Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

úterý 31. července 2018

Koňský příběh ...



Koně v batohu jezdí všude s námi.




Nadešlo u nás období koní.


Po sbírkách zvířátek "Sylvanian families" přes prazvláštní postavičky LPS, které mi zkratkou vždy připomněly krále Jelimána, jsou tu koně.




Provází nás úplně všude, na všech našich cestách i necestách ...





Co mě na tom však velmi baví, je rozvíjení dětské fantazie.
Ráda se posadím a  zpovzdálí  poslouchám
 "koňské příběhy".





Jména už znám skoro všechna
 a někdy jsem i vtažena do děje.

"Mamíí pojď mi dělat Bělku..."

Tak jsem někdy Bělka. 
Jindy Hnědák co bojuje o život se včelami mezi spadanými hruškami ...




Rekvizit není nikdy dost. 
Zavděk přijde třeba svačina ...





Nekonečné "koňské příběhy" z parku, od vody, z vyschlých kaluží či z luk
nás prostě baví ...





A já jsem se zase trochu nechala unést vzpomínkami.
Na chvíle, kdy jsme jako děti sbíraly céčka 
a hrály s nimi a o ně čáru...




Na alba plná známek, které jsme mezi sebou vyměňovaly.
Známky s jakýmsi "hologramem" hvězdiček, ty se vyměňovali za celé aršíky.

Na sbírky obalů od žvýkaček, od sirek, od sýrů...
Sbíraly jsme snad všechno...



Mít tenkrát takovou Bělku ...

Byla by na ni fronta všech dětí z ulice ...




Každá doba nabízí dětem nějaké kouzlo.

Jsem moc ráda, že jsou ještě hračky a hry, které děti nadchnou víc než virtuální hry.





Zatím u Kačky nejvíc vede zamilovaný pár.
A když je chvíle čekání, třeba v autě, Kačka hned vyndává z batohu 
"koňský příběh" a hra začíná...




Hodně ji baví, že její nadšení a hru sdílím.
 Kamkoliv jedeme, "koňský příběh" jede s námi...




... přes překážky ...

... pojď si dát čerstvého obilíčka, čeká nás dlouhá cesta   ...

Tak to byl dnes jeden holčičí příběh 
koní a zamilovaného páru



Krásné léto na vlnách her

Věrka a Kačka


pátek 27. července 2018

Tam za vodou v rákosí...



K létu patří všechno možný.

Zmrzlina, výlety, letní lásky, čundry, 
noční nebe plné hvězd ...

ale hlavně KOUPÁNÍ ...





Ať je to moře, koupaliště, oceán a nebo obyčejný rybník ...
Voda dělá léto létem.




U nás za humny je písák. 
Místo úžasně teplé vody a dokonce i čisté vody.
Jenže to děti vůbec neřeší...
Těm postačí parta dětí, která se třeba i náhodně u vody potká.
Staré skákací prkno a zbytek tak nějak přijde sám ...




A pro mě to je místo, kde se dá vyfotit neskutečné kouzlo.
Námluvy překrásných vážek...




Někdy najdu odvahu a jdu se zrcadlovkou až do vody. 
Tentokrát se mi odvaha vyplatila.

Ani jsem nedutala, když jsem fotila lásku modré krásky v rákosí ...






Ale dlouho mi chvíle klidu nevydržela.
Když slyšíte :
" mamííí koukéééj skáčůůůů..."

Zaměříte objektiv jiným směrem.




"Mamííí koukéééj skáčůůůů..."


A radosti vody si užívají děti i dospělí.
Parta kluků dělala takové skopičiny, že jsme se skutečně s kamarádkou hodně nasmály.
Tam za vodou v rákosí, je prostě krásný, šťastný svět ...





Vzpomínala jsem v duchu na letní koupání mého dětství. 
Hodně mi ho parta dětí, která se dnes náhodně u rybníka potkala, připomněla.




Konec konců ve čtvrté kapitole nové knihy o něm také s láskou píši a vzpomínám.



 Přeji všem krásné letní dny s těmi nejkrásnějšími zážitky třeba právě od vody.

Věrka


úterý 24. července 2018

Krásný pocit ...



Konečně u našich dveří zazvonil pošťák a přinesl něco, co smetlo všechny obálky s pruhy. 


Nátisk potahu mé nové knihy. Kus mé práce. Kus mého života. 
Kus boje s "králem Jelimánem..."

Pro tento pocit má život tu správnou vůni a chuť. 

A protože jste ten kus boje a života kráčeli a stále kráčíte se mnou, sdílím s vámi tento pocit.




Pokaždé, když držím obálku s návrhem potahu nové knihy v rukou, cítím krásný pocit.
Neumím ho slovy vyjádřit. 
Pokaždé jsem dojatá a pokaždé mám pocit, že se dotýkám božské krásy...
Pokaždé mi sjede z očí slza, taková ta šťastná...




Tato kniha ukončuje trilogii knih s duší.
Nehodlám už nic nastavovat. Je to ucelený kus, kde najdete to nejpodstatnější na světě

Víru, lásku a naději ...




Těším se na den, kdy ji budu držet v rukou.

Přičichnu k ní a pošeptám nejkrásnější slovo světa

"Děkuji..."


Ptáte se za co?

Více vám sdělí obsah knihy samotné... věřím, že brzy ...

Věrka



neděle 22. července 2018

Květák, jako z udírny ...



Květák je typické letní jídlo.

Obalovaný známe určitě všichni.
Moje babička dělala ještě tzv. květákový mozeček.
A také placičky.




Můj muž má rád nakládaný květák na kyselo.
A já mám moc ráda uzený květák. 
Bohužel květák moc nemohu, ale v této podobě prostě neodolám...


Je to jednoduché. Není co zkazit.
Leda, kdybyste udělali malou porci.





Nakrájíme na kostičky uzené a osmažíme ho. Ještě lepší, resp. mnohem lepší jsou uzené kosti, které povaříme, z vývaru máme i polévku.

Uvaříme brambory a také květák. Brambory nakrájíme na kostičky, stejně jako když děláme bramborový salát. Přidáme uvařený květák. Uzené maso. Přidáme, pepř, sůl a špetku muškátového květu. To celé zalijeme 3 rozšlehanými vajíčky.




Zapečeme v troubě na 200°C asi deset minut.
Můžeme i zasypat sýrem nebo ozdobit zeleninou.




Chutná výborně.



Ať máte květák vypěstovaný, kupovaný nebo darovaný…prostě vyzkoušejte…





Dobrou chuť ...

Věrka



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...