Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

středa 28. prosince 2022

novoroční přání

 




Čas Silvestra jsem nikdy neměla ráda. 


Něco končí...s něčím se člověk loučí.


Jako by se něco uzavíralo...


Ale je to jen zdání. Je to jen datum v kalendáři.


Rok. Letopočet.

 




Bilancování nikdy nebyla má parketa.


Důležité jsou naše skutky a činy. 


Ty hovoří samy za sebe.


Svědomí je rezonancí, které námi prostupuje za ně.


 

Přes nespočet překážek v mém životě se snažím o to dobré.


Nechávám se vést srdcem. Naslouchám řeči osudu.


Vím, že čas každého z nás je vyměřený

 

a je ohromnou škodou ho promrhat.


Proto se snažím ho smysluplně naplňovat.





A často si vzpomenu na svou babičku, která mi říkala, 


že lidi poznáš po ovoci.


K tomu je zapotřebí nejen otevřeného srdce, ale i očí a uší…



Letošní rok mi dopřál těchto zkušeností přehršle.


Moji životní filozofii znáte - život je bumerang.



Vrací se to dobré i špatné. Vše je otázkou času.


Proto věřím, co se týká našeho Nebe, na šťastný konec

A vím, že mamon, který zakalil zrak domnělým hospodářům,


 bude také principem bumerangu vrácen.


O tom vznikaly už kdysi dávno pohádky. 


Jednu takovou o skřítkovi ze země Srdce jsem před lety napsala...




Co bych si přála v příštím roce?



Všem lidem dobré vůle pevné zdraví, plnou náruč štěstí a lásky.


Těm druhým, aby dobrou vůli nalezli a měli.


Abychom měli k sobě všichni vždycky blízko 


a vždy se k sobě chovali, jako lidi.


Lidi s otevřeným srdcem, očima i ušima.


Dokázali vnímat a chápat.


Dokázali mít rádi své bližní, tento svět i sami sebe.

 

Myslím, že bychom měli vždy usilovat o rovnováhu.


Tak vám na cestě všedními i nevšedními dny v následujícím 


roce 2023 přeji


vyvážené dny, pocity, události i vztahy.


A předně ZDRAVÍ. Bez něho není vůbec nic.


Važme si každého dne na tomto světě, 


vždyť „každý den je dar“…




Věrka s rodinou

neděle 25. prosince 2022

Štědrý večer nastal...

 



Jsou dny, které patří do našich vzpomínek.

S železnou pravidelností je vkládám i sem na blog.

Je to Štědrý den.




Miluji Vánoce.

Čas adventu, příprav...





Už dávno vím, že tento čas není jen a jen o dárcích.






Je i o přání, která skrývají naše srdce...




A tato přání se snažíme plnit druhým.

Někdy v podobě zmiňovaných dárcích.

Jindy slovy nebo činy...





Já jsem si letos v noci, když celý dům utichl,

listovala vzpomínkami štědrých dnů...

Od útlého dětství, až po ten včerejší...




Listovala jsem i zde na blogu.

Napsala jsem do levého rohu vyhledavače 

"štědrý den"

a tiše vzpomínala...


Přála jsem si být na malou chvíli ptáčkem a letět daleko.

Usedla bych na parapet dvou oken.

Podívala bych se, zda-li jsou tyto rodiny šťastné.

Zda-li je tam láska a zdraví.

A pak bych odlítla do svého domova s pocitem klidu a blaženosti.




S vědomím, že tomu tak je...






S vědomím, že v tento den, by nikdo 

na celém světě  neměl zůstat zapomenut a zůstat stát za oknem...




Ať láska a mír se v nás rozlévá nejen  v tyto dny...




Ať slova, co umí pohladit a potěšit se šíří dál ...





mějte krásné Vánoce

Věrka s rodinou









středa 21. prosince 2022

předvánoční video

 


Byly Vánoce, kdy jsem pekla nespočet druhů cukroví.

Byly Vánoce, kdy jsem nakupovala dárky už od konce podzimu 
a tetelila se radostí, když jsem je pečlivě balila.

Byly Vánoce, kdy jsem lítala po bytě s prachovkou 
přímo do bezvědomí.




Možná pravěký a prastarý vzorec, 
který jsem přijala kdysi dávno v onom "pravěku".

Přitom Vánoce nejsou ani o jednom z toho.




Přitom tenkrát, když jsem měla plnou špajzku krabic
 s "tuny" cukroví, přišla polovina návštěv co nyní.

Přitom jsem svátky vánoční prožívala v nablýskaném bytě 
s minimum energie,
 protože to nablýskání dalo nějakou práci. 

Přitom v dárcích, které jsem různě schovávala 
od podzimu po bytě nebylo tolik lásky, 
co jsme třeba právě teď a tady vytvořily s Kačkou.




Rozhodly jsme se "jen tak" vás v čase předvánočním potěšit.

Poskládaly jsme pár fotek z našeho Nebe v krátké video.

"Jen tak" ...


krásné dny

Věrka s rodinou




pondělí 19. prosince 2022

čtvrtá adventní

 


Ráno u snídaně jsme zapálili poslední

 adventní svíci a rozhodli jsme se vyrazit na

 adventní trhy.


A to přímo za kopec k sousedům.

Do Polska, kde trhy vánoční probíhají

 denně až do konce roku.



Toto je Wroclaw a vánoční atmosféra

je zde skutečně pohádková.







Dřevěné domečky a v nich pohybující se

 figurky, kde je odvyprávěn pohádkový

 příběh, mě přímo uchvátily.






Všude kolem symbióza tolika vůní.












Wroclaw je známá i svými trpaslíky, kterých

 je po celém městě velké množství.

Sáhnout si na něj je symbolem štěstí.

Tak, když jsem objevila ve vánočních

 ulicích prvního,

měla jsem doslova dětinskou

radost.

❤️


Pátrací touha a s ní spojená radost chytla i

 zbytek rodiny.






Co dokázalo v očích naší Carolinky

 rozsvítit jiskry jako trám?


Továrna na sladkosti.








Myslím, že po tom těžkém roce, který

 prožívame v Nebi

dnešní den se pro nás nebem stal.


Při cestě ze Solného náměstí jsme vzali za kliku v katedrále,
kde jsem zapálila světýlko za všechny blízké, ať v nebi nebo na zemi.




Ať vám světlo svítí na cestách necestách

 pozemských i nebeských.


Krásné adventní dny

Věrka

❤️




Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...