… nedávno jsem zde zveřejnila „ Carolinky borůvkový koláč“.
Jak jsem předesílala a tušila, další moučník (jak já říkám buchta) ,
nenechala na sebe dlouho čekat. Naši malou Carolinku pečení doslova chytlo.
Když jsme v obchodě, běží k regálu s moukou, už pozná
z které peče . Do vozíčku nakládá vajíčka, neb nám slípky v mraze
nenesou. Nezapomíná na potřebné ovoce a hlavně, vždy odchází z obchodu
plná elánu, jak bude péci...
♥
… dnes to je „
Carolinky kopečková buchta“ …
♥
recept :
2
hrnky hladké mouky + 1 hrnek polohrubé mouky
1hr.
cukru
3
lžíce kakaa
1
čokoládový puding (prášek)
1
vanilkový cukr
1
prášek do perníku
1
prášek do pečiva
1
lžička mleté skořice.
2
hrnky mléka
1
hrnek oleje
2
vejce
3
lžíce rumu (i víc)
3
lžíce marmelády (lze i povidla)
slepované
piškoty – marmeládou, povidly, Nutelou
… a jak to
v životě bývá, ty nejlepší věci přicházejí neplánovaně. Nám se tak
poštěstilo díky malému množství těsta. Na pekáč vlijeme polovinu těsta,
naklademe slepované piškoty a zalijeme druhou polovinou těsta, tak, aby byly
piškoty co nejvíce utopené. My jsme je jen tak lehce polily a výsledkem je
kopečková buchta … vážně doporučujeme těsta více, aby piškoty nasákly a
nevyschly…
... pečení je RADOST ... ♥ |
… když vzpomínám na
pečení v mém dětství, vždy se peklo v sobotu odpoledne. Aby bylo na
neděli co k snídani. Moje máma si často libovala na podzim ve slívákách.
Buchta co se sotva vešla do dvou dětských dlaní. Bonusem byly pecky ve
švestkách, které tam často nechávala, neb nevěděla kam dřív skočit. Plivaly
jsme je jako velcí hauři na dvorku na zem a sytí jsme byly skutečně na půl dne
...
♥
♥
…taky vzpomínám na
starou babiččinu troubu v rohu
kuchyně. V té troubě bylo permanentně něco. O víkendu se peklo a přes
týden v ní babička sušila na drátěných mřížkách křížaly či houby. Někdy i
vlhké vyprané bačkory …
… a když vzpomínám na
sušení bot v troubě, nikdy nezapomenu na roztavené nové adidasky našeho
Honzíka. Když byl v první třídě, měl nádherné nové adidasky… tenkrát to
bylo něco… sdělil mi, že zítra jdou na výlet a že má špinavé tenisky. No problem.
Vyprala jsem je a aby rychle uschly, pustila jsem horkovzdušku, boty do ní vložila a šla si na
chvíli číst. Víčka se nad řádky klíží, víčka těžknou, spím. Děti si hrají
venku, horkovzduška frčí na 180°C !!! (zapomněla jsem ji stáhnout na minimum).
Po chvíli mě vzbudí smrad gumy, otvírám očí, vyskakuji z gauče a nevěřím
vlastním očím. V ten moment přichází domů Honzík… hledíme na sebe ,
nevěříme, mlčíme, nechápeme… Honzíkovi adidasky se změnily v sněžnice o 5
čísel větší.Beru botku do rukou, podrážka se jako ze žvýkačky odděluje od textilie…
pravím synkovi, který má pořád náměsíční výraz „ to se spraví “…
♥
… spravili jsme to
úprkem do obchodu … z usušených adidasek zbyly jen krásné tkaničky. Pro
Honzíka to byly ty nejhezčí tenisky na světě, které mamka upekla v troubě…
Od té doby boty
nepeču a když je mám dát do sušičky na prádlo, vždy s velkou obavou. V horkovzdušce
peču už jen a jen ze zásady buchty.
Dnes kopečkovou buchtu, kterou celou vytvořila
Carolinka. …
♥
♥♥♥
… všem přeji dny plný
inspirace a krásných náhod …
Věrka
♥