnky, no fakt zážitek. 

Prsty mi drží u sebe. 

Je to adrenalin mít pohodové dítě.




Najednou padne otázka:

"Kdo bral tu taštičku s dárkem pro hostitelskou rodinu v Německu?"

Ticho.

Ve zmatku zůstala stát přede dveřmi…

Není čas se vracet. 

Na pumpě přibržďujeme a kupujeme 

náhradní dárek.




Do té chvíle padne uklidňující věta naší 

dcerky "všechno je tak , jak má být."

Jo, tenhle dárek, který jsem trhala, sušila, lisovala, lepila pinzetou, ani nedýchala, zasklívala si nakonec pověsím doma v kuchyni a vždy mi připomene větu 

"všechno je tak, jak má být."





Autobus měl skoro tři čtvrtě hodiny sekeru.

Prsty od lepidla jsem nakonec nemusela ani umývat odlakovačem. 

I ten dárek se vyřešil. Stres a napětí pominulo v upřímnou pusu se slovy:


"Mami, já vím, že Ti dal ten obrázek práci, promiň. Mám tě ráda ❤️"

"Já Tebe taky ❤️ a kup si v té dálavě nový kecky." 






Bůh ví, proč si vzala zrovna ty nejhorší, 

možná právě pro to obrovské objetí,

 které po mých slovech následovalo.

Jo, tak jsem si plánovala, jak vytvořím 

příspěvek na obrázek KVÍTÍ z NEBE, 

které tvořím pro každého, kdo chce věnovat 

svým blízkým nebo sám sobě KVÍTÍ z Nebe, 

které neuvadá.





Nakonec …  “všechno je tak, jak má být.”



pondělí 18. září 2023

pero dravce nebo anděla?

 



Toto pero jsem našla před nedávnem u nás 

v Nebi kousek od domu.

A kde je peří, tam jsou andělé...

Tenhle musel být vážně velký.




 
A asi i byl, páč druhý den na to mi zvonil telefon. 

Na druhé straně se ozval hlas a hovořil a hovořil.... 

Vzpomněla jsem si na větu, 

že když to bude nejblbější, 

najednou se to začne otáčet k lepšímu.




Anebo také, že zlu se neustupujte! Nikdy!

Vše vkládám do knihy "klíč k nebi".

Už jsem si říkala, zda ji vůbec kdy dopíši... 

stačí věřit. Věřit v sebe samé.





A také v dobro nebo v andělé...

A hlavně v dobré lidi. 

Proto mé děkuji teď a tady všem, kdo nám 

drželi pěsti a přes rok šli s námi životem, 

který se z Nebe stal na rok peklem. 

Jj, když se to bude zdát nejblbější, 

najednou se to začne otáčet k lepšímu…




pátek 15. září 2023

15. září



15. září


Tenkrát v ten den mžilo a bylo chladno.

Pro mně však rozsvítila se ta největší záře.

Přišla jsi na svět.

Můj Anděl bez křídel.

Včera jsi mi řekla:

"Když jsem se narodila, byl úplněk a zítra bude, mami, nov. To je úžasné."

Ty jsi úžasná.

Milujeme tě ❤️




sobota 9. září 2023

Diář je vytvořen…



V neděli  v noci mezi třetí a čtvrtou hodinou jsem dokončila tvorbu 

Diáře - každý den je dar ❤️ 2024

Přiznám se, že tato práce mě neskutečně bavila a naplňovala. 

Dala jsem do ní pořádný kus mého srdce ❤️




Věřím a doufám, že potěší
 a pohladí vaši duši.

Zprvu jsem měla obavy, zda to vůbec zvládnu, páč "diář s duší " jsem nikdy nedělala. Všechno je jednou poprvé.

Tak mě to pohltilo, že jsem chvílemi zapomněla i na čas. 

Tvořila jsem bez ohledu na něj. 
Do klávesnice mi svítil svit modrého úplňku a posílal mi nápady.





Ráno, když Carolinka vstávala, 
dívala se na mé počiny a při zívání se zeptala:

"Mami, a nejsme my tak trochu, 
jako Ranč U Zelené sedmy?"

Jo, tenhle Diář je plný přírody. 
Našeho Nebe, zvířat, které se umí i smát... 





Je ze života o životě a pro život. 

Je oslavou každého dne na tomto světě.

I o tom píši v úvodu nevšedního Diáře.

Poskládala jsem pro vás i hřejivá motta z vlastní autorské dílny.

Také kvítka, která si budete moci vybarvit, jakože relax.





Prostě, budete “v Nebi” po celý rok

❤️





Tak a teď už si jen přát, aby 

“Diář - každý den je dar"  

brzy spatřil světlo světa.





Na fotkách zachycen pozdrav měsíce srpna …
“Nechceš cuketu?”




A až se pořádně dospím, 

vytvořím pro vás další, 

tentokrát květinové, překvapení.




 


pátek 1. září 2023

Vídeňské knedlíky



A páč v posledních dnech hodně čučim do monitoru,

 jak tvořím Diář - každý den je dar ❤️,

 (je skoro hotov a mám z něj radost) 

tak je úplně relaxující a povznášející se 

postavit k plotně. 





Uplácat knedlíky z tvrdých rohlíků.

Babička jim říkala " Vídeňský". 




Recept:

Nakrájíme tvrdší rohlíky nebo housky.

Rozmícháme dva žloutky v mléce cca 2 dcl.

Zalijeme tímto pokrájené pečivo.

Opepříme a nastrouháme trošičku muškátového oříšku.

Zasypeme pokrájenou petrželkou.

Osmažíme cibulku dozlatova a vmícháme.

Babička k cibulce osmahla i slaninu, s anglickou je to výborné.

Nakonec pevný sníh z bílků a zlehka tvoříme koule, knedlíky.

Babička je vložila do ubrousku na pařáček a chvíli v páře vařila.

Já zkusila vymastit formu na muffiny a po chvíli byly knedlíky na světě.

Jsou křehké a lehké, jak vídeňský valčík.

Možná proto jim babička říkala

 " Vídeňský




  
My k němu měli vepřové výpečky se zelím a přesně vím, co by mi babička řekla.

" V pátek se maso nejí. 
V pátek se drží půst."

Však o tom píši v knihách s duší.




Tyhle knedlíky voní vzpomínkou na babičku a to je nad všechny půsty světa.



 

neděle 27. srpna 2023

Diář - každý den je dar

 


Tak takhle vypadá, když zvednu hozenou rukavici, 

v podobě otázky mého dítěte, zda bych nechtěla vytvořit 

"Diář - každý den je dar".

Chtěla 

❤️



Teď ještě vnitřek diáře, do kterého vložím má osobní motta a citáty. 





Pár těch malůvek pro váš úsměv na tváři,

páč jakože ovečky naše Nebeské,

 koza Capučínka i koza Maxa... 






Fotografie z mého objektivu a jasně, že kvítí. 

Hóódně kvítí, protože mám tu ještě jedno překvapení, 

které voní po louce Nebeské.






Ale o tom někdy příště...




A když bych tu náhodou chvíli nebyla, jisto jistě tvořím 

Diář - každý den je dar ...



PRO VÁS 

❤️ 

PRO VAŠI RADOST

 ❤️


čtvrtek 24. srpna 2023

lišák pod širým nebem


Kolikrát jsem si říkala,

 jaké to asi je malovat pod širým nebem.





Tak teď už to vím.

Bezva.





Určitě je divný malovat uprostřed léta, 

kdy padaj i mouchy vedrem ve stínu, 

vánoční přání. 

Měla jsem na to jednoduše náladu.






A tak vznikl "lišák v chumelenici".

Při míchání barev mě napadalo tolik věcí...

resp. moji dcerku.





"Mami a když děláš kalendář, 

co kdybys udělala i diář 

a do něj bys vložila ty tvoje malůvky?"

Tomu se říká "hozená rukavice"




Krásný den všem

 ❤️

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...