18. únor je pro mě den D.
V tento den jsem dostala druhou šanci na život,
v náročném onkologickém onemocnění.
18.února jsem před lety podstoupila operaci.
Tenkrát, když jsem bojovala o život, cítila jsem,
jak potřebuji uchopit naději.
Díky skvělým lékařům, rodině, mnoha lidem, čtenářům,
blogerkám, známým i neznámým se mi NADĚJÍ dostalo.
Za krátko poté jsem se rozhodla naději vracet.
Těm, jež ji potřebují.
Těm, jež bojují o život v náročném onkologickém onemocnění.
Můj příběh mnozí znáte.
Píši o něm v knihách. Je sdílen v médiích.
Co je však důležité, že dokáže motivovat.
17. února jsem se zastavila v květinářství,
kupovala jsem květiny k narozeninám.
Paní prodavačka mi vložila do rukou ještě jednu kytici
růžových tulipánů, "jen tak".
Za to, že JSEM.
Za to, že seji světem motto " každý den je dar".
Myslím, že život nám vždycky poví,
ukáže a nebo pošle do cesty člověka, který nám sdělí,
zda jdeme či nejdeme správnou cestou.
Možná, že náruč růžových tulipánů je odpovědí...
A tak jsem se v den D rozhodla udělat k večeři něco dobrého.
Lehký salát se sledi
A protože to máme k sousedům do Polska,
co by kamenem dohodil,
zkusili jsme tamější sortiment.
Dostali jsme tip, že mají výborný výběr ryb.
A páč jsme milovníci rybích pochoutek
vymyslela jsem tento salát.
Salát alá den D
filety ze sledě ve smetanové remuládě
lístky zelených salátů
na kostičky nakrájený sýr eidam
krutony z rohlíků osmažené na pánvi
Hotovo natošup
Salát lahodí s lehkým bílým vínem
Lze podávat i zvlášť.
Rybu se salátem.
No a závěrem pár záběrů z kuchyně,
když tvořím, vařím, smažím, peču....
a snažím se vše nafotit...
mám kolem sebe úplně normální nepořádek.
Tvořeno s láskou
Věrka
