Blog o životě ... vzpomínkách ... krásách světa

Velebeno slovem i fotografiemi

" každý den je dar ..."

neděle 30. srpna 2020

hodně dobrá zpráva



Tak toto je hodně dobrá zpráva - konečně

Možná si mnozí z vás vzpomenou na můj článek
Napsala jsem ho vloni na začátku prázdnin. Popis situace,  který zná nejeden člověk s vývodem bokem. Když jsem článek dopsala, váhala jsem pár minut, zda-li ho mám vůbec zveřejnit. Koho to bude vůbec zajímat? Odvaha mi nikdy nebyla cizí a tak jsem stiskla enter. Nejsme na tom s emaptií ještě tak mizerně, protože tento článek se stal jedním nejsdílenějším. Během pár dnů jej sdílelo přes 7 a půl tisíce čtenářů, přečetlo milion lidí. 
Vaše sdílení, slova, komentáře byly pro mne lakmusový papírek daného problému. Od toho dne jsem začala velmi intenzivně usilovat o změnu legislativy a zavedení tzv. Stoma Card nebo-li Stoma karty.

Četla jsem dlouho po nocích, jak to funguje pro stomicky hendikepované lidi po celém světě. Spojila se s mnoha odborníky v této problematice a to i ve světě. Stiskla mnoho rukou i ve vysoké politice v ČR.  Vytvořila jsem návrh a ten jsem sdělila tenkrát předsedovi Senátu panu Jaroslavu Kuberovi. Se zájmem mi naslouchal a tak jsem za nějaký čas svůj návrh přednesla v Senátu Parlamentu ČR na výboru pro zdravotnictví a soc. politiku. 

Hovořila jsem o nutnosti zavedení Stoma karty i v médiích a odborných zdravotnických novinách. Usiluji o to, aby takto hendikepovaní lidé konečně nalezli oporu v zákoně, aby mohli bez strachu a obav, když stomický sáček selže, zaparkovat kdekoliv i na vyhrazených parkovištích pro hendikepované, protože hendikepovanými jsou. Jen jejich hendikep není běžně vidět. Věřte, že v momentě kolize se jedná o dramatickou situaci, kterou je nutné řešit okamžitě. Sama jsem tuto situaci nejednou zažila. 

Oslovila jsem s touto otázkou i samotného ministra zdravotnictví. Osobně jsem mu vše do detailů sdělila. Můj návrh se týká i resortu dopravy, proto jsem požádala o další schůzku s oběma ministry současně. Bohužel mi ministerstvo zdravotnictví 2 x dohodnutou schůzku za účasti i ministra dopravy zrušilo. Týdny jsem na daný termín čekala. Vždy těsně před termínem - zrušeno. A tak, když mi bylo před pár dny telefonicky oznámeno  další storno schůzky s ministry /s nejistým náhradním termínem/, prostě jsem se nedala. Na pracovní schůzce, alespoň s ministrem dopravy jsem trvala.

Ta se uskutečnila v pátek 28.8.2020.


Naštěstí mi osud do cesty přivedl politiky a lidi, kteří mé úsilí za změnu podporují. Díky panu JUDr. Janu Holáskovi, právníkovi, hradeckému zastupiteli a kandidátu do Senátu v Hradci Králové, který zjistil  nevyhnutelnost situace a okamžitě připravil legislativu změny zákona a to filantropickým počinem.  Konečně tu bude něco, co nejednomu stomikovi ulehčí již takto náročný život.

Novelizaci zákona tak, aby co nejdříve byla Stoma karta zavedena do praxe, podá předsedkyně TOP 09 paní Markéta Pekarová Adamová a já osobně požádala ministra dopravy pana Karla Havlíčka a přísedící, aby tento návrh podpořili.
Na pátečním, velice konstruktivním jednání, mi bylo potvrzeno místopředsedou vlády, panem ministrem dopravy a MPO Karlem Havlíčkem, že ministerstvo dopravy legislativní návrh Stoma karty podpoří.

Kostky jsou vrženy.

Slíbila jsem hendikepovaným spoluobčanům - stomikům a jejich blízkým, že udělám maximum proto, aby Stoma karta byla v České republice legislativně, zákonem přijata a ošetřena.
A protože jsem pozitivně smýšlející člověk a to i přes náročnou cestu života, kdy jsem se musela poprat s rakovinou, hendikepem, úředním šimlem a mnohdy nepochopením … věřím a jsem přesvědčena,  že Stoma karta, co nejdříve spatří světlo světa.


Děkuji tímto panu JUDr. Janu Holáskovi a všem, kdo podpořili a v budoucnu podpoří úsilí skutečně pomáhat hendikepovaným.





sobota 22. srpna 2020

video pro vás ...



Do zítřejší půlnoci /23.8.2020/ lze poslat hlas
do nominace ženy regionu 2020.

Pokud se tak rozhodnete a třeba právě pro mě
a nebo jste tak už udělali - DĚKUJI.

Poskládala jsem pár slov a fotek pro vás.
Pro hezkou chvíli.
Pro to, že "každý den je dar"



Mějte hezký víkend

Věrka

čtvrtek 20. srpna 2020

maluju a miluju ...



Nějaký čas jsem tu nebyla.
Tak zkusím ve stručnosti souhrn dnů.




Dokončila jsem  
Mámin kalendář - každý den je dar 2021

Tedy on už dokončen byl, ale...

Když si myslím, že je vše hotovo, zjistím, že vůbec nic.
V době Covid jsem vytvořila "Mámin kalendář - každý den je dar" pro rok 2021.
Před časem jsem data otevřela a zjistila jsem,
 že tato verze se mi vůbec nelíbí.


Prostě z nich šla ta divná energie té doby.
A tak jsem si uvařila dobrý kafíčko, 
ukrojila výbornou letní buchtu plnou malin 
a jala se tvořit kalendář nový.

Takový, co bude mít tu správnou pozitivní energii. 
Takový, co vás bude těšit po celý rok 2021.








Listovala jsem ve stoletých kalendářích
a hledala nové a další zapomenuté pranostiky.
Objevila jsem i další krásné svátky, u kterých jsem cítila celým bytím, 
že se usmívám.
Třeba Den sousedů, Den polibků anebo Den otevírání studánek.
Kalendář bude korespondovat taky s knihou o štěstí.
Tak to všechno a mnohem víc bude v kalendáři
 "každý den je dar" pro příští rok.




No a taky jsem nabírala sil a odvahy před další onkologickou kontrolou,
 které jsem se tentokrát vážně hodně bála, protože
v posledních  dnech a týdnech bylo na má bedra naloženo nějak více...


A proto už naslouchám řeči těla, vnímám stavy únavy 
a vím, že v ten okamžik musím třeba vypnout počítač, 
odložit barvy, přestat psát nebo vařit a musím odpočívat. 
Hovořím o tom s odborníky,s veřejností,s pacienty. 
Není možné jet jako motor, z kterého přímo lítaj jiskry na všechny strany.
 Protože onkologické onemocnění není chřipka ani žádná rýmička.
 A to ani po čase, kdy se zdá, že je všechno cajk. 
Ta opatrnost je prostě na místě. 

Proto jsem se rozhodla pro malé překvapení.
Při podzimní vernisáži "každý den je dar" 
velmi ráda přivítám pana profesora, onkologa a úžasného člověka,
 který na toto téma rád sdělí více.







A protože jsem zmínila, že se jedná o překvapení,
 jméno tohoto hosta zatím prozrazovat nebudu. 
Prozradím jen tolik, že se na vás velmi těšíme.




A co by to bylo za výstavu bez obrazů?
Proto maluji nejen já, ale i onkologičtí pacienti a dětičky.
Organizace dá pořádný kus práce a tak mezi tím relaxuji 
tvorbou Kouzelného kalendáře, který je inspirován létem a letním kvítím.






Ty hledám, fotím, maluji a miluji v letních loukách v Nebi.





Tenhle voňavý kalendář bude mít v sobě slunce, 
rosu, dešťové kapky i odstín modrého blankytu.
Prostě naději samotného nebe a pořádný kus lásky k tomuto světu.
Protože to by měla mít naděje především.





A tak v tom horkém létě maluju a miluju.
Pocity léta, volnosti a krásy vkládám do kalendáře, který

má hlubší smysl a poslání než jen barevné listy s čísly.




Hodně u míchání barev přemýšlím a přemítám…
Často odepisuji lidem, kteří to velmi potřebují.
Hledám vhodná slova, myšlenky, cesty, jak pomoci

a dát naději.






Možná samotné nebe a Nebe mne vede a napovídá…



A tak někdy taky nedělám vůbec nic
a jindy mě třeba
Carolinka učí tajům kraťoučkých videí.




Mějte hezké léto

Věrka s rodinou



neděle 9. srpna 2020

doteky léta ...



Miluji tyhle letní dny...

Jejich doteky.





Při takových chvílích netřeba slov.





Chvíle, které berou dech.

Třeba, když v poli máku usedají vlaštovky

na hlavičky makovic.








Když léto lupe ve vzduchu i v širém lánu.





Když všechno vůkol zlátne.




Když pohoda se tetelí stejně, jako teplo.





To dotýká se nás léto v plné síle...







A v takových chvílích jsou slova zbytečná.

Stačí být, vnímat, stát a nadechnout se...








Ať se vás letní dny krásně dotýkají.



Věrka

úterý 4. srpna 2020

cesta do klidu a pokoje ...



Když píši na soc. sítě sporadicky, heslovitě
a když zrovna tak i odpovídám, bývám v Nebi.
Místo, kde se špičky stromů skoro dotýkají blankytu.
Místo, kde rozumíte i zpěvu ptáků.






Tam nabírám energii, sílu a třídím myšlenky.
I múzy ke mně zde usedají častěji.
V tom opojném tichu a klidu.





A když míchám na paletě barvy na letní kvítí,
nepotřebuji vůbec nic.
Stačí se podívat na louku...
Tam je živá realita pro mé modelky do Kouzelného kalendáře.




A když nastane večer, nevím, jaký je v televizi zrovna seriál ...
protože počítám hvězdy na nebi.




Jakoby minulost stírala stopu s budoucností
a já vzpomínám i sním současně.




Tolik si toho člověk uvědomí v Nebi,
kde i ticho má svoji tóninu.




Neřeším zde vůbec blbosti, protože samotné Nebe
 mi dává prostor klidu a pokoje.




Jakoby tato kombinace byla až návyková.
Denně se kamsi honíme a mnohdy i utíkáme
a přehlížíme tolik krás a to jen proto,
abychom dosáhli v podstatě onoho klidu a pokoje.




Toho, co je na dosah ruky ...






 Vždyť Nebe nosíme sami v sobě a jestli ne teď,
tak určitě jako děti.




Samotné hvězdy mi to pošeptaly...
a brzy budou opět padat k zemi a přímo v houfech.
Není nutné si přát, ale vidět ... pozorovat ... 
a tu krásu prostě vnímat. 
Teď a tady.




Stačí zvednout hlavu k nebi a vnímat své Nebe…




Na závěr kraťoučké video Kačky.




Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...

1

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...