Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

pátek 30. října 2020

Kouzelný kalendář 2021

 



Videa Kačky jsem již několikrát 
na soc. sítích sdílela. 

Je pro mne velkým potěšením, 
že právě ona vytvořila z mých fotografií
 a obrazů právě toto 




Video, které představuje charitativní 
Kouzelný kalendář / Magic Calendar 2021

 na podporu motivačního projektu pro onkologické pacienty "Sad nadějí". 
Projekt, který významně pomáhá onkologickým pacientům na cestě za zdravím. 
Realizace projektu je plánována v roce 2021. 

Kalendář jsem malovala s citem a láskou k tomuto světu.

 Inspirací mi bylo léto, slunce, rozkvetlé louky plné květů.




Tento kalendář připomene každému nejen, 
že každý den je dar,
 nejen, že příroda je to, co nás naplňuje a pomáhá, 
ale i to, že jsou na světě lidé, 
kteří potřebují pomoc. 




Předně tu v podobě zájmu. 
V podobě souznění a sdílení.  
V podobě naděje. V podobě podání pomocné ruky.  
To je to opravdové kouzlo.







Přeji poklidné dny plné kouzel

Věrka


pátek 23. října 2020

Cena Naděje

 



Něco pozitivního v těchto náročných dnech.
Dobrých zpráv nikdy není dost ...




Na projektu "Cena Naděje" pro onkologické pacienty a pacienty v remisi pracuji již pár měsíců.

V podstatě od doby, kdy jsem byla nominována
na Cenu Olgy Havlové
a sama sobě jsem si řekla,
proč bych měla ceny dostávat, když je mohu darovat?
Komu? Hrdinům, kteří šli v boji nejtěžším,
v boji o život.
Těm, kterým jsem alespoň na chvíli
mohla podat pomocnou ruku
v náročné onkologické cestě za zdravím.




Předávání "Cen Nadějí" plánujeme při vernisáži výstavy "každý den je dar".
Výstava bude nejen z mých obrazů,
ale i z obrazů malých - velkých hrdinů, dětských pacientů kliniky Motol a brněnské hematologie a onkologie.
Dětičky jste úžasní!
Ze srdce vám děkuji
a snad vás má pohádková kniha potěšila.




Termín je plánován na 16.11.2020 v Praze
a 6.12.2020 v Hradci Králové.
Pokud nastane změna, dám vědět.
Dnes jsem obdržela první fotky Ceny Naděje,
kterou tvoří řezbář Radek Zdražil.

I s ním mě spojila cesta osudu skrze sociální síť
asi před třemi lety. (zde)

Vyhověl mému nápadu,
aby Cena Naděje měla podobu holubice.
Pozitivní symbol naděje.




Tak kousek té krásy posílám dál a velmi se na vás těším.



Věrka

úterý 20. října 2020

Pozitivum ...

 


Dnes konečně krásný podzimní den.

Tak tomu říkám pozitivum.





Všude slunce, vítr ve vlasech

a vzduchem létající listí.

Na zemi spadané kaštany

a našli jsme i ořechy.




Po cestě domů jsme si je loupali

a vzpomínala jsem na moji babičku,

která mívala od loupání ořechů úplně žlutohnědé prsty.

Měla jich vždy plné kapsy v zástěře.




A když zavřu oči ... jsem tam ...

Stojím uprostřed babiččina sadu,

z komína se líně line dým,

vzduchem létají listy ořešáku a všude voní podzim ...



Stejný, jako ten dnešní...



Mějme pozitivní dny ve svém srdci, duši

 a žijme každý den s láskou.


Neb "každý den je dar" 



Věrka

pátek 16. října 2020

Místo míst ...

 


Když už mě všechny ty negace štvou,

mám zaručený recept, kam nedosáhnou.

Les - čistírna pro duši i pro ducha.


Stačí vytáhnout paty ven - déšť nedéšť.



Příroda je mocná čarodějka.

Nezná negace typu tiskovka.

Tady je "tiskovka" každou vteřinou 

a je vážně radost ji vnímat a naslouchat jí.




Dokázala bych stát uprostřed té scenérie celou věčnost.

Seriál, co nemá konce a každý díl je jiný.

Neokoukatelné, věčné. 

Vstupné zdarma.

Zážitek zaručený.

Vysílá se non stop.




A tak vám povím, že jsem tuze ráda, 

že tady není žádná televize ani negace.

Hádky a strachy.




Často si vzpomenu na babičku, která zapínala televizi, 

jen když hrála dechovka a její oblíbený Pepíček Zimů.

Noviny odebírala denně, 

ale v podstatě jen proto, 

aby se od pošťačky dozvěděla co je nového ve vsi,

 páč bydlela daleko od civilizace.

Babička se dožila vskutku požehnaného věku

 v absolutní duševní spokojenosti.


Jo, možná někdo řekne, že jsem blázen,

 že jsem se zhlédla v přírodě, 

v samotě a bez vymožeností 21.století.

Možná. Ale já vím, co cítí mé srdce. 

Samotné Nebe mi ho naplňuje.




A někdy stačí málo a získáme hodně.

A někdy ještě víc, než bychom si pomysleli.








Mějte požehnané dny v harmonii svého srdce

Věrka

čtvrtek 8. října 2020

svátek nesvátek

 



Když jsem byla malá holka, měla jsem svátek uprostřed prázdnin, 1.srpna podle starého kalendáře.
A i když to bylo přesně v půlce prázdnin, vždycky jsem se na tento den těšila. Doslova, jako malá holka. V ten den bývala nedaleko obrovská pouť, Porcinkule. Ten den mám zapsán v sobě na věky věků. Všude plno barev, vůní, hudby, chutí a předlouhá fronta na melouny. Těšila jsem se na tu jedinečnou sladkou chuť. Patřila k mému svátku. V nejedné mé knize na tyto obyčejné, vlastně neobyčejné chvíle s láskou vzpomínám.
Čas šel a jak jsem rostla, naši mi stanovili svátek na den 8. října. V ten čas zmizelo těšení na půlku prázdnin, na můj holčičí svátek. Den 8. říjen se stal sice mým dnem mého svátku, ale nikdy jsem to tak už necítila.
Ten rok, co jsem dostala druhou šanci na život, v ten rok po rakovině, rozhodla jsem se mnohé změnit v mém životě. Pustit do něho opět radost všemi spáry a skulinami. Po víc jak čtvrt století jsem si znovu stanovila svátek na půlku prázdnin, na 1. srpen. Málo kdo to ví...
Včera k večeru se stalo však něco velmi důležitého.
Jistá věc či okolnost vlivem jistého člověka mě včera v podvečer velmi rozesmutnila.
Jela jsem domů a dcerka mi říkala, že četla nápis v cukrárně, že 8.října mám svátek....
Začaly jsme si povídat ...proč co a jak... Možná konstelace hvězd nebo ta nálada smutkem nabitá, možná samotná nostalgie způsobila, že mi po tváři stekla slza. Druhá, třetí....
Jak jsme zastavily u domu, dcerka vyběhla k příkopu a natrhala snítku odkvetlých kvítků.
Možná v ní je i plevel a možná je to ta nejsrdečnější květina mého života. Zamykám auto, utírám tvář a Kačka mi říká:

"Mami, je jedno v který den máš svátek. Jestli v srpnu nebo v říjnu. Tady máš ode mě radost, ať máš radost."

Jo, o tom je svátek. O tom je každý den, který dokáže z blbé nálady udělat světlo.
Moment, kdy se slza mění v úsměv...
protože, každý den je dar ...




sobota 3. října 2020

výlov rybníka

 



Akce pod širým nebem mám ráda.

A když se k tomu přidá krásné podzimní počasí,

je to potěcha pro duši i pro oko.





Všude voní rožnění rybích pochoutek

 a sluneční paprsky hodují s lidmi.





Takovýto způsob podzimu,

zdá se mi poněkud šťastným.




Konečně i my jsme se zastavili

a užili si krásnou sobotu.




To jsou přesně ty dny a chvíle,

o kterých jsem v pátek hovořila v rozhlase.

Chvíle TEĎ.



Chvíle, které jsou na dosah ruky.

Chvíle, díky kterým má život tu pravou vůni a chuť.



Chvíle zastavení.



Mějte báječné chvíle a dny.

Věrka

čtvrtek 1. října 2020

Křest

 



Dne 2.10. v 10.00 hodin na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové

 se uskutečnil křest knihy Recept na štěstí 


Mámina kalendáře 2021 - každý den je dar.

V době plné negací se přelaďme na pozitivní vlnu. 


Křest vskutku andělský

je zde

Příjemný poslech přeji

 


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...