Před devíti lety jsem se rozhodla psát blog.
Vlastně jsem ani netušila, jaký svět se přede mnou otevře.
Tento prostor jsem nazvala jménem mého nejmladšího dítka,
podle mého Anděla bez křídel.
Carolina Mia.
Prostor, který je hodně naplněn i jí samotnou.
Doprovází mne na špacírech přírodou...
Je mým objektem před objektivem.
Je mou /naší oporou...
Je mým / našim učitelem...
Je světlem mých /našich dnů...
Prostě je Andělem bez křídel...
Ušli jste se mnou ohromný kus cesty za 9 let.
Pomohli jste mi vstát a jít...
Byli jste mi oporou a podporou.
Skrze Vaše slova se mi dostalo pomoci,
odhodlání, síly i víry.
Bez vás by tento prostor nebyl plný života.
Bez vás by nebyly mé fotky,
slova, články, knihy, kalendáře, radost ...
ani třeba obyčejný recept na koláče.
Vaše komentáře a zájem o tento blog,
je jako voda,
kterou zaléváte kytku.
Všem, úplně každé z vás, vyslovuji slovo nejdůležitější.
Slovo, které má v sobě pokoru, lásku,
vděčnost i radost.
Slovo
DĚKUJI
K dnešnímu dni jsem slíbila vylosovat jednu z vás,
které poletí mé motto "každý den je dar"
prostřednictvím kalendáře.
Carolinka vylosovala výherkyni .
Gratulujeme paní Jarce z Kroměříže.
Malý bonus posíláme všem v podobě natočeného videa,
která Carolinka tak moc ráda natáčí.
Prý jsem neposedná herečka, které i ty uši spadnou...
Posíláme pro radost a úsměv,
což je dobré na posílení imunity.
Věrka a Carolinka