Přilétl
ke mně anděl, přisedl si, houpal nohama … jen se mi díval do očí.
„Zeptej
se mě na co chceš. Zkusím Ti odpovědět.“
Tiše
jsem žasla a polkla překvapením.
♥
„Jsi
skutečný anděl?“
„Jsem
Tvůj anděl strážný …znám Tě od první chvíle na tomto světě.
Od
chvíle, kdy jsi uprostřed mrazivé noci přišla na svět. Přes Tvé první kroky, o
kterých si po letech psala v knize Máma. Vím, proč se ta modrá knížka tak
jmenuje.
I ty to tušíš podvědomě. Znám i Tvé sny a
touhy…Já jsem tu na blízku a snažím se Tě vést životní cestou tak, aby Tvá
cesta byla šťastná. Od toho jsme tu my, andělé strážní. Znám i Tvé bolesti od
těch maličkých až po ty obrovské…“
„Anděli,
pak znáš i otázku na kterou se chci zeptat?“
„Nejsi
špatná máma, jak si myslíš. To je odpověď na Tvoji otázku.“
Nadechla
jsem se a chtěla andělovi říci pocit mého srdce.
Položil
mi prst na má ústa a řekla tiše … pssst.
Každá
bolest odpluje a přebolí…Vím, že když jsi dopsala knihu Máma moc jsi
onemocněla. Stál jsem při Tobě a zavolal o pomoc i další andělé. A vzpomínáš na
Tvé poslední slovo v den operace než
Tě uspali ?“
„Ano.
Řekla jsem DĚKUJI …“
„Ty
jsi poděkovala za všechny ty bolesti, které vyústily v nemoc. Ty jsi
děkovala za všechno. Učila jsi to své děti, učíš to i děti v pohádkové
knize…Vím, že od Tvých dospělých dětí to slovo neslyšíš. Dokonce své dospělé
děti ani nevidíš, dlouho jsi je neviděla…. Vím, bolí Tě to, že na Tebe
zapomněly, že mají "své" životy …Jejich nezájem.
Všechna
Tvá síla, energie a láska, kterou jsi jim ze sebe dala…máš pocit, že to bylo
zbytečné, marné … a že jsi špatná máma?
Ne,
nejsi. Tak moc jsi svým dětem dávala, celý svět se točil kolem nich, že jsi
zapomněla na sebe. I to Ti nemoc přišla říci. Ty dnes už vidíš samu sebe, umíš
se sebou hovořit, mít se ráda, udělat si na sebe čas… Umíš si udělat radost … A
Tvé priority jsou jiné. Ty jsi jiná.
Proto
jsou tu dnes Tvé úvahy, že jsi asi špatná máma.
Ne
nejsi.
Dala
jsi dětem všechno….
Tak
za to všechno jsem přilétl do Tvého snu, abych Ti řekl DĚKUJI.
Za
tu sílu, energii a lásku …
♥
Nečekej
naplnění všech svých snů a tužeb. Nech život plynout a bolest, nechť po Tobě
sjede, jako voda po kameni. Až se probudíš, otevři oči. Vedle Tebe se probouzí
Tvůj muž, Tvá malá dcerka a světlo nového dne…
Tolik,
tolik to znamená.
♥
Uprostřed noci, uprostřed jednoho snu, jsem utřel Tvou poslední bolavou slzu,
pofoukal duši a vyslovil andělské děkuji.
Protože
žádné mámy by neměly prožívat takové bolesti a trápení .“
|
(fota zdroj net) |
Ucítila
jsem teplé vlnění vzduchu, jakoby tu před chvílí někdo byl…Někdo se mnou mluvil
…Otevřela jsem oči. Můj muž a malá Carolinka spali. Venku se klubal nový den a
já cítila, zvláštní pocit klidu a míru …
Poklidné
dny vám všem
♥
Věrka