PF 2020

Jako malá holka jsem mívala sen,

že nesu v náruči světlo.

Hřejivé, láskyplné, co dokáže vykouzlit 

radost a úsměv na tváři.

♥

Zkusím vám dnes, poslat kousek toho světla...

Každá jiskřička z něho je součást naděje.

Naděje na splnění vašich přání.

Nikdo jiný, než vy sami, každý z vás,

jej  nejlépe znáte. Nosíte v sobě svá přání.

Ať je malé nebo velké, je vaše.

Otevřete jej a věřte, že se stane...

♥

Není nic jednoduššího, než zavřít oči a vybavit si 

váš sen, jako skutečnost.

Právě teď.

Dotknout se ho, vnímat jej, jako skutečný...

Usmíváte se a to je dobré znamení.

Znamení, že sen se mění pomaličku ve skutečnost.

Přibližuje se k vám.

♥

Přeji vám ze srdce splnění vašich přání, 

ať jste blízcí nebo vzdálení.

Nebo vzdálení a přitom blízcí ...

a nebo blízcí vzdálení.

Ať jste kdekoliv a s kýmkoliv.

I já mám velké přání, zavírám oči a přeji si ...

♥

Věrka s rodinou

♥

Odlehčené menu

V čase mezi smaženým kaprem, 

bramborovým salátem, 

kousky cukroví

a 

pozvolna přecházející do času vín, 

šampaňského, destilátů,

chlebíčků, jednohubek, 

vepřového kolena

jsem zkusila 

odlehčené menu

Salát, rajčátka, okurka, kousky sýra,

navrch opečené kousky pečiva.

To vše zalité mňam zálivkou.

Mňam zálivka :

Javorová zálivka

3 lžíce olivového oleje

2 lžíce javorového sirupu

2 lžíce hořčice starodávné/nebo francouzské

1 lžíce jablečného octa

  trocha vody

Zamíchat lze také pražené vlašské ořechy.

Já dala přednost kouskům pečiva.

Někteří u našeho stolu i bramborové kaši 

a vinné klobáse.

Na každý pád, salát s mňam zálivkou

 zmizel z mísy a talířů 

rychlostí světla.

Dobrou chuť 

a 

prima dny všem

vánoční přání ...

Přeji krásné Vánoce,
se srdcem na dlani,
co naše dny tak pohání.
Posílám všem vánoční přání,
ať jsi kluk, děvče, pán či paní.
Přeji vám, ať láska Vánoce provoní,
a až večer zvoneček zazvoní,
ať zůstává stále s námi a v nás,
po další dny, týdny, měsíce...zas a zas...

Mám ráda adventní snídani, vánočku. Vánočka v dnešní den, chutná vždy jinak ...

Děkuji Hanko za hrneček kakaovníček a za Tvoji návštěvu. Bylo to kouzelné.

Anděl ze severské země mi vždy rozsvítí vzpomínky...

Lodičky tvořené naší Carolinkou.

Tyto šišky modřínové mám schované v hrníčku již 5 let. Bůh ví proč....Bože DĚKUJI.

Nakonec i to cukroví se na náš stůl dostalo. Díky Líbě, mamince mé kamarádky z mládí a díky Růžence ze Slovenska, která mě svojí zásilkou skutečně dojala k slzám ...DĚKUJI..

Jedlové větvičky nesmí chybět.... provoní dům víc než svíčky. 

Celý regiment andělů. Chce se mi věřit, že strážných...Děkuji

Zvoneček, co vždy rozezní radost a štěstí. Děkuji.

Keramická jablíčka od Lenky Hložkové. viz. příspěvek minulý .Děkuji.

Čtyři svíce adventní střeží lištička od mé lásky. Peťane DĚKUJI.

Mít doma, moc znamená. Děkuji.

A přeci se našla pomocná ruka. Kačko, Peťane  DĚKUJI.

Rybí polévka dle receptůry mé babičky. Babičko DĚKUJI.

Zlaté rybky, co ukrývají přání.... Osude DĚKUJI

Stromeček, letos prvně strojený mnou a Kačkou. Děkuji

Mějte krásné Vánoce

Věrka, Peťan a Carolinka

Andělská setkání ...

Neratov je pro mne místem zázraků a místem setkávání.

Nyní v čase adventním, se tu setkala spousta lidí, dětí a andělů.

Posílám poděkování tam nahoru,

 za možnost být součástí tohoto setkání s režisérem Anděla Páně, Jirkou Strachem.

Když hovořil o zázracích, které se dějí, když v ně věříme…

netušila jsem, jak blízko jsem zázraku, který se záhy stane.

Pokaždé, když zavítám do Neratova,

 vždy se zde promění virtuální přátelství v reálné.

Vzpomenu na setkání s bloggerkou Ilonkou – Oranžérkou.

setkání s Hankou z blogu Šťastné dny.

Setkání se čtenářkou mého blogu, která mne zde oslovila…

 Nyní v čase adventním, když jsem byla pozvána na pódium, 

netušila jsem, že mezi diváky je holka mému srdci tolik blízká.

Nestát v tu danou chvíli tam, nesetkaly jsme se...

Kolikrát jsme si psaly, že by bylo fajn se někdy sejít.

Z jejího hrnečku piji denně velmi ráda kávu.

Zázraky se dějí, když v ně věříme…

Tato úžasně šikovná a milá holka za mnou vyběhla ven, 

před kostel, když jsem odcházela.

Nevěřila jsem vlastním očím.

Bylo to překrásné setkání s Lenkou Hložkovou,

keramičkou překrásných výtvorů.

Byly jsme tak šťastné, že se úplně neplánovaně setkáváme

v místě zázraků …

že jsem Lenku vzala za ruku

a přes sakristii jsem ji vedla k mému Peťanovi a Kačce.

Někdy stačí pár minut, které vás naplní obrovským štěstím a radostí.

Zázraky se dějí, když v ně věříme…

♥

Howgh ...

Adventní čas, takový jako je letos, jsem ještě nikdy nezažila.

Za pár dnů jsou tu Vánoce a já stále držím rekord v počtu cukroví.

 Nula.

Balíčky mi leží tu na poště, tu v Zásilkovně…

Dnes jsem koupila balicí papír, 

tak pro ty balíčky už vážně musím.

Bylo toho o letošním adventu tolik, že jsem zapomněla na svůj domov. 

Na své pocity …

Na nákupy dárečků, pečení cukroví, mytí oken, atd. atd.  

Místo toho všeho jsem konala vernisáže obrazů, 

adventní sešlosti s lidmi nemocnými i zdravými. 

Tolika lidem jsem podala ruku a věnovala úsměv. 

Uskutečňovala akce s mými kalendáři. 

Tu jeho křest,  tu jeho požehnání. 

Vše na podporu Sadu nadějí pro onkologické pacienty. 

Po nocích odepisovala na emaily a zprávy těmto lidem. 

Rozlévala naději…

Jo, mohla jsem mít dnes několik druhů cukroví.

 Možná i zabalené dárky. Nemám nic.

Dala jsem druhým kus naděje, kus dobré chvíle a pár milých slov. 

Kus sebe.

Maluji uprostřed noci pé efka přátelům.

Každé je jiné a každé ukrývá osobní přání.

A jak tak maluji, dochází mi, smysl Vánoc.

Možná, že je ukrytý právě v takových momentech, 

o kterých nyní píši.

O radosti a naději druhým… O dávání dárků ze svého srdce…

Zítra vyndám týden uleželé těsto z lednice

 a konečně budu péct cukroví.

Howgh …

Jo, život je bumerang ...

... ještě to není ani půl dne, co jsem poslala radost v podobě Mámina kalendáře pro Zuzku,
 která si myslím, radost vážně moc potřebuje.

V podvečer jsme byli na adventním houslovém koncertě naší dcerky. 

Když koncert končil, všude bylo plno lidí. 

Dětí, maminek, tatínků, dědečků a babiček... 

V tom ke mně přistoupila jedna z těch babiček. 

Chytla mě za ruku a s tak nádhernou jiskrou v oku mi říká:

"Já znám Vaše knihy, to je kouzlo. Chci Vám poděkovat, hezčí jsem nečetla. 

Čtu si je po kouskách, šetřím si je ..."

Stála jsem, jak opařená v davu a cítila jsem ohromně krásný pocit....

Zmohla jsem se jen na poděkování a přání všeho dobrého v novém roce...
Až při cestě domů mi došlo, že ta radost, 

kterou jsem poslala dnes Zuzce, onkologické pacientce, 

v podobě kalendáře, ke mně se vrátila na konci dne, 

na konci jednoho koncertu.

Jo, život je bumerang.