Měla jsem sen ...

Přilétl ke mně anděl, přisedl si, houpal nohama … jen se mi díval do očí.

„Zeptej se mě na co chceš. Zkusím Ti odpovědět.“

Tiše jsem žasla a polkla překvapením.

♥

„Jsi skutečný anděl?“

„Jsem Tvůj anděl strážný …znám Tě od první chvíle na tomto světě.

Od chvíle, kdy jsi uprostřed mrazivé noci přišla na svět. Přes Tvé první kroky, o kterých si po letech psala v knize Máma. Vím, proč se ta modrá knížka tak jmenuje.

 I ty to tušíš podvědomě. Znám i Tvé sny a touhy…Já jsem tu na blízku a snažím se Tě vést životní cestou tak, aby Tvá cesta byla šťastná. Od toho jsme tu my, andělé strážní. Znám i Tvé bolesti od těch maličkých až po ty obrovské…“

„Anděli, pak znáš i otázku na kterou se chci zeptat?“

„Nejsi špatná máma, jak si myslíš. To je odpověď na Tvoji otázku.“

Nadechla jsem se a chtěla andělovi říci pocit mého srdce.

Položil mi prst na má ústa a řekla tiše … pssst.

Každá bolest odpluje a přebolí…Vím, že když jsi dopsala knihu Máma moc jsi onemocněla. Stál jsem při Tobě a zavolal o pomoc i další andělé. A vzpomínáš na Tvé poslední slovo v den operace  než Tě uspali ?“

„Ano. Řekla jsem DĚKUJI …“

„Ty jsi poděkovala za všechny ty bolesti, které vyústily v nemoc. Ty jsi děkovala za všechno. Učila jsi to své děti, učíš to i děti v pohádkové knize…Vím, že od Tvých dospělých dětí to slovo neslyšíš. Dokonce své dospělé děti ani nevidíš, dlouho jsi je neviděla…. Vím, bolí Tě to, že na Tebe zapomněly, že mají "své" životy …Jejich nezájem.

Všechna Tvá síla, energie a láska, kterou jsi jim ze sebe dala…máš pocit, že to bylo zbytečné, marné … a že jsi špatná máma?

Ne, nejsi. Tak moc jsi svým dětem dávala, celý svět se točil kolem nich, že jsi zapomněla na sebe. I to Ti nemoc přišla říci. Ty dnes už vidíš samu sebe, umíš se sebou hovořit, mít se ráda, udělat si na sebe čas… Umíš si udělat radost … A Tvé priority jsou jiné. Ty jsi jiná.

Proto jsou tu dnes Tvé úvahy, že jsi asi špatná máma.

Ne nejsi.

Dala jsi dětem všechno….  

Tak za to všechno jsem přilétl do Tvého snu, abych Ti řekl DĚKUJI.

Za tu sílu, energii a lásku …

 ♥

 Nečekej naplnění všech svých snů a tužeb. Nech život plynout a bolest, nechť po Tobě sjede, jako voda po kameni. Až se probudíš, otevři oči. Vedle Tebe se probouzí Tvůj muž, Tvá malá dcerka a světlo nového dne…

Tolik, tolik to znamená.

♥

Uprostřed noci, uprostřed jednoho snu, jsem utřel Tvou poslední bolavou slzu, pofoukal duši a vyslovil andělské děkuji.

Protože žádné mámy by neměly prožívat takové bolesti a trápení .“

(fota zdroj net)

Ucítila jsem teplé vlnění vzduchu, jakoby tu před chvílí někdo byl…Někdo se mnou mluvil …Otevřela jsem oči. Můj muž a malá Carolinka spali. Venku se klubal nový den a já cítila, zvláštní pocit klidu a míru  …

Poklidné dny vám všem

♥

Věrka