každá z nás ví, jak se v průběhu života měníme, že se nám mění i naše srdcovky.
Chvíle, na které se těšíme a máme je rády.
♥
Kdysi dávno byl mojí srdcovkou krámek na konci města s nepřeberným množstvím látek.
Den, kdy jsem vybírala, kombinovala, nakupovala látky a šila na mé tenkrát malé děti, byla moje srdcovka.
♥
Děti povyrostly, já nastoupila do práce, jako sekretářka a těšilo mě krásně vonět, vybírat si parfémy. Den, kdy jsem si nesla domů nový parfém, byla moje srdcovka.
♥
Přišly další dny a přicházely další srdcovky.
Od sázení kytiček do skalky, přes zkoušení kulinářských pochoutek a uskutečňování výletů.
Pak přišel den, kdy mě pomaloučku a polehoučku den ode dne víc a víc oslovoval fotoaparát.
Stal se moji srdcovkou ...
♥
Focení všech překrásných detailů, co život nese a přináší.
A když se mě někdo zeptá, co nejraději fotím, odpovídám ŽIVOT.
A když naléhá, abych odpověděla, co přesně nejvíce...
Pak mojí odpovědí je, moji dceru, Anděla bez křídel a vlčí máky.
Ano, období, kdy kvetou vlčí máky, vyhlížím každý rok se stejnou vášní a touhou, jako kdysi mé dávné a nezapomenutelné srdcovky.
♥
Období vlčích máků je mojí srdcovkou
♥
Květina, která v sobě ukrývá skutečné tajemství krásy.
Jen tu, co nemůžeme vlastnit, je skutečnou a opravdovou krásou.
Sebemenší kvítko té rudé nádhery, kterou když utrhneme, nám během chvíle odpoví, že není možné všechno mít...
Krása, co dokáže tajit dech ...
Přeji vám všem ty nejkrásnější srdcovky
♥
Věrka
♥
