Cena Naděje

Foto zdroj Pinterest

Děkuji vám všem...

za projev lidskosti.

Za projev soucitu a pochopení.

Za zaslání pozitivní myšlenky, modlitby

a přání pro Ivoše, onkologického pacienta.

Požádala jsem vás před časem o pozitivní sílu pro tohoto pacienta,

při onkologické operaci, kde došlo k

založení stomie, tzv. vývodu bokem.

Jsem v kontaktu s jeho manželkou a dle jejich slov,

se Ivoš po operaci cítí dobře, vše probíhá tak, jak má.

Tedy dobře. Žádná energie se nemůže ztratit.

Ta vaše velmi pomohla.

Děkuje a děkuji vám všem.

Jste úžasní!

♥

Foto zdroj Pinterest

Uvažovala jsem ještě nad jednou věcí ... 

Dovolte mi ji právě nyní sdělit.

Často slýcháme a jsme svědky, že ten či onen člověk 

byl nominován na tu či onu cenu. 

Sama jsem prošla nejednou nominací a nejednu cenu získala, 

právě za tyto skutky, které velmi ráda pro druhé konám. 

Napadlo mě něco úžasného. 

Myšlenka, která má hluboký smysl. 

Proč ceny jen přijímat, když je mohu darovat?

Rozhodla jsem se, jménem pacientské organizace Jelimán, 

pro udělení "Ceny Naděje" mnohým z vás.

♥

Foto zdroj Pinterest

Jsou mezi námi hrdinové, kteří se utkali tváři v tvář 

s ohromným úsilím v boji o život.
Některým z nich jsem podala pomocnou ruku 

a snažila jsem se je alespoň chvíli vést.

♥

Mě samotné jste ruku podali, když jsem tuto náročnou cestu také šla.
Ráda bych uskutečnila setkání, v lepších časech,

 kde nejen vyslovím své děkuji, 

ale zmiňovaným hrdinům nelítostného boje předám osobní Cenu Naděje.
A co víc...

 toto setkání, vernisáž "každý den je dar" 

nebude jen o mých obrazech, ale také o obrazech zmiňovaných hrdinů.

Na této vernisáži "každý den je dar" 

není důležitá dokonalost, technika, nýbrž energie a důvod.

A ten je vážně ohromný. Je to život sám.

Foto zdroj Pinterest

Těším se na vás všechny.

Věrka

♥

výzva na téma "máma"

Před pár dny jsem obdržela na facebooku výzvu na téma:

Zveřejni fotku, díky které jsi ráda, že jsi máma.

Jindřiško děkuji.

Tak jsem usedla k pracovnímu stolu

a prolistovala moře složek s fotkami...

Jedna fotka by to nevystihla, věřte mi.

Tak jsem rovnou udělal krátký film.

Povím vám jedno, střihač ze mě nebude, 

bo je to fakt těžký.

Dva dny jsem tvořila těchto cca 5 minut.

Snad jsem zakomponovala dostatečně mé pocity...

ZDE

Studna v poušti ...

„Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu.“

Napsal kdysi Antoine de Saint-Exupéry.

Ta věta mě napadla právě teď, uprostřed noci, 

kdy píšu prosbu pro jednoho virtuálního přítele. 

Tento muž mi napsal před časem ostýchavý dotaz.

Odpověděla jsem na něho.

Záhy napsal další a pak ještě pár… Ostych zmizel. 

Když se otevřeme pravdě, není pro ostych místo. 

Po čase mi tento muž, Ivoš se jmenuje, napsal celý jeho příběh.

Věřte mi, je těžký, bolavý a náročný.

Zítra, 23.4.2020 ráno v 8.00 hodin, čeká ho onkologická operace 

a založení stomie, vývod bokem.

Slíbila jsem mu, že požádám vás všechny o pozitivní energii,

 modlitbu, o myšlenku pro toho tátu, dvou dětí, vlastně tří … 

Ten třetí mu drží pěstičky shůry.

Před takto náročnou operací přichází chvíle strachu a obav. 

Psala jsem Ivošovi mnoho slov, abych ho podpořila, 

dodala odvahu. Neposlala jsem mu prázdná slova, 

neboť jsem si prošla tuto nelehkou cestu také.  

Doufám, že snad se mi podařilo ho podpořit …aspoň trochu.

O tu další dávku pozitiv nyní žádám vás.

Staňme se pro tohoto člověka na chvíli studnou uprostřed pouště.

Studnou, která ukrývá vodu, která má obrovskou moc. 

Dodá sílu víru, naději …

Ze srdce vám děkuji

Věrka 

Foto: zdroj Pinterest

Jsem ráda barevná ...

Tak, když jsem měla vyndaný a oprášený šicí stroj,

ušila jsem konečně jarní polštáře.

Látka na to čekala přes dva roky.

Polštáře v podobě rozkvetlé louky,

na kterých se rádo odpočívá i usíná…

Včera jsem v pořadu Šarm v Českém rozhlase 

poslouchala trendy na rok 2020.

Zní to úsměvně, ale proč ne?

Mně přijde velmi příjemná informace,

že se vrací veselá a barevná móda,

 protože barvy já můžu.

Vnímám je jako život a radost.

 Jsou dny, kdy si člověk oblékne černou,

 která lichotí postavě.

Jindy bílou, kterou mj. jsem měla 

a mám vždycky za top barvu.

Nyní přichází na řadu barevnost.

Myslím si, že je to dané situací.

Radosti a veselosti je zapotřebí 

každému v náročných časech.

Co mě potěšilo, že přichází na scénu,

až bláznivé kreace, které tu byly v 90. letech.

Volány, volánky, vše ze zbytků a kousků.

Takže zbude určo i na roušku.

Móda hippie mi byla vždycky blízká.

Takže barvy, kytky, příroda, věnečky, náramky, korále…

Doplňující džíska všemožných střihů a barev.

Já jsem se dokonce v růžové džísce

 a teniskách vdávala.

Jo, volnost, barevnost a moře ženských cerepetiček..

Za mě -  těším se.

A jak to máte s barvami vy?

krásné

Tak tomu říkám fofr...

Před pár hodinami jsem na soc. sítích facebooku 

psala o dobrých skutcích.

O milé paní Jančové,

o které jsem se dočetla na Forbesu.

zde

Jak tato  babička, onkologická pacientka,

šije roušky, a jak jsem se rozhodla ji potěšit

moji knihou Recept na štěstí?

Jak jsem si dala tu práci,

a skoro celý týden jsem sháněla kontakt

na tuto úžasnou stařenku.

Dnes mi přinesl pošťák psaní. 

V něm ručně psaný dopis a šité roušky.

Tušíte dobře, od paní Jančové.

Děkuje mi za knihu, která je plná vzpomínek na dávné,

 předávné časy, kdy se svět sdílel bez soc. sítích.

Kdy si pánové při zdravení na ulici zvedali klobouky ...

V dopise stojí moře slov "děkuji"... 

za vrácení zpět do mládí a dětství.

Dozvídám se mnohé ze vzpomínek této babičky.

Krásné. Děkuji.

Vždycky jsem byla pro vidět svět optimisticky, 

pozitivní optikou a to i když šlo o život.

Tak, až se mě někdo za čas zeptá , 

co pozitivního mi přinesla tato těžká doba, vím už co říci.

Třeba přátelství dvou onkologických pacientek v remisi, 

mé a paní Jančové.

Já teď jdu usednout k pracovnímu stolu a jdu psát dopis ručně, perem...

Stejně s láskou a radostí, jako mi napsala paní Jančová.

Dobré skutky mají smysl, těší na duši 

a dávají životu nádherný rozměr.

A na každý pád tyto řádky šíří dál pozitivní energii.

A málem bych zapomněla…

V sobotu 18.dubna od 18.00 hodin 

a 

den poté v sobotu 19.dubna od 11.00 hodin 

na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové

 v pořadu Šarm

 zazní pár slov ode mě pro vás.

Pár slov  o Receptu na štěstí? 

Nečekejte dlouhou reportáž… vážně pár slov…

ale někdy méně znamená více…

moře štěstí všem

Věrka

rébus ...

Dnes na téma počty našeho domoškoláka

a neb, jak je důležité mít svůj vlastní názor.

Při cestě lesem jsme objevili křížovou cestou.

Uprostřed lesa pramen, kousek od něho stojí kaple

a také Boží hrob.

Je až k nevíře, že tato oáza klidu

 je co by kamenem dohodil z našeho domu

a my ji objevili, až nyní ….

Všem tento výlet do údolí ticha

doporučuji…

Jedná se o Dřízenské údolí.

Nad zmiňovaným Božím hrobem

je nápis z římských číslic, kdy bylo toto dílo vybudováno.

U kaple je také nápis, kde je uveden letopočet číslicemi arabskými.

Celou cestu z lesa, až ke kapli Carolinka počítá,

co že je to za rok?

Když přicházíme ke kapli, kde je výsledek,

napsaný arabskými číslicemi.

Carolinka kroutí hlavou a tvrdí, že je to ňáký divný...

"Tati, mě přijde, že to maj blbě napsaný..."

Život bývá plný chyb a všechny pro něco jsou.

Carolince říkáme, že se na to doma podíváme ...

Ale víte, co je moc důležitý?

Mít svůj vlastní názor.

Nemávnout ledabyle rukou...

Neodkývat třeba to, o čem máme pochybnosti.

Jak moc důležitá je zvídavost...

Je cestou ke vzdělanosti nikoliv ke vzdělání.

A některá zastavení jsou důležitější než letopočty...

Letopočet psaný římskými číslicemi nad Božím hrobem je vážně chybný.

ZDE zajímavé čtení o těchto číslicích

Bezvadné dny vám všem

Věrka, Peťan a domoškolačka