Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

neděle 26. června 2016

Umět si hrát ...


je jedno z největších umění a radostí.




Dostala jsem pozvánku od svého spolužáka, který od malička měl koníčka -  vláčky. Když dospěl,  z koníčka se stalo zaměstnání. Jaké to požehnání.




V pozvánce byla informace o výstavě vláčků. A protože jsem včera podstoupila na ORL v Praze velmi nepříjemné vyšetření, chtěla jsem si dnešní den udělat naopak příjemným. Povedlo se.




Také jsem si uvědomila, že mým koníčkem bylo vždy psaní. Přidalo se focení a celé se to spojilo v tento blog. Blog je mým koníčkem, který mi jako bonus dává spousty přátel. Dává mi i krásné pocity.




Výstava mě přenesla skutečně do dětství. Jak modely, které jsou skutečně retro, tak i pocity. Uvědomila jsem si, jak krásné je, si hrát. Mít koníčka.
 





A já tak velebím mého blogového koníčka …







Ať se jedná o mašinky, vláčky…nebo o háčkování…vaření a pečení …psaní …kreslení…focení …zahradu,  turistiku nebo sbírání starožitností…. Vždy to je koníček, který nás obohacuje na duchu a těší nás.








A když hovořím o těšení, moc ráda vám chci těšící informaci dát. Včera byl svatojánský den. Den, který je přímo magický. Doslova nabitý zvláštní kouzelnou energií. A já pevně věřím, že tato energie se promítne i do knihy Velká máma. Neboť včera byla vydána první kniha Velké mámy… Ještě pár dnů budou práce na tisku pokračovat a pak … tu pozitivní energii budete konečně mít ve svých rukou.



S přáním krásných hravých dnů

Věrka 

pátek 24. června 2016

Stejná ...



… když jsem včera šila opět recykl sukni, přemýšlela jsem, kde a kdy nastane bod zlomu, kdy se chceme my ženy odlišovat.
Carolinka mě poprosila, že chce, abychom byly stejné … J




Co by máma pro dcerku neudělala… Jsme stejné …



Carolince jsem zužitkovala růžové džíny o velikost menší a sobě vyhrabala v odložených věcech růžový mini svršek.




Vzpomínám si, že jsem, jako malá holka také chtěla být stejná se svojí nej kámoškou. Její maminka nám ušila stejné šatičky, které jsem nosily do roztrhání. Pocit, že jsme dvojčata nebo tak nějak …nám zvedal sebevědomí.




Bylo nám tehdy asi sedm let, jako dnes Carolince. 
Za dalších téměř deset let, třeba v tanečních … touha být stejná kamsi zmizí. ( všeobecně u všech žen) A to je dobře. Vždyť každá jsme jiná a každá chceme toho svého, co nejvíce zaujmout.  Zřejmě nějaký pradávný genetický kód.



A tak si vychutnávám ještě tu dětskou čistou krásu, kdy dcerka se ještě nechce odlišovat…touží být co nejvíce stejná… jako maminka...jako nej  kámoška ...To období netrvá věčně…


 Přeji všem krásný letní víkend



Věrka & Carolinka

úterý 21. června 2016

Slunce, seno, jahody...



Je tu období sluníčka, sena a především JAHOD. 
Přiznám se,  jsem jahodová. Jahody bych mohla celoročně na všechny způsoby.




Jako malá si vzpomínám na kopeček za babiččinou chalupou, říkali jsme tomu místu „na stráni…“ Na této stráni rostly lesní jahody, maličké, rudé, nesmírně voňavé jahůdky. Sotva se jich vešlo do dlaně, ale jejich chuť cítím ještě dnes…



A v mých jahodových vzpomínkách je i babiččin plecháček. Do něho v zahradě trhala měsíční jahody, tak jim říkávala. Mačkala mi v tom plecháčku jahodovou kašičku, zalila smetanou a já ji jedla s takovou chutí…jako ji  jím i dnes.



Jahody jsou pro mě to nejvoňavější ovoce…nejkrásnější a nejsladší. Nejen pro vzpomínky, které v sobě mají…



Dnes jsem upekla úplně obyčejný jahodový koláč zasypaný kokosem.

Recept:

-       2 skleničky polohrubé mouky

-       1 sklenička cukru

-       1 sklenička oleje

-       2 vejce

-       ½ kypřícího prášku do pečiva

-       1 sklenička mléka

   Vše smícháme a nalijeme do formy. Poklademe jahodami a zasypeme kokosem.




Jahodová vůně, která se peče v troubě, je krása všech krás. A i přes to, že z neznámých důvodů se mi vytrácí čich a chuť, tu vůni jahod, prostě cítím…. Ta vůně je vůní léta …radosti a svobody …



Přeji všem krásné jahodové dny
Věrka

sobota 18. června 2016

Modrý zázrak ...





…dnes vám přináším pár relaxačním fotek s modrým nádechem ... 

... a také básničku, která vznikla díky modrému poli …




Modrý zázrak

… když modrá barva do louky se rozlije,

čistá krása na zemi,  tu rázem je …

S lehkosti se vznášejí  nad ní motýli,

I vinní jsou náhle nevinní…

Ta modrá krása bere dech  všemu a všem,

ta modrá krása neutrpí ani deštěm.

Dotkni se ji … uzři nebe na zemi …

Stal se modrý zázrak, zdá se mi …

Modré chrpy dokázaly, že pole se stalo skvostem.

Modré chrpy dokázaly, že si v něm připadám hostem.

Hostem v ráji na zemi.
Věrka









Je fajn, když jsme pořád nadšeni … když umíme být dětmi…když se umíme těšit z maličkostí a samozřejmé věci se nám zdají být zázračnými …
Takový je vlastně každý den na světě



Přeji vám kouzelný víkend plný zázraků


Věrka

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...