... mám
tak moc ráda. Pro onu pohodu, klid a vůni. Ta je jedinečná…kouzelná…a doslova
života budící.
♥
Vždy
si na špacíru lesem vzpomenu na špacíry s moji babičkou.
Je to tolik let…a
vzpomínky jsou stále živé…jako by to bylo včera.
♥
Máme
s Carolinkou už vyšlapané své stezky a cestičky…naše špacíry jsou přesto
pokaždé jiné. Objevujeme …poznáváme…a jsem stále nadšené tou krásou kolem nás.
Na špacíru Carolinka objevila uplakané listy. Stírala jim slzičky, aby byly veselé.
Vyprávěla jsem ji o vodě…chladu a teplu …jak slzičky vzniknou … o podzimu, jak
velký je kouzelník.
♥
 |
| slzy podzimu |
Když
objevíme broučka, kterého neznáme…vždy doma na nás čeká encyklopedie, která
váží skoro jako Carolinka. Možná i proto má Kačka tak moc ráda přírodu. Je
milovnice houbaření, ač houby na talíři ráda nemá. Zato je sběratelka všeho.
Z lesa vždy něco domů nese…
♥
Včera
se rozhodla nezištně na koloběžce odvést směr domov, kládu jako prase. Ještě
celý kilometr jsem vedla nekonečný rozhovor, proč klády patří do lesa a nebo do
kotle. Nikoliv do pokojíčku. Pochopila, ufff...
♥
Tak,
jako pochopila, že krmit divočáky u hájenky, žaludy z ruky … je nebezpečné
… že se v lese nekřičí … a že vodní mlýnek bez dostatečného množství vody,
se prostě neroztočí …
♥
Jít
dětem příkladem se prostě má. Vždycky si vzpomenu na všechny ty špacíry lesem
mého dětství. Tenkrát mi to přišlo jako nic…jako samozřejmost …jako chvíle,
která do mého dětství prostě patří.Dnes to vidím, jako obrovský poklad,
z kterého mé já čerpá po desítky let.
♥
Všechny
špacíry mají tak hluboký smysl. Ty dávné, ty dnešní i budoucí …
Přeji
vám kouzelné a nádherné špacírování
Věrka
♥
