Mlhou za Nebeským věncem ...

Vyšla jsem si do lesa na šišky a chvojí.

Mé kroky se prodíraly mlhou …

Tak hustou, že by se dala krájet  …   jak se praví v nejedné pohádce…

Vzala jsem si foťák, původně na krásy lesa.

Ale tak už to v životě chodí.

Člověk má plán a nakonec z něho vyjde úplně něco jiného…

Fotila jsem mlhu.

Byla jsem přímo okouzlená tou krásou …

Cítila jsem ji všude kolem sebe.

Chladila mě na tváře a byla slyšet…

Poslouchejte …

Některé krásy je třeba slovy nevyrušovat …

Ještě nikdy jsem neviděla mlhu tak blízko.

Tak, že jsem ji držela v dlani.

♥

Schovala se i v lese.

Do všech šišek, větviček, mechu …

Do všeho z čeho jsem umotala Nebeský věnec.

A to, co zbylo, nepřišlo nazmar.

Vložila jsem to do starého květináče,

k Nebeskému srdci …

♥

Jsem věnec adventní, hodně prostý.

Budu vítat pána domu i hosty.

Ukrývám v sobě mlhy kousíček,

ukrývám v sobě i tajemství.

To, že k radosti potřebuješ trošiček.

Postačí otevřít srdce i oči dokořán…

a najednou i uvidíš i ucítíš,

že dar největší je Ti dán…

Věrka

♥

od nás z "lavice" ...

Vzpomínám si na větu mé kamarádky, která mi kdysi dávno říkala, když se jí narodilo dítě:

„ Já vůbec nevím, kam zmizel můj čas?“

Známe to asi všichni …

My nyní prožíváme další časové změny v podobě individuálního studia.

Povím vám, že pojem času je pro mě velká neznámá …

Je dobré si vše pěkně naplánovat.

Třeba tak, že dvakrát zazvoní pošťák, 

pak PPL a nakonec mobil, 

kde mi moje láska sděluje, zda bych nepřijela tam a tam, že mu kleklo auto.

Každý začátek je těžký.

Zjistila jsem spoustu věcí.

Třeba, když jsem dala Kačce po probrání nové látky samostatnou práci,

sdělila jsem ji:

„Chtěla bych Tě poprosit, pokus se vytvořit toto cvičení.

Na známky zapomeň, ráda bych viděla, zda tomu rozumíš.“

Carolinka se na mě nechápavě dívala a odpověděla:

„Ty mě mami prosíš? To slovo nám ve škole paní učitelka neříkala.“

A já si v ten moment uvědomila, že tady to všechno začíná.

Je třeba komunikovat tak, jak chceme, aby život fungoval.

Už od dětství. Od školní lavice.

Vyžadujeme po dětech kouzelná slova a je dobré,

abychom jim je také říkali.

Je pravdou, že třeba v hodině čtení, nám postačí 20 minut.

Protože „v lavici“ mám jedno dítě.

Je pravdou, že vše okamžitě vysvětluji.

Dítko nemá stud se zeptat.

A co nevím, máme pohádkového Děda Vševěda – Googel.

Jako třeba dnes na téma

Yankee Candle.

Vím, nepatří to do učiva 4. třídy a myslím, že žádné třídy.

 Když v hodině psaní jsme zvolili napsat dopis Ježíškovi,

padlo přání svíčky Yankee Candle.

Plynule jsme navázaly na předmět angličtiny

a zjistily vše o historii svíček Yankee.

Jak šestnáctiletý chlapec Mike neměl dárek pro maminku

a do Vánoc chybělo jen pár dnů.

Jak rozehřál barevné voskovky a nalil je do krabice od mléka.

Knot si vypůjčil z jakési svíčky v kuchyni.

Přišla o  Vánocích na návštěvu sousedka a moc se jí jeho práce líbila.

První zakázka byla tu.

Tak utržil Mike první dolar a 36 centů…

„A co z toho Kačko, plyne?“

„Nó, jak říkáš, že nic není náhoda?“

„A co si myslíš ty?“

„ Nó, že ten kluk asi už věděl, co příští rok dát mamince...“

 Myslím, že toto je škola hrou.

Je jasné, že musíme splnit učivo a já zjišťuji,

že se dají k němu přidat i bonusy.

A tak mi Carolinka pomohla i naaranžovat kalendář a knihu,

pro vánoční nabídku, pro vás.

Ať je to třeba pracovní vyučování nebo  pomoc mamince,

jsem moc ráda, že nám je dobře.

Závěrem mi dovolte, vás pozvat

na adventní vystoupení mé maličkosti a pana Ladi Kerndla.

V ten den, na tom samém místě v MOÚ Brně, 

mě čeká v dopoledních hodinách vyšetření kolonoskopie, 

tak uvidím, jak to odpoledne budu zvládat.

Na každý pád vás srdečně zvu.

zde

Věrka

♥

Ověřeno, vyzkoušeno ...

V minulém příspěvku jsem vám přinesla několik mých radostí v podobě ptačích krmítek.

Dnes jen konstatuji, že je ověřeno, vyzkoušeno.

 Krmítka fungují a já jsem vážně prožívala velkou radost, 

když náš skoro seschlý strom, se proměnil v ptačí strom.

Létá do něho i kámoš strakapoud, který ho možná i uzdraví.

Také doslova sněm sýkorek.

Krása všech krás.

Jak málo stačí lidské radosti….

♥

Také jsem vám slíbila, že vám přiblížím, do čeho vkládám energii.

Možná jste někdo před časem na soc. sítích mého fcb zaznamenali článek

„bubák ve škole…“

Ve stručnosti se jednalo o akci s podtitulem

„Poplach – nácvik evakuace a obrany před útočníkem.“

Kdy do školy (1.stupeň ZŠ)  vlítl muž černě oděn, mával pistolí,

mířil na děti, křičel, nadával, vyhrožoval a rozhazoval židličky po třídě.

Děti byly různě poschovávané. Bály se a strachy se třásly.

 Když pak útočník chytil paní ředitelku, jako rukojmí, má dcerka mi vyprávěla, 

že chtěla utéct domů.

Být u maminky.

Tato akce vyvolala ve většině nepochopení.

Dokonce mi psali i psychologové, kteří si z této akce dávali mokrý obklad na čelo.

Prostě něco nemyslitelného….

Můj muž okamžitě volal na MŠMT, kde i tam padli na záda z takovýchto aktivit.

Proč děti strašit? Tlačit do jejich dětských světů strach?

 Jako bychom ho sami, my dospělí, prožívali málo …

A výsledek?

 Carolinka si nanosila do ložnice „milion“ plyšáků a spala při dvou rozsvícených lampičkách.

Snažili jsme se to pochopitelně vyřešit okamžitě v ředitelně školy.

Musím říci, že ač je paní ředitelka hodná žena a snažili jsme si vše povykládat,

 prostě od té chvíle, šlo tak nějak vše do kopru.

Vzalo nám to hodně energie ...

A tak jsme se rozhodli pro to, co by mě ani ve snu nenapadlo…

Pro individuální studium.

Nikdy jsem nebyla člověk, nakloněn alternativám typu, 

domácí porod, domácí vzdělávání atp.

Přidaly se k tomu ještě další aspekty...

A já nyní opět  přikyvuji na rčení 

" člověk míní – osud mění"...

A tak než bude Kačka žákyní školy v blízkosti Nebe, 

učíme se doma sami.

Nebude to lehké a snadné…ale jak se  říká:

„Co Tě nezabije, to Tě posílí…“

A tak, i když ráno kreslí na okna květy mráz,

odpoledne sedím pod stromem a pozoruji slet ptáčků…

Při pozorování ptačí krásy,

zase mi tak nějak došla slova, která často zmiňuji,

že vše je tak, jak má být.

Jen čas samotný ukáže proč se tak děje…

A že všechno špatné, je vždy pro něco dobré.

Jen v daný moment nevíme pro co…

Přeji vám všem pěkné dny, jen s těmi správnými rozhodnutími

Věrka

♥